Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: V/297

• Sádło, g. n. adeps, das Schmeer, u. in Deriuat. â sadjm, sub præp. s.

Strany zdroje: V/334–V/357

• Sázým, et Sadjm. habent pulchras Significationes. 1 mo Sazeti, saditi, (geſt ſſtjpiti, ſſtěpowati) plantare, serere, inserere. pflantzen. sadił ſtrom, bylinu, broſkew etc. Sázeł ſtrůmky, kwjtj, brozſkwe, zelj etc. 2 do Sázeti penjze, (geſt počitati) pecuniam numerare, Geldt zehlen. cełý den sázeł penize. tota die numerabat pecuniam. Er hat den gantzen Tag Geldt gezehlet. 3 io Sázeti, Saditi chłeb do pece. nýni práwě kwětowký (t. kwětowý, neb weyražnj žemłe) do pece ſázý. V/335 4 to Sázeti lidi, neb hoſti (geſt k ſeděnj pořadati) hospites ad sedendum ordinare, id est ad mensam ponere. die Gäſte zum Tiſch ſetzen. Sázegte ſe Pánj hoſte, ponatis uos Domini Hospites. Setzet eüch Zum Tiſch Ihr herrn Gäſte. Pán družba sazý Pany hoſti k stołu, l. za ſtůł etc 5 to Sázeti kužełky, pyramides apponere, die Kegel aufſetzen. dáti od Sázenj, dare â ponendo, υon aufſetzen geben. NB. ubi est sermo de una re, seu de uno actu, non debes uti uerbo Sázeti, sed Saditi. ut saď tu kužełku, ponas istam pyramidem, ſetze den Kegel auf. Saď kłobauk na hławu, apponas pileum ad caput, ſetze den hutt auf. Et non Sázeg kužełku, kłobauk. nam hæc constructio frequentiorem actum denotat. V/336 Et sic deberes sæpius apponere, et deponere pileum, l. pyramidem etc. 6 to Saditi Vřad, (geſt vſtanowiti, vſaditi Vřad) constituere, uel errigere aliquod officium. 7 to saditi wjno, piwo, maſo etc. (geſt cenu tomu dáti, zač má býti prodáwáno) taxam ponere, seu constituere. hinc Sazenj, l. poſazenj potraw (wyměřenj ceny, zač ſe potrawy prodawati magj) ordinatio taxæ, secundùm quam uictualia uendenda sunt, Aus meſſung der tax, wir die uictua lien zu υerkauffen ſeyn. 8 o Saditi na auřad, (dáti někomu auřad) dare officium alicui, l. promouere ad officium. ¤ Sic saditi na koně, na oſła, na wůz, na ławicy, na ſtůł, na horu, dołu etc. ponere ad equum, asinum, V/337 ad currum, ad Scamnum, ad mensam, sursum, deorsum etc. Einen aufs Pferd, Eſel, Wagen, Banck, Tiſch, hinauf, hinVnten ſetzen. 9 no Saditi (na něco) geſt załožiti ſe ô něco, wzákładati, certare super aliqua re, wetten. ¤ Adag. gá geſſtě sadjm (t. geſſtě ohledám, a pokoſſtugi) 10 mo saditi o hry, ponere ad lusum, in Spiel ſetzen. etc.
• Sázým ſe, Sadjm ſe, paſs.
• Sázýwám, ſázýwał, ſázýwati. Frequent. Nota sadjm ſe, Sing. Imp. et Neut. in præt. sadił ſe, Inf. saditi ſe. Significat, (chłubjm ſe, honoſym ſe) jacto me, superbio cum aliqua re. Construitur simpliciter, ut což on ſe sadj! V/338 uel cum præp. s. uel cum casu præp. ut sadj se tim, l. s tim. jactat se cum hac re. ¤ sadj ſe s ſwau winicý, Swými połmi, penězy, pjſmem etc.
• Sadjwám ſe, Frequent.
• Sadjlek, g. m. (který ſe ſadj, a chłubj) qui se jactat. Composita hoc neutrum uerbum nulla habet.
• Sad, g. m. (sſtěpnice) hortus, pamariū. Obſtgarten.
• Sádek, dim. (sſtěpnička, zahrádka) hortulus, Gärtlein.
• Sadowý, adj. u. g. ſtrom, owoce etc. (geſt ſſtěpowaný, płaný) insitus, gepflantzt.
• Sazenice, g. f. (Strůmek k přeſazenj, a ſſtjpenj. płaň, l. płáně) uiuiradix, planta, plantarium, Setzling.
• Sadba, g. f. (čas ſázenj, a sſtėpowánj) V/339 tempus plantandi, die Zeit zu pflantzen. geſt dobrá, złá sadba. est bona, mala insitio. iſt eine gutte, böße Impffung, Pflantzung.
• Sazeč, g. m. (kdo sázý.) qui apponit, der etwas ſetzen Thuet. ut Sazeč kužełek etc.
• Sádka, g. m. (připrawa, do které ſe něco žiwého sázý, gako ryby, Słepice etc ) uiuarium. Nota. sádka, plur. sádky, ordinariè pro uiuario piscium utimur, fiſchbehalter. Poſada, poſádka autem pro gallinis, Klec, pro auibus etc Composita ex Sázým, et Sadjm sunt perfecta. ut doſazým, doſadjm, fut. perf. Composita ex Sázým, et Sadjm, Imp. Signif. formant tempus præs. in ugi. ut doſazugi, in præt. doſazował. Inf. doſazowati.
• V/340 doſazowáwám, est Freq. Compositorum. Et sic reliqua.
• doſázeti, doſaditi, (oſtatek saditi) reliquum ponere, incerere, l. finire opera rei, quod uerbum denotat. giž to doſázeg, doſaď, insere reliquum. giž gſem doſázeł, doſadił. iam inserui. 2 do doſaditi (nėkoho někam, geſt způſobiti, aby deſedł,) installare, insta lliren. dnes ho doſadili na biſkupſtwj, hodie installarunt illum ad Episcopatum. Man hat ihn heünt zum Biſchoff insta lliret. uel per paſsiuum. dnes ge doſazen na Biſkupſtwj. na Auřad Neywyšſſjho sudſtwj, na Auřad Neywyšſſjho Pjſařſtwj, Mjſtopjſařſtwj. hodie est installatus ad Episcopatum, ad officium Supremi Iudicis, Supremi Scribæ, Vice Scribæ etc: uel aliter sic: dnes ge doſazen V/341 za Biſkupa, za Neywyšſſjho sudjho, za Neywyšſſjho Pjſaře, za MjſtoPjſaře etc. hodie est installatus pro Episcopo, pro supremo Iudice, pro Supremo Scribæ, pro Vice Scriba, heunt iſt er insta lliret υor einen Biſchoffen, Oberſten LandRichter, Oberſten Landſchreiber. Vice LandSchreiber. 3 io doſaditi na nėkoho, (geſt dorazyti,) inuadere aliquem, aggredi, angreiffen, anſPringen, ut směłý pachołek, doſadj. (t. dogde, dotře) doſadili na Nepřjtełe etc. NB. doſazowati, idem quod doſaditi, sed in Significatione imp. giž doſazuge, nyni ho tam doſazugj, což na něho doſazował.
• Naſázeti, Significat 1 mo cum Genit. (mnoho ſázeti) multùm inserere, υiel plantzen. ut płnau Zahradu ſobě naſazeł ſtrůmků, zelj, kapuſty, petržełe etc. V/342 2 do Naſázeti (na něčem něčeho mnoho kłáſti, Sázeti) ut naſázeł peněz płný ſtůł, in plena mensa pecuniam collocauit. er hat den gantzen Tiſch mit Geld beſetzet. 3 io Naſaditi, perf. naſazowati, imp. (rybnjk, geſt rybami oſaditi) ponere pisces ad piscinam, den Teych beſetzen. wſſechny rybnjky gſau naſazený. 4 to Naſaditi, perf. naſazowati, Imp. ( u. g. ſekeru na topořiſſtě) Adag. naſadił ho na Swé topořjſſtě, (t. včinił ho ſwým podpažnjkem) kdo chceſs cyzýho, naſaď ſwého. (t. buď peněz, neb kůže: geſt od hráčů a bitčů wzate přjſłowj) naſazuge ſekeru etc. 5 to Naſaditi, naſazowati (cenu něčeho zwegſſiti, naſaditi, zdražiti) ¤ altè aliquid æstimare, hoch schaffen. hrozně V/343 mu ten ſtatek naſadił.
• Náſada, g. f. (něco žiwého, co ſe ſázý) ut náſada rybná (rybj płod) Item rukowět, manubrium, capulus.
• Nadſaditi, (wegſſe saditi) aby był małaučko nadſadił, byłby do černýho trefił. ¤ Adag. nadſadił, (t. ſełhał.) Item nadſaditi, nadſazowati, (cenu zwegſſiti, naceniti, nadceniti, naſaditi zdražiti) altè æstimare, hoch ſchätzen. bitten. Nadſadił to ſobě hrozně, (t. nadcenił) hrubě to nadſazuge.
• Nadſazený, part. paſs. nadſazená řeč, hyperbole.
• Oſaditi, obſaditi, (lidem zaopatřiti) beſetzen. ut obſaditi mėſto ſtrážj, præsidium ad urbem dare. die Stadt mit υolck beſetzen. oſaditi obywateły etc. hinc
• V/344 Oſada, g. f. Significat 1 mo Obec (t. počet obywatełů) communitas, Gemein. wełkáli ge zde oſada? 2 do Počet domů k gednomu koſtełu náležitých, dyecesis, Kirchſpiel. ut oſada swatohawełſká, Tegnſká etc. 3 io Oſada, l. obſada, Significat etiam střáž, kterauž ſe pewnoſt oſazuge, præsidium, Beſatzung. 4 to Oſada, Significat etiam (počet lidj, který ſe ginam wyſyłá, aby nowau obec załožili) colonia.
• Oſadnj, adj. Item (kteřj do gedne oſady náłežegj.) Diecesiani.
• Oſaditi ſe, (vſaditi ſe, obydlj ſobė zarazyti) sedem figere, considere. ſich niederlaſſen.
• Oſazený, part. paſs. (který geſt oſazen, V/345 neb vſazen, oſedlj magicý, oſedłý, Vſedłý) poſsesionatus, angeſeſſen.
• Oſazowati ſe, idem quod oſaditi ſe, sed Significationis imperfectæ. ut ſe teprw oſazuge. Er fangt erſt an ſich nider zu laſſen.
• Odſázeti, 1 mo (hotowu býti s ſázenjm) paratum eſse cum insitione, fertig ſeyn mit pflantzen, oder ſetzen. 2 do Odſázeti, odſazowati, odſaditi (od něčeho sázeti) remouere, seponere, abthuen. 3 io Odſázeti (penjze, geſt wyſazeti) numerare, auszehlen. giž odſazeł deſet tiſyc. (t. wyſazeł, l. naſazeł) iam numerauit decem millia, er hat ſchon zehen Tauſendt ausgezehlet. 4 to Oſaditi, (mładé, u. g. tele, gehně etc geſt k chowánj odłožiti, odſtawiti. hinc odſazený tełe, gehně. V/346 5 to Odſaditi (něco od něčeho) seponere, daVon ſetzen. Meth. vtecti, odegjti. abire, aufugere, euadere, entlauffen, entweichen. potázał ſe, že ge odſadił. bene sibi consuluit, quod abiuerit, hat recht gethan, daß er entwichen iſt. což odſazuge, quomodo fugit. Nota hoc uerbum admittit adhuc præpositionem po, ut. 6 to Poodſaditi (t. něco od něčeho nedaleko ſaditi) non procul aliquid ab altero seponere, nicht weit υon einander ſetzen. Meth. (nedaleko vtecy, vgjti) non procul abire, fugere, nicht weit entweichen, weg gehen. dobře vděłał, V/347 že poodſadił.
• Poſaditi, est perfectum Simplicis saditi. Significat 1 mo Saditi, ponere, ſetzen. poſadił ho na prwnj mjſto: posuit illum ad primum locum, hat ihn auf den erſten Orth geſetzt. ¤ Z ledwj twych poſadjm na ſtolicy twé etc. Sic poſaditi, na koně, na oſła, na wůz, nahoru, dołu etc.
• Poſaditi ſe, est paſs. ponere se, ſich niederſetzen. ut poſadił ſe na prwnj mjſto, posuit se, hat ſich geſetzt. Poſadił ho na Stolicy, poſadił ſe na Stolicy, etc. 2 do Poſaditi do něčeho, (geſt włožiti, wſaditi) imponere, einſetzen. poſadił V/348 ho do wozu etc. 3 io Poſaditi wjno, piwo, maſo. idem quod saditi N 10 7. hinc
• Poſazenj potraw, u. Sazenj etc. 4 to Poſaditi na auřad. idem quod saditi na auřad. etc. 5 to Poſaditi, poſazowati (někoho proti někomu, geſt poſſtwati, naweſti, nawaděti, nawozowati, pobidnauti) incitare, anführen, anreitzen. on ho proti němu ( l. na něho) poſazuge etc. 6 to Poſázeti (na něco ſazeti) supra aliquid ponere, beſetzen. cełý ſtůł penězy poſazeł, per totam mensam pecuniam numerauit, l. posuit. den gantzen Tiſch hat er mit Geld beſetzt.
• Poſed, g. m. (bylina) bryonia. uitis alba, V/349 Stickwurtz. Poſed černý, bryonia nigra, Swartz Stickwurtz.
• Poſada, g. f. (wełká klec pro ptaky, neb Slepice) cauca pro auibus, l. gallinis, gallinarium, auiarium etc.
• Poſadka, diminut. (menſſj kłec)
• Podſaditi, Significat 1 mo (niže ſaditi, snjžiti) aby był małaučko podſadił, byłby trefił etc. 2 o Podſaditi, podſazowati, (geſt mjſto druhého sázeti, saditi) winař podſazuge refłuňký etc 3 io Podſaditi (něco zaweſti, zawiniti,) impingere. ¤ hrozně podſadił, ualdè impegit. 4 to Podſaditi, podſazowati. (nėkoho proti někomu) idem quod poſaditi N 10 5 o V/350 on ho wzdycky podſazuge etc.
• Přeſaditi, přeſázeti, přeſazowati. Significat 1 mo ginam, neb gináče ſaditi, sázeti. alio, uel aliter ponere, transerere, Vberſetzen. Winař přeſazuge ſſtjpky etc. gá ty ſtrůmky přeſadjm. 2 do Přeſázeti penize, (geſt poznowu počjtati, ſázeti) pecuniam de nouo numerare, das Geldt aufs neüe zehlen, Vberzehlen. 3 io Přeſaditi, přeſázeti (geſt wjce nad náłežitoſt ſaditi) plus ponere, Vberſetzen. ut přeſadił mu 20 f. numerauit ipsi 20 f. plus, hat ihm 20 f. Vberſetzet. 4 to Přeſaditi, (přeſkočiti, přegeti, přegjti) transcendere, transire, Vberſetzen. Přeſadili přes řeku, přes hory, audolj etc
• V/351 Předſaditi, předſazowati, (předſtawiti, na před ſaditi) anteponere, υorſetzen. předſadił mu ho etc.
• Přiſaditi, přiſazowati, Significat 1 mo (něco k něčemu, geſt přindati, přiſtawiti, přiłožiti) apponere, beyſetzen, zuſetzen. ut přiſaditi hrnec k ohni etc. přiſaditi djtě k prſu etc. 2 do Přimjſyti, přidati, addere, admiscere, Zuſetzen. hinc
• Přjſada, g. f. (přjdawek k něčemu) additamentum, Zuſatz. tento penjz má mnoho přjſady, (t. mědi přidané k ſtřjbru.) Nota přiſaditi, aliqui utuntur etiam loco ſſtěpowati, plantare, inserere, pflantzen. Item přjſada, loco plemeno, et loco hławatice. sed Nobis non est in usu.
• V/352 Proſaditi, proſázeti, proſazowati (gedno ſkrz druhé sázeti) durch einander ſetzen.
• Rozſaditi, rozſázeti, rozſazowati, (gedno od druhého saditi, na různo saditi) unum ab altero seponere, seorsim ponere, υon einander ſetzen. ¤ ut Když Neywyšſſj rozſazował národy etc. winař rozſazuge ſſtjpky, ſtrůmky, hławaticy etc.
• Rozſaditi ſe, (rozſednauti ſe, různo ſe poſaditi, anebo wołněgi, proſtraněgi ſe poſaditi) seorsim uel liberius seponere. ſich υon einander, oder weiter aus einander ſetzen. ut rozſadněme ſe drobet, (t. rozſedněme ſe) rozſedli ſe na łauce ( l. po łauce.)
• Sſaditi, (geſt w gedno saditi, w gedno V/353 spogiti) componere, commiscere, Zuſammen ſetzen. Nota, quia duplex s. facit ſſ. ideo unum abijci solet, et manet s. quod denotat præpositionem s. con. ut saditi. cuius sensum postea res denotat.
• saditi ſe, (řjkáme ô wodě, piwu, zemi, ſtawenj etc ) concrescere, subsidere, ſich zu Grund ſetzen. hinc
• Sádło, g. n. (sedłý tuk, že ſe sazuge) adeps, Schmeer.
• Sazený, part: paſs: (Sedłý) concretus. u. g. sedám ſe, Sazený wegce.
• Vſaditi, Significat 1 mo (poſaditi w giſtým, neb na giſtým mjſtě) ponere, ſetzen. 2 do (oſaditi, pewně někoho saditi, způſobiti, aby ſeděł) poſseſsionatum facere, V/354 poſseſsioni rter machen.
• Vſaditi ſe, Vſazowati ſe, idem quod oſaditi ſe, oſazowati ſe. Item Vſaditi ſe, idem quod saditi ſe. Vſadiło ſe na dně mnoho kwaſnic.
• Vſazený, part. paſs. idem oſazený.
• Vſedłý, adj. idem oſedłý.
• Vſedłoſt, g. f. idem oſedłoſt. u. sub sedám.
• Wſaditi, wſázeti, wſazowati, (něco do něčeho,) imponere, einſetzen. ut wſaditi do wozu, do poſtełe, do wězenj etc.
• Wyſázeti, Significat 1 mo wyčjſti, enumerare, auszehlen. ¤ ut wyſazeł mu dwacet tiſyc, enumerauit ipsi decem millia, hat ihm zwantzig Tauſend ausgezehlet. 2 do Wyſáditi, wyſazowati, (někoho odněkuď) eijcere, amouere, deponere, V/355 entſetzen. ut wyſadił ho z drženj ſtatku, wyſadił ho z hnjzda, z domu etc. 3 io Wyſaditi, wyſázeti, wyſazowati, (něco něčim) inserere, conserere, plantare, pflantzen, ausſetzen. ut wyſadił zahradu kwjtjm, winicy kmenem dobrým etc. má dobře wyſazenau winicy etc. 4 to Wyſaditi, Meth. Significat vſtanowiti, zřjditi, constituere, anſetzen. ut G. M. Král ten auřad, to cło, etc wyſadił etc. Item, něco z giných wygjti, t. nadánjm oſwoboditi, priuilegiare, priuilegi ren. hinc
• Wýſadnj, l. weyſadnj adj. (oſwobozený, nadaný) priuilegiatus, priui le V/356 giret. ut wegſadnj dům, krčma etc.
• Wýſada, weyſada, g. f. (oſwoboda, oſwobozenj) priuilegium, Begnadung.
• Wegſadnjk, wýſadnjk, g. m. (kdo má negaké nadánj. a oſwobozenj) qui aliquod priuilegium habet.
• Wzſaditi (něco na něco) superponere, aufſetzen. Psal. 69. wzſadiłs čłowěka na hławu naſſj. wzſadił ho na wůz, na ſtůł etc wzſtaw na hławu (t. kłobauk)
• Zaſaditi, zaſázeti, zaſazowati. Significat 1 mo Sázenjm, neb ſazenjm něco zandati, zaſtawiti) obstruere, υerſetzen. 2 do poſaditi, ponere, ſetzen. ut zaſadił ho za ſtůł, do kauta. 3 io Zawěſyti, affigere, anhengen. V/357 ut zaſadił mu gednu, affixit ipsi unam cappam, er hat ihm eins angehenget. 4 to Zaſaditi ſe (ô nėkoho, geſt vgjti ſe ho, zaſtáwati ho) defendere, patrocinari, ſich eines annehmen. ¤ Až do smrti zaſazug ſe ô prawdu etc. znamenitě ſe ô něho zaſadił, (t. ſe ho vgał.)
• Zſaditi, (od někud z wrchu, neb dołu, zſwrhnauti, zſchoditi) deponere, abſetzen. ut zſadjm gá ho z sebe, (t. zaſtawjm gemu, aby ſe ô mne nevtjrał.) ¤ Item Zſaditi z auřadu, z powinnoſti, deponere ex officio, einen des Ambts entſetzen.

Strany zdroje: V/362–V/382

• sedám, præs. sedał præt. sedati, Inf. Est uerbum Sing. Imp. simul et Freq. Neut. (Sázým ſe) pono me, ich ſetze mich nieder. přiſſeł gſem, właſtně sedali k ſtołu. ueni, rectè se ponebant V/363 ad mensam. Ich bin hin gekommen, Sie haben gleich angefangen ſich zum Tiſch niederzuſetzen. Nýni do wozu ſedá, iam se ponit ad currum, jetz gleich ſetzet er ſich in Wagen.
• Sednu, fut. ponam me, ich will mich niderſetzen, est perfect: sednuł, uel sedł. præt: perf: sednauti, Inf. perf. adag. sedł mezy dwauma ſtolicma.
• Sedjm, præs: seděł, præt. seděti. Inf. Est Sing. Imp. et Neut. sedeo, ich ſitze.
• sedám, -ał, -ati. Iterat. sedáwám, -ał, -ati. Frequent: soleo sedere, ich pflege zu ſitzen. gá nýni tu ſedjm, gindy tamto sedám, l. sedáwám. ego modo hic sedeo, aliàs ibi sedere soleo. Ich ſitze anjetzo dahier, ſonſten V/364 ich pflege dorten zu ſitzen. Adag. kdo dobře sedj, seď. qui bene sedet, sedeat. wenn wohl iſt, der bleyb. Deriuata.
• Sauſed, g. m. ( q. Społu ſeď) uicinus. Nachbar. ¤ Adag. lepſſj bljzſký sauſed, než dałeký přjteł. sauſed s sauſedem, y płane hruſſky. (t. złé y dobré ſnáſſeti powinen) Když v sauſeda hořj, odſtaw swého. Má złé sauſedy. (Když ſe kdo sám chwálj.)
• Sauſedſký, adj. sauſedſky, po sauſedſku, adu. Nachbahrlich.
• Sauſedſtwj, g. n. uicinia, uicinitas, Nachbahrſchafft.
• Sedacý, adj. sedentarius, ut sedacý ſtolice, ſedacý djło, neb řemeſło ( l. V/365 které ſe sedě děłá)
• sedácſký, adj. idem sedacý, sedentarius.
• seděnj, nom: part: seſsio. das sitzen. Newołné má ſeděnj etc.
• Sedadło, g. n. (geſt ſtolice aneb mjſto k ſeděnj připrawené) Sedile, Sitzſtatt.
• Sedátko, dim. sedecula.
• Sedło, g. m. idem quod sedadło. Sed moderno tempore Significat sedadło na koni. ephippium, Sattel. Adag. Segde se on po de wſſecka ſedła. (t. ke wſſemu ſe ten čłowěk trefj.) omnium horarum homo.
• Sedýłko, dim. hinc
• Sedłař, g. m. Ephippiarius, Sattler.
• Sedłářſký, adj. (co k sedłařſtwj patřj) sedłářſky, l. po sedłařſku, adu.
• V/366 Sedłářſtwj, g. n. (řemeſło sedłařſké) oppificium Ephippiarij, Sattlerhandwerck.
• Podſedełný, l. podſedełnj, adj. (co pod sedłem geſt) ut podſedełnj kůň, Sattel pferd. Dicimus etiam Podſednj Kůň. ¤ loco Podſedłnj. etc. Náručnj kůň, handpferd.
• Sedłám, -ał, -ati. Sing. Imp. act. (sedło na koně dáwám) ephipio, ich Sattle.
• Sedłáwám Freq. Meth. Sedłati, et perfectum oſedłati (geſt k nepořádnému, a łichewnjmu záwazku vweſti) usuras stipulari, einen wucherlichen Contract machen. hinc
• Sedłánj, (łichewnj záwazek, lichewnj půgčka) usura, ein wucherliches darlehen. Composita ex Sedłám, sunt perfecta.
• Oſedłati, perfectum Simplicis, ephipiare, V/367 Sattlen. Meth. (zmocniti ſe někoho) inuadere aliquem, ſich eines bemächtigen.
• Oſedłaný, part. paſs. ephipiatus, geſattelet.
• Odſedłati, ephippium deponere, abſatteln.
• Přeſedłati, (ginače oſedłati) aliter ephippiare, anderſt ſattelen.
• Sedlj, g. n. (bydljſſtě) olim dicebatur, habitaculum, Wohnung. Item wes, pagus, Dorff. Et Croatæ sedlj, de facto pagnum nominant. hinc
• sedłak, g. m. (kdo w sedlj, t. we wſy bydlj.) paganus, rusticus, Bauer. Meth. Proſtak, newicwičenec, Simplex, ein einfältiger Mann.
• Sedłka, g. f. uulgò d. elidunt, et pronunciant Sełka. Rustica, Baüerin.
• Sedłſký, uulgò sełdſký, adj. rusticanus. V/368 Baüriſch.
• Sedłſky, l. po sedſku, adu. rusticano modo, Baüriſch.
• Sedłſtwj, g. n. rusticitas, Bauerſchafft.
• Sedłſtwo, g. n. (shromažděnj sedłáků) congregatio plurium rusticorum.
• Nowoſedlj, modo Nowooſedlj, g. n. (kde ſe kdo neyprw na žiwnoſt oſadj) noua habitatio, Neüe Wohnung. hinc na nowoſedlj, l. na Nowooſedlj něco darowati, in nouam œconomiam aliquid donare. in die neüe Wirthſchafft etwas ſchencken.
• Oſedlj, g. n. (žiwnoſt) poſseſsio. die Poſseſsion. hinc.
• Oſedłý, adj. (který má swůg ſtatek, dům, krunt, dėdinu etc ) poſseſsionatus, angeſeſſen.
• V/369 Vſedłý, adj. idem quod oſedłý.
• Oſedłoſt, Vſedłoſt. subst. g. f. poſseſsio, Anſäſſigkeit.
• Sydło, g. n. (bydljſſtě, bydłenj, obydlj.) sedes, Sitz. ten Pán má na tom Zamku sydło. duſſe má sydło swé w mozku. animi sedes est in cerebro. Cic. Deriuata, et Composita, â sedám. et sednu.
• Sednu, ut supra dictum est perfectum et significat poſadjm ſe, ponam me. Ich will mich niederſetzen. Item Significat etiam. Zdařjm ſe, succedere, gerathen. dobře mu sedło. benè ipsi succeſsit, es iſt ihm wohl gerathen. Newjm gakť mu ſedne (t. łos, neb předcewzetj) Adag. ginak mjněno, ginak ſedło. V/370 (kdyż někdo dobře mjně zawede) Composita ex Sedám, manent Imperf. Signif. ut přiſedám, præs. přiſedał, præt. přiſedati. Inf. Composita ex sednu, sunt perfecta. ut doſednu, přiſednu, fut. perf. doſednuł, l. doſedł, præt. doſednauti, Inf.
• doſedati, doſednauti, (do konce sednauti) práwě sedał, l. doſedał, a nezli doſedł, zſkauł ſe. rectè se uoluit ponere, et antequam se solidè posuerat, decidit. Er hat ſich wollen gleich niderſetzen, Vnd ehe er ſich noch recht geſetzet, ſo iſt er herunter gefallen. ¤ doſedá mu na tom Dukatu, (t. má poſłednj sázku) Er hat den letzten Satz an dem Ducaten. Ten tram nedoſedł V/371 gak naležj.
• doſednauti, cum præp. na pulchrè construitur, Significat, Vgjti ſe něčeho, suscipere, adire, antretten, ſich anmaſſen. ut Když doſedł na Kralowſtwj, l. na Stolicy Otce swého etc. postquam Susceperat regimina Regni etc. Nachdeme er das Regimen des Königreichs angettretten etc Když doſedł na ten Auřad etc. Wołen geſt za Biſkupa, ale geſſtě nedoſedł.
• Naſedati, (mnoho ſe nabjrati) dobře mu naſedá etc.
• Naſednauti (na něco) (poſaditi ſe) ponere se, conscendere, ſich ſetzen. Nasedło mu na wůz ſſeſt sładků: octo braxatores posuerunt se ad currum. V/372 Es haben ſich acht Meltzer knecht auf den Wagen geſetzet etc. dobře mu naſedło etc.
• Nadſedati, nadſednauti (wegſſe ſe poſaditi) altiùs se ponere, ſich höcher ſetzen.
• Obſednauti (około ſe poſaditi) est act. circumsidere, l. circum sedere, obsidere, Vmbherſitzen, beſetzen. dobře ten ſtůł obſedli, benè hanc mensam sedendo cinxerunt. Man hat den Tiſch wohl beſetzet. Wůkoł ho obſedli etc.
• Odſedati (dále poſedati) odſednauti, (dale poſednauti) parùm ulterius seponere. ſich wenig weiter ſetzen. On wzdyckny ode mnė dále odſedá. Odſedł ode mně na druhau ſtolicy. V/373 Nota, Cum Dat. Significat, Vſtaupiti, cedere, weichen. Gá mu odſednu, (t. vſtaupjm) ego surgam et cedam locum.
• Poſedati, poſednauti, (geſt dáł ſednauti) ulterius se ponere, ſich weiter ſetzen. Poſedni drobet, ponas te parùm ulterius, setze dich weiter. Přjteli poſedni wegſſe etc. gá z gedny ſtolice na druhau poſedám etc. In Significatione actiua, poſednauti někoho, geſt na něho, neb do něho wſednauti, a włádu nad njm, vgjti. gako ďábeł z dopuſſtěnj Božjho poſedá lidi. inuadere, obsidere, beſetzen. hinc
• Poſedłý, part. neut. poſedłý (t. ďabłem) obseſsus, beſeſſen.
• Podſednauti (njže ſednauti) hinc Podſedek, g. m. (žiwnoſt menſſj než sedłſká V/374 Zahrada) rusticanus hortus, Bauerngarten.
• Podſednjk, g. m. (Zahradnjk) Hortulanus, Gartner.
• Přeſedati, přeſednauti (ginam, neb ginak ſednauti) aliò, uel aliter seponere, anderſt wohin, oder anderſt ſich ſetzen. přeſaditi z mjſta na mjſto negni mraw. Meth. přeſedati w hrdle (t. co do vſt nechce, co ſe přjčj) quod ad collum non uult intrare. was nicht in halß eingehen will. Adag. Giž mu přeſedá. (t. cokoliw mu ſe oſſkliwiti počjná)
• Přeſedawý, adj. ut přeſedawý pokrm, (který nechce do hrdła.)
• Přiſedati (bliž k někomu ſe ſazeti) V/375 přiſednauti (k samému ſednauti) propiùs se ponere. ſich nähender ſetzen.
• Rozſedati ſe, rozſednauti ſe. (geden od druheho sednauti) diſsidere, ſich υon einander ſetzen. rozſedli ſe na łauce, (t. na ruzno ſem tam ſe poſadili) Item rozpukati ſe, rozpuknauti ſe, hiare. ¤ hinc
• Rozſedlina, g. f. (rozpuklina, kde ſe zem rozſedá) hiatus, Ritze.
• Sſednauti ſe, unum ſ. solet omitti, (ſtłačiti ſe, aby wſſicknj sednauti mohli) considere, ſich zuſammen ſetzen. Těſno ge tu ne sedneme ſe. Neſednau ſe tu wſſichnj etc. Meth. Stydnauti, vsaditi ſe, concrescere, V/376 ut sedá ſe woſk, máſło, łůg etc. hinc
• Sedłý, adj. et part. neut. concretus.
• Sádło, g. n. adeps, Schmär. u. Sázým.
• Vſedati, vſednauti, idem quod odſedati, odſednauti.
• Vſednauti, (na někoho) geſt (obořiti ſe, nenadale na gednoho wygeti, a z něčeho winiti) inuadere aliquem uerbis, einen mit Worten anfahren.
• Wſedati, wſednauti. (t. poſaditi ſe do něčeho,) ut wſednauti do wozu, ponere se ad currum. ſich in Wagen ſetzen.
• Wyſednauti, (od někud) ponere se foras, heraus ſitzen. ¤ Adag. on hned každemu wyſedne. (t. oč mu kdo řekne, hned powolj.)
• Wzſedati, Wzſednauti, (na něco, geſt V/377 poſaditi ſe na něco) ponere se supra aliquid, ſich auf etwas ſetzen.
• Wzſednauti na někoho, (geſt dáti ſe do někoho, oſedłati nékoho) inuadere aliquem, angreifen, anſpringen.
• Zaſedati, zaſednauti, (někomu, neb někoho někde, t. aby odtud nemohł) Item Zaſednauti (na něco) geſt Vſaditi ſe k wykonánj a vděłánj něčeho, ponere se ad aliquid faciendum, uel expediendum. ut zaſedli na saud, na Práwo, na Vwaženj te pře etc. Giž zaſedli etc. Zaſedagj saudcowe na Práwo w 8. 9. hodin etc.
• Zſednauti, (z něčeho dołu, gako z koně, z wozu etc ) descendere, abſitzen. V/378 Deriuata et Composita â Sedjm.
• Sedjm, ut supra dictum est, Significat sedeo, ich sitze. præterea Significat etiam aliquando. bydljm, habito, ich wohne. Kdo na tom Zámku sedj? (t. bydlj) dobře on tu ſedj, (t. dobrau má žiwnoſt) Composita ex sedjm, sunt perfecta. ut oſedjm, fut. perf. oſeděł præt. oſeděti, Inf.
• doſeděti, (do konce, a dokud kdo chce ſeděti) sedere usq ad finem, l. certum terminum. doſeděli ſpołu až do půł nocy. sederunt usq ad mediam noctem, Sie ſeyn mit einander bies Mitternacht geſeſſen. doſedéli rana, usq ad mane sederunt. ſeyn bies fruh geſeſſen. Zagic doſedj, nedoſedj mu ten ptak etc.
• Naſeděti ſe: (dłauho ſedėti) diu sedere. V/379 lang ſitzen. naſeděli gſme ſe, až ſe ſteſkło.
• Oſeděti, (obſtáti) subsistere, beſtehen. ut nemohł na žiwnoſti oſeděti pro dłuhy. non poterat in illa poſseſsione subsistere propter debita. Er hat auf den Grund nicht beſtehen können, wegen denen Schulden.
• Oſeděti, (Seděnjm odbyti) odſedj toho dłuhu, sedendo, id est arresto hoc debitum persoluet. Er wird die Schuld mit Arreſt bezahlen.
• Poſeděti, (drobet seděti) modicùm sedere, wenig ſitzen. poſeděł, ſſeł zas. ani poſeděti nechtěł.
• Nepoſedawý adj. (bugný, který poſeděti nemůž.)
• V/380 Přeſeděti (seděnjm přemocy) sedendo uincere, Vberſitzen. přeſedj on několik ginych, Er wird etliche Vberſitzen.
• Přiſeděti někomu, (při někom seděti) aſsidere, Beyſitzen.
• Přiſedicý, part. aſsidens, l. aſseſsor. beyſitzer. Wſſicknj Přjſedicý to ſłyſſeli etc.
• Přjſednjk, Přjſediteł, g. m. aſseſsor, Beyſitzer.
• Proſeděti: Significat 1 mo Seděnjm djru w něčem včiniti, sedendo foramen efficere, mit ſitzen ein loch machen. ¤ ut proſedėł ſy spodky, proſeděł kůži na ſtolicy etc. 2 do Significat (Zameſſkat płatiti, t. sedě na žiwnoſti wegrunku nepłatiti, a newybeywati) restare, re ſtiren. V/381 ut proſeděł giž několikerý penjze, (t. zaſeděł, zadržeł) iam restat aliquos terminos, Er restiret ſchon etliche termi nen.
• Rozſeděti ſe. Idiot. dokad ſe nerozſedj.
• Vſeděti, cum Accus. (geſt piłně vděłati, wypracowati) sedendo aliquid elaborare, mit ſitzen etwas fleiſſig ausarbeiten. dobře to vſeděł (t. dobře to wypracował) benè hoc elaborauit, Er hat es wohl ausgearbeitet. Vſezený Spis, kázanj, elaborata Scriptura, concio.
• Vſedėti cum G. uel D. (sedě něco včkati, neb něčeho vgiti) Vſedėł tomu wſſemu nebezpečenſtwj, sedendo totum hoc periculum euasit, mit ſitzen iſt er aus der Gefahr kommen.
• V/382 Wyſeděti, (sedě něco dobrého, neb złého sobė způſobiti) sedendo aliquid boni, uel mali consequi. Mit ſitzen etwas guttes, oder Bößes bekommen. gdi pryč, co sobě tu wyſedjſs? Item wyſeděti (wegce) ut pták wyſedá wegce etc. est excludere, ausbrütten.
• Zaſeděti, restare, remanere, reſtiren, ſchuldig υerbleiben. ut giž zaſeděł pět wegrunku. iam quinq remansit terminos. Er iſt ſchon fünf termi nen ſchuldig υerblieben.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod