Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae

Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Nalezeny 4 skupiny hesel.

Strany zdroje: IV/274–IV/284

Pjſſi, act. præs. Sing. Imp. pſał, præt. pſáti, Inf. od piſku, t. pera, kterým ſe pjſſe, Scribo, ich ſchreibe.
Pſáwám, pjſám, freq: sed pjſám non est amplius hic in usu.
Pſanj, cokoli ſe pjſſe, Scriptio. Item liſt pſaný, (k někomu) literæ, Schreiben, Brieff.
Pſacý, Scriptorius, ut pſacý péro etc.
Pſanec, (w złých pamětech zapſaný, který ſe proti protiwoſti něčeho złeho dopuſtił) Infamis.
Pjſmo, (wěc pſaná) Scriptura, Schrifft.
Pjſemný, (z pjſma wzatý) pjſemné kázánj, pjſemně młuwiti, z pjſma młuwiti.
IV/275 Pjſebný, pſanný, Schrifftlich. Pjſebně, pſanně, aduerb. schrifftlich.
Pjſař, ( olim Piſák) kdo pjſſe, Scriba, S chreiber. Pjſařjk, Pjſařjček, dim.
důchodnj Pjſař, uel Simpliciter důchodnj. l. důchodnjk, (kdo důchody zprawuge) Quæstor, Rendtſchreiber. ¤ Adag: dobře býti pjſařem, ale ne při počtu.
Piſařſký, Scriptorius.
Pjſařſtwj, Notariatus, Schreiberey.
Piſárna, Pjſatelna, mjſto kde ſe pjſſe, locus ubi scribitur, SchreibStuben. Krałowſká, Panſká, Měſtſká. Auřadnj Piſárna, Cancellaria, Canzeley.
Piſarnoſta, Piſárnjk, Cancellarius. Composita ex Pjſſi, sunt omnia perfecta, Et habent præsens Imperfectum in ugi. IV/276 ut dopiſugi, præt: Imp: dopiſował, Inf: Imp: dopiſowati, sic alia.
dopiſowáwám, freq.
dopſati, dopiſowati, absq ullo sequente casu, geſt do konce napſati, ad finem usq scribere, bies zu Ende ſchreiben. ¤ Item pſanj, co k přepiſowánj było, dokonati, finire, quod ad scribendum erat, υöllig abſchreiben. ut giž dopſał, nedopiſug tak dałeko etc. Cum Accusatiuo Sign. přepſati, describere, abſchreiben. ut giž ten liſt dopſał, t. iam descripsit illas literas, Er hat ſchon den Brieff abgeſchrieben.
dopiſowati ſe (k někomu, l. na někoho, ô něco, id est cum præpos: na, uel k, ad personam, cui scribitur, Et præpositione ô, uel z ſtrany, quoad rem, de qua scribitur) est pſaně vpominati, a neb ô nêco oprawdo IV/277 wě pſáti, gako když Práwo, Práwu ô něco pjſſe, Scriptò monere, Seriò de aliqua re scribere, ſchrifftlich ermahnen. ut dopiſuge ſe na mne ô dłuh, uel zſtrany dłuhu: admonet me ratione debiti. Er ermahnet mich Schulden halber .
důpis, g. m. Et sequentia omnia in hanc terminationem desinentia. Subst: důpiſný, adj. Sic. důpiſné pſanj, literæ admonitoriales.
Napſati, (něco, někam, l. někomu) Sign: 1 mo Někomu pſáti, scribere alicui. ¤ ut napſał mi liſt. Scripsit mihi literas, napſał pſanj do Ržjma, scripsit literas Romam. 2 do Cum Genit: et Accus: Significat copiam, mnoho pſáti, multùm scribere, napſał toho cełau knjhu, integrum librum IV/278 de hoc scripsit. 3 tio Cum solo Accus: přepſati, describere, abſchreiben. ut giž tam liſt napſał, iam descripsit illas literas, Er hat ſchon den Brieff abgeſchrieben. ¤ Item adnotare, anſchreiben. ut Napiš padeſát, ſchreibe 50 an. Scribas 50. etc.
Napſati ſe. ut giž ſe doſti napſał. iam satis scripsit, iam est scribendo quasi feſsus. ¤ Adag. každemuť geſt napſáno (t. vłoženo vmřjti) tak gemu pſáno było, sic fuit in fatis.
Nápis, g. m. (swrchnj napſanj) inscriptio, titulus, Vberſchrifft.
Opſati ( u. g. péro) geſt pſanjm ztupiti, scribendo obtusum facere. Opſaný péro, obtusus calamus.
Odepſati, Significat 1 mo liſtem odpowěditi, IV/279 omłuwiti ſe etc. scripto respondere, ſchrifftlich antworten. 2 do porazyti, defalcare, abſchreiben, ut tolik mu na geho pohledáwku odepſali, (t. porazyli) tantum sibi de sua prætensione defalcarunt, So υiel hat man ihm an ſeiner prætension abgeſchrieben.
Odpis, pſaná odpowěd, Schrifftliche Antwort, Scriptum responsum, ¤ Item Srážka, porážka, defalcatio.
Popſati, popiſowati (geſt pořád pſáti, neb poznamenati) inuentare, beſchreiben, inuentiren.
Popis, g. m. (popſánj) Inuentarium.
Podepſati, podpiſowati, Subscribere, Vnterſchreiben.
Podpis, g. m. Subscriptio, Vnterſchrifft.
Přepſati. Přepiſowati. (ginam, neb ginak IV/280 napſati) describere, abſchreiben, ab copi ren.
Přepis, g. m. exemplar, transumptum, copia, Abſchrifft.
Přepſati, est etiam, dále, než náležj pſáti. ultra præfixam lineam scribere. Item pſanjm přemocy, Scribendo uincere. ut kdo koho přepjſſe?
Předepſati, předpiſowati, præscribere, υorſchreiben. Meth: včiti, wyměřowati, instruere, Maaſgeben.
Předpis, υorſchrifft.
Připſati, připiſowati, přičjſti, přiwłaſtniti, adscribere, Zuſchreiben.
Přjpis, copia, ut supra.
Připſanj, literæ requisitoriales, uel Subsidionales, mutui compaſsûs, AnſuchungsSchreiben. Sic
Připſánj včiniti, requirere, anſuchen.
IV/281 Rozepſati, rozpiſowati, Sign. 1 mo Sem a tam pſáti, huc illuc scribere, hin Vndt her ſchreiben. 2 do rozhłaſyti, promulgare, ausſchreiben. hinc pulchrè dicitur, rozepſati Sněm, indicere comitia, den Landtag außſchreiben.
Rozpis, rozepſanj, rozhłaſſenj etc.
Sepſati, conscribere, Zuſammenſchreiben.
Spis, scriptura, Schrifft. Item negaké sepſánj, tractatus, Tractätlein. Si Spis cum nomine iungatur, primùm s, meliùs omittitur. ut Cžechopis, Morawopis, etc Historia Boemica, Morauica. Sic Letopis, Letopiſowe, Annales etc.
Spiſowateł, Spiſonota, Conscriptor.
Vpſati, (nêco někomu) zapſati, zawazati, vgiſtiti, obligare, aſsecurare, υerſchreiben, υerſichern. Vpſał mu to. scriptò IV/282 illum aſsecurauit, hat ihn deſſen ſchrifftlich υerſichert. Vpſał ſe mu, obligauit se illi: hat ſich υerſchrieben.
Aupis, Vpſanj, Zapſanj, vgiſſtěnj, aſsecuratio, ſchrifftliche υerſicherung.
Wepſati, inscribere, einſchreiben.
Wpis, inscriptio.
Wypſati, describere ex libro, uel libello, extrahere, desumere, ausſchreiben, ſchrifftlich ausziehen.
Wegpis, g. m. descriptio, desumptum, Abſchrifft.
Zapſati, 1 o (geſt pro budaucy pamět poznamenati) adnotare, υerzeichnen. Tak geſt zapſáno. 2 do Zapſati (nêco dſkami, neb Kněhami, uel cum præp: do, w, u. g. do deſk, we dſky, etc. ) geſt vgiſtiti, Tabulis uel libris aſsecurare, υerſichern. Sic Zapſati Statek, IV/283 bonum hypothecare. Guth υerſchreiben. υer hypotheciren.
Zápis, g. m. Vgjſſtěnj, Pogiſſtěnj, hypotheca, aſsecuratio tabularis, υerſchreibung.
Zápis včiniti (někomu na Statku) hypothecare, υer hypotheci ren.
Zápis, dicitur etiam inscriptio, Vrfed. ut na Zápis někoho ze wězenj propuſtiti, ad inscriptionem dimittere, auf ein Vrfeed entlaſſen.
Zápiſnjk, na koho zápis w Kněhách, neb we dſkach znj, ad quem inscriptio tabularis sonat, auf welchen die υerſchreibung in der Landtafel, oder in den Stadt büchern Lautet.
Zápiſnice, de muliere dicitur.
Społu zápiſnjk, Społu Zápiſnice, in instrumento tabulari simul comprehensus, l. IV/284 comprehensa, der oder die in der υerſchreibung mit begrieffen iſt.
Zapſánj, υerſchreibung, chirographum.
Zapſati ſe, (někomu) geſt liſtem se zawazati, slibiti, obligare se, promittere, ſich υerſchreiben, υerſprechen.

Strany zdroje: V/577–V/580

Społu, ( â půł, q. obě půle, t. cełá wěc, l. â spogjm) simul, zuſambt, mit einander. wſſicknj ſpołu, (t. zaroweň) cuncti, allzugleich.
Poſpołu, simul, coniunctim, Zuſammen. pugdem poſpołu etc.
Spolek, g. m. (ſpogenoſt, Słaučenoſt, towaryſtwj, obecenſtwj) societas, Geſellſchafft. magj ſpolek w kupecſtwj etc dáti do ſpołku. mjti na ſpołku (t. k ſpołčenemu vžjwanj)
Weſpolek, idem ſpołu. V/578 Item. inuicem, mutuò. mit einander. Iohann. 13. toto přikazugj wám, abyſte ſe miłowali we ſpolek. wſſicknj weſpołek, simul omnes, alle mit einander.
Społečný, adj. (k čemu oba, neb wſſicknj práwo magj) communis, Gemein.
Společně, adu. una iunctim, ſämblich.
Społečnoſt (obecnoſt) communio, Gemein ſchafft. Item (towaryšſtwj, Społek) societas, Geſellſchafft.
Społečnjk, g. m. Socius, Geſell. Společnjcý handle etc.
Poſpolitý, adj. ( â poſpołu, poſpołu shromáždėný) congregatus, ¤ ut poſpolitá obec, (t. shromaždėná)
Poſpolitě, adu. ut swėdkowe v přitomnoſti V/579 Kſſafftugicýho, magj kſſafft poſpolitė podpiſowati, a pečetiti. etc.
Połčjm, połčiti. Sing. Imp. act. (w gedno pogjm) Sed simplex non est in usu. Composita ex eo sunt perfecta. roz- et s-połčiti.
Rozpołčiti (gedno od druhého rozundati) disiungere, zertretten.
Rozpołčiti ſe, (rozłaučiti ſe) societatem soluere. υon der Geſellſchafft ablaſſen.
Społčiti ſe, 1 mo (ſpołek vděłati) societatem inire, die Geſellſchafft machen. 2 do Shromažditi ſe, congregari, zuſammen kommen. 3 io spiknauti ſe. conspirare, ſich υerbünden. V/580 Spolčili ſe Nepřatele proti mně etc.

Strany zdroje: V/625–V/669

Stogjm, in præt. ſtáł. Infin. ſtáti. Sing. Imp. Neut. sto, ich ſtehe. Math. co tu ſtogjte, zahálegjce? ſtáti při někom, aſsistere, beiſtehen. V/626 Meth. Significat 1 mo precium cum duplici Accus. ut co ſtogj ta knjha? Rx ſtogj mne kopu, constat me sexagenam, es koſtet mich ein Schock. 2 do ualere, constare, werth ſeyn. ta knjha ſtogj za dwé kopé, l. kopy. iste liber ualet pro duabus sexagenis. das Buch iſt zwey ſſ werth. 3 io Cum præp. ô. (žadoſtiw gſem) cupere, affectare. darnach, oder darumb ſtehen, υerlangen. on hrubě ſtogj ô ten ſtatek. 4 to Cum præp. po, (chtjti mjti, chtjti doſahnauti) persequi, uelle habere, darnach ſtehen; on hrubě po něm ſtogj. gá budu ſtát po ſwých. on potom ſtogj.
Stanu, fut. perf. in præt. ſtanuł, l. ſtał. V/627 Inf. ſtanauti, ſtáti. consistere, ſtill ſtehen. ut nechce ſtanauti, běžj předce. Item (trwám) Psal. 104. 33. zpjwati budu Bohu dokud mne ſtáwá. ¤ adag. gakť gedné hławy neſtane, tak geſt geho pryč. (řjka ſe ô někom, gemuž ô hrdło běžj.)
Státi ſe, (djti ſe) fieri, geſchehen. nic mi ſe złého neſtane: ani nikda neſtało. nil mihi mali fiet, nec unquam factum est. Stało ſe dnes, euenit, l. accidit hodie. Es iſt heünt geſchehen: es hat ſich heünt zugetragen.
Stáwám, Frequent. utriusq Composita ex ſtogjm, ſtanu, et ſtáti ſe, uide infra. V/628 Deriuata.
Stáge, g. f. Sing. et plur. (mjſto kde dobytek ſtáwá, t. chłéw, kołna, neb giné ohraženj) stabulum, mandra, bouile, Stall, Stallung.
Stogatý Significat, (co ſtogj) ut ſtogatá woda, stagnans aqua, ſtehends Waſſer. Item statiuus. ut ſtogatý hodiny etc.
Stogan, g. m. (ſłaup v kaſſny, z něhož ſe woda točj, neb teče) Sipho, WaſſerſPritz.
Stáłý, adj. (kdo w vmyſłe ſtogj bez wrtkánj) stabilis, constans. ſtandhafftig, beſtändig. Neſtałý (wrtkawý) inconstans, instabilis. Vnbeſtändig.
Stále, adu. constanter. beſtändiglich. neſtále etc.
V/629 Stáłoſt, constantia, Standhafftigkeit, Beſtändigkeit. Neſtáłoſt, (wrtkawoſt) inconstantia, Vnbeſtändigkeit.
Stałý, part. neut. (co ſe giž ſtało) præteritus, geſchehen. ¤ adag. k wěcem ſtałým, darmo geſt mnoho młuwiti. (proto že giž nenj rady)
Stanný, adj. ut Stanné Práwo, (geſt, které ſe ſtoge koná pro ſpěſſnoſt) Standtrecht. Item Stanné Práwo (geſt Wýpowěd na někoho pro neſtánj) sententia in contumatiam. das erſtandene Recht.
Stan, g. m. (cožkoli rozproſtřjno geſt, aby ſe pod tim ſtáti mohło. Schrána před deſſtěm, a horkem) tentorium, V/630 tabernaculum, Zelt. rozbjgeti ſtany, figere tentoria, Zelt aufſchlagen.
Stánek, dim. Stánek Božj, (t. chrám Božj)
Stanowjſſtė, g. n. (mjſto kde ſe ſtanowe rozbjgj) statio, statiua. Item (kde ſe łodě přiſtawugj) ſtanowjſſtě łodj, (t. přiſtaw łodj) portus.
Stanowjm, ſtanowił, ſtanowiti. Sing. Imp. act. (pewnjm, nařjzugi) firmo, statuo. ¤ Simplex non est multùm in usu, sed Composita eius.
Vſtanowjm, fut. perf. vſtanowił, præt. vſtanowiti. Inf. Significat 1 mo (ſtan, neb něco giného vpewniti) 2 do (zřjditi) constituere, υeordnen. Exod. 18. y vſtanowił Mogžjſs Knjžata nad lidem etc. vſtanowiti Práwa etc. Imperfectum formatur in ugi. ut vſtanowugi, præs.
V/631 Vſtanowiti ſe, (na nėčem, geſt něco giſtého w radě zawřjti, aby o to giž pochybowánj nebyło. constituere, statuere, υerordnen. Na tom gſme ſe gednomyſłně vſtanowili (se ſneſli) nemohu ſe na něcem giſtým vſtanowiti, non poſsum me ad aliquid certi resoluere.
Vſtanowenj, n. part. statutum, constitutum, υerordnung.
Vſtanowený, part. paſs. constitutus, υerordnet.
Statek, g. m. (že njm hoſpodář ſtogj, gměnj, magetnoſt,) opes, substantia. haab, υermögen. on má doſti ſtatku. Luc. 12. 15. ne w rozhogněnj ſtatku žiwot čłowěka záležj.
Stateček, aliqui etiam ſtatček, dim. V/632 z ſtatečku ſwého rád vdjlj.
Statečný, adj. (ſtatkem opatřený) diues, wohl υermöglich. Meth. Statečný, Significat (vdatný, ſyłný, bogowný) strenuus, generosus, fortis, ſtreng, geſtreng etc ¤ Et in hoc significatu maximè uiget.
Statčjm, ſtatčił, ſtatčiti. potest etiam t, omitti, ut ſtačjm, ſtačił, ſtačiti. Sing. Imp. act. (doſti mocy včiniti) sufficere, genug thuen können. Vtrácý hrubě, důchodowe neſtačj. mohłby tak vtráceti, žebych gá neſtačił dodáwati. ſtačjſſli běżeti při woze? on každemu koni ſtačj (t. w běhu) adag. tak krágeg, gak řemen ſtačuge.
V/633 Stačjwám, Frequ. Composita ex ſtačjm, uide infra:
Staw, g. m. (co koli tak ſtogj, aby na ném gine ſtáło) ut 1 mo Staw Tkadłcowſký, (na němž ſe Oſnowa wige, a tká) textrinum, Web gaben. 2 do Staw na řece, kterýmž ſe woda nadržuge, gez.) catharractæ, Wehr. 3 io Staw (mezy lidmi, geſt řád neb ſtupeň, na něž lide rozſtaweni gſau) Status, Stand. ut Staw duchownj, Knjžecý, hraběcý, Panſký, Rytjřſký, Měſtſký. Ecclesiasticus, Principum, Comitum, Baronum, Equitum, Ciuicus, der Geiſtliche-, Fürſten,- Graffen-, herren- Ritter- Burgerſtand. V/634 Staw Manžełſký, swobodný, wdowſký etc.
Stawjm, ſtawił, l. ſtawěł, ſtawiti, l. ſtawěti. Sing. Imp. act. Significat 1 mo (kładu, tak aby ſtało) statuo, ich ſtelle. Math. 5. kdo rozſwjtě ſwjcy, ſtawj gj pod kbelec? 2 do (ſtánek, neb dům, neb obydlj děłám) ædifico, ich baue. Prou. 30. Králjkowe, lid neſyłný, ſtawěgj w ſkałách domy ſwé.
Stawenj, n. part. ¤ Item (něco vſtaweného) ædificium, Gebaü.
Stawiteł, g. m. (kdo ſtawj) Architectus, Aedificator, Baumeiſter.
Stawjwám, Freq.
Stawugi, ſtawował, ſtawowati. Sing. Imp. Iterat. act. (zdržugi) sisto, detineo, aufhalten.
Stawjm, -ił, -iti. est perfectum, Et V/635 Sic in hoc sensu est 3 iæ Significationis, Kde ho dopadnu, ſtawjm ho etc.
Stawiti ſe, paſs. (geſt zaſtawiti ſe) gradum sistere, ſich bey jemanden aufhalten. hinc.
Stawuňk, g. m. Significat (zaſtawenj) statio, stellung. ut den ſtawuňku v mně był. nechtěł ani ſtawuňku včiniti, (t. ani ſe zaſtawiti) čaſtý on ſtawuňky děłá. Composita ex ſtawjm, ſtawugi, ſtawjm ſe, uide infra. ¤ Nunc redeundum est ad Composita ex ſtogjm, ſtanu, et ſtáti ſe. quæ sunt perfecta. ut doſtogjm, fut. perf. doſtáł, præt. doſtáti, Inf. doſtanu, fut. perf. doſtał, præt. doſtati, Inf. Et Nota, Composita ex ſtogjm, habent in V/636 præterito, et Infinit. á accentuatum, composita autem ex ſtanu, tam in præterito, quàm Infinitiuo, illum accentum abijciunt. ut uidere est in allatis exemplis, et infra magis uidebitur. Imperfectum formant omnia Composita, siue ex ſtogjm, siue ex ſtanu in ugi. ut doſtáwám, præs. persisto, non fugio, item aſsequor, consequor. in præt. doſtáwał. Inf. doſtáwati. Et sic reliqua omnia.
doſtogjm, doſtáti, neut. (ſtáti, a nevtecy) manere stans, et non fugere, ſtehend υerbleiben. ¤ ut geſt ſrdnati gonák, doſtogj každému. wſſichni zautikał, on ſám doſtáł. ¤ doſtáti k saudu. sistere se coram Iudice, V/637 ſich bey dem Gericht ſtellen. ¤ Zaruk ſtánj, a doſtánj. cautio de judicio sisti. Item wážně, a mocně na mjſtě ſwém ſtáti. (dotrwati, ſetrwati) permanere, perseuerare. hinc
důſtogný, adj. (nepromenně wzáctnoſti ſwé oſtřjhagicý) uenerabilis, uenerandus, colendus, ehrwürdig.
důſtogně, adu. splendidè, eximiè, magnificè, herrlich, fürnemblich.
důſtognoſt, g. f. důſtogenſtwj, g. n. reuerentia, amplitudo, magnificentia. Ehrwürdigkeit, herrligkeit. Negwyšſſj důſtogenſtwj, důſtognoſt. majestas. ¤ důſtogenſtwj Kráłowſké, (Králowſká Welebnoſt) regia Majestas, die Königliche Würde. důſto V/638 noſt Božſká, (Welebnoſt Boźſká) Majestas Diuina.
doſtáłý, part. paſs. perfectus, υollkommen. ¤ Item wyſtáłý.
doſtanu, doſtati, doſtanauti. act. cum Accus. etiam cum Genit. (doſáhnauti, darmo, neb za penjze) nancisci, bekommen. předce tu ſłužbu ( l. te ſłužby) doſtał. doſtał domłuwu. doſtałs?
doſtałý, part. paſs. (nabyłý) acquisitus, nactus. doſtalého ſtatku nemař.
doſtatek, l. důſtatek, g. m. (hognoſt potřeb) abundantia, Genüge, Vberfluſs. on má wſſeho doſtatek etc.
doſtatečný, adj. (doſtatek magicý: gehož ge s to, co na ſe beře) sufficiens, V/639 genugſamber. Iz. 63. 1. gá gſem, kterýž młuwjm ſprawedliwě, doſtatečný k wyſwobozenj.
doſtatečně, adu. sufficienter, genugſamb.
doſtatečnoſt, sufficientia, Genugſambkeit.
doſtanu ſe, doſtati ſe, (někam přigjti) appellere, peruenire, kommen. ut doſtał ſe do Połſka, peruenit ad Poloniam, Er iſt in Pohlen kommen. ta wěc mně ſe djlem doſtała. ¤ doſtał ſe do ſwé właſti etc.
Naſtogjm ſe, Naſtáti ſe. (dłauho ſtáti) diu stare, lang ſtehen. naſtáli gſme ſe tam, až giž nohy boleli, doſti ſe tam naſtáł, a nic ſobė newyſtáł.
Naſtanu, Naſtati, naſtanauti (počjti ſe) exoriri, incipere, anfangen, auf V/640 kommen, angehen. Naſtał nám den weſełý. naſtała nám radoſt, přjhoda, potřeba etc. naſtał Měſýc, l. naſtał nowý Měſyc: incœpit nouilunium. Naſtáwá nowý krog, nowý obyčeg etc. adag. Nechwał měſýce při naſtánj. (a žádne wěcy za nowa, než až gj lép zkuſýſs)
Naſtánj, n. part. Naſtałý, part. paſs. Naſtałoſt. subst.
Oſtogjm, oſtáti, l. obſtogjm, obſtáti. Significat 1 mo (geſt nebýti dopadenu) subsistere, beſtändig und ſicher bleiben. předce to tam obſtáło před wogáky. on tam obſtáł w tý djře. 2 do (dobře ſe chowati, swjtezyti) benè se gerere, subsistere, palmam V/641 obtinere, ſich wohl υerhalten, obſiegen. Mezy wſſema neyłépe obſtáł, inter omnes optimè substitit, Vnter allen hat er ſich am beſten gehalten. ¤ Kdož ge obſtáł w poli? (t. kdo obdržeł pole?) Naſſj obſtáli. 3 io (nebýti odſtrčenu, neb zahanbenu) subsistere, beſtehen. on wſſudy obſtogj. gá s ſwým zbožjm wſſudy obſtogjm. Adag. zpjweg, co vmjſs, gez, co máſs. młuw, co wjſs. děłeg, co s powinen, tak obſtogjſs. takbychom neobſtáli etc.
Oſtati, oſtanauti. (zuſtati, po giných, neb zadu) manere, bleiben. ¤ oſtał dałeko po zadu. hinc
Oſtatnj, l. oſtatný, adj. reliquus, Vbrig. Oſtatnj plur. (dałſſj, Pozadněgſſj) reliqui, V/642 die Vbrigen. Item (poſlednj) ultimus, der letzte. giž oſtatnj penjze odmně wzał. ¤ Adag. z oſtatnjho młátj (t. ſnopu)
Oſtatně, adu. de reliquo, in Vbrige.
Oſtatnoſt, subst. oſtatek.
Oſtatek, g. m. cæterum, reliquum, das Vbrige. něco gſem giž dał, oſtatek dodám. ¤ oſtatekť gindy powjm. Adag. gdi gen s oſtatkem (t. s cełau hławau. ¤ item když kdo něco okrauhlého powj)
Oſtati, cum Gen. (někoho, geſt odwyknauti) desuescere, abwehnen. nemohau ſebe oſtati (t. bez ſebe býti) non poſsunt diuelli ab inuicem. O miłý Gežiſſi, degž ſe miłowati, a abychom mohli V/643 hřjchů oſtati etc. byť mu mozné było, těch obyčegů oſtáwati. (t. odwykati) a w tu hodinu oſtała ho zymnice.
Obſtati, obſtanauti, (wůkoł obgjti) ut obſtaneli tě ten pás?
Odſtogjm, odſtáti, cum. Gen. (ſtánjm něčeho odbýti) ut odſtáł ſwé pokuty na płanýři. Er hat ſeine Straff an dem Pranger ausgeſtanden.
Odſtanu, odſtati, odſtáwati, l. odeſtati, odeſtáwati. (odſtaupiti, odſtupowati) recedere. ¤ ut to prkno odeſtało, odeſtáwá. (t. od ſtěny, neb od druhého) iste aſser recedit, das Brett ſtehet ab υon dem andern.
Odeſtati ſe, (z pátkem ſe ſtati, gjti) V/644 factum resolui, zuruckgehen. odeſtane ſe to, (t. pugde to wſſe nazpátek) ¤ Adag. (co ſe ſtało, neodeſtane ſe) quod factum, infectum fieri nequit.
Poſtogjm, Poſtáti, Poſtáwati. (trochu ſtáti) parùm stare, sistere se. ein wenig ſich aufhalten. wſſudy on poſtogj. ubiq ille sistit, er thuet ſich Vberall auffhalten. nepoſtáweg, gdi pořad. non stes, eas consequenter, ſtehe nicht, gehe nacheinander. on wzdyckny poſtáwá. ¤ adag. poſtoge hned ſe zmeſſkáſs, l. obmeſſkáſs.
Podſtogjm, podſtáti (pod nėčim ſtáti) non est multùm in usu. sed deriuata. ut
Podſtata, g. f. (na čem giné wėcy, gako V/645 na zákładu ſtogj) Substantia.
Podſtatný, adj. (co podſtatu má) Substantialis. Item (na čem co zaležj, ſyłný, mocný) fundamentalis, potens, haubtſächlich, ſtandhafftig, gründlich, ſtarck. podſtatný důwod. Item (obwzłaſſtnj, přednj) Singularis, præcipuus. υornehm, υornehmlich. ut podſtatný muž, Pán, Včiteł, čłanek etc.
Podſtatně, adu. podſtatnoſt, Subst.
Społu - l. ſpołopodſtatný, consubstantialis.
Přeſtogjm, přeſtáti. (dłauho ſtáti) diu stare, lang ſtehen. onby cełý den přeſtáł. ille tota die staret, er Thäte den gantzen Tag ſtehen. V/646 Item (ſtánjm přemocy) ten ho přeſtogj.
Přeſtáti ſe, (ſtánjm ſe pokazyti) â stando destrui, ſich υon dem ſtehen υerderben. giž ſe to přeſtáło.
Přeſtanu, přeſtati, přeſtanauti, přeſtáwati. Significat 1 mo (na něčem: doſti mjti) acquiescere, ob einem Ding zu frieden ſeyn. gá na mále přeſtanu. Tim. 6. weliký geſt zyſk pobožnoſti, s takowau myſlj, když na tom, co má, přeſtati vmj. Psal. 16. 3. neb gá na Pánu cele přeſtáwám. 2 do Přeſtati. (někde, geſt zaſtawiti ſe) desinere, ceſsare. aufhören. ¤ Adag. když on začne, (počne) newj kdy přeſtati.
Přeſtánj, n. part. bez přeſtánj (vſtawič V/647 ně, wzdyckny, ſtále) indesinenter, continuò, ſtets.
Přeſtáwka, (mjſto, neb znamenj w pjſmu, kde ſe přeſtáwá) periodus. 3 tio Přeſtati (něčeho, neb od něčeho, geſt zanechati) desinere, auffhören. hřeſſiłlis, přeſtaň. Si peccasti desine. přeſtaň toho, přeſtaň od hřjchů etc. 4 to (Pominauti) giž gſau ty čaſy přeſtały. iam desierunt illa tempora.
Přiſtogjm, přiſtáti (při někom ſtáti) adstare, beyſtehen.
Přiſtogicý, part. aliqui Přjſtogicý, part. adstans, dabey ſtehend. Math. 16. gſau někteřj z přiſtogicých. kteřjž neokuſý Smrti.
V/648 Přjſtogičný, adj. (přjpadný) accidentalis, acceſsorius.
Přjſtogičně adu. (přjpadně) Přjſtogičnoſt, Subst. (přjpadnoſt)
Přiſtanu, přiſtati, přiſtanauti (dřjwe wſtáti) citiùs surgere, ehender ſtehen. přiſtanu ſobě. přiſtał ſobě etc. Sed meliùs přiwſtanu, přiwſtati etc.
Proſtáti, (ſtanjm něco potratiti, ſkrze ſtánj ô něco přigjti, zameſſkati) perdere, υerliehren.
Proſtáti ſe, perditum eſse, υerlohren ſeyn. giž ſe to w aurocých proſtáło. iam hoc Intereſse, seu usuræ absumpserunt. das Intereſse hat ſchon das Pfandt. newypłatjſſli toho, proſtogj ſe to etc.
Rozſtogjm ſe, rozſtáti ſe, rozeſtogjm ſe, V/649 rozeſtáti ſe, (geſt rozeſchnauti ſe, co ſe nádobj ſuchého dotýce) Item (rozžidnauti ſe, rozpłynauti ſe, rozmočiti ſe) â stando diſsolui, υon dem ſtehen zerflüſſen. To gjdło ſe tam wſſechno rozſtogj. na kaſſi ſe to rozſtáło.
Vſtogjm, vſtáti, (ſtánjm přemocy) ut Vſtáti prodáwagicýho: Significat relinquere uenditorem, qui carò uolebat uendere, cum merce stare, donec cogatur leui precio uendere. ¤ hinc předce gſme ho vſtáli. vſtogj ho ſnadno etc. Meth. obdržeti, ſwjtěžiti, obtinere, erhalten obſiegen. ut Vſtáł na něm práwo, (t. obdržeł)
Vſtáti ſe, (vſaditi ſe něco. na dně) purificari, defecari. Lauter werden. giž ſe V/650 to piwo ſnad vſtáło. iam est forte illa cereuisia depurata. υielleicht iſt ſchon das Bier lauter.
Vſtáłý, adj. Significat 1 mo (vſazený, čiſtý) defecatus, purus, Lauter. ut to piwo ge vſtáłý. 2 do Vſtáłý, (přemožený) obtentus, uictus, erhalten Vberwunden. vſtáłé práwo, obtentum jus. das erhaltene Recht.
Nevſtáłý, (nepřemožený, ſyłný, mocný) inuictus, potens, fortis. ſtarck, VnVberwunden. ge on neVſtáłý w ſwých wėcech, (t. který ſe nedá vſtáti, nepřemožený)
Nevſtále, adu. (nepřemoženě)
Nevſtáłoſt. (nepřemoženoſt)
V/651 Vſtanu, vſtati, vſtáwati. (geſt vnawiti ſe) lassescere, fatigari, müd werden. wſſechen gſem vſtał.
Vſtánj, n. part. fatigatio, laſsitudo. až do vſtánj, usq ad fatigationem.
Vſtałý, part. neut. et adj. (vnawený) feſsus, laſsus, defatigatus, müd. Nevſtałý, (nevnawený, item piłný, vſtawičný) indefeſsus. Nevſtałý ge on w tom: nevſtále na mne nabjhá.
Vſtále, adu. Nevſtale.
Vſtałoſt, Subst. Nevſtałoſt.
Wſtanu, wſtati, Nota pulchrius illud a producitur. ut wſtáti. quia autem hoc uerbum wſtáti, admittit etiam alias præpositiones, tunc in Decompositis iterum ex illo a, accentus abijcitur. V/652 In præt. tamen manet semper breue. (geſt wzhuru ſtanauti) surgere, aufſtehen. 1. Corinth. 15. Newſtáwagjliť mrtwj. etc. ¤ wſtałť geſt této chwjle, Ctný Wykupiteł etc. dnes gſem wſtał we čtyry hodiny.
Wſtawač, wſtawáček, dim. g. m. testiculus. Salyrion. Knabenkraut, fuchs hoden. Decomposita
Powſtanu, powſtati, neut. aſsurgere, aufſtehen. ani před njm nepowſtali. Item (zprotiwiti ſe) consurgere, aufſtehen. Powſtali proti mně nepřatele mogj, consurrexerunt contra me inimici mei, Es ſeyn wieder mich meine feünde aufgeſtanden.
Přiwſtati, (drobet wſtáti, powſtati) V/653 modicùm aſsurgere, ein wenig aufſtehen. Item, idem quod přiſtati. ¤ dáli Bůh, přiwſtana ſobě pogedu.
Wywſtati, (zhůru wſtáti: ¤ item z proſtředku giných wſtáti, zdwjhnauti ſe) surgere, exsurgere, aufſtehen. wywſtał w proſtřed gjdła. wywſtana ſſeł pryč. wywſtali mu ryby. die Fiſche ſeyn ihm aufgeſtanden. Item (wyſtaupiti) ut wywſtał z Raddy. abiuit ex consilio. Er iſt aus dem Rath gegangen.
Powywſtati, (drobet powſtati) modicùm aſsurgere, ein wenig aufſtehen. powywſtał, chtěge pryč gjti, ale V/654 předce zuſtał. Powywſtał Trochu před námi.
Wyſtogjm, wyſtáti. (ſtánjm wytrwati) cum Accus. ausſtehen. giž wyſtáł ſwau pokutu, iam iuit pœnam, Er hat ſeine Straff ſchon ausgeſtanden. gábych tam ani hodiny newyſtáł. nec horâ poſsem ibi stare, durare, ich Thäte dorten nicht eine Stund ausſtehen. giž on wyſtáł ſwého, per Genit. si genericè pœna ponatur. wyſtáti nemoc, tėžkoſt, zymu, horko. pokuſſenj, ſmrt etc.
Wyſtáti ſe, idem quod vſtáti ſe, defecari, Lauter werden.
Wyſtáłý, idem vſtałý.
Wyſtanu, wyſtati, wyſtanauti. idem quod wywſtati. powyſtati, idem powywſtati.
V/655 Wzſtáti, idem wſtáti. ¤ Et eadem Decomposita, sicut ex wſtáti.
Zuſtanu, zuſtati, apponitur ad præp. u. propter pronunciationem. (zdržeti ſe, oſtati) manere, bleiben. ¤ on pozadu zůſtał. retrò mansit, Er iſt hinterblieben. zůſtał s námi, nobiscum mansit, Er iſt mit Vns geblieben. Zuſtaň s námi Pane, neboť ſe připozdjwá.
Zuſtati, cum Genit. idem quod oſtati. ut zuſtaň zlého, vděł ſwého, a nech cyzýho. Nota, zuſtati admittit etiam præpositionem, po. ut
Pozuſtati (po někom zuſtati) remanere, υerbleiben. mnoho tu pozuſtało ſtatku. pozuſtali tu wdowa a Syrotcý.
V/656 Pozuſtałý, part. neut. υerlaſſen. ¤ ut Pozuſtałá Wdowa, pozuſtalj Syrotcý. pozuſtałý ſtatek.
Pozuſtalec, g. m. idem pozuſtałý, Syrotek, pupillus.
Pozuſtałoſt, g. f. hæreditas, υerlaſſenſchafft. Pozuſtałoſti ſe vgjti, vgjmati. ſich der υerlaſſenſchafft annehmen. děłati ſobė nápad na pozuſtałoſt toho a toho etc.
Zaſtogjm ſe, zaſtáti ſe. (geſt ſtánjm zbůgněti, ô konjch ſe řjká. ¤ Meth. ô čłowěku.)
Zaſtáłý, part. neut.
Zaſtanu, zaſtati, zaſtáwati. (geſt hagiti, a braniti.) defendere, υerTheidigen. on ho hrubě zaſtáwá. on mne w tom zaſtał. ¤ Adag. doſti on V/657 ſwého mjſta zaſtane, (t. geſt ho s tu powinnoſt.) Composita ex Stačjm, sunt perfecta. ¤ ut poſtačjm, fut. poſtačił, præt. poſtačiti, Inf. Imperfectum formant in ugi. ut poſtačugi, præs. poſtačował, poſtačowati.
Poſtačowáwám. Freq. Comp. Et sic reliqua.
doſtačiti, neut. (mocy přiſpěti, doſtati ſe) peruenire, hinkommen. rad bych tam k Swátkum doſtačił. (t. radbych ſe tam doſtał.) libenter illuc ad festa uenirem. Ich wolte gerne auf die feyertäge dahin kommen. chtėł obležene retowati, ale nemohł doſtačiti. Item (doſti býti) sufficere, erklecken. V/658 nedoſtacj Nám do Nowého, (t. chléb) ten prowaz tam nedoſtačj. nech doſtačj, neb nedoſtačj, co tobě potom.
doſtatečný, adj. doſtatečnoſt, u. doſtanu.
Poſtačiti, est perfectum Simplicis neut. Sufficere, erklecken. Iohan. 6. 7. Za dwě ſtě chłéba nepoſtačj gjm. Gá mu poſtačjm, (t. w chůzy) nepoſtačjm s njm gjti.
Poſtatečný, adj. Sufficiens, genugſamb.
Poſtatečně, adu. Poſtatečnoſt. Subst.
Poſtačitełný, adj. Sufficiens, genugſamb.
Poſtačitelně, adu. Poſtačitełnoſt, Subst.
Poſtačitedłný, adj. (který muže poſtačiti) idem ferè, quod poſtačitełný.
Wyſtačiti, Significat 1 mo quod poſtačiti. newyſtačj mu ani 10 f. za den. V/659 to ſwětło Nám newyſtačj etc. 2 do (nebýti tak wyſokým) ge tu hłubina, on tu newyſtačj etc. Composita ex ſtawjm, sunt duplicis Significationis, et alia præteritum finiunt in -ił, Inf. iti. alia in ěł, et ěti. sequuntur Composita 1 mæ Significationis.
doſtawiti, act. (někoho někam) (geſt dodati) sistere, etwa hin ſtellen. gá mu ho tam doſtawił. Zmrháli kdo, co komu, powinen giné doſtawiti.
doſtawiti ſe, paſs. sistere se, ſich ſtellen. doſtawjm ſe mu wſſudy.
Naſtawiti, naſtawowati, cum Genit. uel Accus. Significat 1 mo (zhůru poſtawiti) in die höhe richten. Naſtaw vſſj, arrige aures. V/660 2 do (naproti ſtawėti) opponere, υorwerffen. naſtawugi twáře ſwé tém, kteřj mne bigj. naſtawił mu ruky, l. ruku etc. 3 io (přidati, aby delſſj, neb wětſſj było) zuflecken. naſtawił ſtřechy, ſukně etc. Adag. kdeť krátko, naſtaw. ¤ Item Kdo chceſs, cyzýho, naſtaw ſwýho.
Naſtawený, naſtawowaný, part. paſs. naſtawowaná, l. naſtawená ſukně, punčocha etc.
Obſtawiti obſtawowati, (geſt zaſtawiti, prawně zatknauti) arrestare, kummern, ſtecken, mit arrest, oder kummer belegen.
Obſtawuňk, g. m. arrestum, Kummer.
Obſtáwka, g. f. idem
Odſtawiti, odſtawowati. (pryč dáti) V/661 seponere, beiſeits ſtellen. odſtaw ten hrnec od ohně. odſtaw ten dčbán pryč. Adag. Když v ſauſeda hořj, odſtaw ſwého. Item (od prſu odundati) ablactare, abſetzen. odſtawiti djtě, infantem ablactare, dicitur etiam de animalibus. ut odſtawiti tele, praſata, (t. odſaditi)
Odſtawený, part. paſs. sepositus. Item ablactatus, odſtawený djtě etc.
Poſtawiti, poſtawowati, (něco, někde) statuere, collocare, ponere. an einen Ort ſtellen. tu gſem gá ten dčban poſtawił. Meth. poſtawiti (někoho na něčem, geſt ſlibiti mu nėco vbezpečiti ho) promittere, aſſecurare, υerſprechen, υerſichern V/662 Item poſtawiti (něco, geſt vděłati) facere, machen. ut poſtawj on ſwé djło, gak naležj.
Poſtawiti ſe, idem quod doſtawiti ſe. kde chceſs, ti ſe poſtawjm.
Poſtaw. g. m. ut poſtaw ſukna.
Poſtawa, g. f. (zewnjtřnj wěcy způſob, dłauhoſt, neb krátkoſt a oſobnoſt) statura, Geſtalt. gaké geſt poſtawy? geſt dłauhé, krátké, ſpaniłé etc.
Poſtawnjk, g. m. (geſt wyſoký ſłaupowý Swjcen w koſtełe)
Podſtawiti, podſtawowati, (něco, pod něco) subponere. Vnterſtellen. hinc
Podſtáwek, g. m. (na němž něco ſtogj) pedamentum, statumen, eine Stütz
Přeſtawiti, přeſtawowati (na giné V/663 mjſto poſtawiti) transponere, Vberſetzen. an ein andern Ort ſtellen.
Spřeſtawowati, Decomp. (geſt ſem a tam přeſtawiti)
Předſtawiti, předſtawowati, (někoho, nėkomu, geſt předłožiti) præponere, anteferre, υorſtellen. Lide ſwětem zmámenj, čaſné wěcy, wěčnym předſtawagj. Item Předſtawiti (za Sprawce, Auřednjka etc ) Zu einem υerwalter, Ambtmann ſetzen.
Předſtawený, part. paſs. præpositus. υorgeſtellet.
Předſtawenec, l. Předſtawnjk, g. m. Præpositus, Præfectus.
Přiſtawiti (něco k něčemu) apponere, V/664 Zuſtellen, Zuſetzen. Item (k břehu s łodj přigjti) appellere, hinc.
Přjſtaw, g. m. (geſt čerpadło aneb ſtanowjſſtě, do něhož ſe z moře wgeti může) portus, Meerhaffen.
Přjſtawadło, l. přjſtawidło, Přjſtawjſſtě; g. n. idem quod Přjſtaw.
Proſtawiti, (gedno ſkrz druhé)
Rozſtawiti, l. rozeſtawiti (ſem a tam poſtawiti)
Sſtawiti, l. stawiti, (do hromady poſtawiti) collocare, zuſammen ſtellen.
Vſtawiti, (poſtawiti, aby mocně, neb ſpořádaně ſtáło)
Wſtawiti, (do něčeho) imponere, einſetzen.
Wyſtawiti, (z něčeho) exponere, ausſtellen. V/665 Item (něco na něco wzhůru) wyſtawiti na ſwjcen etc.
Wzſtawiti (něco wzhůru na něco) wztaw to kwjtj na ſtůł etc.
Zſtawiti (dołu zſundati) deponere, herunterſtellen.
Zaſtawiti, zaſtawowati, (někomu, něco, geſt zbrániti, zhagiti) sistere, inhibere, inhalten, υerbietten. ¤ ut Wrchnoſt má zaſtawowati neřády. nemohau mu krwe zaſtawiti. Zaſtawili mu žiwnoſt. Zaſtaw hubu, dicitur etiam Simpliciter, zaſtaw. Item zaſtawiti (něco w nėčem, geſt w zákładu dáti, neb Summu peněz na Statku pogiſtiti. ſyce wěcy mohowité dáwagj ſe właſtně do zákładu: Nemo V/666 howité ſe zaſtawugj, t. zápiſem deſk zemſkých, neb Kněh Měſtſkých) oppignorare, hypothecare, υerſetzen. dłužj ſe, a zaſtawuge, kde co má.
Zaſtawiti ſe, (ſtawiti ſe) sistere, ſich aufhalten. Zaſtawjm ſe v Wás. 1. Corint. 16. Nechtěłbych gen na zaſtawenj s wámi ſe shłedati.
Zaſtawený, part. paſs. oppignoratus, hypothecatus, υerſetzet. Zaſtawený ſtatek etc.
Záſtawnj, l. záſtawný adj. hypothecarius, pygnoratitius. Záſtawnj ſtatek, ein Pfandtgutt.
Zaſtawenec, g. m. (zaſtawený čłowěk) obses, Geyßel.
Záſtawnjk, g. m. (záſtawu magicý) V/667 hypothecarius, Záſtawnjcý, hypothecarij.
Záſtawa, g. f. Significat 1 mo (gakékoli zaſtawenj) ut záſtawa ženſka, obstructio, υerſtopfung. 2 do (zapis na ſtatku, Pogiſſtěnj) hypotheca, υerpfändung, eine Hypoteck. Nota, Záſtawa est duplex: Záſtawa, in genere, uel záſtawa zápiſná, quæ dicitur hypotheca, et Záſtawa obranná, uel záſtawa držná, neb držitedłná, (protože hned Záſtawnjk w drženj zaſtaweného, a zapſaného statku wcházý, a geho mjſto auroku vžjwá) et dicitur Antichrisis, V/668 pactum seu hypotheca antichriseos. Composita ex ſtawjm, 2 dæ Significationis.
doſtawěti, (ſtawenj dokonati) ædificium perficere, aufbauen.
Naſtawěti, (mnoho vſtawěti) ut naſtawěł tam domů, chalup, dworů etc.
Přiſtawěti, (ſtawenj přidati) plus ædificare, Zubauen. přiſtawěł wełký kus pałáce etc.
Proſtawěti (ſkrz ſtawenj ô penjze a ſtatek přigjti) wſſechno co měł, do toho domu proſtawěł. Er hat alles, was er gehabt, in das hauſs eingebauet.
Vſtawěti, est perfectum Simplicis, (ſtawenj poſtawiti) ædificare, aufbauen. Maudroſt vſtawěła ſobě dům etc
V/669 Zaſtawěti, (ſtawenjm zaměſtknati, zaſtjniti) υerbauen. Zaſtawěł vlicy, płac, zaſtawěł mu okna etc.

Strany zdroje: VII/616–VII/621

Zwučjm, zwučeł, zwučeti, Sing. Imp. Neut. (hłas tuhý a gemný wydáwám) sono, sonum edo, ich thöne, laute.
Zwučenj, n. part.
Zwuk, g. m. idem quod Zwučenj, sonus sonitus, Ton, laut.
Zwučný, adj. sonorus, Laut.
Zwučně, adu. sonorè.
Zwučnoſt, Subst. idem quod Zwuk.
Zwučjwám, Freq. Composita ex Zwučjm non fiunt. ratio est, quia sonus habet actum durantem, quod significationi perfectæ est contrarium. præter Pozwučeti, (t. máło, trochu zwučeti) et zazwučeti, (začjt zwučeti) ut pozwučj, a hned přeſtane. Kdyz warhany zazwučj. etc.
VII/617 Pozwukugi, zazwukugi, pozwučjwám, zazwučjwám, præs. Imp. inde præt. et Inf. formantur secundùm regulam.
Społu zwučeti, consonare, zuſammen lauten.
Społu zwučný, consonans.
Społuzwučně, adu.
Społuzwučnoſt, Sauzwučnoſt, consonantia, Zuſammenlautung, Einhälligkeit.
Społuzwučka, sauzwučka, consonans. Deriuata.
Zwon, g. m. (náſtrog z kowů zwučných słytý) campana, Glocke Adag. Wełký Zwon, nepogednau ſe rozkoljbe.
Zwonec, g. m. (menſſj zwon) minor campana, eine kleine Glocke.
VII/618 Zwonek, zwoneček, g. m. dim. campanula, nola, Glöcklein, Schelle.
Zwoneček, est etiam genus herbæ, perforata, hypericum, hartheer, S. Johannes kraut. ¤ Aliqui čerwený zwoneček.
Zwoneček, Meth. dicitur etiam (klewetář) qui nescit tacere, sed omnia propalat. Onť ge prawý zwoneček. etc.
Zwonjk, g. m. (kdo zwonj) campanator, Glöckner.
Zwonář, g. m. (kdo zwoný słýwá) qui campanas fudit, Glockengüſſer.
Zwonowina, g. f. (æs caldarium fusile), cyprium, Kupffer.
Zwonice, g. f. (mjſto, neb wěže, na njž zwony wiſý) campanile, Glockenthurn.
Zwonjm, zwonił, zwoniti. Sing. Imp. act. pulsare campanas, laüten.
VII/619 Zwonjwám, zwonjwał, zwonjwati. Freq.
Zwánjm, zwáněł, zwáněti. alt. Freq. sed non est in usu, nisi in Compositis. Composita ex Zwonjm, sunt perfecta. ut odzwonjm, fut. odzwonił, præt. odzwoniti. Inf. Imperfecta formantur ex Zwánjm, ut odzwánjm, præs. odzwáněł, præt. odzwáněti, Inf. ¤ Item in ugi. ut odzwoňugi, præs. odzwoňował, præt. odzwoňowati Inf.
dozwoniti, dozwáněti, (až do konce zwoniti) usq ad finem pulsare. Kýs nezačinał zwoniti, nechtěłli gſy dozwoniti.
Nazwoniti ſe, ut giž gſme ſe doſti nazwonili.
Odzwoniti, odzwáněti, (přeſtati zwoniti) VII/620 ceſsare pulsum, aufhören zu leyten.
Pozwoniti, (drobet zwoniti) non diu pulsare, nicht lang leyten.
Přizwoniti, přizwaněti, (déle geſſtě zwoniti.)
Sezwaněti, (wſſemi zwony zwoniti) omnes campanas pulsare, Zuſammenleyten. giž Sezwáněgj do koſteła. brzoli budau sezwaněti?
Wyzwoniti, wyzwáněti, (Zwoněnjm wyhłaſyti) per pulsum campanarum aliquid publicare. ut wyzwánj pokog; wyzwánj smrt toho a toho etc. (t. hrany zwonj) Meth. Significat, (wygewiti, proneſti, wyklewetati) propalare, manifestare, offenbahren, ut wſſechno on wyzwonj. (t. wyklewetá.)
VII/621 Zazwoniti, (počjt zwoniti, item drobet zwoniti) incipere pulsare, item modicum pulsare, anfangen zu leythen, wenig leythen. kdo to zazwonił? Zazwoni drobet. ať Zazwonj k gjdłu.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod