Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: V/110–V/116

• Roh, g. m. ex Hæbr. 1 mo cornu, horn. ut roh gelenj, krawſký, kozý. etc. V/111 2 do (Kopyto nohy, pro podobnoſt błány) ungula, Klaue, huff. 3 io (Vheł, pro podobnoſt půſoby, gako roh ſtolu, domu, čepice etc. ) angulus, Eck, Zippel. act. 10. proſtěradło za čtyry rohy vwázané. 4 to (trauba) ut paſtuſſj roh, l. paſtuſſiroh, paſtuchoroh. buccina, Kuhehorn, hirtenhorn. křiwý roh, (ſſałmage, l. ſſałamag, trubiroh) lituus, Krumhorn, Schalmey. 5 to Meth. (pýcha) superbia, Stoltzheit. bere na ſebe rohy. muſyſe mu ty rohy zſrazyti. ¤ Adag. cyzý chłeb mjwá rohy (na cyzým opatřenj ſnadně čłowěk zrohatj, t. zpýchá. gá mněł, že má rohy. (když ſobě ċj nepřatełſtwj zlechčugeme)
• Ružek, dim. Item (nadoba ptačj, z které pigj) potistris, Trinckherlein.
• Rohowý, adj. (co z rohu geſt) corneus, hörnerner. rohowý čerw, seps, hornwurm.
• Rohatý, adj. (co rohy má) cornutus, V/112 gehornet. ut rohatý dobytek, rohatý mėſyc etc. Meth. (pyſſný) superbus, ſtoltz. ¤ adag. Bohatj, obyčegně rohatj.
• Rohowatý, l. rohowitý (co mnoho rohú má)
• Rohatě, rohowatė, adu. Rohatoſt, Rohowatoſt, Subst.
• Rohač, g. m. (rohatý weliký brauk, rohatý chrauſt) scarabeus cornutus, ein Schröter, hirſchkäfer. Item (diwoká kačice, l. kachna, křehář) mergus, Teücher, Taucher. Roháč wełký, mergus magnus, catharactes. scharb, Seemeer.
• Raroh, u. suo loco.
• Rohatina, g. f. 1 mo (házecý kopj) iaculum, miſsile, Wurff Spies. 2 do (žerd ptácnjcſká, na niž lep ſe ſtawj) ames, amites, Leimſtange, garnſtange. 3 io (náſtrog železný kowařſký, dwa rohy magicý) instrumentum ferreum fabri duo cornua habens. V/113 4 to Rohatiny, plur. (wjdle) tridens, Miſtgabel.
• Roždj, g. n. collect. (rohůw, neb hran auſečky, t. okłeſſtky, třjſky,) sarmenta. Reiſs. act. Apost. c. 28. 3.
• Rožen, g. m. (končiteho něco, gako roh z dřewa, neb železa) ueru, Bratſpieſs. dáti na rožen, infigere palo. na roźně pýcti, aſsare in ueru. Adag. obracý rožen, a giný gj pečenj. (t. on má prácy, a giný vžitek.)
• Rohatjm, Sing. Imp. Inch. Actiuæ Signif. (rohaté činjm.) in præt. rohatił, Inf. rohatiti. cornutum quid facere, gehörnet machen. Paſsiuæ Signif. (rohy doſtáwám) in præt. rohatěł, Inf. rohatěti. cornua accipere, die hörner bekommen. Meth. (pyſſným počjnám býti, rohy na ſebe beru) superbire, ſtoltz werden.
• Rohatjm ſe, rohatiti ſe proti nėkomu: geſt srditi ſe, koſyti ſe.
• Rohatjwám. Freq.
• V/114 Composita.
• Paroh, g. m. (geſt roh z rohu wyroſtłý, t. ratoleſt rohu: gako gelen má parohy) parohy, parohowe, plur. rami cornuum, Zincken an einem horn.
• Parůžek, dim. (małý paroh)
• Trubiroh, u. roh, n. 4 to Item, buccen, buccinator, ZinckenBlaſer.
• Nárožnj, adj. (co narohu geſt, Vhelnj) angularis, eckig. ut nárožnj dům, angularis domus, das Echhauſs.
• Gednorožec, g. m. (zwjře ô gednom rohu, l. s gednjm rohem) unicornu Einhorn.
• Gednorožcowý, adj. ut gednorožcowa koſt.
• Noſorožec, g. m. (zwjře roh na noſu magicý) Rhinoceros, Naſehorn.
• Noſorožcowý, adj.
• dwaurohý, l. dwogrohý, adj. (dwa rohy magicý) bicornis.
• Třjrohý, l. třenohý, třirohý, trogrohý. adj. V/115 (třirohy magicý) tricornis.
• Čtwerrohy, l. čtwerorohy, adj. quadricornis, ut čtwerrohý ſtůł. Potes etiam ulteriùs formare, ut pětirohý, ſſeſtirohý, sedmirohý, oſmirohý, etc. Composita ex rohatjm, sunt perfecta. Imperfectum non amant. Si tamen eo quis opus habuerit, formandum est ex frequentatiuo.
• dorohatiti (oſtatek zrohatiti)
• Narohatiti, (drobet zrohatiti)
• Narohatěti, (drobet rohy doſtati)
• Orohatiti, (rohami opatřiti) cornibus instruere, mit hörnern υerſehen. Item (wůkoł zrohatiti) kdo ge ten ſtrom tak orohatił?
• Orohatěti (rohy doſtati, zrohatěti) diw že geden ſtaroſtj neorohatj, l. nezrohatj. wſſakby geden takowými ſtaroſtmi orohatěł!
• Orohacený, part. paſs.
• Porohatiti, (pořad, napořád rohatiti) V/116 on ty ſtromy za den wſſechny porohatił.
• Přirohatiti, (wjce zrohatiti)
• Zrohatiti, et zrohatěti, est perfectum Simplicis. Meth. zrohatěti, (geſt zpyſſněti) superbum fieri, ſtoltz werden. giž hrubė zrohatěł, est iam ualde Superbus factus. Er iſt ſchon ſehr ſtoltz worden. Nota, Aliqui etiam dicunt rohowátjm, -ěł, -ěti, in Significatione paſsiua. (t. rohy doſtáwám, rohatjm) Cuius perfectum est zrohowatjm, zrohowatěti

Strany zdroje: VI/659–VI/666

• Trauba, g. f. (něco wrtaného, ſkrze což woda, neb wjtr běžj) tubus, canalis, fistula, Rohr. wodu po trubách weſti, aquam per canales ducere, das Waſſer durch die Röhr leyten. Meth. potrubách młuwiti, (t. ſkrz giné) per alios loqui, durch andere reden.
• Trubka, dim. poſſtowſká trubka, (trubička)
• Trubice, g. f. minor, et subtilis tubus, ein kleines, und Subti les Rohr. Sic in homine dicuntur (trubice) chřtán, guttur, Gurgel, Athen rohr. gjcen, (gedák) gula, Speiſß rohr. hřbetnice, VI/660 (t. hřbetnj trubice) fistula sacra, Ruckpfeiffe. Item trauba, (geſt náſtrog, ſkrze něgž ſe dmychánjm hłáhoł, (wětſſj než ſkrze pjſſtiału) činj, tuba, Trummete. Trauba połnj, tuba campestris, Feldt Trommet. Trauba žákowſká, Koſtelnj. (Paſaun) tuba musicalis, Poſaun.
• Trubiroh, buccinator, ZinckenBlaſer.
• Traubjm, -ił, -iti. Sing. Imp. act. (na traubu hłáhołám) tubam inflare, tuba canere, trommeten, auf der Trommet blaſen. traubj rannj pjſně, marſſ traubiti, wzhuru traubiti. k gjdłu traubiti.
• Traubjwám. Freq.
• VI/661 Trubač, g. m. tubicen, tibicen, Trommeter, Trompeter. ¤ Adag. Geſt sám ſwým trubačem, (ô chłubném, který ſam ſwé činy roztrubuge.)
• Trubačuw, a, o. adj. ut trubačuw kłobauk, tubicinis pileus, des Trompeterhut. ¤ Sic trubačowa trauba, trubačowo pachole etc.
• Trubačſký, adj. (co k vměnj trubačſkému patřj) quod ad artem tubicinis spectat, et per hoc â priore distinguitur, nam trubačuw poſseſsionem Significat, de quo uide Gram. in Declinatione Adjectiuorum, Trubačſká trauba etc.
• Trubačſky, po trubaċſku, adu.
• Trubačſtwj, (vměnj trubačſké) ars VI/662 tubicinis, Trumpeter Kunſt.
• Trubačſtwo, (Shromážděnj trubačů) Composita ex traubjm sunt perfecta, ut Zatraubjm, fut. perf. zatraubił, zatraubiti. ¤ Imperfectum tempus formant secundum regulàm in ugi. ut wytrubugi, præs. Imp. wytrubował, præt imp. wytrubowati, Inf. Imp. Wytrubowáwám, -wáwał, -wáwati, Freq.
• dotraubiti, dotrubowati, (traubenj dokonati) ut zatraubił, a nedotraubił. incepit tubâ canere, et non continuauit. hat angefangen zu blaſen, Vndt hat nicht fortgefahren.
• dotraubiti ſe, cum Gen. (ſkrz traubenj k něčemu přigjti) ut dotraubił ſe VI/663 dčbánu piwa, wjna etc. ¤ dotraubił ſe domłuwy etc.
• Natraubiti, cum Gen. (mnoho traubiti) on mu toho doſti natraubj, ille satis ipsi, et ad nauseam inflabit.
• Natraubiti ſe, (dłauho traubiti) doſti ſe mu natraubili, a nic gjm nedał, sat ipsi diu inflarunt, et nihil illis dedit. Sie haben ihm Lang genung geblaſen, Vnd hat ihnen nichts gegeben.
• Odtraubiti, (přeſtat traubiti) giž odtraubili, iam ceſsarunt inflare, haben aufgehöret zu blaſen.
• Potraubiti, (drobet traubiti) modicùm inflare, ein wenig blaſen. ¤ ut drobet ſobě potraubjm.
• Potrubowati, (máło zatraubiti, a VI/664 přeſtati, a zas potraubiti, a přeſtati, a tak dále) kdo to potrubuge? potrubowati po hodinách, potrubuge sobě.
• Přetraubiti, (přemocti traubenjm) uincere inflando, mit Blaſen Vberwinden. kdo koho přetraubj? on ho přetraubił.
• Roztraubiti, (traubenjm roztrhnauti, aneb rozpuknauti) inflando disrumpere, zerblaſen. wſſak by mohł tu traubu roztraubiti. Meth. (rozhłáſyti, rozkřičeti, rozneſti) diuulgare, propalare, ausſchreyen, kundt machen. co on wj, to on wſſudy roztraubj: sám ſwé činy roztrubuge. geſt toho płný měſto, gakoby traubau traubił.
• VI/665 Roztraubiti ſe, paſs. wſſakby ſe mohł roztraubiti, tamen poſset rumpi inflando, Er könnte ſich zerblaſen. Item (dati ſe do traubeńj) když ſe roztraubj, newědj potom kdy přeſtat.
• Straubiti w hromadu (traubau w hromadu swołati) straubiti w hromadu wogſko. Meth. Significat, (swaditi, w hromadu seſſtwati) ut straubił ge w hromadu, t. swadił.
• Wytraubiti, wytrubowati, (traubau wyhłaſyti) tubâ proclamare, publicare, aus blaſen. ut wytraubiti pokog, pacem tubâ promulgare, den Frieden aus blaſen. wytraubiti někoho z wogſka, (t. za nepoctiwého wyhłáſyti) VI/666 aliquem pro infami tubâ proclamare, einen υor Vnehrlich ausblaſen. wytrubugj pokog, gak ſobě tam wytrubuge! wytrubowati hodiny, l. po hodinách etc.
• Wytraubiti cum Dat. ſobě, (nėċeho ſkrz traubenj nabýti.) ut wytraubił ſobě ſſaty, l. na ſſaty. wytraubił ſobě hůl na záda etc.
• Zatraubiti, (wzhůru traubiti) tubam inflare, aufblaſen. ať zatraubj, inflent tubas, Laſs aufblaſen. gá gjm zatraubjm, ich will ihnen aufblaſen.
• Zatrubowati, (počjnat traubiti) incipere inflare, anfangen zu blaſen. ut giż zatrubuge, (t. začjná traubiti)

Strany zdroje: VI/913

• Trubiroh, u. roh, et trauba.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod