Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: V/766–V/770

• Swatý, adj. Sanctus, heilig. Pol. Swantý. Iz. 6. Swatý, Swatý, Swatý hoſpodin záſtupů. ¤ Compar habet swatėgſſj, V/767 l. Swětěgſſj: hinc Superlat: Neyſwétėgſſj, neyſwatěgſſj. ¤ adag. diwný Swatý. (ô tom, kdo nábožným ſe děłage, diwných geſt poſuňků)
• Swatě, adu. Swattoſt, Subst. Sanctitas. heyligkeit.
• Swátoſt, (poſwátné tagemſtwj) mysterium, Sacramentum. heyligthumb. Adag. ale Swátoſt nedotýkegte ſe ho (když kdo přjliſs welebný, a nedotkliwý býti chce.)
• Swátek, g. m. (ſwatý a Bohu oddaný den) dies festus, festum, feyertag. adag. łeniwýmu ge wzdyckny ſwátek.
• Swátečnj, adj. ferialis.
• Swatáček, g. m. (poſſmaurně nábožný, na oko pobožný) Sanctulus.
• V/768 Swatyně, g. f. (ſwaté mjſto) Sanctuarium.
• Swatokrádec, l. swatokrádežnjk. g. m. Sacrilegus fur, Kirchendieb.
• Swatokradež, g. f. ſwatokradežſtwj, g. n. Sacrilegium, Kirchendiebſtal.
• Swatwečer, g. m.
• Swat, g. m. (manžełuw bratr) leuir, des Ehemanns Bruder.
• Swatba, g. f. (mužowa ſeſtra) glos, in Genit. glotis, des Ehemanns Schweſter.
• Swětjm, ſwětił, ſwětiti. Sing. Imp. act. Sanctifico, conſecro, ich heilige. Ex. 20. Pomni aby ſwětił den ſedmý.
• Swětjwám, Freq.
• Swěcenj, n. part.
• Swěcený, part. paſs. V/769 Composita ex Swětjm sunt perfecta. ut poſwětjm, fut. ¤ Imperfectum formant in ugi, l. mutato in c. secundùm Regulam Gram. ¤ ut poſwecugi. præs. ¤ Poſwěcowáwám, Freq. Comp.
• Oſwětiti, sanctificare, heiligen.
• Oſwětiti ſe, paſs. sanctificari, geheyliget werden. ut Otče náſs, genž gſy na Nebeſých, oſwėť ſe Gméno Twé etc.
• Odſwětiti, (ſwěcenj dokonati) consecrationem finire.
• Poſwětiti, consecrare, sanctificare.
• Poſwěcenj, n. part. consecratio.
• Poſwěcený, part. paſs. consecratus.
• Poſwėcenj, l. poſwjcenj chrámu, V/770 Encœnia. Kirchweyhe. adag. negni tak małé weſnice, aby wnj gednau w rok nebyło poſwjcenj.
• Poſwatný, l. poſwátný, adj. sacer, sanctus, heilig. poſwátné mjſto, sacer locus.
• Poſwatnoſt, l. poſwátnoſt, Subst.
• Zaſwětiti, (počátek Swěcenj včiniti, gako ſwátky zaſwěcowati, zaſwětiti zwoněnjm, sławiti) feſt einlaüten. Kazateł nezaſwėtił swátku we čtwrtek.
• Zaſwėcený, part. paſs. ut zaſwėcený ſwátek, dies festus, Feyertag.

Strany zdroje: VII/95–VII/101

• Wečer, g. m. (ex præp. wo, t. wokoło, wůkoł, circum, et černý, seu ſſerý, niger, q. wůkoł černo, circum circa nigrum) uesper, uespera. In aliquibus Partibus etiam wečjr, dicunt.
• Wečernj, ý, adj. uespertinus.
• Přiwečerný, Subuespertinus.
• Wečernj čas, tempus uespertinum, Abens zeit, Saumrak est crepusculum.
• VII/96 Wečernj hwězda, dicitur (Zwjředłnice, l. Zwiřednice, Zwjřetnice, Nedwědice, Wenuſſe.) hesperus, hesperugo, Abendſtern.
• Wečernoſt, Subst.
• Vwečer, adu. uesperi, Abends.
• Samý wečer, sub ipsum uesperum. Alij etiam dicunt vwečjr. Item wečer, wečjr aduerb.
• Zwečera, alij etiam zwýčera; idem quod vwečer, t. s wečerem. W Saumrak, sub crepusculum.
• Swat wečer, (Přeſtánj od práce dennj k wečeru) ceſsatio â labore circa uesperum, feüerabendt. Na Swatwečer děłati, (mýmo dennj wyměřený čas, až do ſamý nocy pracowati.) ultra diurnum definitum ad laborandum VII/97 tempus, usq ad noctem laborare. Adag. negni geſſtě wſſem dnum wečer. Adhuc cœlum uoluitur. Kdo wj co wečer přineſe, (t. nezauffegme) quis scit, quid ante uesperum hic parit dies, sæpe sine miſsis, prodromis honor uenit.
• Wečernjm, Sing. Imp. act. wečernił, wečerniti, wečer půſobjm, facio uesperum, Abendt machen. ut giž počjná ( subintellige, tma, noc,) wečerniti, (t. den zatmjwati) iam tenebræ incipiunt diem obscurare, id est uesperum facere.
• Wečerniti ſe, paſs. aduesperascere, Abendt werden. Idem Saumračiti ſe, â Saumrak. ut giž ſe wečernj, Saumračj ſe. K wečeru ſe cheglj, ( l. nachyługe) Pozdj ſe, VII/98 giž ſe připozdjwá, wečer ſe bljžj, słunce zapadá, słunce zacházý za horu) aduesperascit, Es wird Abendt, der Tag neyget ſich, die Sonne gehet Vnter etc. Composita ex wečernjm.
• Powečernjwati ſe, Imp. ut Powečernjwá ſe, (počjná wečer býti, počjná ſe wečerniti.) incipit aduesperascere, es fanget an Abendt zu werden.
• Zawečernjwati, et zawečernjwati ſe. Imp. idem, quod powečernjwati ſe. Giž zawečernjwá. Et giž ſe zawečernjwá, aduesperascit, Es wirdt Abendt.
• Zwečerniti ſe, perf. ut giž ſe tam zwečerniło, giž ſe den zwečernił, iam est factus uesper. Es iſt ſchon Abendt worden.
• Zwečerniłý. načernałý, tmawý, sub VII/99 niger, obscurus.
• Wečeře, g. f. cœna, Nachtmahl, Nachteſſen, Abendteſſen. Wečeře Páně, (Stůł Páně) cœna Domini, Abendtmaal, Nachtmaal. Proſtá, chudá, ſſpatná, chatrná wečeře, cœna hecates, Schlechtemaahlzeit. Bohatá, nadherná, nákładná, náſtrogná wečeře, opipara cœna, köſtliche Maahlzeit.
• Wečeřadło, g. n. (gjdárna) cœnaculum.
• Wečeřjm, -eł, -eti. Sing. Imp. Neut. cœno, ich eſſe zu Nacht.
• Wečeřjwám. Freq. cœnito.
• Wečeřatka, g. f. wečeřatko, g. n. potest etiam per d. efferi, ut wečeřadka. (co na wečeři, neb po gjdłe zbyło) cibus, qui post cœnam remanet.
• VII/100 Wečeřadłý, zwečeřałý, zwečeřełý, adj. ut wečeřadłý gidło, t. zwětrałý etc. Composita ex wečeřjm, sunt perfecta. Imperfectum tempus non amant.
• dowečeřeti, (cełé wečeře vžjti) cœnam absoluere, on nedowečeřeł etc.
• Nawečeřeti ſe, (nagjſti ſe) ad Satietatem in cœna commedere, ſich zu Nacht aneſſen.
• Nawečeřený, Nenawečeřený. Cœnatus, Non cœnatus, genachtmaahlet, Vngenachtmaahlet.
• Odwečeřeti, (wečeři odbyti, dokonati) cœnam finire, Když odwečeřili, ſſli do zahrady etc.
• Powečeřeti, (drobet na noc pogjſti) parùm cœnare, l. cito cœnam absoluere, wenig oder ſchleinig zu Nacht eſſen. VII/101 Powečeřjme, a potom do kuželek pugdeme.
• Wčera, adu. heri, Geſtern.
• Wčeregſſj, adj. hesternus, geſtrig.
• Wčeregſſek, g. m. (wčeregſſj den) hesternus dies, der geſtrige Tag. Na wčeregſſek měł přiget, heri debuit uenire, od wčeregſſka, ab hesterno, υon Geſtern. Po wčeregſſku, post hesternum, nach dem geſtrigen. Adag. wčeregſſjho dne hledá. Cos wčera přiſſeł? Cos wčeregſſj. (řjká ſe k hłaupým) ad simplices, et stupidos solet dici.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod