Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: VI/55–VI/59

• Sſjp, g. m. (od hłáhołu wyſtřełeného ſſjpu, ſtřeła,) sagitta, Pfeyl. házý sebau gako ſſjp. (ô čłowėku obratném, potočitém) zaſtřelił ho ſſjpem. Meth. (właſký ſſjp, VI/56 ged) ueneficium, Giffteingebung.
• Sſipka, idem ſſjp.
• Sſjpek, g. m. Sſjpeček, dim. (ſtrůmek) rubus caninus, rosa syluestris. eine Feldroſe. FeldroßenStock, hanbuttenſtrauch, hagedorn. adag. ſſjpek treſce łohyni, u. łoh. Item (owoce ſſjpkowý) ſſjpky, plur. rosarum syluestrium baccæ, hetſchepetze.
• Sſjpkowý, adj. ſtrom, owoce, keř etc.
• Sſjpkowj, collect. (kde mnoho ſſjpků)
• Sſjpkowatý, adj. (mnoho ſſjpkowj magicý) ſſjpkowatá země etc.
• Sſjpkowatoſt, Subst.
• Sſjpám, ſſjpati. Sing. Imp. act. (oſtře drbám)
• Sſjpáwám, Freq.
• Sſjpas, moderno tempore etiam dicunt VI/57 Sſjbas, g. m. (chłoſt, pardus) plagauirgæ. dał mu dobrý ſſjpas, l. ſſjbas.
• Sſupám, ſſupati, Sing. Imp. act. (mrſkám) flagellare, Peitſchen.
• Sſupnu, ſſupnuł, ſſupł, ſſupnauti. perf. hodně ho ſſupł, (t. mrſknuł, neb ſſłehnuł, ſſłežił.)
• Sſupáwám, Freq.
• Sſjpec, g. m. l. ſſjpce, g. f. moderno tempore transpositis literis, dicunt, ſſpjc, l. ſſpic, ſſpjce, (konec gakehokoli oſtřj, neb gakékoliw oſtroſti) cuspis, die Spitz.
• Sſpjce, dicitur etiam. 1 mo (ſſpjce w kole) radius, Speyche. 2 do (ſſpjce na kłaſu, woſyna) arista, Spitzlein am Aehr.
• Sſpička, g. f. dim. Spitzlein. ſſpička VI/58 na ſłaniny, na wokurky etc. 2 do (nožička, na ktere owoce wiſy, ſtopka) pedunculus, Stiel. 3 io (drobný hauby) Pfifferling.
• Sſpičatý, (končitý, pjchawý, oſtrý, bodławý.) cuspidatus, aculeatus, acuminatus, Spitzig, Scharff.
• Sſpičatė, adu. Sſpičatoſt, Subst.
• Sſpičnjk, g. m. (kdo na ſſpjcy gde) primus in cuspide, in acie. Spitzgänger. Meth. (wůdce, Půwodce) ductor, führer. ut, Sſpičnjk mezy Źency, který na před zne, a táhne.
• Sſpičák, g. m. (ročnj gełen se ſſpjcý, t. s gednjm rohem) ceruus cum uno cornu.
• Sſpicohubý, adj. sſpicohaubek, l. ſſpicohubek, g. m. (dłauhohubý) broncus, langmaul.
• Sſpičatjm, Sing. act. et paſs. in præt. VI/59 ſſpičatił, Inf. ſſpičatiti, act. (ſſpic oſtrý něčemu děłati, oſtřiti) cuspidare, acuere, Spitzen, Spitzig machen. ¤ ſſpicatěł, ſſpičatěti, paſs. (počjnám ſſpičatým býti) cuspidatum fieri, Spitzig werden. ut objlj hrubě ſſpičatj etc.
• Sſpičatjwám, Freq. Composita uide infra.

Strany zdroje: VI/225

• Sſupám, ſſupnu, ſſupati. u. Sſłah.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod