Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: VI/108–VI/112

• Sſłah, (hłáhoł mrſknutj, mrſſtěnj) inde.
• Sſłahám, moderno tempore, ſſłehám, ſſłahał, ſſłehał, ſſłahati, ſſłehati. Sing. Imp. act. (mrſkám, sſwihám) flagello, ich peitſche, geißle.
• Sſłažjm, l. ſſležjm, ſſłežił, ſſłežiti. est perf.
• Sſłahnu, Sſłehnu, ſſłehnuł, l. ſſłehł, ſſłehnauti, est perf. idem quod ſſležjm, mrſknu.
• Sſleháwám, Freq.
• Sſlehánj, n. part.
• Sſłahaun, g. m. (prut winný dłauhý)
• Sſłahot, g. m. (ſſlehánj) flagellatio, das Peitſchen.
• Sſlehanice, g. f. idem
• Sſłahowitý, adj. (tenký, a dłauhý) tenuis et longus, subtil, und lang. ut sſłahowitý kuň etc.
• VI/109 Sſłahowitě, adu. Sſłahowitoſt, Subst.
• Sſlich, g. m. (co ſe od nėčeho vſſlehne) ut ſſlich złatý, ramentum lotione collectum, ramentum auri. Gekrätz, Sſlich złata lechčegſſj, wážnegſſj, ramentum auri leuius, grauius, flammicht Gold, kornicht Gold.
• Sſlichýř, g. m. (puchýř) mælitor metallicus, Ertz Müller.
• Sſlichta, g. f. (prauha od ſſlehnutj, gizwa, modřina) uibex, Striem, Streich. Item (Sſrám, prauha, čára), cicatrix, Wundmal.
• Sſlichtowatý, l. ſſlichtowitý, (mnoho ſſlicht magicý, ſſramowitý) cicatricosus.
• Sſłachtata, g. f. (mjſto, kde ſe wołowe, a kráwy, železnau palicý ſſlehagj) VI/110 laniena, Schlachthauſs.
• Sſłak, g. m. (ſſłahnutj, t. poraženj audů) u. ſſłap. Composita Sſłahám, l. sſlehám, sſležjm, ſſlehnu, sunt perfecta.
• Naſſlehati ſe, cum Gen. l. præp. s. (prácy mjti s ſſlehánjm) doſti ſe ho naſſlehał, nezli ho toho odnaučił.
• Oſſlehati, (omrſkati, opráſkati) cum Accus. giž to pachole, toho konė, wſſeho oſſlehał. cum præp. ô. dwa pruty ô nėho oſſlehał.
• Poſſlehati. (pomrſkati) drobet poſſlehati neſſkodj.
• Přeſſlehati, přeſſlehnauti, přeſſležiti, (ſſlehnutjm přerazyti) on tu wětwičku přeſſlehnuł)
• Proſſlehnauti, proſſležiti, proſſlehati, (weſkrz) on ten papjr proſſlehł.
• Rozſſlehati, rozſſlehnauti, rozſſležiti, VI/111 (na ruzno: rozmrſkati)
• Vſſlehnauti, vſſležiti, (geſt ſſlehnutjm vrazyti) vſſlehł ho w twář, vſſlehnuł ho do woka. vſſlehnuł gabko, hruſſku etc.
• Vſſlehati, (vmrſkati, geſt sſlehánjm ô žiwot připrawiti) až do ſmrti ho vſſlehał.
• Wyſſlehati, (wymrſkati) wen z měſta wyſſlehati, uagis cædere, mit ſtauben ſchlagen.
• Wyſſlehnauti, wyſſležiti, (wymrſknauti) wyſſlehł, (wyſſležił) mu woko.
• Zaſſlehati (sſlehanjm zahnati, zamrſkati)
• Zaſſlehnauti, zaſſležiti, (zamrſknauti) ut zaſſlehł bič, zaſſlehł ſe mu bič, idem. (t. zadrmochał, zamátł, zadrhł.)
• VI/112 Sſłachtata, u. ſſłah.

Strany zdroje: VI/112–VI/122

• Sſłap, (hłas ſtaupenj, aneb nohau vdeřenj do błáta, neb nėčeho gineho) hinc
• Sſłapám, l. ſſłapi, in præt. ſſłapał. Inf. sſłapati, Sing. Imp. act. (nohama tiſknu) calco, ich trette.
• Tłapám, l. tłapi, idem quod sſłapám, sed est parùm subtilius.
• Sſłapnu, l. tłapnu, fut. ſſłapnuł, tłapnuł, l. ſſłapł, tłapł, ſſłapnauti, tłapnauti. Est perfectum.
• Sſłapjm, ſſłapił, ſſłapiti, est perfectum, et idem quod ſſłapnu. ¤ sſłapati někomu na paty, (hnáti, ſtjhati do tėſna)
• Sſłapáwám, tłapáwám. Freq.
• Sſłapanj, sſłapnutj. n. part.
• Sſłap, g. m. (gedno ſſłapnutj) una calcatio, ein Tretten.
• VI/113 Sſłápěg, l. ſſłápěge, dicitur etiam ſſlepėge. f. m. (ſtopa, neb znamenj, kde ſe ſſłapiło) uestigium, Fuſſſtapfe. ¤ adag. nekráčj ten syn otcowſkými ſſłápěgemi. Nedał ani ſſłápěge nožné, (t. tak mnoho, kdeby ſſłapiti mohł.)
• Sſłap, g. m. Significat. idem quod Sſłápege. ut gjti po ſſłapu, (t. po ſtopě) denen fuſsſtapffen nachgehen. Item (chod) paſsus, greſsus. Gang, Tritt. ut ten kůň má dobrý ſſłap. gde dobře ſſłapem.
• Sſłápě, g. f. idem quod ſſłap. ten kůň gde dobře ſſłápj.
• Sſłapák, g. m. (kůň ſſłápj chodicý) tolutarius, gradarius, Paſsgänger, Zelter.
• Sſłápa, t. tłápa. g. f. idem quod ſſłápěge. gjti po ſſłápě, po tłápě etc. Aliquando sumitur pro pede. ut máliž on tłápy.
• VI/114 Sſłak, g. m. Significat 1 mo idem quod ſſłap, (t. ſtopa) uestigium, fuſßſtapf, die Spur. po ſſłaku gjti, (t. po ſtopě, po ſſłapu) per uestigium ire, uestigare, nach dem fuſſſtapfen nach der Spur gehen, nachſpüren 2 do Sſłak, (okolek tregbu, po němž koně běhagj) area, härd, Vmblauff. 3 io Sſłak (poraženj, â ſſłahnutj audů, et in hoc sensu uenit â ſſłahám. geſt nemoc w gednom okamženj na čłowěka přicházegicý, kdeż audowe wſſecku žiwoſt tratj, a hýbati ſe přeſtáwagj, ginak Mrtwice, že audy vmrtwuge) paralisis, apoplexia. der Schlag, Tropff.
• Sſławitý, adj. (ſſłakem poražený) apoplecticus, apoplexia tactus, mit dem Schlag berühret.
• Sſłaka, g. f. Significat 1 mo (ſtaupa) ut VI/115 ſſłaka puchownj, l. Puchyřſká. tribulum, Schlegel. 2 do (okuge) recrementum, ut ſſłaka od żeleza, recrementum ferri, Sinder.
• Sſłakugi, ſſłakował, ſſłakowati, Sing. Imp. act. (po ſtopě, po ſſłapu, po ſſłaku gjti) per uestigium uestigare, nach den fuſſſtapfen gehen, nachſpüren. ſſłakował gſem ho až domu. było ho po ſnėhu ſſłakowati etc.
• Sſłakowáwám, Freq. Perfectum eius est wyſſłakugi, fut. wyſſłakowati, (wyhledati, po ſſłaku nagjti) per uestigium exquirere, ausforſchen, ausſuchen. předce gſme ho wyſſłakowali etc. Composita ex ſſłapám, tłapám, l. sſłapi, tłapi; ſſłapnu, tłapnu; ſſłapjm sunt perfecta, cum distinctione, de qua in VI/116 Grammatica P. 2. cap. 25. Obseru. ¤ ut zaſſłapám, zaſſłapjm, zaſſłapnu. fut. perf. Imperfectum formant dupliciter, ex Freq. simplici, ut zaſſłápáwám, præs. zaſſłapáwati. ¤ Et in ugi, ut zaſſłapugi, præs. zaſſłapowati etc.
• doſſłapati, doſſłapnauti, doſſłapiti. (do konce ſſłapiti) nemohu ani na zem doſſłapnauti. nec poſsum ad terram calcare, ich kann nicht auf die Erde tretten.
• Naſſłapati, (nohama něco stłačiti, napěchowati) nandali a naſſłapali do pytłů etc.
• Naſſłapowati, naſſłapnauti, naſſłapiti. cum præp. na. Meth. (naſtupowati, naſtaupiti, tłačiti, tiſknauti na něco) instare, urgere. ſyłně na tu wěc naſſłapuge.
• VI/117 Naſſłapati ſe, cum Gen. l. præp. s. (prácy mjti s ſſłapánjm) doſti gſme ſe toho młáta, toho ſena, ( l. stim młátem, s tim ſenem) naſſłapali.
• Naſſłapaný, natłapaný, part. paſs. (nohami natłačený) Meth. naſſłapaná ſſełma, (t. prołýwaná, lechkomyſłná) nequiſsima bestia. ein leichtfertiger Schelm.
• Naſſłapanec, g. m. (chytrák, ſchytrałý, auſkočný čłowěk) to ge naſſłapanec.
• Náſſłapek, g. m. (na čem ſe ſſłape: gako sedłácy w ſſkornjch mjwagj. item co ſe ſtřewjců neb bot zeſpod přidržj) wychazeg ty náſſłapky wen.
• Odſſłapati, (přeſtat ſſłapati)
• Odſſłapnauti, odſſłapiti, (ſſłapnutjm odrazyti, odtrhnauti) calcando VI/118 auellere, abrumpere. mit tretten abreiſſen, abſtreyffen. Kůň odſſłapił ſobě zadnj nohau podkowu, odſſłapił obruče ze ſſkopku. odſſłapił mu kůň dwa prſty, (t. pryč vſſłapił)
• Poſſłapati, potłapati. Simpliciter cum Accuſ. (ſſłapánjm pokazyti) conculcare, mit füſſen tretten. ¤ wſſechno objlj poſſłapali.
• Poſſłapati, cum partic. trochu, drobet, qualificatur. (máło vſſłapati) modicùm conculcàre. předce drobet objlj poſſłapali etc.
• Poſſłapaný, part. paſs. conculcatus.
• Přeſſłapati (ginak, poznowu ſſłapati.)
• Přeſſłapnauti, přeſſłapiti. (přes nėco ſſłapiti, překročiti) Vbertretten. ta kliſna přeſſłapła, (t. přes proſtranek) VI/119 Item (ſſłapnutjm přerazyti) hned to na dwý přeſſłapił, rozſſłapił.
• Přiſſłapati, přiſſłapnauti, přiſſłapiti, přiſſłapowati, přiſſłapáwati. (wjce ſſłapati: item ſſłapánjm ſtłačiti, přitłačiti.) přiſſłapeg drobet to ſeno. heſky tu zem přiſſłapegte, priſſłapnuł to nohau etc.
• Proſſłapati, proſſłapnauti, proſſłapiti, (ſſłapánjm, neb ſſłapnutjm djru vděłati) calcando foramen facere. kůň proſſłapał ſtánj, proſſłapił ſſkopek etc.
• Rozſſłapati, rozſſłapnauti, rozſſłapiti, (ſſłapánjm rozundati) co gſauž to błáto rozſſłapali. Item (na kuſy poſſłapati) ad partes conculcare, zertretten. raděgi bych to rozſſłapał etc.
• VI/120 Rozſſłapaný, part. paſs. Mach. 7. 10. rozſſłapána bude, gako błáto na vlicých.
• Seſſłapati, (do hromady, do vzkoſti ſſłapati. nohami stłačowati) pedibus ad cumulum calcare, Zuſammen tretten. heſky to ſeno seſſłapegte. ge doſti seſſłapaný. etc.
• Vſſłapnauti, vſſłapiti. (ſſłapnutjm vrazyti) calcando lædere, mit tretten υerletzen. vſſłapił ho w nohu. Item (ſſłapnutjm vtrhnauti, odſſłapiti) vſſłapił mu dwa prſty pryč. etc.
• Vſſłapati (ſſłapánjm stačiti) wſſechnu tu tráwu tancem vſſłapali. Item (ſkrz ſſłapánj ô žiwot připrawiti) calcando perimere, durch tretten, Vms leben bringen, zu todt tretten. braňte, ſyc ho vſſłapagj. vſſłapali ho až do ſmrti.
• VI/121 Wſſłapati, wſſłapnauti, wſſłapiti. (do nėčeho)
• Wyſſłapnauti, wyſſłapiti, wyſſłapati (ſſłapánjm, neb ſſłapnutjm wytłačiti, wytłaucy, wyrazyti) Koňowe wſſechno dłázděnj wyſſłapali. Wyſſłapił dno; wſſechno dłázděnj tam huſy wyſſłapali.
• Wyſſłapáwati, wyſſłapowati ſobě, (geſt pyſſně, hrdě ſobě wykračowati) gak ſobě w těch ſſatech wyſſłapuge.
• Zaſſłapati, zaſſłapnauti, zaſſłapiti, zaſſłapawati, zaſſłapowati, (ſſłapánjm zandati) do błáta to zaſſłapał zaſſłapnuł ſe kůň etc. ¤ Zaſſłapali ho, zaſſłapił mu wewerku, ptáka etc.
• Záſſłap, záſſłapek, g. m. (rána od zaſſłapnutj) ten kůň má záſſłapek, VI/122 (t. ge zaſſłapnut)

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod