Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: V/39–V/63

• Raz, g. m. (hłas náſyłného vdeřenj) uox uiolentæ percuſsionis: hinc
• Razým, razył, razyti, Sing. Imp. act. (bigi, házým) percutio, ich ſchlage.
• Rážjm, rážeł, ražeti. Iterat. Rážjwám, rážjwał, rážjwati. Freq. Sed Simplicia non sunt in usu.
• Ráznu, raznuł, raznauti. fut. perf. in certis locis hoc uerbo perfecto utuntur, sed nobis cum suis compositis non est in usu.
• Raženj, n. part. ražený, part. paſs. â razým. at ráženj, rázený, â rážjm, quod obserua quoad Composita.
• Ražený, adj. (vtřený, vtřełý, vražený) tritus, ganghafftig. ut ražená ceſta, trita uia, ganghafftiger Weg.
• Rázný, adj. (ſtatečný, znamenitý, wyborný) V/40 strenuus, egregius, insignis, Streng. gewaltig, trefflich. rázný pacholek, insignis uir, gewaltiger Mann. Ráznj wogácý, rázný kuň etc.
• Rázně, adu. ráznoſt, subst.
• Ráz, g. m. 1 mo (vdeřenj, rána) ictus, Streich. gednjm rázem (t. gednau ranau) uno ictu, mit einem Streich. 2 do (to, co ſe wyrazyło, znamenj mince) signum monetæ, der Schlag auf der Müntz. Gakýho ge rázu ten penjz? 3 io (djło na winicy, které ſe řadem koná) opus in uinea, die Arbeit auff dem Weingarten. děłnjcý w létě chodj do rázu (t. do djła) ráno we 4. hodiny, a odchazý z rázu w 6. hodin. proč winař nenj w rázu?
• Ráž, l. ráže, g. f. (kułka dětinſká, l. pacholecý) globulus, keülichen. w ráže hráti, (w kułky hráti) ludere globulis, mit keülichen V/41 ſpielen. rážná kułka, (t. zſrážná, která zſrážj) Composita ex razým, sunt perfecta, ut porazým, fut. perf. porazył præt. perf. porazyti, Inf. perf. Imperfectum tempus formant ex Iteratiuo rážjm. ut porážjm, præs. Imp. porážeł, præt. Imp. porážeti Inf. Imp. Item in ugi, ut poražugi, præs. Imp. idem quod porážjm, in præt. Imp. poražował, Inf. Imp. poražowati. Porážjwám, poražowáwám, præs. Freq. porážjwał, poražowáwał, præt. freq. poražjwati, poražowáwati, Inf. freq. ¤ Et sic reliqua Composita formantur.
• dorazyti, dorážeti. 1 mo (do konce wrazyti) integrè inculere, gar, l. υollends einſchlagen. proč toho hřebu nedorazýſs? quare istum clauum integrè non incutis? warum ſchlageſt du den Nagel nicht gar ein? V/42 2 do (do konce vrazyti, zſrazyti) totaliter frangere, decutere, υollends abreiſſen, abbrechen. gižt gá tu wětew dorazým, (t. dołomjm) 3 io dobiti, dotłaucy, t. do Smrti tłaucti) tundendo totaliter mactare, υollends niderſchlagen. doraz ho, doraz. macta illum, macta. Schlag ihn todt, Schlag todt. 4 to cum præp. na, l. do (dotřjti) impetum, l. insultum in aliquem facere, impetere, infestare. ¤ ut dorazyti na nepřjtele. neſmj na nėho dorazyti, čaſem y małý pes na wełkého dorazý. hrozně na sebe dorážeti. dorážeti na někoho ſklenicemi. ¤ Adag. na čerta by dorazył. 5 to (Słowy domłauwati, dotjrati) uerbis inuehere, mit Worten anfahren. doſti na něho dorážeł, (dotjrał) ale nechtěł ſe znáti.
• Narazyti, narážeti, cum Accus. 1 mo (vdeřenjm V/43 nahnauti, naprawiti) naraž drobet ten hřeb, (t. nahni, napraw) 2 do Cum præp. na (nakłoniti, namłuwiti, naweſti) persuadere, bereden, darzu bringen. kdo geſt ho na to narazył, (t. radau ſwau) quis ipsi hoc persuasit? wer hat ihn darzu beredet? 3 io Narážeti, (na něco řečj, geſt newypowědjti ſwětle, než gen gako ſe otřjti, a neb mimo gda, pozawaditi.) alludere, on narážj na onen přjkład, ille alludit ad illud exemplum.
• Narazyti ſe, impingere, anſtoſſen. sam ſe na kord geho narazył (t. naběhnuł) ipsemet in eius gladium impegit, Er hat ſich ſelbſt an ſein Degen geſtoſſen.
• Nadrazyti, (na hoře wrazyti, Nahoře bjti)
• Obrazyti, (raniti, vſtrčiti) lædere, υerletzen. Obrazył ſobě nohu, læsit sibi pedem, Er hat ihm den fuß υerletzet. obrazył ſobě dřewem nohu. opłzłými řečmi, ſtydliwé vſſi ſe obrážegj. Spurcis Sermonibus læduntur pu V/44 dicæ aures. Mit garſtigen reden, werden die schamhafftige Ohren υerletzet. Nota Datiuus personæ potest mutari in Accus. et Accusatiuus, construi cum præp. w. et est idem sensus. ut obrazył ſe w nohu, (t. obrazył ſobě nohu) et ſe hîc non facit paſsiuum, sed Accusatiuum. Sic obrazył ho w nohu. (t. vrazył, vſtrčił)
• Obrážeti (otłaucti) circum circa decutere, Vmherſchlagen, on to wſſechno obrážeł. Item (něčim obkljčiti, na něco práti) ut słunce ſwým błeſkem obrážj hory, (t. obłeſkuge) sol splendore suo ferit, (irradiat) montes.
• Obrazyti ſe, (vdeřiti ſe, vſtrknauti ſe, vrazyti ſe) omnia quatuor cum præp. w. uel na. lædere se, ſich υerletzen. ut obrazył ſe w nohu, l. na nohu (t. vdeřił ſe) idem est obrazył ſy nohu. læsit se in pede, Er hat ſich dem Fuſs υerletzet.
• Obrazyti ſe, obrážeti ſe (zpátkem práti) V/45 repercuti. ut słunce ſe ô horu obrážj (t. ſe opjrá, a gj obleſkuge) Sol ad montem repercutitur, obrazyło ſe mi to w myſli, (t. wzpomenuł gſem na to) recordatus sum huius rei. hinc
• Obraz, g. m. obrázek, dim. (wyobłeſknutá wěcy podobnoſt, twářnoſt) contrafactus, imago, Simulacrum, das bild.
• Obraznjk (kdo obrazy děłá) est genericum, aliqui in Specie utuntur illo, loco (řezbař, t. kdo řezby, neb řezbařſký obrazy děłá) statuarius, Bildſchnitzer, Bildhauer.
• Obraznjczſky, adu. obraznjcſtwj, g. n. (vměnj obraznjcſké) ars talis Nota, Obrazyti, admittit adhuc præpositionem wy. ut wyobrazýti (t. wytwářiti, wytwářniti, obraz něčeho vděłati) effigiare, depingere, abmahlen, ab conter feyen.
• Odrazyti, odrážeti (odněkud něčim. t. odtłaucti) auellere, abſchlagen. kdo ten zámek odrazył?
• V/46 Odrazyti ſe (odmjſſiti ſe, odłaučiti ſe, odebrati ſe) separare se, recedere, ad partem ire, ſich abſöndern. auf die Seiten gehen. gak ſe wogſka začała tłaucti, hned ſe některý hauffy odrazyły. a ſſły k nepřjteli.
• Porazyti, poražeti, 1 mo (zkáceti, podſeknauti) decidere, abhauen. ut porazyti ſtrom. doſti dłauho ten ſtrom porážeł. 2 do Porazyti, ( u. g. nepřjtele, geſt zbjti, ztłaucti, zmłatiti, pobjti, potłaucti, pomłatiti) sternere, prosternere hostem, den feündt erlegen. Naſſj na hławu nepřjtele porazyli. hinc
• Poráżka, g. f. clades, Niederlag. hrozna była porážka. 3 io Porazyti, porážeti, (ô zem hoditi, házeti, powaliti, vdeřiti,) ad terram deijcere, niderwerffen, niderſtoſſen. porazyli toho woła, koně na zem.
• cum ſe, est (zápaſyti s ſebau. kdo koho na zem V/47 powalj.) luctari simul, ad terram se proijciendo. Pachołata ſe tam na ſłámě poražegj. (t. geden druhýho porážj) 4 to (Zabiti) mactare, Schlachten. si sit de lanionibus, et bobus sermo. w Praze ſe každý tegden mnoho howad porazý (t. zabige) Pragæ multi boues intra septimanam mactantur. Zu Prag werden υiel Ochſen in der Wochen geſchlachtet. 5 to Meth. (odweſti, odwozowati, odháněti) refutare, widerlegen. On to timto porážj.
• Cum ſe, fit paſsiuum. ut to ſe timto porážj. hoc ita refutatur, das wird alſo wieder ge leget. ta řeč ſamá ſe porážj: toto ſe tim a tim porážj. 6 to cum particula drobet et simili (drobet dále wrazyti, poſtrčiti, pondati) ut gá to, ( l. toho) drobet porazým.
• Podrazyti, podrážeti (zeſpod bjti) subcutere, V/48 Vnterſchlagen. podrazył mu nohy, Er hat Ihm die füſß Vnterſchlagen.
• Podražec, g. m. (bylina) aristolochia, Oſterlucey.
• Přerazyti, přerážeti, (na dwé, l. na dwy złámati, złomiti) ad duas partes frangere, entzwey ſchlagen. přerazył mu nohu. padł, a přerazył ſobė nohu. było by gjm to wſſem nohy přerážeło.
• addendo ſe, est paſs: samo ſe to přerazyło.
• Přirazyti, prirážeti, 1 mo (přibiti, přitłaucti) zuſchlagen. ut přirazyti něco na ſtěnu, přirazyti tuze dweře, l. dweřmi. přirazyti něco na zbožj. etc. 2 do cum Accus. et præp. k. (něco k něčemu, t. vdeřenjm přitiſknauti) allidere, anſtoſſen, anſchlagen, anſchmeiſſen. přirazył ho ſtrom krom k zemi, přirazył ho k ſtėne. 3 io cum eadem præp. k. (přidati, připogiti) V/49 addere, augere, Zuſchlagen, zugeben, zuſtoſſen. wzdyckny berně přirážj. když pět k deſyti přirazýſs, včinj patnáct. přirazyli k njm geſſtě čtyry tropy, (t. pripogili)
• Přirazyti ſe, přiražeti ſe, est paſs. ut berně a daně wzdyckny ſe přirážj. contributio semper augetur. když ſe pėt k deſyti přirazý, činj patnáct. si 5. addantur ad 10. faciunt 15. Přirazyli ſe k njm geſſtě čtyry tropy, (t. přiſtaupili, připogili ſe) acceſserunt illis adhuc quatuor turmæ, es haben zu ihnen noch υier Eſtandaren geſtoſſen.
• Prorazyti, prorázěti (něco naſkrz, t. probiti, protłaucti, probodnauti, propjchnauti, prohnati, propſſiti) transuerberare, pertundere, traijcere, transfigere, perfringere. durchſchlagen, durchſtechen, durchſtoſſen. ut prorazył kamenem V/50 okno. perfregit Lapide fenestram, (t. excuſsit) Er hat das fenſter mit dem Stein durchgeſchlagen. kdo ge tu djru prorazył, quis hoc foramen pertutudit, wer hat das Loch durchgeſchlagen. kdo to płátno proraził? prſtem by to prorazył, t. propjchł. Led prorazyti, t. protłaucy. ¤ Adag. hławau zdi neprorazyſs. Item prorazyti cum Accus. et pulchrius cum præp. ſkrz, (probiti ſe, protłaucti ſe, proprati ſe, promłatiti ſe) penetrare, ſich durchſchlagen. ut prorazył nepřáteły, l. ſkrze nepřáteły, penetrauit hostes, Er hat ſich durch den feünd geſchlagen.
• Prorazyti ſe, idem quod prorazyti. Signif. 2 dæ prorazyli ſe ſkrz cełé nepřatełſké wogſko. (t. ſe protłaukli) totum hostilem exercitum pugnando penetrarunt. Sie haben ſich durch die gantze feündliche Armee geſchlagen.
• V/51 Rozrazyti, rozrážeti (nakuſy rozbiti, roztłaucti) frangere, zerbrechen, zerſchlagen. ut rozrazył hrnec, dčbán, wegce, ſkłenicy, fregit ollam, amphoram, ouum, uitrum, Er hat Topff, Krug, Eyer, Glaß zerbrochen. Adag. dotud ſe se džbánkem pro wodu chodj, až ſe rozrazý, (t. každa wěc ma swůg cýł, neb konec.) Že tě rozrazým (když komu hrubým bitjm hrozýme) Item (rozehnati, rozpłáſſiti, roztrhnauti) discutere, Zerſchlagen, Zertretten. rozrazyli nepřátele, discuſserunt hostem, Sie haben den Feünd zertrennet, zerſchlagen. rozrazył ſſik nepřátełſký, rozrazył tropu etc.
• Srazyti (w gedno: t. dohromady stłaucti, sbjti) collidere, Zuſammen Schlagen. mužeſſli ten ſtůł srazyti? (t. spogiti, stłaucti) Item (w hromadu, l. do hromady sehnati) congregare, conuocare, zuſammenſtoſſen, zuſammenziehen. præter Accus. habet V/52 aliquando etiam Instr. ut tu hned cełým srazý wogſkem, a bogugj. ( l. tu hned cełý srazý wogſko) moxq concurritur agmine toto, et pugnatur. da ſtoſſet man bald mit der Armee zuſammen, Vnd wird die Schlacht gehalten. Wſſecho wogſko před Měſtem N. srazył, omnem exercitum ante urbem N. congregauit. hat die gantze armee, υor die Stadt N. zuſammen geſtoſſen.
• Srazyti ſe, Sráżeti ſe, 1 mo (do hromady ſe sgeti, shromážditi ſe) concurrere, confluere, congregari, Zuſammenſtoſſen, ſich zuſammen ziehen. wogſko ſe pomału srážj, exercitus iam congregatur, die Armee ziehet ſich allgemach zuſammen. A když ſe wogſka w hromadu srazyły etc. srazyło ſe wogſko w hromadu. Charwátj, a Polácý nemohauli w potýkánj obſtáti, obyčegně ſe rozprchnau, ale hned ſe zaſe srazý, V/53 a po znowu na nepřjtele dorážj.
• 2 do Srazyti ſe, (od pádu auraz wzyti, vrazyti ſe) negak gſem ſe muſył srazyti. Item (zwrhnauti ſe) coagulari, corrumpi. ſmetana, wzłaſſt nawinułá, (nákyſłá, nákyſličká,) ráda ſe srazý. hinc sražené młéko, lac coagulatum, geronnene Milch.
• Vrazyti, 1 o (něco od něčeho, t. kus něċeho preč vrazyti, t. vdeřenjm kus něčeho vłomiti, złomiti, vtrhnauti, odrazyti) partem percutiendo frangere, mit Schlagen abbrechen. kdo tu ratoleſt vrazył, (t. odrazył, l. vdeřenjm vłomił) quis hunc ramum fregit, wer hat den Aſt abgebrochen. 2 do idem obrazyti 1 mæ Signif. et cum præp. w. ut in Notato. vrazył ho w nohu (t. obrazył ho w nohu, neb vdeřił) vrazył ſe w nohu, (t. obrazył ſe) V/54 3 io (obrazyti, raniti, vſtrčiti) lædere, offendere, υerletzen, beleydigen. neradby ho ani słowem vrazył, nec uerbo libenter cum offenderet. Er wolte ihn nicht mit einem Wort υerletzen. on ho něċim, ( l. w něčem) vrazył. 4 to cum Dat. personæ, et Genit. l. Accus. rei. Secundum regulam Syntax: (vraniti) zrána ſobė vrazýme ceſty, dnes gſme ſobě hodně ceſty vrazyli. Item (odbyti, wyřjditi) dnes gſem ſy hodný kus práce vrazył, (t. odbył.) 5 to cum Dat. personæ, uel absq Dat. (vděłati gakého koliw djła) facere laborem qualemcunq dnes toho wełmi mnoho vrazyli (t. vděłali) hodie ualdè multùm fecerunt. id est de quo sermo præceſsit.
• Vrazyti ſe, 1 mo est paſsiu: ¤ 2 do (idem obrazyti ſe, t. vdeřiti ſe, vſtrknauti ſe) cum præp. w. lædere se. ſich υerletzen. ut V/55 vrazył ſe w nohu, ruku, læsit sibi pedem, manum, Er hat ſich an dem Fuſs, handt υerletzet. 3 io Vrazyti ſe, cum præp. na, l. nad. Meth. na něčem (t. zhorſſiti ſe) offendi, scandalizari, ſich ärgern, bös ſeyn. hrozně ſe nad tim ( l. na tom) vrazył. t. zhorſſił.
• V´rázka, l. aurážka, g. f. (vraženj myſłe, zhorſſenj) bere ſobė z toho aurážku, l. bere ſobě to za aurážku (t. na tom ſe horſſj, zhorſſuge, pohorſſuge.)
• Vražliwý, l. vražčiwý, adj. Auražliwý, auražčiwý, idem. (zhorſſliwý) actiuè, et paſsiuè sumitur (kdo vrážj, a kdo ſe ſnadně na něčem vrazý) Vražliwě, vrazčiwě, l. auražliwě, aurazčiwě, adu. ¤ -oſt Subst. 4 to Vrazyti ſe, (zdwjhanjm něċeho težkeho ſobě vſſkoditi, neb hřbetu natrhnauti) V/56 leuando ſibi nocere, dorsum frangere. Sich wehe Thuen.
• V´raz, l. auraz, g. m. 1 mo in genere, (gaké koli vraženj, neb vdeřenj) læsio, uulnus, υerletzung, Wunde. má wełký auraz na noze, na ruce, na hławě. est ualdè læsus, uel habet magnum uulnus in pede, manu, capite. Er iſt ſehr an dem fuſſ, an der handt, an dem Kopff υerletzet. 2 do In specie, (natrženj, namoženj) luxatio dorsi.
• Wraziti. (wbjti, wtłaucti) incutere, infigere, einſchlagen, einſtecken. wrazył hřebjk do ſtěny. incuſsit clauum in parietem, hat den Nagel in die Wandt eingeſchlagen. ¤ Adag. mohłby ſe do země wrazyti, (t. hořem,) Item cum Accus. personæ, (dorazyti, vdeřiti na, l. do někoho, wſkočiti, wřepiti ſe.) insilire, inuehi in aliquem, aggredi, impetere. ut wrazył do nepřjtele, (t. vdeřił V/57 na nepřjtele) aggreſsus est hostem. Adag. gako ſſip do něho wrazył, do čerta by wrazył. (t. na čerta by dorazył.)
• Wrazyti ſe est paſsiuum. Item cum præp. mezy (w mjchati ſe, zmichati ſe) wrazył ſe mezy ně. Cum præp. do, idem quod wrazyti 2 do Signif. sed pulchrius est absq ſe.
• Wyrazyti, wyrážeti, 1 mo (něco od někud: vdeřenjm, neb bitjm, a tłučenjm wyndati) excutere, effringere, ausſchlagen, ausſtoſſen. ut wyrazył na nėho dweře, effregit ad illum portam, hat die thür auf ihn auſsgeſtoſſen. wyrazył čep ze ſudu. wyrazył wokno, wyrazył mu penjze zhrſti, wyrazył zdjry koljk. 2 do (wytknauti) luxare, wyrazył ſobě nohu, ruku, luxauit pedem, manum. 3 io (oddėliti, odmjſſjti, wybrati) separare, abſöndern, ausſchieſſen. wyrazyli z hauffu tolik oſob, tolik wołů etc.
• V/58 Wýraz, wegraz, g. m. (co ſe wyrazyło, neb wybrało) delectus. Ausſchuſß.
• Wegraż, g. f. wegrażka, idem. (co ſe na před wyrážj, t. přednj mauka)
• Wegražnj, l. weyražkowý, adj. (přednj) ut wegražnj mauka, idem weyraž. weyražnj chleb, žemle, (t. z weyražnj mauky) 4 to (přewážiti, přewažowati) præponderare, ausſchlagen. Giž wáha wyrážj, die Waag ſchlägt ſchon aus.
• Wýražek, l. weyražek, g. m. momentum, Ausſchlag des Gewichts. wáha bez weyražku, s weyražkem. 5 to Meth: (obweſeliti, potěſſiti) relaxare, distrahere, ergötzen. wyrazyti někoho z zármutku, (potěſſiti) excutere alicui tristitiam, t. distrahere illum. On ho wzdyckny z toho wyrážj, a nemuže mu to z hławy wyrazyti.
• Wyraziti ſe, wyrážeti ſe, 1 mo est paſsiuum. V/59 samo ſe to ſotwa wyraziło. Mrazyna ſe wyrázj na zdech. 2 do (odděliti ſe) separare se, ſich abſöndern. Wyrazyło ſe gich z hauffu około padeſáti. 3 io (obweſeliti ſe) relaxare se, distrahi, erquicken. Ničimž ſe nikdá newyrazý. nunquam ulla re distrahitur, l. se relaxat, refocillat. Nota, Wyrazyti, admittit adhuc aliam præpositionem po. ut powyrazyti, Et illa qualificat uerbum, et Significat illud po, drobet, trochu, máło, etc parùm, modicùm, aliquantùm, wenig, in significatione 1 a 4 ta e uel maximè in 5 to ut gá toho koljku powyrazým, (t. drobet wyrazým) giž wáha powyráżj. (t. drobet wyrážj) aſpoň mne někdy w mych trampotách powyrážj. Et potest adhuc etiam illa part. drobet, trochu. et similis uerbo adiungi. drobet gſem ſe powyrazył. znamenitě gſem ſe zmých myſſłenj V/60 powyrazył.
• Powyrazyti ſe, Significat drobet, trochu, máło ſe wyrazyti, in omnibus tribus Significationibus. ut mráz ſe na zdech powyrážj. (t. drobet ſe wyrážj.) powyrazyło ſe gjch z hauffu około padeſate. (t. drobet na ſtranu ſe wyrazyło.) ničimž ſe ne powyrazý. (t. nikdá ſe drobet newyrazý)
• Zarazyti, zarážeti, 1 mo (za něco wrazyti, t. zatłaucti, zaprati) υerſchlagen. wełkym kůłem wrata zarazył. 2 do (zaſtawiti) młynář zarazył wodu. ge hrubě w řeċi bázliwý, hned ho druhý zarazý, (t. zakřjkne, zaſtawj, že potom buď vmłkne, aneb ſe nagjti nemuže) ¤ Adag. ćerta by swau tłamau zarazył, (t. swym gazykem, křikem) 3 io (obrazyti, obráżeti, wanauti, zawanauti) ut niaká wůně tu zarážj, (t. obrážj, wane) aliquis odor hic ferit, afflat, zarazył nas tam ſmrad. fœtor nos ibi afflauit. 4 to (vdeřenjm zahoditi) kdo wj, kam ten mjč, kam tu kauli zarazył? V/61 5 to (doſahowati, doráżeti) słunce ſem hrubě zarážj, (t. błeſkem swým doſahuge, l. dorážj) zyma ſem zarážj. 6 to (wnowě něco wyzdwjhnauti, neb začjti) nouiter quid errigere, uel incipere, et mouere, etwas Neües anfangen, aufrichten. Zarazył tam hoſpodu, ſſkołu, etc. errexit ibi popinam, scholam etc Er hat dorten ein neües Wirtshaus, eine neüe Schul aufgericht. zarazył proti němu wognu, saud, (t. wyzdwjhnuł) cæpit, l. mouit contra ipsum bellum, litem etc. hat wider ihm den Krieg, das Recht angefangen. 7 mo (zabiti) necare, mactare, Tödten, erſchlagen. nėkdo ho w leſe zarazył, (t. zabił.) mráz hroznė zarazył winice, (t. popálił, pohubił) Adag. dřjw než přiſaukał zarazył (přjpowjdka od tkadłcůw wzatá)
• Zaráz, g. m. (vdeřenj ſmrtedłné ſmrt půſobicý) ictus mortifer ein Tödlicher Streych. zaráz dáti, (t. zarazyti, zabiti) deg mu V/62 zaráz, (t. zab ho, zaraz ho) mactes illum, Schlag ihn Todt.
• Zſrazyti, zſráżeti. 1 mo (rázem dołu zſhoditi, porazyti) decutere, decidere, deijcere, herunterwerffen, herunterſchlagen. abſchlagen, abwerffen. zſrazył owoce ze ſtromu, ptáka ze ſtřechy, decuſsit fructus ex arbore, auim ex tecto. Zſrazył mu kat hławu, carnifex decuſsit ipsi caput. der hencker hat ihm den Kopf abgeſchlagen. na geden krát dewět kuželek zſrazył, (t. porazył, połožił.) když co wře, a kypj, aby newykypěło, kuchař ſſuffanem (mėchačkau) zſrážj. ránu zſrazyti, ictum propulsare, den hieb ausſchlagen. 2 do (vdeřenjm złomiti) on hławu zſrazył (t. padna krk złomił) Imprec. aby tam hławu zſrazył. 3 io (odháněti, odrážeti, odwozowati, od V/63 wádėti) refutare, ableynen. On geho důwody na ten spůſob zſrážj. (t. odráźj) 4 to Meth. (zſweſti, zſwáděti, rozpačiti, rozpakowati) in proposito labefactare, wanckelmütig, ſtutzig machen. on ho z toho zſrazył, (t. z toho vmyſłu, l. aumyſłu zſwedł, w tom vmyſłu rozpáčił.)

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod