Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: VI/1068

• Vžitek, v´žitečný, v´žitečně, v´žitečnoſt. ibid.

Strany zdroje: VII/729–VII/747

• Žigi, žił, žiti. Sing. Imp. Neut. uiuo, ich lebe. Alij etiam, Žigu, žiwu, dicunt.
• Žjwám, Freq. at Simplex non est in usu, Sicut et ipsum Singulare, žigi, non est VII/730 adeò in usu, propter aſsonam Significationem cum alijs. ordinariè loco žigi, solemus dicere, žiw gſem, gſy, geſt etc. Inf. Žiwu býti.
• Žiwnu, žiwnuł, žiwnauti, idem quod žigi.
• Žiwý, adj. uiuus, Lebendig.
• Žiwě, adu. Žiwoſt, Subst.
• dłauhožiwý, adj. (dłauhowěký) longæuus, langleibig.
• dłauhožiwobytný, idem.
• Žiwý, Significat etiam (čerſtwý, ochotný) agilis, celer, uiuax. friſch, hurtig ut ge wſſechen žiwý, (t. čerſtwý.)
• Žiwě, adu. (čerſtwě, ochotně) agiliter, uiuaciter, friſch. žiwě to čin.
• Žiwoſt, Subst. g. f. (čerſtwoſt, ochotnoſt) agilitas, uiuacitas. hurtigkeit.
• VII/731 Na žiwě, aduerbialiter dicitur, et est idem quod (žiwý) uiuus, lebendig. ut geli geſſtě nažiwě, uiuitne adhuc. Iſt er noch lebendig. dodegte ho ſem na žiwě. tradatis illum huc uiuum, Laſſet ihn lebendig daher lieffern. Ty ryby předce wſſechny zuſtały na žiwě, isti pisces tamen omnes uiui manserunt, die fiſche ſeyn doch alle lebendig geblieben.
• Žiwý, Meth. Significat (podobnoſt žiwoſti) ut žiwá barwa, uiuax color. Sic Žiwý vheł, (t. řeřawý) pruna, glühende Kohle. žiwý włas, phageolæna, der Wurm.
• Žiwot, g. m. Significat 1 mo (Žiwoſt, žiwogſaucnoſt, žiwobytnoſt) uita, Leben. ut Žiwot lidſký, smrtedłný, uita humana mortalis, Menſchlich-ſterblich Leben. Žiwot wěčný, uita æterna, das ewige Leben. VII/732 dłauhý žiwot, longa uita, Langes Leben. dobrý žiwot, bona uita, guttes Leben. čłowěk dobrýho žiwota. homo bonæ uitæ, Mann υon gutten Leben. dobrý žiwot wede, ducit bonam uitam, Er führet ein guttes Leben. ô žiwot připrawiti, occidere, Vmbs Leben bringen. ô žiwot přigiti, interfici, Vmbs Leben kommen etc. 2 do (wěk,) ætas, æuum, seculum. ut za naſſeho žiwota, nostro seculo, æuo, nostra ætate, beym Vnſern Leben. Alter. bey Vnſern LebZeiten. 3 tio (těło) corpus, Leib. Nemá ani poſſkrný na swém těle. kord do geho těła wrazým etc. 4 to (djł těła, t. gakoſt těła od hławy až po zadek) corpus quoad partem, Leib. ut geſt tłuſtého žiwota. gakžiw VII/733 na swým žiwotě kožichu neměł. 5 to (ſſat, který łežj na žiwotě) tunica, Leibrock. hinc
• Žiwůtek, dim. tunicula, Röcklein. Žiwůtek tamen ordinariè appellamus muliebrem tuniculam, (ſſněrowačka) Schniermüder. 6 to (břicho) aluueus, uenter, Bauch. ut má žiwot zacpaný, otewřený, habet aluum clausum, apertum, Er hat υerſtopften, offenen Leib etc. onby newjm co do žiwota włył. etc.
• Žiwotnj, adj. (co ze žiwota pochazý) uterinus. ut žiwotnj bratr, frater uterinus, Bruder υon der Mutter.
• Žiwotný, adj. Significat 1 mo (co žiwot má, žiwobytný, žiwý) uiuus, uitalis, lebendig. 2 do (těleſný, oſobnj) corporalis, personalis, VII/734 körperlich. Perſöhnlich. ut žiwotnj přjſaha, corporale juramentum, körperlicher Eydtſchwur.
• Žiwotně, adu. (těleſně, oſobně) corporaliter, personaliter, körperlich, perſöhnlich. ut Sam žiwotně ke mně přiſſeł, (t. oſobně) ipsemet in persona ad me uenit, Er iſt ſelbſt perſöhnlich zu mir kommen. Kryſtus Pán žiwotně Včedlnjkum ſe Vkazał. (t. těleſně)
• Žiwotnoſt, Subst. (žiwobytnoſt, žiwogſaucnoſt) uitalitas. Item (těleſnoſt, oſobnoſt) corporalitas, personalitas.
• Žiwotnjk, g. m. (wſſechno co žiwot má,) animal, das lebendig iſt.
• Žiwobytný, žiwogſaucný, adj. idem quod žiwý, uiuus, lebendig.
• VII/735 Žiwobytně, žiwogſaucně, adu.
• Žiwobytnoſt, žiwogſaucnoſt. Subst.
• Žiwobytnjk, žiwogſaucnjk. idem quod žiwotnjk.
• Žiwotčjch, g. m. aliqui ultimum j etiam breue faciunt, (žiwot w sobě magicý, žiwý twor, žiwotnjk) animal, Thier. Žiwotčjch dwaunohy, animal bipes, zweyfüſſiges Thier. Žiwotčjch čtwernohý, animal quadrupes, υierfüſſiges Thier. Žiwotčjch zemſký, animal terrestre, Thier auf der Erden. Žiwotčjch Wodnj, animal aquatile, Waſſer Thier. Žiwotčjch letawý, l. powětrný, (Ptactwo) animal uolatile, GeVögel etc.
• Žiwel, g. m. (od žiwenj náš, a wſſech žiwočjchů) elementum, Element. žiwlowé, elementa, die Elementen.
• VII/736 Žiwelnj, adj. elementaris.
• Žiwelně, adu.
• Žiwelnoſt, Subst.
• Židło, (pramen wody, že žiwau, totiž neVmjragicý, a nepřeſtawágicý wodu wypauſſtj) scaturigo, scatebra, Vrſprung, Waſſer Quell.
• Žjła, g. f. Significat 1 mo (trubka krew po těle rozpauſſtěgicý) uena, Ader.
• Žiłka, l. žjłka, dim. dobré žjły na něm negni. ani dobré žiłky na nėm nenj. Žiwotnj žjła, pulsus. Schlag Ader. Suchá žjła, neruus, Nerw, ſpannader. Swazowé, 1 mo Swazugičné žjły, (žiłowazy, žiłoſwazy) ligamenta, aderiche Band. Złaté žjły, hœmorroides, Goldne Ader. 2 do Žjła (Prauha w kamenjch) uena lapidum. 3 tio (raura w kowjch) uena metallica. VII/737 4 to Žiłky, (Włáſenj, włáſenjčko,) fibræ. fäſerlein an den Wurtzeln. 5 to (Pružinky na liſtech Stromowych) nerui foliorum, Adern an den Blätern. 6 to Žjła, (bič, begkowec, karabáč) flagrum, scutia, Geiſſel, Peitſche, Ruthe.
• Žiłowatý, adj. (wełký žjły, neb mnoho žił magicý) neruosus, adericht. Žiłowatý Masſo, (t. twrdy, aužowatý)
• Žiłnatý, adj. idem. Item, (kdo má žjły naběhlé) uaricosus, krampffaderig.
• Žiłowatjm, -ěł, -ěti, Sing. Imp. Inch. (počinám wełkych žił doſtawati) incipio magnas uenas acquirere, ich fange an groſſe Adern zu bekommen.
• Zžiłowatěti, est perfectum simplicis VII/738 uerbi. ut hrozně ten chłapec zžiłowatěł.
• Žiługi, žiłował, žiłowati. (žjły wyřezáwám, wytahugi) uenas excindere, uel extrahere. ut Iudæi facere solent, die Adern ausſchneiden, oder ausziehen.
• Wyžiłowati, est perfectum simplicis. Žide negedj masſa od zadku howada, leč ge dřjwe wſſechno wyžiługj.
• Žjžała, g. f. (drobný płazycy ſe žiwočjch) insectum, Vngeziefer. Žjžała letawá, insectum uolatile.
• Žjžałka, dim.
• Žjžałowý, adj. Composita ex žigi, sunt perfecta. ¤ ut vžigi, fut. vžił præt. vžjti, Inf. Imperfectæ Significationis uerba Composita formant præsens ex Freq. žjwám, ut vžjwám, in præt. vžjwał, Inf. vžjwati. Sic cætera. ¤ Et sic ex VII/739 Sequentibus aduertes, quæ sint perfecta et quæ Imperfecta.
• Ožiti, (zas k žiwotu přigjti, ¤ item okřáti) reuiuiscere, conualescere, widrumb lebendig werden, oder widrumb geſundt werden.
• Obžiwnauti, idem quod ožiti. ten pták zaſe obžiwnuł, ožił.
• Požiti, požjwati, cum Gen. significat. frui, nutzen, genieſſen. ut on dobře swých statků požjwá. Požjwá dobrého zdrawj, zdrawého rozumu etc. on toho dobře požił etc.
• Požjti, penult. longa, u. žnu.
• Požitek, l. půžitek, g. m. fructus, frugum prouentus, allerley frucht, die frucht. Půžitek neſti, fructum ferre, Nutzen bringen.
• Požjwateł, Požjwatełnjk, g. m. (kdož VII/740 půžitky přigjmá, Požjwagicý) usufructuarius, der die Nutzung einnimbt.
• Požjwatełný, adj. (co ge w požjwánj, a k požjwánj náležj) usufructuarius, das zu der Nutznieſſung gehorig iſt. ut Požjwatełný Statek, bonum usufructuarium. Ein Guth zur Nutznieſſung gehörig.
• Požjwatełně, adu. usufructuariè. On ten statek toliko požjwatelně držj. ille tantum usum fructum illius boni habet. Er hat nur die Nutznieſſung des Guths.
• Požjwatełnoſt, g. f. (Požjwánj, půžitků přigjmánj. item Práwo k požjwánj cyzých wěcý, bez vgmy podſtaty gjch Pr. Měſt. L. 1. ) usus fructus. jus utendi fruendi, Nutzung, Nutznieſſung.
• Požjwatełſký, Požjwatełnjcſký, adj. VII/741 (co Požjwateli patřj) quod ad usufructuarium spectat. das dem Nutznieſſer zugehörig iſt. conuenit cum Požjwatelný, quoad usumfructum.
• Požjwatełſky, adu. usufructuariè.
• Požjwatełſtwj, Požjwatelnjcſtwj, g. n. Práwo k požjwánj, jus utendi fruendi.
• Požjwatedłný, (čeho ſe požjwati může) frugibilis.
• Půžitečný, adj. (vžjtečný, Půžitek neſaucý) fructuosus, frugifer, fruchtbahr, nutzlich.
• Půžitečně, adu.
• Půžitečnoſt, Subst.
• Požjwánj, nom. part. item Požjwatełnoſt, ususfructus.
• Vžiti, vžjwati, cum Gen. de omnibus rebus dicitur sicut Latinum, uti, Brauchen. ut Vžjwám domu, lekařſtwj, wozu, koně etc. VII/742 Est uerbum generale, et ideò Significat etiam idem in Sensu generico, quod požiti, požjwati, at non è contra. ¤ on toho Statku dobře vžił, nic toho neVžił etc.
• Vzjti, u. žnu.
• Vžitek, g. m. Significat 1 mo (zyſk, wýdělek) commodum, emolumentum, lucrum, Nutz, frommen, Gewinn. On letos měł dobrý v´žitek etc. 2 do Idem quod Půžitek.
• Vžjwatel, Vžjwatelnjk, g. m. (kdož čeho vžjwá) usuarius. der es braucht, oder genieſſet. Pr. Měſt. L. 1.
• Vžjwatełný, adj. (co ge w vžjwanj, a k vžjwánj patřj) usuarius, usualis.
• Vžjwatelně, adu. usuariè.
• Vžjwatelnoſt, Subst. (Vžjwánj něčeho, item práwo k Vžjwanj) usus, jus utendi.
• VII/743 Vžjwatelſký, Vžjwatelnjcſký, adj. (co Vžjwateli patřj.)
• Vžjwatelſky, adu.
• Vžjwatelſtwj, Vžjwatełnjcſtwj, g. n. (práwo Vžjwánj) jus utendi.
• Vžjwatedłný, (čeho ſe může vžjwati) usualis.
• Vžitečný, (vžitek přináſſegicý, proſpěſſný) commodus, utilis, expediens, Nutzlich, fürträglich, dienlich, fruchtbahrlich. neVžitečný. Item idem quod půžitečný.
• Vžitečně, adu. nevžitečně.
• Vžitečnoſt, subst. neVžjtečnoſt.
• Vžjwánj, n. part. Item idem quod Vžjwatełnoſt. u. Pr. Měſt. L. 1.
• Vžiłý, adj. (dobrý, který ſe dá vžiti, aneb gehož kdo může vžiti) bonus, VII/744 non parcus, â quo facilè quid, quod petitur, acquiri potest. ein güttiger Mann, der ſich brauchen laſſet, oder υon welchem man leicht etwas, was begehret wirdt, bekommen kann. ut to geſt dobrý, a Vžiłý čłowěk.
• Nevžitečný.
• Vžile, adu. neVžile.
• Vžiłoſt, Subst. Nevžiłoſt.
• Złevžiwati, abuti, mißbrauchen.
• Vžitečnjm, -ił, -iti. Sing. Imp. act. (vžitečné činjm, lepſſjm) meliorare, υerbeſſern.
• Zvžitečniti, (zlepſſiti) est perfectum Simplicis. ut on ty krunty welmi zVžitečnił.
• Nevžitečniti, (wyžiti, zhorſſiti) deteriorare. on ty pole hrozně zneVžitečnił, (t. wyžił.)
• VII/745 Wyžiti, (požjwánjm a nenaprawowánjm wěcy zlechčiti, a gj zneVžitečniti) utendo et fruendo, et non reficiendo, rem deteriorare. ut on ty pole wſſechny wyžił. etc.
• Wyžitý, part. paſs. ut ty pole gſau wſſechny wyžitý.
• Wyžiłý, idem quod wyžitý.
• Wyžile, adu. Wyžiłoſt, Subst.
• Wyžjti, u. žnu. wyžjwati, u. žwu.
• Wyvžiti, wypožiti. wyvžjwati, wypožjwati. ¤ Idem dowyvžiti, dowypožiti. (Vžjwánj, neb požjwánj některé wěcy dokonati, usum, uel usumfructum finire, on giž těch let wyvžił.)
• Převžiti, přepožiti, přewyvžiti, přewypožiti, převžjwati, přepožjwati, přewyvžjwati, přewypožjwati. (přes VII/746 čas vžjwati, požjwati) ultra tempus uti, frui, Vber die Zeit nutzen, brauchen genieſſen.
• Zažiti, zažjwati, 1 mo (w žałudku gjdło ztrawiti) cibum concoquere, υerdauen. Adag. zažigeſs toho, co pes sádła.
• Zažitj, zažjwánj, nom. part. concotio, Dauung.
• Zažitý, part. paſs. zazitý pokrm, chylus. υerdaute speiſs.
• Zážitý Nezázitý, prima longa, idem quod Zážiwný, et nezážiwný.
• Zážiwný, adj. (zažjwagicý, et zažjwatedłný) concoctiuus, et concoctibilis. ut on má zážiwný žałudek. to geſt zážiwná wěc, negni zážiwná. Adag. Geſt zážiwného žałudku, (t. trpě VII/747 liwý) Geſt nezážiwného žałudku. (t. klewetný, který ničehož nemůže zažiti, t. w sobě zdržeti.)
• Zážiwně, adu.
• Zážiwnoſt, Subst. idem zažitj.
• Nežit, g. m. (wřed. neſſtowice) ulcus, Eyſs, Geſchwör. 2 do Zažiti, zažjwati. Significat etiam (požjti, požiwati) frui, genieſſen. On zažjwá rozkoſſj, fruitur uoluptatibus. 3 tio (zakuſyti, zakuſſowati) patiendo experiri, erfahren, erfinden. on toho dobře zažige, zažjwá. až poſawad toho těžce zažjwám. 4 to Meth. sneſti, perferre, ertragen. Gá toho nemohu zažiti, non poſsum hoc perferre, Ich kann es in mir nicht ertragen.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod