Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: V/455

• Sławjk, u. słonjm.

Strany zdroje: V/466–V/475

• Słonjm, l. Słunjm, -ił, -iti. Sing. Imp. act. (błyſſtjm, swjtjm) luceo, mico, ich ſcheine.
• słánjm, słáněł, ſłáněti. Freq. Sed Simplex neutrum est in usu. Sed eius Composita, quæ sunt duo. od- et zaſłoniti
• Zaſłonjm, fut. perf. zaſłonił præt. perf. zaſłoniti, Inf. perf. (geſt ſwětło zaſtaupiti, zaſtjniti) officere luci, V/467 l. lucem impedire, im Licht ſtehen. hinc
• Záſłona, g. f. (stjnidło) obumbraculum. Psal. 121. v. 1. Pán twá tež záſłona tobě wzdy přitomná.
• Odſłoniti, (geſt odſtaupiti, l. warowati z Swětła, nezaſłáněti) abire ex luce, aus dem licht gehen. Imperfectum tempus formant ex Iteratiuo słánjm, ut zaſłánjm præs. Imp. zaſłáněł, præt. zaſłáněti. Inf. Sic odſłánjm etc. ¤ Adag. on gemu zaſłánj. (t. ſłáwu, neb patrnoſt geho zaſtawuge) officit luminibus eius. Nota, Moderno tempore, solent aliqui his uerbis adhuc addere c. ut zacſłoniti. zacſłáněti, odcſłoniti. etc. ¤ ut V/468 co mně zacſłánjſs? odcſłoň mi. Ex słunjm, sunt uerba, o, wy, zaſłuniti. Imperfectum formant in ugi. ut oſłunugi, præs. (t. oſwětługi, biſtře ſwjtjm) Wyſłoniti, wyſłonugi, -owati. idem oſłoniti. což tam wyſłonuge, (t. wyhřjwá)
• Oſłunj, l. wýſłunj, l. weyſłunj. n. part. Item (mjſto, kde słunce biſtře ſwjtj) apricatio, item locus apricus. Ein Ort an der Sonnen gelegen. ta winice łežj na pěkným wýſłunj, l. oſłunj. ista uinea jacet in aprico. der Weingarten lieget ſchön an der Sonnen.
• Wýſłunný, l. weyſłunný. adj. apricus. ut wegſłunný mjſto, locus apricus.
• Wyſłunnoſt, weyſłunnoſt, idem V/469 wýſłunj, má pěknau wegſłunnoſt etc. Deriuata
• Słonce, Boemis Słunce, g. m. (nėgwětſſj swětło nebeſké, studnice wſſeho błeſku) Sol, Phœbus, die Sonne. Słunýčko, l. słunéčko, dim. Adag. Komu Słunce ſwjtj, nedba na hwězdy. (Komu Pán přege, co mu po čeledi) Caput est curandum præ membris. Mnj, že Samému słunce ſwjtj (ô Pyſſných sobě ſe zalibugicých) Protoť mi słunce předce wygde: neb strach by mi słunce neſwjtiło, (daremnjm něčjm pohrůžkam tak odpowjdáme)
• Słunce wzcházý, wycházý, wyniká, ſe wyſkytá, neb wyſkytuge, wyſkakuge. sol oritur, exit. die Sonne gehet auf. V/470 słunce zacházý, zapadá, gde za horu, Sol occidit, occumbit, die Sonne gehet Vnter. słunce ſe zatmjwá, zatemnjwá. sol obscuratur, die Sonne wird υerfinſtert. Zatměnj słunce, Ecclipsis Solis, υerfinſterung der Sonnen. S wegchodem, l. s wýchodem słunce, při wýchodu słunce, na wýchodu słunce, Sole oriente, ex oriente, Bey Aufgang der Sonnen.
• Słunečný, l. słunečnj. adj. Solaris, ut słunečnj hodiny, horologium solare. die SonnenVhr. Słunečná horkoſt etc.
• Słunečnoſt, (słunečný swětło)
• Słon, g. m. (od ſłoněnj, t. ſtkwěnj: nebo bjłý geſt) ita etiam uocatur latinè, Luca, â luce, teste Varrone, aliter Elephas, barrus, helffant, Eleffant.
• V/471 Słonowý, adj. ut słonowá koſt, ebur, ebor, helffenbein. słonowý nos, l. słonowá trauba, proboscis, Eleffanten Rüſſel. słonowý zub, hřeben etc.
• Słonowina, g. f. (co koliw ze słona) ut hřeben ze Słonowiny. (t. z słonowé koſti,)
• Słáwa, g. f. (od słánjm, geſt błeſk. gaſnoſt,) splendor, Glantz, Klarheit. Corint. 15. 41. Giná geſt ſłáwa słunce, giná Měſýce, a giná hwěd. Meth. wzácnoſt, słowutnoſt, čeſt, chwáła, gloria, Ehr, herrligkeit. ut słáwa na wyſoſtech Bohu, gloria in Excelsis Deo etc má wełkau ode wſſech ſłáwu, (t. chwáłu, a čeſt) v weliké ſłáwě opływá.
• V/472 Sławný, adj. (ſtkwėłý, wełebný, słowutný, duſtogný, wzneſſený) gloriosus, præclarus, celebris, herrlich, berühmt, anſehnlich.
• Sławně, adu. gloriosè, herrlich.
• Sławnoſt, g. f. gloria, claritas. herrligkeit. Item. sławná Památka, Solennitas, ein feyerfeſt, Solenni tät. ut dnes ge sławnoſt v s. Iakuba. hodie est solennitas ad S. Iacobum, heünt iſt eine Solenni tät bey S. Iacob.
• sławnoſti, plur. (Božj hody, t. Wánočnj, Wełkonočnj, a swátoduſſnj) festa Natiuitatis, Paschatis, Pentecostes.
• Přeſławný (welmi ſławný, přewełebný) Prælustris, Præclarus, hochberühmt, anſehnlich. Přeſławnė, adu.
• Sławjk, g. m. Sławjček dim. (od ſłáwy, V/473 a ſładkoſti zpěwu) philomela, luscinia. Nachtigal. Adag. Zymnj sławjček, (t. włk) sławjček z Vłehłe, (t. krkawec) spjwá, gako sławjček, gak owce dáwj.
• Sławjčkowý, adj. hłas, hnjzdo, peřj etc.
• Sławjm, sławił, sławiti. Sing. Imp. act. (k słáwě napomáhám, t. wychwałowánjm, wełebjm, chwaljm, ctjm) laudibus extollo.
• Sławiti, dicitur etiam (swatek naſłedugicýho dne zaſwěcený, zwonmi wyhłáſyti) giź brzo budau ſławiti, wſſemi Zwony ſławj etc.
• Sławjwám, Freq. Ex sławjm, fit uerbum perfectum, Oſławjm, fut. oſławił præt. oſławiti, Inf. Imperfectum formatur in ugi. ut oſławugi, præs. oſławował, præt. oſła V/474 wowati, Inf. glorificare, magnificare, preißen.
• Oſławenj, n. part. glorificatio, Preiß.
• Oſławený, part. paſs. glorificatus.
• Oſławenoſt, g. f. idem, quod oſławenj.
• Oſławný, adj. (oſławený, nėčim zwełebený) Oſławně, adu. Pane Kryſte oſławně wzkřjſſený etc. Oſławnoſt, Subst. (zwełebenoſt)
• Wełeſławjm, -ił, -iti. (welice, wyſoce ſławjm) glorificare, hoch rühmen, preißen. na wěky wełeſławiti budu Boha mého. Perfectum eius est Zwełeſławjm, zwełeſławiti, (t. oſławjm) zwełeſławjm ho nade wſſechny giné. (t. oſławjm, ſłáwau obdařjm, wywegſſjm, poctjm.)
• V/475 Wełeſławný, adj. (welice ſławný) gloriosus, hoch berühmt, hochlöblich.
• Wełeſławně, adu. Wełeſławnoſt, Subst.
• Přewełeſławný, adj. idem Přeſławný, l. weleſławný:

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod