Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: II/410–II/416

• II/411 Giſtý, adj. ( q. geſtý, ze w prawdě geſt) certus. Gewis. Giſtého hráti, (geſt giſtého ſe držeti) certum tenere. ſich das gewiſſen halten. Giſte pro negiſté pauſſtěti neſłuſſj. etc.
• Giſtě, (giſtotně) certè, gewißlich.
• Giſtota, g. f. certitudo, Gewißheit. Item in Specie (dłužnj zapſánj) Syngrapha, Obligatio, Schuldbrieff.
• Giſtotný, adj. idem giſtý.
• Giſtotně, idem giſtě.
• Giſtotnoſt, idem Giſtota.
• Negiſtý, negiſtotný, adj. Incertus, Vngewis. negiſto geſt to. w negiſto ſtřjlj. etc.
• Negiſtě, negiſtotně, adv. incertò, Vngewis.
• II/412 Negiſtota, negiſtotnoſt, incertitudo, Vngewißheit.
• Zagiſto, adv. idem giſtotně, pro certo, revera, gewiſſlich.
• Zagiſtě, ( conjun: přjčinu vkazugicý, t. nebo) enim, dann. et post ponitur sicut enim. on zagiſtě etc. ille enim etc. 2 do (zagiſto) zagiſté ſe rozpráwj, dicunt pro certo, Man ſaget es Vor gewis. 3 tio (oprawdu) seriò, mit Ernſt. nežertugi, zagiſté mjnjm.
• Ten giſtý, (ten, oněmž ſe młuwj) is idem, der ſelbige.
• Giſtjm, giſtił, giſtiti, Imp. act. II/413 (za giſté prawjm) aſseverare, für gewis ſagen. gá toho negiſtjm než tak ſe prawj etc. Item (bezpečjm) aſsecurare, Verſichern.
• Giſtec, g. m. (ſłowe prwnj dłužnjk, který wypugčował, a giſtił) Pricipalis Debitor, der haupt Schuldner.
• Giſtina, g. f. (hławnj Summa) Summa Capitalis. haubt Summa. adag. Wjc zyſku, než giſtiny. (ô dráčjch lidſkých) Composita ex Giſtjm sunt perfecta, ut Pogiſtjm, fut. Imperf. præs. Pogiſſťugi, in præt. pogiſſťował, Inf. pogiſſťowati.
• II/414 Pogiſtiti, (vbezpečiti, zapſati, zápiſem, neb rukogměmi vtwrditi) aſsecurare, Verſichern. Pogiſtiti na ſtatku (geſt dſkami Zemſkými, neb Kněhami zápiſnými zapſati) hypothecare, Ver hypotheci ren, mit der Landtafel, oder mit Grundtbüchern Verſichern.
• Pogiſſtěný part. paſs.
• Pogiſſtěnj, Subst. part. aſsecuratio, Verſicherung.
• Přegiſtiti, přegiſſťowati, (nowé pogiſſtěnj včiniti) novare, innovare, andere neüe Verſicherung thuen.
• Přegiſſtený, part. paſs. ut přegiſſtěná giſtota, obligatio innovata, Vmbgefertigte Obligation.
• II/415 Přegiſſtenj, Subst. part.
• Vgiſtiti, idem qvod pogiſtiti.
• Vgiſſtěný, part. Vgiſſtěnj Subst. part.
• Vgiſtiti ſ e, cum Inst. vel præp. s. ut vgiſtiti ſe někým, l. s někým, (geſt někoho aby nevtekł, buďto rukogměmi, neb wazbau zaopatřiti) aliqvem ne fugiat, in custodiam dare. ſich eines Vergewiſſern.
• Zgiſtiti, (giſté včiniti, oſwoboditi) certum vel Securum reddere, Vergewiſſern. ut zgiſtił mi toho tauſſe. Item (někoho, aby nevtekł zaopatřiti) captivare, Verſichern, arrestiren, dał gſem ho při Práwě Starého Měſta Pražſkého zgiſtiti, (t. do wazby dáti) curravi illum arrestari, Jch II/416 hab ihn Laſſen arresti ren.
• Zgiſtiti ſe, idem vgiſtiti ſe.
• Zgiſſtěný, part. zgiſſtěnj, Subst. part.

Strany zdroje: VI/464–VI/473

• VI/465 Ten, g. m. is, ille, iste, der. ta, g. f. die to, g. n. das. Declinat. u. in Gram.
• Tento, tato, toto. hic, hac, hoc. dießer, dieße, dießes.
• Týž, táž, též. l. tentýž, tatáž, totéž. l. tenž, taž, tož. illeidem, derſelbe. Constructionem horum uide in Syntaxi.
• Tytýž, tyžytýž, adu. (čaſem, čaſtokrat) identidem, subinde. bißweilen.
• Též, tež. (take, ktémuž) etiam, item, auch.
• Totiž, scilicet, nempe, nemblich.
• Ktomu, adhæc, dazu. conj.
• Nadto, insuper, Vberdas, conj. Nadto wſſechno, præter hæc omnia, Vber dießes alles.
• VI/466 Zatim, podtim, mezytim. subintelligitur (čaſem) sed non solet apponi Substantiuum expreſsè. ¤ interea, interea temporis, Vnterdeſſen, inzwiſchen, inmitelſt.
• Potom ( subintelligitur čaſu) post hæc, deinde, darnach, hernachmahls.
• Potomnj, adj. posterus, Zukünſſtig, nachkommend.
• Potomně, adu. idem potom.
• Potomnoſt, (Potomnj wěk) posteritas, die Nachkommene Zeit.
• Potomek, g. m. (kdo na mjſto Předka wſtupuge, t. Naměſtek) Succeſsor, der nachkommende. Aliqui etiam Potomnjk dicunt. Potomcý, Potomkowe, plur. (gt VI/467 budaucý, t. potomnj wěk) Posteri, die Nachkommen.
• Přitom, (wedle toho) adhæc, penes hoc, dabey, neben dem.
• Přitomný, adj. (kdo při tom geſt, neb był.) præsens, Gegenwärtig, zugegen. Nepřitomný, absens, abweſend.
• Přitomně, adu. (přitomen gſa, oſobně.) personaliter, perſönlich, ut sam přitomně (t. oſobně) to spatřował. ipsemet personaliter hoc conspexit. Er hat das ſelbſt perſönlich beſichtiget. Item, (nýni, přitomné chwjle) modò, nunc, in præsens, hocce, præsenti tempore, jetzt, jetzunder, zu dieſer Zeit.
• Přitomnoſt, præsentia, Gegenwart.
• VI/468 Wſſudy přitomnoſt, omnipræsentia. ut Wſſudy přitomnoſt Božſká etc. omnipræsentia Diuina.
• Nepřitomnoſt, absentia. Abweſenheit.
• Přitomnjm, l. přjtomnjm, -ił, -iti. Sing. Imp. act. (přitomné činjm, Vkazugi, dodáwám) præsento, repræsento, darſtellen, erzeigen, Vberantworten.
• Přitomnugi, -ował, -owati. idem.
• Přitomnjwám. Freq. Composita ex přitomnjm, sunt perfecta. Imperfec. tempus præs. formant in ugi.
• dopřjtomniti, (dokázati, dodati.) demonstrare, præsentare, erzeigen, Vberantworten.
• Opřitomniti (přitomnoſtj něčj sobě VI/469 oſwědčiti) contestari, bezeügen. mnoho lidmi ſobě to opřitomnił, (t. oſwědčił.) plurimis hominibus fuit hoc contestatus. Er hat das mit υiel leüthen bezeüget. Item (patrně, a gako přitomně vkázati) clarè repræsentare, klar erzeigen, darſtellen. tak mu tu wěc tak opřitomnił. (vpřitomnił.) że ſe makati, ano y očima widěti mohła. ille ipsi ita hanc rem repræsentauit, ut palpari, imo oculis uideri potuerit. Er hat ihm die Sach alſo remonſtriret, daß man Sie mit händen greiffen, ja mit Augen ſchon können.
• Vpřitomniti, wypřitomniti, zpřitomniti, idem quod opřitomniti VI/470 in 2 da Significatione.
• Tu, tuto, adu. loci, (na mjſtě přitomnem, zde.) hîc, da, dahier, allhier.
• Tam, 1 mo (na to mjſto, na onno mjſto,) illuc, dahin. 2 do (na tom, na onom, mjſtě) illic, daſelbſt, daſelbſten, dorten.
• Tu y tam, zde y tam, (leckdes) hinc inde, hin Vnd her.
• Tudy, (ſkrz to mjſto) illac, dadurch. Tudyto, (ſkrz toto mjſto) hac, hiedurch.
• A tudy, a tak tudy. (tau ceſtau, tau měrau, a tak, a tak tedy, náſledowně) Et sic, sic itaq, ergo, dahero, dieſemnach, welchemnach.
• Tudyž pak, idem.
• VI/471 Tudjž. (brzo, brzy) uix non, facitè, Baldt. tudjž by ſe było ſtało. uix non factum fuiſset. Es wäre baldt geſchehen.
• Odtud, inde, υon dar.
• Dotud, eoùsq, bis dorthin. Potud, huc usq bis daher. Sed modò promiscuè hæc duo usurpantur.
• Tedy, tehdy, u. suo loco.
• Tak, (tim způſobem) ita, sic, alſo. takto, idem quod tak, Sed magis demonstrat. (t. timto způſobem) hoc modo, auf dieſe weiſ. Takt geſt, ita est, sic se res habet. Es iſt alſo. A tak dále, et cætera, Vnd dergleichen.
• Take, l. taky. potest et illud é accentuari, také, takéž idem. Conj. (též) etiam, quoq, auch, Vnd. Ale take, ale y take, VI/472 sed etiam, ſondern auch.
• Takli, takliž? ilane, siccine?
• Taký, adj. (podobný, gednoſtegný, téhož spůſobu: tohodruh, l. téhoždruh, g. m. et n. týdruh, l. tédruh g. f.) talis, ein ſolcher.
• Takýž, idem. cui correspondet, gaký, gakýž, qualis.
• Gakýž takýž, (negaký) talis qualis, aliqualis, etwelcher. ut ge to gakáž takáž pomoc. Et hoc est tale quale juuamen. Es iſt doch eine Beyhilſf.
• Takowý, adj. idem quod taký.
• Takowičký, dim. (hned práwě takowý) prorsus talis.
• Takowě, adu. (tak, na ten způſob) ita, taliter, alſo, dergeſtalt.
• VI/473 Takowoſt, takoſt, Subst. Nota, Poetæ, propter carmen, solent loco taký, dicere takwý, et loco gaký, gakwý. y gakwá widěti, takowý była přjčina měſto.
• Takný, adj. tantus, cui correspondet, gakný, quantus. Poetæ his maximè abutuntur. Nežto giný taknau přemáhá měſta wyſoſtj. Gaknaužto hnjzký přemáhá gedlice trnky.
• Taknoſt, tantitas. gaknoſt, quantitas.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod