Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: V/703–V/711

• Střeła, g. f. (ſſjp, kłuk, z łuku wyhozený) sagitta, iaculum. Pfeil, Boltz. adag. ſtřeła předzwěděná nevrážj.
• Střjljm, ſtřjleł, ſtřjleti. Sing. Imp. act. licet alij in præt. etiam ſtřjlił, ¤ Inf. ſtřjliti, dicant. (ſtřeły pauſſtjm) tela mittere, jaculari, Schieſſen. z kuſſe, z ručnice ſtřjleti. ¤ adag. na hołuby ſtřjleti. bez prachu ſtřjlj etc.
• Střeljm, fut. ſtřelił, ſtřeliti. est perfectum.
• Střjleti ſe, paſs. ſtřeliti ſebau, (geſt hoditi ſebau.)
• Střjljwám, Freq.
• Střjlenj, n. part. jaculatio, das Schieſſen.
• V/704 Střełený, part. paſs. iaculatus, geſchoſſen
• Střelec, g. m. (kdo ſtřjlj) sagittarius, jaculator, Schutz.
• Střelecſký, adj. (co ſtřełcy naležj) iaculatorius.
• Střelecſky, po ſtřelecku, adu.
• Střelecſtwj, g. n. (vměnj ſtřelecſké) ars iaculatoria.
• Střjlnice, g. f. (mjſto kde ſe ſtřjlenjm cwičj)
• Střełba (geſt ſamo ſtřjlenj) jaculatio, das Schieſſen. Item Náſtrogowe k ſtřjlenj, wzłaſſtě děła wełká, a hrochauny) Artillerie.
• Střełbowna, Střełárna, g. f. (zbrognice) armamentarium, Zeüghauſſ.
• Střełbownjk, l. Střełbonoš, g. m. Armamentarius. Zeügmeiſter.
• V/705 Střełaun, g. m. (děło, kus, hrochaun) tormentum, ein Stuck.
• Střjljwám, Freq. Composita ex ſtřjljm, et střeljm sunt perfecta, cum distinctione Significationis, de qua in Gram. P. 2. Cap. 25. Obſ. not. ¤ ut wyſtřjljm fut. id est plures jaculationes faciendo, ut ten prach brzo wyſtřjljm etc. wyſtřeljm, unam jaculationem faciendo. gá tu ručnicy wyſtřeljm. ¤ Et sic de alijs iudica. Imperfectum formant in ugi. ut wyſtřelugi, præs.
• Wyſtřjljwám, wyſtřełowáwám, Freq. Comp. Sic alia.
• doſtřjleti, (oſtatek) giž gſme ten prach y kułky doſtřjleli, (t. wyſtřjłeli)
• doſtřeliti, (na mjſto giſté) ad certum V/706 locum iaculari, bies dahin ſchieſſen. ani tam nedoſtřelj, oč že tam doſtřeljm.
• Naſtřjłeti, (mnoho, l. máło poſtřjleti) mnoho zagjců naſtřjli, máło naſtřjłeli.
• Naſtřjleti ſe. ut doſti ſe naſtřjleł, a nic ne zaſtřelił.
• Nadſtřeliti (wyſoko ſtřeliti) altè jaculari, hoch Schieſſen.
• Oſtřjleti (nėkoho, ſtřjlenjm do boge zwykłého včiniti) giž ge on ho oſtřjłeł. oſtřjłený kůň, (který ſe giž ſtřjlenj nebogj)
• Odſtřjłeti, odſtřeliti, odſtřełowati, l. odeſtřeliti, odeſtřjleti, (kus od nėčeho vſtřeliti) on tu ratoleſt, ptáku křjdło odſtřelił. et in hac Signif. idem quod vſtřeliti. Item (ſtřjlenjm k terči přemocy) V/707 ut on ge wſſechny odſtřjłeł. omnes jaculando superauit, Er hat alle abgeſchoſſen. gáť ho geſſtě odſtřeljm etc.
• Poſtřjleti, ( sine addita particula qualif. na pořad ſtřjleti) omnia jaculari, alles hinweg ſchieſſen. gá to wſſechno poſtřjljm. Cum particulis qualificatiuis qualificatur. ut trochu poſtřjljm. parùm iaculabor, ich will ein wenig ſchieſſen.
• Poſtřeliti, (ſtřelenjm raniti) iaculando lædere, mit ſchieſſen υerletzen, υerwunden. sliſſjm, že ho poſtřelił.
• Podſtřeliti, (njzko ſtřeliti) demiſsè iaculari, nidrig Schieſſen.
• Přeſtřeliti, přeſtřjleti, přeſtřełowati, (wyſoko přes terč, neb přes něco giného ſtřeliti) Vberſchieſſen. nepřeſtřelj V/708 te řeky, neb přes tu řeku, trans fluuium non poterit iaculari. Er wird Vber den Fluſß nicht Schieſſen können. ¤ wſſechno y ſtodołu přeſtřelił. ta ručnice hrubě přeſtřeługe. Item (ſtřjlenjm přemocy) Vberſchieſſen. Onby ge wſſechny přeſtřjleł, (odſtřjłeł)
• Přiſtřeliti (něco na někoho, geſt oſočiti, přiłhati, přiſſtwati, vdati) falsè deferre, instigare, falſch angeben anſtifften.
• Přiſtřeliti ſe, (nėkam, geſt ſtřeliti, hoditi ſebau tam) pogednau ſe k němu přiſtřelił.
• Proſtřeliti, (weſkrz ſtřeliti) traijcere globo, durchschieſſen. proſtřeljm ho, gako pſa.
• Proſtřjleti (w ſtřełbě prohrati) in V/709 iaculando perdere, durch das schieſſen υerliehren. mnoho ſet on łetos proſtřjleł. Wyſtřjleti.
• Rozſtřjleti, rozſtřeliti. ad partes iaculari, Zerſchieſſen. ¤ Item rozſtřjleti, archibusi ren.
• Vſtřeliti, (kus od něčeho) partem alicuius rei iaculando deijcere. ein Stuck υon etwas hinweg Schieſſen. vſtřelił tomu ptáku, křjdło, hławu, nohu etc.
• Wſtřeliti, wſtřjłeti (něco do něčeho) ad intro jaculari, einſchieſſen.
• Wyſtřeliti, (něco wen) iaculari, ausſchieſſen. wyſtřelił ručnicy, piſtoli, exonerauit iaculando bombardam, pistoletam. Er hat die Büchſen, Piſtolen los geſchoſſen. Wyſtřelił z ručnice, z piſtole, iaculatus fuit ex bombarda, V/710 pistoleta, Er hat aus dem Rohr, Piſtolen geſchoſſen. Wyſtřelił z wokna, iaculatus fuit ex fenestra, Er hat zum fenſter hinaus geſchoſſen.
• Wyſtřjleti, (w ſtřjleni wyhrati) iaculando lucrari, durch das Schieſſen gewinnen. On ge łetos mnoho wyſtřjłeł. ¤ Contrar. est proſtřjleti.
• Wyſtřeliti ſe, dicitur etiam Simpliciter wyſtřeliti, (geſt wyſkočiti, t. ſpěſſně, a zdárně wyrůſti) excrescere, ausſchieſſen. což gſauž ty ſſtěpy pėknė wyſtřeliły. pėknė ſe ta trawička wyſtřeliła.
• Wýſtřelek, l. weyſtřelek, g. m. Significat 1 mo (co ſe wyſtřelj) 2 do (Spaniłý mładiſtwý prautek, na ſtromě, nab na čemkoli ginem) V/711 wyſtřełky. plur. Iz. 11. 1. wyſtřelj wyſtřelek z kořene etc. Zach. 6. 12. Ay muž gehož gméno wyſtřelek etc.
• Zaſtřeliti, (zabiti) iaculando mactare, occidere. Todt Schieſſen, erſchieſſen. Kdo ge ho zaſtřelił, quis illum mactauit, wer hat ihn erſchoſſen.
• Zaſtřelený, part. paſs. mactatus, erſchoſſen.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod