Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae

Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Nalezeny 2 skupiny hesel.

Strany zdroje: VI/742–VI/756

Treſk, modò třeſk, g. m. (hłahoł ſuchého vdeřenj) uox percuſsionis. ut třeſk, pleſk! adu. (t. bił gak ſe mu trefiło, nehledě, w maſoli, či koſt vdeřj) ex VI/743 hoc deriuantur uerba, treſtám, třjſkám, třeſkám, et eius perfectum třeſknu, třeſſtjm.
Treſtám, l. secundum regulam treſcy, Sing. Imp. act. in præt treſtał, Inf. treſtati. ¤ In libris antiquis inuenitur treſkám, et treſkcy. sed non est ampliùs in usu punire, castigare, ſtraffen. Item treſtati (domłauwati, kárati) reprehendere, increpare, Zureden. ut on ho z toho treſtał etc.
Treſtánj, nom. part. treſtaný, part. paſs.
Treſtatel, g. m. (kdo treſtá) qui punit, der ſtrafft.
Treſtanliwý, treſtatliwý, adj. punibilis, straffmäſſig. Treſtanliwė, adu. Treſtan VI/744 liwoſt, Subst.
Treſt, g. m. idem treſtánj. má ho w treſtu.
Treſtáwám, Freq. Composita ex treſtám, treſcy sunt perfecta. wytreſtám, l. wytreſcy. fut. perf. ¤ Imperfectum tempus formant ex freq. ut wytreſtáwáwám, præs. Imp.
Natreſtati ſe, (dłauho treſtati, nakárati ſe) ut doſti ſe s njm natreſtał, t. nakárał. satis ipsum corrigebat, inciebat. er hat ihn genug zugeredet.
Potreſtati, potreſtáwati, (drobet treſtati) parùm punire, wenig ſtraffen. necht ho potreſtá, a potom propuſtj. potreſtage, l. potreſce ho propuſtjm. (Luc. 23. 16.) Adag. giż gſem potreſtán. VI/745 (t. kagi ſe prwnj přjhodau.)
Potreſtánj, n. part. potreſtaný, part. paſs.
Wytreſtati, wytreſtáwati. idem quod potreſtati. wytreſtám ho drobet, a propuſtjm. Item wytreſtáwati, (treſtanjm, wyvčowati, naučenj dáwati) increpando informare, instruere. mit Capitel lehren. což ty rád giného wytreſtáwáſs. rád on wytreſtáwá, an mu poručeno nenj.
Ztreſtati, est perfectum simplicis, punire, pœna afficere, ſtraffen, beſtraffen. naležitě ho ztreſtał. ztreſcyž tě Pán Satane. Iud. v. 9.
Třjſkám, třjſknu.
Třjſkám, Sing. Imp. act. in præt. třjſkał, VI/746 Inf. třjſkati. (třeſk dėłám) cum Inst. percuſsionem, fragorem, magnum strepitum facere, crepare. keachen, knallen, zerknallen, knarren, blätzen. Wjtr třjſká wokny y dweřmi. netřjſkeg tak dweřmi. co tak tėmi dweřmi třjſkáſs.
Třjſknu, est Sing. et eius perfectum, ideoq fut. in præt. perf. třjſknuł, l. třjſkł. Inf. perf. třjſknauti. třjſknuł dweřmi, a bėžeł po swých etc.
Třjſkáwám, Freq.
Třjſkánj, třjſknutj, nom. part.
Třjſkawý, adj. (co třjſká) třjſkawě, adu. třjſkawoſt, Subst.
Tŕiſk, g. m. (gedno třjſknutj) Item skok. ut třiſkem gede, (t. płným během, s kokem gede) pleno cursu pergit, VI/747 dicimus etiam tryſkem. u. týrám. Composita ex třjſkám, et třjſknu sunt perfecta. ut zatřjſkám, zatřjſknu, fut. perf. seruata differentia in Gramm. Parte 2. cap. 25. Obs. 3 a Not. 4 a. Imperfectum tempus composita non amant, nisi cum præp. po, et za in sensu Imperf. formant illud in ugi. ut potřeſkugi, zatřeſkugi etc.
Natřjſkati ſe. (dłauho třjſkati) takto ſe ten wjtr tėmi wokny natřjſkał, (t. doſti dłauho třjſkał)
Otřjſkati, (třjſkánj otłaucti) ut około hławy mu to otřjſkám. ad caput ipsi hoc concutiam. ich will ihm es Vmb den Kopff ſchlagen. Item, (otřjſkati około vſſj, geſt, omłau VI/748 wati, wyčjtati) exprobrare, υorwerffen.
Potřjſkati, act. cum Accus. multitudinem Significat, (třjſkánjm połámati, potłaucti) tundendo uel percutiendo confringere, contundere. zerſchlagen. ut Wjtr wſſechný wokna potřjſkał, (t. třjſkánjm potłaukł.) uentus omnes fenestras confregit. der Wind hat alle fenſter zerſchlagen. co kuchařka za rok hrnců potłuče etc.
Potřeſkowati, Imp. (drobet třjſkati, začjnat třjſkati) giż on potřeſkuge, po mału to wſſechno potřjſká.
Roztřjſkati, roztřjſknauti, (třjſkánjm, bauchánjm na různo roztłaucy, VI/749 rozprati, rozmłatiti) contundere, confringere, zerſchlagen. na drobné kuſy to roztřjſkał, in minimas particulas hoc confregit, er hat das alles zerſchlagen. hned to roztřjſknuł. (t. gednjm třiſknutjm.)
Wytřjſkati, wytřjſknauti, (s třjſkánjm wyprati, wytłaucti) excutere. ausſchlagen. Meth. (wytřjſkati cum Dat. słowy wybrati, wyłáti) uerbis excipere, mit Worten ausmachen. hroznė mu wytřjſkał.
Ztřjſkati, idem quod potřjſkati.
Zatřjſkati, zatřjſknauti, (drobet třeſknauti) Zatřjſkná dweřmi běžeł po swych.
VI/750 Zatřeſkowati, idem potřeſkowati.
Třeſkám, třeſknu.
Třeſkám, Sing. Imp. Neut. in præt. třeſkał, Inf. třeſkati.
Třeſknu, fut. perf. in præt. třeſknuł třeſkł, Inf. třeſknauti. ¤ Significat idem, quod třjſkám, třjſknu. ut wjtr třeſká oknami a dweřmi, třeſkł dweřmi, ſſeł po swých. Item ponitur etiam neutraliter. co ge tu třeſkło? něco pod krowjm až hrozno třeſkło?
Třeſkáwám, Freq.
Třeſkot, g. m. idem Třjſkánj, fragor, magnus strepitus, Knall, das Braſſeln, Krachen. třeſkot mečů, (t. břinkot)
VI/751 Třeſkutý, adj. 1 mo (co třeſkot děłá, hřmotný) třeſkutý hłáhoł. 2 do (krutý, vkrutný) ut třeſkutá zyma, (t. když welkym mrazem ſſindelj puká) 3 io (hřmotný, piłný, hłučný, t. welmi dobrý) ut třeſkutá práce, (když ſe děłá až třjſká, t. hřmotně, hłučně, piłně) to ge třeſkutý hoſpodář, (t. wyborný, welmi rozſſaffný)
Třeſkutě, adu. Třeſkutoſt, Subst. Composita ex třeſkám, třeſknu, sunt perfecta. ut zatřeſkám, zatřeſknu, fut. perf. Imperfectum, præs. Zatřeſkáwám.
Natřeſkati ſe, (dłauho třeſkati) Neut. Natřeſkało ſe to doſti.
VI/752 Potřeſkáwati, (drobet třeſkati, začjná třeſkati) něco tu potřeſkáwá. (t. začjná třeſkati, třeſſtěti.)
Wytřeſkati, idem quod wytřjſkati, in sensu Meth.
Zatřeſknauti, act, et neut. (drobet třeſknauti) ut zatřeſkł dweřmi. co tu zatřeſkło?
Zatřeſkáwati, idem potřeſkáwati.
Třeſſtjm.
Třeſſtjm, in præt. třeſſtił, Inf. třeſſtiti, est Sing. Imp. act. dementare, bethören. Meth. (někoho w myſli trapiti, kormautiti, t. w geho náděgi, a žádoſti zdržowati, zawěſyti, zawěſſowati) aliquem in spe et desiderio suspendere, conturbare, affligere. einen in ſeiner VI/753 hoffnung, Vnd υerlangen aufziehen. betrüben, betrübt machen, plagen. ut nač ho gen třeſſtjſs? rekł bych tak, a nebo ne. Item (trápiti) cruciare, affligere, Betrüben. ut ta wěc ho welmi třeſſtj. ta wěc mu třeſſtj hrubě mozek.
Tŕeſſtjm, in præt. třeſſtěł, Inf. třeſſtěti, est Sing. Imp. Neut. (sebau třeſk děłám, pukám ſe) fragorem edere, krachen. ut to ſtawenj třeſſtj. (t. ſtrogj ſe k połomě, k zbořenj.) což ge to třeſſtěło, (dum aliquid ruit) Adag. třeſſtj mu mozek. (t. trhá ſe, nemá cełého.)
Třeſſtjm ſe, třeſſtiti ſe, est paſs. uerbi act. Meth. žádoſtj něčeho ſe páliti, t. trápiti. VI/754 desiderio alicuius rei angi, affligi, conturbari, ſich wegen einer Sach betrüben, betrübt machen. třeſſtj ſe po něm, (t. žádá ho mjti) desiderat illum habere, υerlanget ihn zu haben. nač bych ſe pro to třeſſtił! quare propter hoc conturbarer. warum wolte ich mich darum plagen, betrüben.
Třeſſtjk, g. m. (tržený, ſtřełený) rasus, dementatus, angebrendt, geſchoſſen.
Třeſſtě, est quoddam oppidum. Adag. má łen w Třeſſti, l. dłužen mnoho do Třeſſtě. (t. ge drobet třeſſtjk) est parùm rasus, er iſt wenig geſchoſſen.
Třeſſtjwám, třeſſtjwám ſe Freq. Composita ex třeſſtjm, třeſſtjm ſe, fiunt perfecta. ut ztřeſſtjm, ztřeſſtjm ſe, Fut. perf. VI/755 Imperfectum præs. formant in ugi, ut wytřeſſtugi etc.
Natřeſſtiti ſe, (dłauho ſe třeſſtiti.) doſti ſe po nj natřeſſtił, a předce gj nedoſtał.
Potřeſſtiti ſe, potřeſſtiowati ſe. (drobet ſe třeſſtiti) potřeſſtj ſe, potřeſſťuge ſe po něm.
Potřeſſtěný, potřeſſtiłý, adj. parrùm mente captus, wenig in Sinn υerrucket.
Potřeſſtěně, potřeſſtile, adu. Potřeſſtiłoſt, potřeſſtěnoſt, Subst.
Wytřeſſtiti, wytřeſſťowati oči, (geſt oči ztřeſſtěně, nerozumně wywaliti) co pak ty oči tak wytřeſſtugeſs? wytřeſſtił na něho oči, až hrozno było.
Wytřeſſtiti ſe, (wybłázniti ſe, vmaudřiti ſobě, vmyſliti ſobě) snad ſe VI/756 giž gednau wytřeſſtj.
Ztřeſſtiti, act. (zbłázniti) dementare, bethören. gak tyho tak ztřeſſtjſs. diw že ſe neztřeſſtjm prácý, a ſtaroſtj. (t. nezbłáznjm)
Ztřeſſtiti ſe, paſs. dementari, insanire, ſich bethören. ztřeſſtił ſe, (t. zbłáznił) Může ſe po nj ztřeſſtiti.
Ztřeſſtěný, part. paſs. ¤ Item adj. Ztřeſſtiłý adj. idem ztřeſſtěný (t. zbłázněný, zbłázniłý) fatuus, mente captus, Vnſinnig.
Ztřeſſtěně, ztřeſſtile. adu. Ztřeſſtěnoſt, ztřeſſtiłoſt, Subst.
Ztřeſſtěnec, idem quod ztřeſſtěný. Item který ſobě gako ztřeſſtėný wede. (ffučidło, ffučjk) geliž on ztřeſſtěnec?

Strany zdroje: VI/756–VI/757

VI/757 Treſt, g. f. (od třeſenj tak nazwaná) arundo canna, Rohr, Schilff. ¤ Adag. kłátj ſe, co treſt na bahně. (ô neſtałých.) treſt ſe nekłátj bez wětru, (t. něcoť muſý býti, když toto, a toto etc. ) Nota. Genit. habet treſti, l. třti.
Treſtj, l. třtj, coll. snadnot gemu pjſſťały děłati, ſedě w třtj (t. w rákoſy)
Trtina, g. f. (vłomená treſt) arundo, Rohr. Item sſpaniełſká hůl. arundo Hispanica, das SPaniſche Rohr.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod

Třjſkám, třjſknu.