Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: I/319–I/322

• Co? pronomen, 1 mo qvid? was? co mně do toho, co kdo činj? qvid mea interest, qvod alter facit? was gehet es mich an was der andere Thuet? 2 do utimur illo locò (gako) uti, veluti, wie, als. zpjwá co Sławjk, canit ut phylomela, ſinget wie eine Nachtigal. wažj ho ſobě co pſa. 3 tio loco (kterýž, á, é) qvi, qvæ, qvod. der, die, das. So. ten čłowěk, co tu był. etc. ille homo, qvi hic erat, derjenige Mann, der da geweſen. 4 to (každý) qvilibet, ein jeder, co ſłowo, I/320 wſſe hrom, a čert. (ô złołegcých ſe řjká) co nowý Pán, wſſe nowý řád. 5 to (gak, od toho čaſu, gak) qvàm primum, ab eo tempore, qvo. Sider, daß. co ſem přiſſeł, nemohu ani gednau wyhrati. ab illo tempore qvo huc venit, nec Semel poſsum lucrari. Sider daß er hergekommen iſt etc. 6 to (něco) aliqvid, etwas, Muſy což tož býti. etc. Composita ex eo: něco, nic, cokoli, etc. u. ně, ni, koli. Nota: co, qvando jungitur cum præpositionibus in Accus: tunc illud, o. abjicitur, et c. liqvescit. ut:
• Nač. (k ċemu, proċ) cur, ad qvid, warum, worzu? nač geto nač? ad qvid est hoc? I/321 worzu iſt dieſes?
• Oč, (ô gakau wěc) de qva re, Umb was. oč ge pſał, de qvare scripsit. Vmb was hat er geſchrieben.
• Proč, (pro gakau wěc) cur, qvare, propter qvid, warumb. proč ſe to ſtało newjm.
• Seč. (s gakau wěc) Seč býti nemužeſs, ôto ſe nepokauſſeg. qvod facere non potes hoc non attentes, was du nicht Thuen kanſt, das Laſſe bleiben.
• Weč, (w gakau wiec, w gakau ſtranku) weč mu to obráceno bude, to on ſkuſy etc in qvam partem ipsi hoc vertetur, experietur.
• Zač. pro (qvare, qvanti) Umb was, wie theüer, zač mi to prodáſs, qvanti hoc mihi vendes, wie Theüer wirſt du I/322 mir das Verkauffen. Reliqvæ Præpositiones, sicut et Superiores, si alio casu utantur, suos et ordinatos casus trahunt, ut Gen: do čeho, od čeho, v ċeho, z čeho. Instrum: s čim, nad čim, pod čim, před čim. Præp. sic na čem, l. na čom, ô čem, po čem, při čem, w čem, za čim etc:
• Cj? adj. (t. komu náłeżegicý?) Lat. cujus, cuja, cujum? weſſen? čj geſt to pachołe? cujus est iste puer? weſſen iſt der Bub? čj geſt to djło? čjho djła? čjmu djłu? De his omnibus vide Grammaticam.

Strany zdroje: V/362

• Seč, ut seč nemužeš býti, oto hławy nełam. u. co.

Strany zdroje: V/362

• Seč, l. seče, g. f. u. seku.

Strany zdroje: V/393–V/406

• Sekám, Sing. Imp. act. in præt. sekał, Inf. sekati. Et secundum regulam Grammaticalem, quam uide in Grammatica. P. 2. Cap. observ. dicitur V/394 etiam seči, ſečeſs, ſeče. uel seku, ſečeſs, ſeče. etc. præteritum tamen, et Infinit. manet idem, ut ſekał, ſekati. (pocházý od přirozeného hłáhołu, kterýž ſe tu děłá. ſk, ſk, ſk. a odtud y Latinſký, t. ſekerau, mečem, neb koſau řezám, podtjnám, raubám) seco, ich haue.
• Seknu, est eius perf. et ideo fut. in præt. seknuł, l. sekł. Inf. seknauti. Nota, sýknu, est unum uerbum Sing. Imp. act. quod Significat (koſau podtjnám) in præt. ſýknuł, l. sýkł, Inf. ſyknauti, l. ſýcy, l. ſécy.
• Sekáwám, sekáwał, sekáwati. Freq. Deriuata.
• Seč, l. seče, g. f. (geſt samo ſekánj, V/395 neb čas ſekánj) sectio, sectura, l. tempus secandi, der hau, der Schnitt. ut geſt dobrá seč. Item mjſto w łeſe wyſekané, (t. Płáňawa, myť)
• Sečba, g. f. (čas ſekánj) tempus secandi, Schnitt, oder hauzeit.
• Sečný, adj. ut Sečný łes (který ſe na dřjwj seká) sylua cædua, hauwaldt. sečná rána. (t. vtětjm ſtałá) ictus, plaga, hauſchlag, Streich. bodená rána, (t. vbodenjm, l. bodnutjm ſtałá) punctus, Stich.
• Sekač, g. m. (kdo ſeká) Sector, Sciſsor, hauer. Item (nůž ſekacý) culter sciſsorius, incisorius, hackmeſſer. sekaček, g. m. V/396 dim. kleines hackmeſſer. smłuwiti, l. zgednati, obgednati sekáče, procurare sciſsores, meſsores, die schmittere, hauer beſtellen. etc.
• Sekacý, adj. sciſsorius. sekanliwý, idem.
• Sekanina, g. f. (něco sekanýho) consciſsum, concisum aliquid. gehäcket etc.
• Sekawec, g. m. (ryba kameničko zubami ſekagicý) cobitis aculeata, Steinbeiſſer.
• Sekera, g. f. (náſtrog k ſekánj dřjwj) securis, Axt. sekerka dim. Beyl.
• Sekera megtnj. falx ruscaria, syluatica, hackmeſſer. häge.
• Sekera oboručnj, bipennis, Zwerchaxt.
• Sſiroká ſekera, dolabra, Breyteaxt.
• Teſařſká sekera, (hławatka) ascia, Zimmeraxt.
• V/397 Sekernjk, g. m. (který ſekerau děłá, a ſe žiwj) sector. Composita ex ſekám, ſeknu, ſýknu, sunt perfecta. et â futuro coniugationem incipiunt. ut poſekám, poſekał, poſekati. poſyknu, poſykł, l. poſýknuł, poſyknauti, l. poſýcy. vſeknu, vſeknuł, l. vſekł, vſeknauti. ) Imperfectum tempus Composita formant ex freq. sekáwám. ut poſekáwám, præs. poſekáwał, præt. poſekáwati, Inf.
• Poſekáwáwám, Freq. Comp. Sed Nota. perfectis. loco Imperfectorum pulchrè in hoc uerbo utimur. on mnoho za den poſeká, poſýkne etc. loco poſekáwá etc. ut etiam de aliis dictum est.
• doſekati, doſekawati, doſýcy, (oſtatek V/398 poſekati) reliquum secare, scindere, das Vbrige hauen, ſchneiden. ut giž to doſekeg, giž doſekáwá. Item (s ſekánjm hotowu býti) finire secturam, mit dem hauen, oder ſchneiden fertig ſeyn. ut giž to pole, tu łauku doſekali, doſykli etc.
• Naſekati, (mnoho, neb máło poſekati) multùm, uel parùm secare, scindere, υiel, oder wenig hauen. schneiden. ut Naſekali dnes aſy dwě ſtě mandełů, deſet wozů ſena. máło dnes naſekali, naſykli. naſekał dnes mnoho dřjwj etc de hoc uide Grammat. Item naſekati, naſeknauti (geſt natjti, natnauti) initium secandi, uel scindendi facere, anhauen, anſchneiden. ut V/399 kdo ge ten ſtrom naſekał, naſeknuł etc.
• Nadſekati, nadſeknauti (na hoře ſekati, neb ſeknauti)
• Oſekáwati, obſekáwati. oſekati, obſekati, oſeknauti, obſeknauti, circumsecare, circumcidere, Vmbhauen, Vmbherſchneiden. ut oſeká wſſechny wětwe ſtromu etc kdo ge ten ſſtěp tak oſekał?
• Oſekaný, obſekaný, part. paſs.
• Oſečka, g. f. (oſekáwánj) circumsectio, circumsectura.
• Oſeč, g. f. idem. Item (co ſe odſekało) segmen, segmentum.
• Oſečky, g. m. plur. idem quod oſeč 2 dæ Signif.
• Oſečný, adj. (něco z oſeče) ut oſečný wjno. (t. wjno z oſeče, neb z oſečku) V/400 uinum tortiuum, l. secundarium, Keller- oder dreſter wein.
• Odſekawati, odſekati, odſeknauti. desecare, abscindere, resecare, abhauen, abſchneiden. wſſechny ratoleſti tomu ſtromu odſekał etc.
• Poſekati. ( u. g. łauku, łes, etc) si nulla addatur particula qualificatiua, Significat, (wſſechno na pořad, t. do konce pryč poſekati) totum desecare, exsecare, alles abhauen. hinc
• Paſeka, g. f. (poſekaná Stráně, neb wyſekaný łes) Sylua excisa, ausgehauter Waldt. Aliqui etiam loco (megtný łes) sylua cædua, hauwaldt, utuntur.
• Poſekati, cum particula qualificatiua, V/401 habet sensum secundum qualificationem, ut poſekał drobet, a nechał tak etc. několik ſtromů poſekał. u. de præpos. hac po, ab initio plura etc.
• Poſekati (čłowěka, neb giného žiwotčjcha, geſt rány mu zděłati, zraniti, poraniti) uulnerare, sauciare. υerwunden, υerletzen. hrozně ho poſekał, hroznė ge poſekán etc.
• Poſýcy (trawu, neb objlj poſekati) sicilire, abhauen.
• Podſekati, podſeknauti, podſekáwati, (podtjti, podtjnati) intersecare, subsecare. Niederhauen, fällen. některý ſtromy podſekał. (t. podtiał)
• Přeſekati, přeſeknauti, přeſekáwati. Significat (dále nad nałežitoſt ſekati) V/402 ultra terminum secare, Vberhauen. ut přeſekał do cyzýho etc. Item (gedno od druheho vſeknauti, neb nadwy, rozſeknauti) ut on to dřewo přeſekał, in partes secuit, entzweygehauet.
• Přiſekati, přiſekáwati, (wjce ſekati) plùs secare, mehr hauen. přiſekeg toho dřjwj.
• Proſekati, proſekáwati, proſeknauti, (na ſkrz ſekati) persecare, durchhauen. proſekáwagj wogſku łeſy: giž proſekali, proſeknuł mu žjłu etc. hinc
• Průſek, g. m. průſeky plur. (geſt mezera, neb průchod vdėłaný ſkrz łes) transitus per syluam, durchgang im Waldt.
• Průſeč, g. f. idem průſek.
• Rozſekáwati, rozſekati, rozſeknauti, V/403 (na kuſy ſekati, roztjti) diſsecare, consecare. Zerhauen. na kauſky ho rozſekali, na poli ho rozſeknuł etc.
• Rozſekati maſo, tełe, ſkopce, (geſt ſekerau, neb nožem rozděliti) diſsecare, proscindere, carnes, uitulum, etc.
• Vſekati, vſekawati, vſeknauti, odtjti, vtjti) absecare, abscindere. abhauen. ut vſekał mu ruce, y nohy, absecuit ipsi manus, et pedes. Man hat ihm hände und füſſe abgehauet. vſekł mu ruku, kdo tu ratoleſt vſekł? Et Nota, quæ dicta sunt de uerbis perfectis compositis, ex simplici perfecto. nam Composita ex ſeknu, semper de uno actu, et ictu, uel re intelliguntur. Et sic de aliis etc.
• V/404 Auſek, l. vſek, g. m. Segmentum.
• Auſeček, dim. auſečky, plur.
• Auſeč, g. f. idem auſek.
• Wyſekati, wyſekáwati, wyſeknuti. exsecare, exscindere, aushauen. ut wyſekati łes, (geſt wypłaniti) den Wald aushauen.
• Wyſekati ſe, paſs. ſich aushauen. ut wyſekał ſe z toho srubu etc. Meth. (wyweſti ſe, t. wyſekati ſe gazýkem neb gináč) extricare se, ſich ausführen, ſich aushauen. předceť ge ſe z toho wyſekał, ze wſſeho on ſe wyſeká, wyſekał ſe z toho dłuhu etc.
• Zaſekati, zaſekáwati, est contrarium proſekati, et Significat (pokácenjm, a poráženjm ſtromů, ceſtu, průchod. V/405 neb průgezd zahraditi, zandati) transitum subsectis arboribus obstruere, den Paſß υerhauen. ut zaſekáwagj w łeſych ceſty, průgezdy etc. giž tam zaſekali etc. hinc
• Záſek, g. m. (zaſekaný průgezd, průchod, neb ceſta) υerhau, υerhauter Weeg.
• Záſeky zděłati, l. záſeků naděłati. (geſt ceſty zaſekati)
• Záſeka, záſeċ, g. f. idem quod záſek.
• Zaſekáwati (do kuchyně, do gjtrnic, do kłobás, geſt ſekati, vſekati, vſekáwati)
• Zaſekati ſe, Meth. (geſt zaweſti ſe, zapłeſti ſe) intricare se, ſich υerhauen, ſich υerführen. ut hrubě ſe zaſekał. V/406 (t. zapłetł ſe dłuhy, neb ginými neſnadnoſtmi) ualdè se intricauit, Er hat ſich ſehr υerhauet. děłati záſeky. Meth. (předcházeti něco wegmłuwami, neb ginak, υorbauen.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod