Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: VI/1024–VI/1040

• Vmjm. ( ex Antiquo Slauon. Vm, t. myſł, mens) Sing. Imp. Neut. in præt. vmėł, Inf. vměti. ¤ Significat. 1 mo rozumjm, powědomoſt něčeho mám, intelligo, scio, calleo, Ich υerſtehe, ich kann. construitur cum Accus. ¤ ut Vmjm łatinſky, l. vmjm łatinſkau řeč. (t. rozumjm.) intelligo, scio latinè. ich υerſtehe Lateiniſch. Vmjm maljřſtwj, řeznjcſtwj etc. (t. rozumjm) intelligo artem pictoriam, scio opificium lanionis etc. ich υerſtehe die Malerey, das fleiſchhackers handtwerck etc. 2 do Significat (wjm, gak něco včiniti, VI/1025 mám wědomoſt něco včiniti) scio, habeo scientiam aliquid faciendi, ich kann, ich habe Wiſſenſchafft etwas zu Thuen. Nota, Latinè utrúmq hoc uerbum, wjm, et vmjm, potest explicari per scio: at apud Böemos hæc duo habent inter se differentiam, quam scire oportet nam Wjm, scio, ich weiſs, consistit in mente, et in terminis scientiæ. Vmjm autem consistit in terminis artis practicæ: ita ut scientia alicuius rei non in sola mente, et conceptu remaneat, sed redigatur ad actum practicum, et ad exercitium extrinsecum, et NB. construitur semper cum Infinitiuo uerbi, quod uerbum declarat illud Vmjm, id est VI/1026 quid sciat facere, de quo infinitiuus uerbi prædicatur. ut Vmj pławati, scit natare, er kann ſchwimmen. Vmj na koni gezditi, scit equitare, er kann reiten. Vmj ſtřileti, scit jaculari, er kann Schieſſen. Vmj ſe ſtawėti, ſſprymowati, dobře pjti, pochłebowati, łháti. Et sic cætera. Scit simulare, nugari, benè bibere, adulari, mentiri. er kann ſich ſtellen, schertzen, wohlſauffen, Schmeichlen, Lügen. Si addatur aliquid orationi, tunc uerbum regit casum proprium. ut vmj to vděłati, scit hoc facere, er kann es thuen. negatiuè per regulam Syntaxeos generalem dices. nevmj toho vděłati. nescit hoc facere. VI/1027 Vmj tomu barwu dáti, (t. vmj tomu wyhowěti) scit huic rei colorem dare, er kann der Sache. die Farb geben. Vmj wſſeligakau řeč, ( l. wſſeligakau řečj) młuwiti, scit diuersas linguas loqui, er kann allerley Sprach reden. Aliquando subintelligitur Infinitiuus. ut on wſſechno vmj (totiž vděłati, t. do wſſeho ſe vmj wprawiti) ille omnia scit, u. g. facere etc. er kann alles. Vmj ewandėlium z paměti, (t. řjkati) scit euangelium memoriter, scilicet recitare. er kann das euangelium auswendig. Adag. nevmj, než dobrým býti. Nota. 2 do Si antecedentes locutiones, VI/1028 et alias similes uerbi Vmjm, uelles pronunciare per uerbum. Wjm, scio, ich weiſs. tunc Infinitiuo debebis præponere particulam, gak, kterak. quomodo, wie, ut gá wjm, gak ſtřjleti, scio, quomodo sit jaculandum, ich weiſs, wie ich schieſſen ſoll. on wj, gak pochlebowati. on wj, kterak, ( uel gak) to vděłati. ille scit, quomodo sit adulandum, quomodo sit hoc faciendum, er weiſs, wie zu Schmeychlen. er weiſs, wie es zu thun iſt, oder wie er es thuen ſoll. ¤ Et solet ad has locutiones aliquando addi, uerbum mám, debeo, ſoll. nam quasi tacitè in illis, si non addatur, subintelligitur. ¤ ut gá wjm gak ſtřjleti mám. on wj gak pochlebo VI/1029 wati, gak to vděłati má etc.
• Vměgicý, part. sciens, wiſſendt.
• Vměłý, part. paſs. neut. et adj. (wědomý, powědomý, znałý, skuſſený) gnarus, sciens, sciolus, peritus, wiſſendt, erfahren, kündig. Item řemeſłný, řemeſłnjcſký, mjſtrowſký, artificiosus, ingeniosus, practicus, kunſtreich, wercklich. ut Vměłý řemeſłnjk, ingeniosus artifex, kunſtreicher handtwercksmann.
• Vmělec, g. m. idem vmėłý.
• Vměle, adu. řemeſłně, řemeſlnjcſky, po řemeſlnjcſku, miſtrowſky, po mjſtrowſku, ozdobně, kunſtowně) affabrè, artificiosè, arte, præclarè, opere corinthio, ingeniosè, meiſterlich, künſtlich, kunſtreich.
• VI/1030 Vměłoſt subst. (vmėnj, wědomoſt, powědomoſt, známoſt, ſkuſſenoſt) scientia, peritia, notitia, experientia, ars, Wiſſenſchafft. Erfahrenheit.
• Nevměłý, adj. nevměle, adu. Nevměłoſt, subst. sunt Contraria superiorum.
• Vměnj, nom. part. ¤ Item (Včenj) doctrina, scientia, ars. Lehr, Kunſt, Wiſſenſchafft. ut swobodné vměnj. l. swobodná vměnj, artes liberales, freüe Kunſt. Vměnj chléba negj, aniž pod njm nohy kleſagj. scientia non commedit panem, nec sub ea pedes grauantur.
• Vmjwám, Freq. Rozumjm. Nota, 3 iæ Ex Vmjm nulla fiunt Compo VI/1031 sita, præterquam unicum, rozumjm, (rozbjrage ſobě něco, gaké geſt, wjm) est Sing. Imp. præs. neut. in præt. rozuměł, Inf. rozuměti. intelligo, ich υerſtehe. Construitur cum Dat. ut rozumjm tomu. intelligo hoc, ich υerſtehe es. gá mu dobře rozumjm, ego illum bene intelligo, ich υerſtehe ihn gar wohl. rozumj práwum, intelligit jura, er υerſtehet die rechte. rozumj dobře hoſpodářſtwj. intelligit benè öeconomiam, er υerſtehet wohl die Wirthſchafft.
• Rozuměti ſe, paſs. idem quod rozumjm, ſich υerſtehen. construitur cum Dat. uel cum præp. na. ut rozumj ſe práwum. rozumj ſe tomu (na to) VI/1032 dobře. rozumj ſe dobře na hoſpodářſtwj, ( l. hoſpodářſtwj) etc. ¤ Impersonaliter etiam dicitur, to ſe rozumj, hoc subintelligitur, das υerſtehet ſich. rozumj ſe tomu, co on chce, (minj)
• Rozum, g. m. ratio, die υernunfft. aliquando, (maudroſt, wtip) intellectus, sapientia, υerſtandt. ¤ Adag. gaký rozum, takowá řeč, qualis intellectus, talis sermo. Rozumem ſtjhati, ratiocinari, ratione disquirere.
• Rozumný, adj. rationalis, υernünfftig. rozumný čłowěk, homo ratione præditus, ein υernünfftiger Menſch. Item, (maudrý, rozſſaffný, rozwážliwý, opatrný) prudens, sapiens, intelligens, circumspectus, υerſtändig, VI/1033 fürſichtig. rozumný muž, rozumná žena, prudens uir, prudens mulier, ein υerſtändiger Mann, ein υerſtändiges Weib.
• Nerozumný, irrationalis, VnVernünfftig. ut nerozumné howado, irrationale animal, VnVernünfftiges Thier. Item (nemaudrý, Nerozwážliwý, newtipný, nesmyſłný) imprudens, Vnυerſtändig.
• Rozumně, (maudře, opatrně, rozſſaffně) prudenter, sapienter, υerſtändig. Nerozumně.
• Rozumnoſt, (maudroſt, wtipnoſt) intelligentia, prudentia, υerſtändigkeit, υerſtandt. Nerozumnoſt.
• VI/1034 Rozumitedłný, (rozumem, neb wtipem pochopitedłný, srozumitedłný) intelligibilis.
• Rozumitedlně, adu. rozumitedlnoſt, subst. rozumný rozumně młuwj, a wſſechno rozumitedlně wypowjdá. prudens, prudenter loquitur, et omnia intelligibiliter edicit.
• Rozumjwám. Freq. Composita ex rozumjm fiunt perfecta. ut wyrozumjm, Fut. perf. wyrozuměł, præt. perf. wyrozuměti. Inf. perf. Præsens Imp. formant ex Freq. ut wyrozumjwám, præs. Imp. wyrozumjwał, præt. Imp. wyrozumjwati. Inf. Imp. ¤ Et sic cætera. Wyrozumjwáwám, est Freq. Compos.
• VI/1035 dorozuměti, (náleżitě wyrozuměti) perfectè intelligere, percipere, recht υerſtehen, υernehmen. On mu nedorozuměł, ille ipsum non benè intellexit, er hat ihn nicht recht υerſtanden. Nemohau sobě dorozuměti, non poſsunt se inuicem intelligere, sie können ſich nicht υerſtehen. Nedorozuměli ſobě, non intellexerunt se, Sie haben Sich Mißυerſtanden. ¤ hinc
• Nedorozuměnj, g. n. diſsensio, Miſsυerſtand. Měli społu gakes nedorozuměnj, habebant simul aliquas diſsensiones. sie haben mit einander einen Mißυerſtandt gehabt. Item dorozuměti, Significat etiam, (rozumem doſtjhnauti, wyſtjhnauti, VI/1036 pochopiti) ratione aſsequi, penetrare, mit υerſtand begreiffen. ut nedorozuměł tomu. non penetrauit hoc, er hat das nicht begrieffen.
• Porozuměti, est perfectum uerbi rozumjm. ut rozuměł, intelligebat, porozuměł, intellexit. Item, (Srozumėti, pochopiti, poznati, skaumati, seznati.) intelligere, percipere, cognoscere. υerſtehen, υernehmen, υermercken. Když gſem porozuměł, (srozuměł, seznał) že pryč vtekł etc. dum percepiſsem, seu intellexiſsem, quod aufugerit. Als ich υernommen, daß er entloffen iſt.
• Porozumjwati. est Imp. porozumjwám, (srozumjwám) nýni tomu, VI/1037 gak ſe to dáło. nunc percipio, quomodo sit actum. Ietzt υernehme ich, wie es hergangen iſt.
• Porozumitedłný, (srozumitedłný, pochopitedłný) intelligibilis.
• Porozumitedłně, adu. Porozumitedłnoſt. Subst.
• Srozuměti, Srozumjwati, idem quod, porozuměti, porozumjwati. Srozuměł gſem mu, co chce. intellexi ex eo, quid uelit. Ich habe Von ihm gemercket, was er will.
• Srozumitedłný, adj. -ě, adu. -oſt. Subst. idem porozumitedłný etc.
• Srozuměnj, nom. part. dáti na srozuměnj, l. na srozuménau, (náwěſſtj dáti,) dare ad intelligendum. zu υerſtehen geben. u. wyrozuměnj. VI/1038 Item Srozuměti, srozumjwati, Significat, (tagně ſobé rozuměti, něco pod důwěrnoſtj (pod srozuměnjm) gednati, tacitè se intelligere, aliquid simulatè agere, Sich heimblich mit einander υerſtehen, eine υerſtändnuſs mit einander haben. ut oni sobě srozumjwagj, srozuměli sobě etc. nesrozuměli ſobė etc. hinc
• Srozuměnj, g. n. intelligentia tacitæ, heymliche υerſtändnuſs. Item (negake twářné gednánj) simulatio, collusio, ein Blinderhandel, haimbliche Mithandlung. ¤ unde Pod srozuměnjm, simulatè, Vnter einem Schein. ut to ſe wſſechno pod srozuměnjm dáło. VI/1039 Pod srozuměnjm, dicitur etiam (pod důwěrnoſtj) ut ta smłauwa, ſtała ſe pod srozuměnjm, (t. pod důwěrnoſtj) iste contractus factus est sub fide, confidentia, dieſer Contract iſt geſchehen in υertrauen.
• Nesrozuměnj, mala intelligentia, Miſsυerſtand. ¤ Adag. Nesrozuměnj, činj neſnáz.
• Wyrozuměti. (dobře srozuměti, rozumem, neb wtipem wyſtjhnauti) benè intelligere, percipere. recht υerſtehen. On tomu nemohł wyrozuměti, ille non potuit hoc percipere, er hat es nicht können υerſtehen. Zproſta Newyrozuměł tomu. deniq non benè intellexit, percepit. er hats halt nicht recht υerſtanden. VI/1040 Aliquando idem, quod (Srozuměti, porozuměti, seznati, skaumati) intelligere, percipere, cognoscere, υernehmen, υermercken. ut Když gſem tomu wyrozuměł, že pryč vtekł. (t. srozumėł.)
• Wyrozumjwati, comp. Imp.
• Wyrozuměnj, nom. part. dáti někomu na wyrozuměnj, l. na wyrozumenau, (t. na srozuměnj, uel na srozumenau) Significat, dáti nawěſſtj, ponawrhnauti.) dare ad intelligendum, einem zu υerſtehen geben.
• Wyrozumitedłný, -ě, -oſt. (pochopitedłný) perceptibilis. Newyrozumitedłný, -ě, -oſt.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod