Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae

Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

Strany zdroje: III/910–III/912

Luk, g. m. Arcus, Bogen.
Lučjſſtě, g. n. idem.
Laukoť, g. f. (Luk v koła) curuatura rotæ, RadtVölge.
Obłauk, g. m. obłauček, dim. (Luk w koło ohnutý) Circulus, arcus, Syr. 43. duha obłaukem ſławným ſe nazýwá: Wjtězný obłauk, arcus triumphalis, Triumpfbogen.
Lub, g. m. (něco ſſirokého w koło ohnutého: gako Lub v ŕjčice, ſýta, łub młegnſký, w němž kámen běžj) adag. tuhý, gako Lub.
III/911 Laubek, dim. Item (kraužek, na něgž ſe wěnce wigj)
Lubenný, adj. (co złubu geſt) ut łubenný nádobj, etc.
Laub, g. m. l. Laubj, g. n. (kamenné, neb dřewěné) fornix, porticus, Schwibogen, Laube.
Podłaubj, g. n. idem Laubj
Laubjm, łaubiti, Imp. act. (geſt podłaubj děłati) fornicare, gewelben.
Słaubiti, perf. (sklenauti) confornicare. Giž ge to wſſechno słaubeno.
Lubeček, g. m. (ze wnjtř prazdný geſt, a kura gako łub) idem libeček.
Lautka, g. n. plur. łautko, Sing. (od podobnoſti łuku, a že w zemnjm obłauku ſtogj) gſau tłuſta dřewa v ceřenu, III/912 neb ſkřjnky)
Lautky, g. f. plur. (gſau dětinſke hřicky, tintěrky) pupæ, Pupen, docken werck.
Lautna, g. f. (tež od podobnoſti) testudo, Laute.
Lautenyſta, l. Lautenjk, g. m. (kdo na łautnu hrage) Chelyus, Lauteniſt.
Lautnář, g. m. (kdo łautny dėłá) Lautenmacher.
Lautnářſký, adj. Lautnařſtwj, Subst.

Index všech českých hesel