Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: VI/652

• Trápjm, trapiti, trapič. u. trpjm.

Strany zdroje: VI/843–VI/862

• Trpjm, Sing. Imp. Neut. in præt. trpěł, Inf. trpěti. ( â tru, et pjm, t. odporného něco snáſſjm) patior, tolero, sustineo. ich leyde, dulde, geſtatten, zu frieden ſeyn. VI/844 Adag. kdo vmj trpěti, vmj wjtězyti, qui scit pati, scit uincere.
• Trpjm ſe, paſs. neměło ſeby to trpěti. non deberent hoc pati, man ſolte es nicht leyden.
• Trpjwám Freq.
• Trpenj, nom. part.
• Trpný, adj. (trpěti mohaucý, wzłáſſt nepohodlj těła) ut trpný ku prácy, patiens laboris, ¤ trpný na zymu, na horko. qui potest pati frigus, calorem, der die Kälte, die hitze leyden kann Netrpný.
• Trpně, adu. trpnoſt, subst.
• Trpěliwý, adj. (trpěti vměgicý, wzłáſſtě odpornoſti myſle.) patiens, geduldig. Netrpěliwý, -ě, -oſt. impatiens, impatienter, impatientia.
• Trpěliwě, adu. patienter, gedultiglich, VI/845 lang müttig.
• Trpěliwoſt, (snáſſenliwoſt, snáſſeliwoſt) patientia, Geduld, Lang mutt.
• Trpěłka, g. f. (chochołka, neb chochołatý skřiwan) Caſsita, galerita, die haubelerch.
• Trpitedłný, adj. -ě, adu. -oſt, Subst. patibilis, tolerabilis. leydlich. Netrpitedłný.
• Trpitełný, -ě, -oſt. idem quod trpěliwý. netrpitełný.
• Trpěnliwý, trpětliwý, adj. -ě, adu. -oſt, Subst. paſsiuus.
• Trpký, adj. (odporný, trápenj puſobicý) aduersus, Widerwärtig. co ge to trpký čłowěk, quàm aduersus est iste homo, wie widerwärtig iſt dieſer Mann. Mám gá s tim čłowěkem trpký žiwot. Item Trpký, Significat (ſładkému VI/846 odporný, t. proſtřednj mezy kyſełým, a hořkým) acerbus, herb. ut trpká chuť, acerbus sapor, ein herber Geſchmack. trpký owoce, acerbus fructus, ein herb Obſt.
• Trpce, adu. acerbè. trpkoſt, subst. acerbitas.
• Trpčjm, Sing. Imp. duplicis generis, Act. et Neut. in præt. act. trpčił, Inf. trpčiti. In præt. Neut. trpčeł. Inf. trpčeti. Actiuè Significat (trpké činjm) acerbum facere, herb machen. ¤ Paſsiuè (trpkoſti nabýwám) acerbum fieri, herb werden.
• Trpčjwám, Freq.
• Trpnu, idem quod trpčjm, in Significatione Neutrali. in præt. trpnuł. inf. trpnauti.
• Trpnjm, trpenjm, â trpný duplicis VI/847 Significationis. trpnił, trpniti. act. trpněł, trpnėti, paſs. ¤ Actiuè significat (trpného činjm) patientem facere, geduldig machen. ¤ Paſsiuè (trpnoſti nabýwám) patientem fieri, geduldig werden. ¤ Trpnjwám, Freq.
• Trápjm, -ił, -iti. Sing. Imp. act. (půſobjm aby trpěł) affligo, mortifico, ich plage. trápjm ſe, paſsiu. ¤ Aliquando loco, (mučjm) cruciare, torquere, martern. Kat ho trápj etc.
• Trápjwám. Freq.
• Trápenj, nom. part. afflictio, das plagen.
• Trapený, part. paſs.
• Trapič, g. m. l. Trapiteł, g. n. (kdo trápj) affligens, der plaget.
• Trapidło, g. n. (náſtrog, njmž trápj) VI/848 instrumentum affligendi. Item Trapidło, sumitur etiam loco trapič. toť ge mý trapidło, (t. můg trapič.) Aliquando loco trápenj. gá mám wełký na sobě trapidło, (t. trápenj)
• Trampota, g. m. (trápenj, bjda, ſtaroſt) afflictio, cura sollicitudo, das plagen, Sorg.
• Trampotugi ſe, Sing. (s trampotami zapaſým, t. bědugi ſe, nuzugi ſe, nauzy tru.) miseram uitam agere, in calamitate uiuere, elendiglich, in Armuth leben. Composita ex Trpjm, sunt perfecta. ut přetrpjm, fut. perf. Imperfectum tempus formant ex Freq. ut přetrpjwám præs. Imp. uel in ugi. ut přetrpugi, præs. Imp.
• dotrpěti, (až do konce trpěti, trpenj wyſtáti.)
• VI/849 Natrpěti ſe, (dłauho trpěti) diu pati, lang leyden, dulden.
• Protrpěti. (drobet, něco málo trpěti) aliquamdiu, modicùm pati, eine Weil, wenig leyden.
• Přetrpěti (wſſecko, neb aſpoň mnoho trpěti, trpjc wyſtáti) perpeti, ausleyden, ausſtehen. Ach co gſme my těch let přetrpěli! (t. trpjce wyſtáli) ô quantum nos per illos annos perpeſsi sumus. Ay was haben Wir nicht dieſe jahr hero ausgeſtanden.
• Strpėti, (nėkomu něco trpěti, t. trpě smłčeti, l. wymlčeti) aliquid patiendo tacere, mit leyden ſtillſchweigen. Gá bych mu toho neſtrpěł, (t. nesmłčeł) Gá mu toho ne strpjm, (ne smłčjm)
• Vtrpěti, est perfectum Simplicis. ¤ ut VI/850 gá gſem negłýpe vtrpěł, ego sum maximè paſsus. Ich hab am meiſten gelitten. Wěř tomu že vtrpjſs, (t. budeſs vłán, neb vbit.) někteřj wynikli, a někteřj vtrpėli.
• Vtrpenj, nom. part. Item křjž a trápenj negaké.
• Vtrpný, l. autrpný, l. społuautrpný, adj. commiserans, condolens, misericors, mitleydig. ¤ Vtrpně, l. autrpnė, adu.
• Vtrpnoſt, l. Autrpnoſt, l. społuautrpnoſt, (vtrpenj) commiseratio, condolentia, das Mitleyden. ¤ Mjti s někým, ( l. nad někým) autrpnoſt, commisereri, condolere alicui, condolentiam, commiserationem habere, das Mitleyden mit einem haben.
• Vtrpný, l. autrpný, Significat etiam (trapenj, neb trpenj puſobicý) ut VI/851 autrpný práwa, (katem tázánj) tortura, die Scharffe frag. autrpné wyznánj, torturale examen, die tortural ausſag.
• Wytrpěti, (trpenj wyſtáti, přetrpěti, strpěti,) perpeti, ausleyden, geduldig ausſtehen. on wſſechno wytrpěł. ille est omnia perpeſsus, er hat alles geduldig aus geſtanden. Composita ex trpčjm, et trpnu, sunt perfecta. ut zatrpčjm fut. perf. Imperfectum tempus formant in Significatione Neut. ex Freq. ut Zatrpčjwám, præs. Imp.
• dotrpčeti, (do konce ztrpčeti) planè acerbum fieri, gantz Vndt gar herb werden.
• Natrpčeti, natrpčiwati, natrpnauti, VI/852 (trpkoſti nabýwati) acerbescere, wenig herb werden.
• Nátrpčełý, Nátrpłý, adj. subacerbus. Natrpčele, adu. Natrpčełoſt, Subst.
• Potrpčeti, (pořád trpčeti) ona to nyni pořád potrpčj.
• Ztrpčeti, ztrpnauti, est perfectum simplicis. to wjno niák ztrpčeło, hoc uinum aliquomodò factum est acerbum. der Wein iſt etwas herb worden.
• Zatrpčiti, zatrpćjwati, zatrpnauti, (drobet ztrpčeti) parùm acerbum fieri, etwas herb werden. To wjno zatrpčjwá, (t. začjna trpčeti,) hoc uinum incipit acerbum fieri, der Wein fanget an herb zu werden.
• Zatrpčełý, part. Neut. et adj. ¤ idem VI/853 nátrpčełý, Zatrpčele, adu. Zatrpčełoſt, Subst. Nota In Significatione Actiuæ, admittit has præpositiones, Et formant Imperfectum in ugi, ut Zatrpčugi, præs. Imp.
• dotrpčiti, (do konce trpké včiniti.)
• Natrpčiti, (drobet ztrpčiti)
• Potrpčiti, (pořád trpċiti.)
• Přetrpčiti, (přes přjliſs trpké včiniti)
• Přitrpčiti, (trpčegſſj drobet včiniti.)
• Ztrpčiti, est perfectum uerbi Simplicis.
• Zatrpčiti, (drobet ztrpčiti) Et Participium paſs. habent in ný finitum. ut ztrpčený, zatrpćený. Composita ex trpnjm, sunt perfecta. et sunt
• Ztrpněti, l. ztrpeněti, Neut. ztrpniti, act. VI/854 perfectum simplicis.
• Zatrpněti, neut. zatrpniti, act. (drobet ztrpněti, ztrpniti) zatrpnjwati, Imp. comp. (počinat trpněti) Composita ex trápjm sunt perfecta, ut natrápjm. fut. perf. Imperfectum ex freq. formatur, ut natrápjwám, præs. Imp.
• Natrapiti, (dłauho trapiti) diu affligere, gar zu lang plagen. natrapił ho doſti Nebohýho. Satis diu illum miserum affligebat. Er hat den armen Mann gar zulang geplaget.
• Natrapiti ſe, dicitur 1 mo actiuè cum Genit. et Significat idem, quod natrapiti, et est magis in usu. ¤ ut natrápił ſe ho doſti nebohyho, (t. natrapił.) VI/855 2 do Neutr. (t. naſtarati ſe, rmautiti ſe) diu affligi, diu angi, diu contristari, ſich lang plagen, ſich zulang betrüben. doſti ſe Nebohý giž natrapił, iam satis diu miser affligebatur, der arme Mann hat ſich lang genug geplaget. 3 tio Cum præpos. s. uel nad, l. na. (trápenj (t. ſtaroſt) mjti) afflictionem, id est sollicitudinem de aliqua re habere. Plage, beſorgnuſſ einer Sache halber haben. ut gá gſem ſe doſti s tim ( l. nad tim, uel etiam na tom) natrápił. satis habui afflictionis cum hac re, ich hab mich genug darmit geplaget.
• Otrápiti, (trapenjm obkličiti) hinc
• Otrapa, g. m. (čłowěk rozličnými VI/856 wėcmi vtrápený) homo diuersis curis afflictus, ein mit υiel Sachen geplagter, Vnd betrübter Mann. chodj gako otrapa, (t. gako vmámený) incedit quasi desperatus. id est propter nimias curas, er gehet wie ein υerzweifleter Mann.
• Potrápiti, (pořád trápiti) continuò affligere, nacheinander plagen. tak ho potrápjm, až to vděłá. Item, (drobet trápiti) præsertim si addatur particula qualificatiua, drobet, trochu, etc. modicùm affligere, wenig plagen. Gá ho drobet potrápjm, parùm illum affligam, ich will ihn plagen.
• Potrapiti ſe, paſs. necht ſe na tom potrápj. potrápiw ſe, vmřeł.
• Přetrápiti, (přes přiliſs trápiti) non VI/857 est multùm in usu, sed participium eius.
• Přetrápený, (welmi vtrapený, ztrápený) ualdè afflictus, ſehr geplaget. Přetrapenu býti, cum præp. s. (trápenj mjti) ut on ge s njm přetrápený čłowěk, ille est cum ipso ualdè afflictus homo, er iſt mit ihn ſehr geplaget.
• Vtrápiti, (trápenjm vſtáti, k něčemu přiweſti) mortificare, affligendo adigere. tak ho dłauho potrápj, až ho vtrápj. (t. k tomu, co mjti od něho chce, trápenjm donutj) tam diu illum affliget, ( mortificabit, donec illum affligendo ad hoc quod intendit adigat.) er wird ihn ſo lang plagen, biſs er ihn wird darzu, was υerlanget wird gebracht haben. Item Vtrápiti (trápenj, t. staroſt, pečli VI/858 woſt dáti) magnam afflictionem, curam et sollicitudinem causare, groſſe Sorg υerVrſachen, plagen. ta wěc ho doſti vtrápj. (t. dá mu doſti ſtaroſti) ista res illum satis affligit, uel affliget. hoc est dabit ipsi magnas curas. die Sach wirdt ihm groſſe Sorg geben.
• Vtrápiti ſe, cum præp. s. (natrapiti ſe, trápenj mjti) affligi, mortificari, geplaget werden. on ſe s tim hrubě vtrápj. (t. ta wěc ho hrubě vtrápj) ille hanc rem sibi ualdè cordi sumit, quæ illum ualde mortificabit, affliget, die Sach wird ihm groſſe Sorg geben, ſehr plagen. ¤ On ſe nebohý s tim hoſpodárſtwjm hrozně vtrápj, ualde affligitur miser cum oeconomia, er wird ſehr mit der Wirthſchafft geplaget.
• VI/859 Vtrápený, part. paſs. afflictus, geplaget. Vtrápenu býti cum præp. s. rei, l. personæ, (trápenj s něčim mjti) on ge s njm vtrápený.
• Vtrapa, g. m. idem Vtrápený.
• Vtrapy, g. f. plur. (ſtaroſt, pečliwoſt) cura, Solicitudo, anxietas, Sorg, Sorgfältigkeit, Bekümmernuſs. chodj gako w vtrapách, (t. gako otrapa) incedit in anxietatibus, id est quasi in quadam desperatione, ob nimias curas.
• Ztrápiti, 1 mo est perfectum simplicis. 2 do (hrubě vtrápiti) ualdè affligere, ſehr plagen. 3 io (zmučiti) cruciare, torquere, martern.
• Ztrápený, part. paſs. (hrubě vtrapený) ualdè afflictus, ſehr geplaget. VI/860 Ztrápenu býti, cum præp. s. rei uel persona, idem quod přetrápenu býti. Composita ex trampotugi ſe, sunt perfecta. Imperfectum non amant.
• dotrampotowati ſe, (dobědowati ſe, donuzowati ſe.) Idiot. cum Genit. ňákť ſe toho łéta dotrampotugeme, (dobědugeme)
• Natrampotowati ſe, (nabėdowati ſe, nanuzowati ſe) Idiot. doſti gſme ſe tu zymu natrampotowali, sat miseram et afflictam uitam hac hyeme egimus. Wir haben in dießen Winter elendiglich genug gelebet. Cum præpositione s. (trampoty, bjdu, nauzy, ſtaroſt mjti) My gſme s tolika oſobami doſti po ta łéta ſe natrampotowali, (nanuzowali, nabědowali, t. doſti nauze měli, pocýtili.) nos cum tot personis, VI/861 et per tot annos, magnam calamitatem, et miseriam perpeſsi fuimus. Wir haben die Iahr hero mit so υiel Perſonen, groſſes Elend Vnd Armuth ausgeſtanden.
• Potrampotowati ſe, (pobědowati, ponuzowati ſe, t. w trampotách, bjdě, nauzy setrwati,) ut giž my tak ſpołu do wůle Božj, ſe potrampotugeme. iam nos ita simul in hac miseria et calamitate, quam diu Deus uoluerit, perseuerabimus. Wir werden mit einander alſo in dieſem Elend, ſo lange es Gott will, leben.
• Přetrampotowati, (přebědowati ſe) gižť ſe niák přes tu zymu přetrampotugeme, (ſe přebědugeme, t. Stau nauzy přečekame)
• Vtrampotowati ſe, (vbėdowati ſe, vnuzowati ſe, t. trampotami, bjdau, VI/862 nauzý ſe vtrapiti) calamitate, et miseria affligi, frangi, mit dem Elendt geplaget werden. Item idem quod (vtrápiti ſe) on ſe přes den hrubě hoſpodářſtwjm vtrampotuge, t. vtrápj.
• Ztrampotowati ſe (zbědowati ſe, t. trampotami, bjdau potřenu, ſkażenu býti)
• Ztrampotowaný, part. paſs. (zbědowaný) on ge giž wſſecek ztrampotowaný.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod