Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: VI/830–VI/834

• Trn, g. m. ( â dru, nebo dře. t. pjchá, q. dřen, ut supra de třmen dictum) spina, Dorn. ¤ Adag. geſt on mu trn w očjch. (t. nenáwidj ho) sudes in oculis. rádby dobył z swe nohy trn, a wſtrčił do cyzý, (když kdo břjmě nebezpečné, na giného vwaliti hledá)
• Trnj, g. n. collect. dumetun, dornBuſch. VI/831 Adag. sedjm tu gako na trnj (t. teſkliwě)
• Trnowý, l. trněný, adj. (co z trnj geſt) spineus, trnowá koruna, Spinea corona, dorn Cron. trněný płot, Spineum Septum, Dorn Zaun.
• Trnowj, g. n. collect. idem trnj.
• Trnowatý, l. trnowitý, adj. (co mnoho trnj má) spinosus, Voll dorn, dornicht.
• Trnowatoſt, subst. idem trnowj. ge tam hrozná trnowatoſt na tom poli.
• Trnjſſtě, l. trnowjſſtě, g. n. (kde trnj rádo roſte.) Spinetum, uepretum, senticetum, dorn hecke.
• Trnu, Sing. Imp. Neut. in præt. trnuł, Inf. trnauti. (hrůza mne podgjmá, VI/832 až mrtwjm) stupeo, stupesco, ſtarren, erſtarren, od toko leknutj wſſechen trnu, præ terrore totus stupeo. trne mi noha, ruka, (t. mrtwj, dřewenj) stupet mihi pes, manus.
• Trnutj, part. paſs. Composita ex trnu sunt perfecta. ¤ ut otrnu, fut. perf. ¤ Imperfectum formatur in ugi. ut otrňugi, præs. Imp.
• Otrnauti, et odtrnauti (přeſtáwám trnauti, boleti) utimur illis in tertia persona. ut Giž mu drobet otrnuło, (t. vlewiło) iam dolor, l. stupor parùm remisit. es haben die Schmertzen wenig nachgelaſſen. giž mu boleſt obtrnuła, (t. přeſtała) iam ceſsauit illi dolor. die Schmertzen haben ſchon nachgelaſſen. VI/833 Adag. giž mu otrnuło, (t. giž zaſe na potreſtánj zapomnėł)
• Strnauti, cum præp. nad (vzaſnauti ſe) obstupescere, ſich entſetzen, erſtarren. doſłýchage toho, až gſem nad tim ſtrnuł, audiendo hoc obstupui desuper. Nota, hoc uerbum admittit adhuc aliam præpositionem v. in eodem Significatu: at majorem facit emphasim. ut
• Vſtrnauti, (welmi ſtrnauti) až gſem nad tim vſtrnuł.
• Ztrnauti, est perfectum Simplicis. (zmrtwěti, zdřewěneti) obstupere, erſtarren. rozhněwał ſe, až wſſechen ztrnuł. (t. zmrtwěł) in tantam iram exarsit, ut totus obstupuerit, id est stupuerit. hat ſich alſo erzürnet, daß VI/834 er gantz erſtarret. ztrnuła mi noha, stupet mihi pes. der fuſſ iſt mir erſtarret.
• Ztrnułý, part. Neut. ztrnułá noha, ruka etc.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod