Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod
Index všech českých hesel
A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż
Strany zdroje: VI/102
- Sſkwrk, (hłas něčeho ohněm sehłceného.) hinc
- Sſkwrčjm, ſſkwrčeł, ſſkwrčeti. Sing. Imp. neut. (ohněm ſehłcenu býti, giſtý zwuk w ohni wydawati) což to tam ſſkwrčj? dłauho to ſſkwrčeło.
- Sſkwrknu, ſſkwrknuł, l. ſſkwrkł, ſſkwrknauti, est perfectum. gen potom ſſkwrkło.
- Sſkwrčjwám, Freq. Composita sunt perfecta. při, v, z, za-ſſkwrknauti, -ſſkwrčeti. Dan. 3. 94. Ani włas hławy gegjch nepřiſſkwrkł.
Index všech českých hesel
A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż
Úvod