Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: III/554–III/562

• Kot, g. m. (obłého něco znamená, gako III/555 Spodek nohy; ut koty howězý w horčicy, ginák Paznohty)
• Koty, plur. Meth. (domłuwa) obiurgatio, capitulum, Scheltung, Capitel. ut budeſs držeti koty, (Budeſs łán)
• Kotnjk, l. Kůtek, g. m. (wyſedła kůſtka) talus, knod. ſukně až po kůtky, toga usq ad talos, sukně až pod kůtky, toga usq sub talos.
• Kotnjkowatý, l. kotnjkowitý. adj. (wyſedłé kůtky magicý)
• Kotauč, g. m. kotauček, dim. (kołečko) orbicus, rotuta, Scheib, Rädlein.
• Item (Gedno nawinutj, neb natočenj gake koli přjze.)
• Koteł, g. m. kotljk, l. kotljček, dim. (odewřená Měděná nádoba) ahenum, Keſſel. adag. Koteł hrnec káře (a oba černj)
• III/556 Kotlina, g. f. (Gáma pod kotłem wyzděná, kdež oheň hořj)
• Kotłowina, g. f. (měď ze ſtarých kotłů) Cuprum ex aheno, Keſſel Kupfer.
• Item (złá mince) falsa moneta, falſche Müntze
• Předkotlj, g. n. (mjſto před Kotłem, neb Kotlinau)
• Kotłář, g. m. faber ærarius, Kupferſchmied.
• Kotłářſký, adj. (co Kotłáři přiſłuſſj) ut Kotłáŕſké nádobj etc.
• Kotłářſtwj, (řemeſło Kotłářſké) opificium ærarium, Kupferſchmids handwerck, ut dał ſe na kotłářſtwj etc
• Kotuljm, l. kutaljm, præs. Imp. act. kutalił, præt. kutaliti, Inf.
• Kotauljm, l. kutauljm. ¤ Item kotáljm, l. kutaljm præs. idem Semifreq. kotaułeł, l. kutauleł, III/557 l. kutaleł, l. kotáleł, præt. Kotaułeti, kutaułeti, kutáłeti, kotáłeti, Inf. Kotauljwám, Kutauljwám, Kutáljwám, kotáljwám, freq. (něco okrauhłého waljm, neb wáljm) uolutare, waltzen, für ſich treiben.
• Kotaliti ſe, kutaliti ſe, kutáłeti ſe, kutauleti ſe etc. paſs. ¤ Kutalił ſe až dołu etc.
• Kotałałaur, l. kutałaur, g. m. ¤ Kotaulice, l. Kutaulice, g. f. idem (po samý zemi kutaulenj) ut kutałaurem hráti, (geſt kauli, hned od cyle, po zemi do kuželek hnáti) Contrarium est pádem hráti, (t. z wyſoka, neb obłaukem kauli do kuželek hazeti.)
• Composita u. infra.
• Kotjm, -ił, -iti, Sing. Imp. act. Kácým, káceł, káceti, idem. ¤ Kácýwám, freq. (přewrhugi, přewracugi) inuertere, Vmbwerffen, Vmbſtürtzen.
• III/558 Kacým, Significat etiam (wodau ſtřjkati, házeti) ne kaceg na mne, (t. neſtřjkeg)
• Kaceti ſe, paſs. ut kácegj ſe tam w błátě, (t. wálj ſe; přewrhugj ſe geden přes druhého) Pachołata ſe kacegj. (t. wodau na ſebe ſtřjkagj)
• Kotrłcec, g. m. (geſt přewrženj ſe přes hławu, kozelec) kotrlce metati, (kozelce metati: geſt přes hławu sebau házeti) Meth. přewrcy, l. přewrhnauti kotrłec, (geſt změniti ſe w předſewzetj)
• Kotwa, g. f. (od přehnutoſti, neb přewrchnoſti) anchora, Ancker.
• Kotew, g. f. ( in Gen. kotwe) idem quod kotwa.
• Kotwice, g. f. Significat 1 mo idem kotew.
• 2 do (třinohý, ſſpičaté žełezo) murices, fuſs-Eiſen.
• 3 io (wodnj ořech) tribulus aquaticus, III/559 Waſſernuſs.
• Kotewnj, adj. ut Kotewnj prowaz (wełbłaud) rudens, Anckerſeil.
• Kacýř, g. m. (od zkacenj, t. přewrácenj) Hæreticus, Ketzer.
• Kacýřſký, adj. Hæreticus, Ketzeriſch.
• Kacýřſky, l. po Kacýřſku, adu.
• Kacýřſtwj, Hæresis, Ketzerey.
• Kacýřſtwo, (Shromažděnj Kacýřů)
• Composita ex Kotjm, kácým, sunt perfecta, ut překotjm, zkacým, fut. perf.
• Imperfecta formantur in ugi. ut překocugi, præs. Imp.
• Překotiti, (přewrhnauti, přewratiti) inuertere, Vmbſtürtzen, Vmbwerffen.
• Překot, g. m. (překocenj)
• Na překot, Significat (auprkem, wałem, ſpěſſně, geden přes druhého) celeriter, et III/560 cateruatim, eilendt und haüffiglich. ut na překot vtjkagj, na pŕekot wſſechno vgjždj etc na překot děłati, (geſt kwapně, a s předchwacowánjm geden druheho dėłati)
• Wykotiti (wen wyhoditi, wywrhnauti) ejicere, auswerffen.
• Wykáceti (wodu wyſtřikowati, wyſtřjkati, kácenjm wyhazowati) ut ſkuro wſſechnu tu wodu wykáceł etc.
• Zkáceti, (zwrhnauti) inuertere, Vmbſtürtzen.
• Zſkáceti, (geſt dołu z negakeho wrſſku, neb ſkáły zſwrhnauti) deorsum inuertere, dejicere, herabſtürtzen. ut zſkáceł ge tam na te skáłe do řeky etc.
• Composita ex Kutaljm, Kutauljm, l. kotauljm. sunt perfecta, Secundum distinctionem Grammatices. ut pokutaljm, fut. perf. Imperfectum formatur in ugi ut pokutu III/561 ługi, præs. Imp.
• Dokutaliti, dokutáłeti (dowaliti, dowáłeti, až dokonce, a na ſwe mjſto kutaliti) giž to tam dokutaljm, dokutaljm.
• Nakutáleti ſe, nakutaułeti ſe, cum præp. s (pŕacy s kutaulenjm mjti) ut doſti ſe s tim nakutáłeli etc.
• Pokutaliti, pokutáłeti, est perfectum Simplicis. ut gá to tam pokutaltjm, (t. budu kutaliti)
• Pokutułowati (po mału kutaułeti) on to (neb tim) pokutuługe etc
• Překutaliti, překutauliti, sic reliqua, (přes neco waliti, kutaliti, přewaliti) transuoluere, Vberwaltzen. předce to přes tu ſtrauhu překutalili, překutalił ſe přes něho etc
• Přikutaliti, přikotaliti, přikutauliti, cum præp. k. (přiwaliti) aduoluere, zu waltzen.
• Rozkutaliti ſe (do prudkeho kutałenj přigjti) III/562 kámen z wrchu puſſtený, když ſe rozkutalj, (t. rozběhne) zaſtawiti ſe nedá.
• Item (na rúzno ſe kutaliti) rozkutaliło ſe to kamenj etc
• Skutáłeti (do hromady kutáłeti) Zuſammen weltzen.
• Vkutaliti (mocy kutaliti) ut on toho nevkutalj.
• Wkutaliti, wkutáłeti, (nėkam do wnjtřka kutaliti) einweltzen.
• Wykutaliti, wykutáłeti (wen wywaliti) euoluere, heraus weltzen.
• Zakutaliti, (někam kutalenjm zahoditi) někam to zakutalił, newj ſam kde někam ſe to zakutaliło, etc.
• Zſkutaliti, (dołu kutaliti) deorsum uoluere, herabweltzen. ¤ Zſkutalił ten kámen ( l. tim kamenem) z wrchu dołu. Zſkutalił ſe dołu etc.

Strany zdroje: VI/345–VI/366

• Tauł, g. m. (pauzdro na, (pro) ſſjpy) VI/346 pharetra, Köcher, est ab Hebr.
• Taulec, g. m. dim. (w čem nýni, mjſto ſſjpů, prach, a kułky noſý) saccus, uel uasculum, in quo puluis, et globi pro jaculando reponuntur, Pulwertaſche.
• Tuleg, g. f. (željzko oſſtipcowý) spiculum, cuspis trisulca, Spießeiſen.
• Tauljm, -ił, -iti. Sing. Imp. act. (točjm, t. winu wůkoł) rotundo, circumago ad rotunditatem, ich führe herumb.
• Tauljm ſe, est paſs. (točjm ſe, winu ſe) ut taulj ſe, gako pes, (t. když kdo po zdaleku oſtaupá, a ſe wine, t. krčj, kořj, boge ſe dále přiſtaupiti) gak ſe taulj. (t. chaulj ſe, bogj, dogjti neſmj.) 2 do (Laudjm ſe) cum præp. na. si per (Laudjm ſe,) deceptio intententur. ut VI/347 gak ſe ten pes na toho zagice taulj, (t. łaudj) quomodo iste canis ad istum leporem surrepit. Liſſka ſe taulj na ſlepice, Wlk ſe taulj na owce etc. 3 tio Cum præp. k. (kotyzugi ſe, pokorně ſe ſtawjm, łaudjm ſe) ut on ſe zas k němu taulj. ille ipsum iterum se se humiliando, et blandiendo, accedit. 4 to (k hrdłu ſe winu) ut co ge ſe k nj taulił etc.
• Tauljwám, tauljwám ſe, Freq. Composita ex tauljm, et tauljm ſe, sunt perfecta, more aliorum. ¤ ut přitauljm ſe, fut. perf. ¤ Imperfectum formatur in ugi, ut přituługi ſe, præs. Imp. Přitułowáwám ſe, Freq. quod libet habet suum præt. et Inf. et alia tempora, significationis suæ, VI/348 id est, perf æ Impæ. Freq.
• dotauliti, (oſtatek, aneb do konce tauliti)
• Natauliti ſe, (dłauho tauliti)
• Obtauliti nėkoho, (obgjti, poljbiti) amplecti, osculari, Vmbfangen.
• Potauliti, (pořad tauliti) addendo drobet, trochu, (málo tauliti)
• Přetauliti, (po znowu tauliti, tež přewaliti, překuliti.)
• Přitauliti, (přikuliti, přiwaliti, přindati)
• Přitauliti ſe, 1 mo (přiłauditi ſe, přitočiti ſe) surrepere, einſchleichen. 2 do (přilehnauti, přiſednauti, přiſtaupiti, tak aby ſe druhého dotýkał.) adjungere se corpori alterius, iacendo, uel sedendo, uel adstando. ut Přitauli ſe ke mně etc.
• VI/349 Stauliti, (Swinauti) ut gá to płátno stauljm. de hoc uide plura infra.
• Vtauliti, (vkuliti, vwaliti.)
• Wytauliti, (wykuliti, wywaliti, wyndati)
• Wytauliti ſe, (wyſkytnauti ſe, wytałaupiti ſe, wytaſyti ſe, wygjti.) prodire, herVor kommen. ut teprw ſe wytaulił s swymi liſty etc.
• Zatauliti, (zandati, zakuliti, zawaliti.) Nota. Stauliti, est etiam uerbum perfectum, et ideo dicimus etiam in præs. Stauljm. (t. bogjm ſe, oſtegchám ſe, kořjm ſe, gſem krotčegſſjm, gſem pokorným,) timeo, humilio me, sum iam humilior, mansuetior, mitis, cum quodam timore. Sich demüthigen, VI/350 fromb, demüthig ſeyn, Vnd zwar mit einiger Forcht. ut giž nýni ſtaulj. iam parùm humiliatur, timet etc. dicitur etiam de cane. Staulj ocas, (když ſe bogj, ocas pod ſe wine, a gde ſtranau.) ſtauliti kwiky (když ſſtěkati přeſtáwá.)
• Stuługi, ſtułowati, idem quod Stauljm. gak nýni ſtuługe. quàm est modò humilis, mansuetus. wie iſt er jezund fromb, demüthig. Muſý wěru ſtułowati, (t. poſłauchati, pokorným býti) debet profecto se humiliare, obedire etc. er muſs für wahr gehorſamb, und demüthig ſeyn.
• Stauljwám, Stułowáwám. Freq. Perfectum eius est. Poſtauliti, poſtułowati. VI/351 muſý poſtauliti, a ne zdorowati. etc.

  Kutaljm, kutáljm, kutauljm.

• Kutaljm, kutalił, kutaliti, (okrauhłého něco waljm, kuljm) rotundum quid uoluo, ich wältze etwas rund, ich treibe υor mich etc.
• Kutaljm ſe, paſs. co kułatého, neb okrauhłého geſt, toho z wrchu netřebj kutaliti, neb ſe samo dołu kutalj, (pokutalj, kutálj) quod rotundum est, non est opus ex monte uoluere, nam per se deorsum uoluitur. was rund iſt, das iſt nicht υon nöthen υon dem Berg herab zu weltzen, dann es υor ſich ſelbſten herunter Lauffet.
• Kutáljm, kutáłeł, kutáleti, et kutauljm, -ił, -iti. idem Significat quod kutaljm, sed hæc duo sunt Semifreq.
• Kutáljm ſe, kutauljm ſe, paſs. Pachołata VI/352 ſe tam kutálegj, (t. walegj) Nota, Actiua habent Accuſ. uel Instr. potest etiam cum præp. s. construi. kutalił ten sud až do druhého domu. ( l. kutalił tim sudem, l. s tim Sudem) peruoluebat illud uas, usq in alteram domum, Er hat das υaſſ bies in das ander hauſſ gewältzet. Ty budeſs tak dłauho ten sud ( l. tim sudem, l. s tim sudem) kutáleti, až ho rozkutaliſs, (t. rozbořjſs) tu hoc uas tamdiu uolutabis, usq dum illud franges. du wirſt das Vaſſ ſo lang herVmb weltzen, biß du es Brichſt. Nota 2 do Paſsiua construuntur solùm cum præp. s. ten sud ſe kutalił y s piwem, istud uas cum cereuisià uoluebatur. das υaſſ hat ſich mit VI/353 ſambt dem Bier geweltzet. Pachole ſe na poſteli se pſem kutálj. (wálj.)
• Kutáljwám, kutauljwám, Freq.
• Kutaulice, g. f. (kutalenj)
• Kutauł, kutałaur, g. m. idem u. g. kutalicý, ( l. kutałaurem, kutaulem,) hráti, significat (kauli hoditi, aby po zemi hned od cýle až do kuželek běžeła.) globum proijcere, ita ut per terram â meta usq ad ipsas pyramides currat. die Kugel ſo werffen, damit ſelbte auf der Erden υon dem Ziehl bies in die Kegel Lauffe. Contrarium est, (pádem hráti, t. pádem do kuželek házeti) globum ad pyramides per altum proijcere. die Kugel in die Kegel bogenweiſs werffen. VI/354 on wſſechno kutałaurem hrage, pádem by nic netrefił. Negiſtá hra kutaulem, (kutaulicý, kutałaurem.) Composita ex kutaljm, et kutáljm, kutauljm, sunt perfecta, cum distinctione, de qua in Gramm. P. 2. cap. 25. Obs. 3. Not. 4. et obs. 4. N o 3. Not. 1 a ut Zakutaljm, Zakutáljm, Fut. perf. -ił, -iti. Imperf. in ugi formant, ut Zakutaługi, præs. Imp. -ował, -owati. Semifreq. formant ex Freq. ut zakutáljwám, præs. Semifreq. -jwał, -iwati. Freq. Comp. Zakutałowáwám, præs. freq. -owawał, -owáwati. Et sic cœtera.
• dokutaliti, (až na mjſto mjněné, dowaliti, připrawiti) usq ad locum destinatum peruoluere. Bies auf das gemeinte Orth zuwältzen. ut giž ten sud tam dokutał, (t. dował) iam hoc uas VI/355 illuc usq (id est, ad locum de quo proceſsit sermo) peruoluas.
• dokutáliti, dokutauliti, idem quod dokutaliti, at per plures actus. ¤ Item (oſtatek dowáleti) reliquum peruoluere, das übrige wältzen. ut giž ty sudy tam dokutałeg. ide est, iam illa uasa illucúsq peruoluas. uel iam reliqua illa uasa etiam illuc peruoluas.
• Nakutáleti, (mnoho něčeho) nakutaliti, (kutalenjm nahnati, narazyti.)
• Nakutáleti ſe, nakutauliti ſe. nakutaliti ſe. Cum Accus: et præp. s. Cum Acuus. Significat (dłauho kutáleti) ut nakutáleł ſe toho sudu doſti. (t. nawáleł) satis diu hoc uas uoluebat. Er hat lang genung das Vaſſ gewältzet. Cum præp. s. (doſti dłauho, a pracně VI/356 kutaliti, l. kutáleti) satis diu, et cum labore uoluere. Lang genug, Vnd mit harter Mühe wältzen. ut doſti ſe s tim sudem nakutáleł, nakutalił etc.
• Nadkutaliti, (nahoru kutaliti, nadwaliti)
• Odkutaliti, odkutáleti, (něco od něčeho, odwaliti, odwáleti) reuoluere, abwältzen.
• Pokutaliti, est perfectum uerbi Simplicis. de quo uide Gram. P. 2. c. 25. Obs. 3. Not. 5 ta
• Pokutáleti, pokutauliti (drobet kutáleti) parùm uoluere, wenig wältzen. potest adhuc addi, drobet, Trochu, etc. Pokutálj, a nechá tak.
• Podkutaliti, podkutáleti, (dołu kutaliti, podwaliti) subuoluere, Vnterwältzen.
• Překutaliti, překutáleti, (přes něco kutaliti, přewaliti, přewáleti) Vberwältzen. Gen tu kłádu přes ſtrauhu VI/357 překutalił. tantùm per incile hoc lignum auoluit. Er hat nur den Baum Vber die Rinne gewältzet. Gen přes ſtrauhu to dřjwj překutáleł. Tantùm per incile illa ligna auoluit, Er hat das holtz nur Vber die Rinne gewältzet. Et Nota, cùm hic de pluribus lignis sermo sit, quæ per plures actus uoluenda erant, debes uti překutáleti, přewáleti, et non překutaliti, quod de uno actu intelligeretur, per unum autem actum impoſsibile opus perfici potuiſset.
• Překutáłeti, Significat etiam (kutalenjm přemocy) uoluendo uincere, mit wältzen überwinden.
• Překutaliti ſe, překutáleti ſe. paſs. seu Neut. Překutalił ſe přes něho, VI/358 hned ſe překutalił.
• Přikutaliti, přikutáleti, přikutauliti. (k něčemu přiwaliti, přiwáleti) aduoluere, zuwältzen. ſe addendo, fit paſs. ut ta kaule ſe mu k samým kužełkám přikutaliła. iste globus ipsi ad ipsiſsimas pyramides se uoluendo accurrit. die Kugel iſt ihm gar zu denen Kegeln zugeloffen. oder hat ſich zugewältzet. Item přikutaliti ſe, Significat (přihráti ſe, t. hráti, aby kaule v samých kuželek zuſtała.) ludere, ut globus propè ipsas piramides maneat, die Kugel alſo werffen, damit ſelbte bey denen Kegeln bleibe. ut gá ſe k njm ( Subintel. k kužełkám) gen přikutaljm, (t. gá ſe k njm gen přihrám)
• VI/359 Prokutaliti, prokutáleti, (weſkrz kutaliti,) per aliquid uoluere, durchwältzen.
• Rozkutaliti, rozkutaleti, (něco kutálenjm rozbořiti) uoluendo frangere, disrumpere, mit wältzen zerbrechen. Pachołata kaułe sněhowy dołu kutáleli, až ſe gjm rozkutaleli. Item (něco kułatého prudce rozehnati) rozkutaliti ſe, paſs. (prudce kutaulem běžeti.) ty tak dłauho budeſs tim młeynſkým kamenem kutáleti, až gey rozkutáljſs, a dołu zſkutaljſs. tu tam diu istum lapidem molarem huc illuc uolutabis, usq dum illum uolutando ad motum impelles, et post deorsum deuolues. du wirſt den Mühlſtein so lang hin, Vndt her wältzen, biſs du ihn zum Lauff bewegeſt, Vndt darnach gar hinunter abwältzeſt.
• VI/360 Skutaliti, Skutáleti (do hromady něco kutaliti) addendo ſe, fit paſs. ut wſſichnj ſe na hromadu do rokle skutáleli. skulili ſe geden na druhého.
• Vkutaliti, (mocy kutaliti, vwaliti) poſse uoluere, wältzen können. Sic Vkutáleti, Vkutauliti, in suo Sensu.
• Wkutaliti, wkutáleti. (něco do něčeho.) inuoluere aliquid ad intro. einwältzen.
• Wykutaliti, wykutáleti, (něco z něčeho) euoluere, auswältzen.
• Zakutaliti, zakutáleti, (někam zawaliti, zawáleti, kutalenjm zawundati.) cum Accuſ. ut kdo wj, kam to zakutalił. Cum præpositi, et præp. s. (drobet pokutaliti) ut gá tim sudem zakutaljm. zakutaliti s někým, gt zatočiti.
• Zſkutaliti, Zſkutáleti, zſkutauliti, (dołu VI/361 kutaliti, kutáleti, zſwaliti, zſwáleti.) deorsum deuoluere, herabwältzen, ut zſkutalił ſe dołu. etc.
• Taułám ſe.
• Taułám ſe, taułał ſe, taułati ſe. Sing. Imp. Neut. (hazým sebau ſem a tam, gako tauł na řemeni, t. ſem tam chodjm, procházým ſe) diuagor, uagor, oberro, ich Schweiffe herumb.
• Taułáwám ſe. Freq.
• Taułánj, nom. part.
• Taułka, g. f. idem uagatio, oberratio, Vmbſchweiffung. Dicitur etiam pulchrè plur. Taułky: ut gen aby po taułkách chodił. tantùm ut uagetur, nur daſ er herumb Schweiffe. po taułkách čas mařiti, (t. taułánjm) tempus uagando VI/362 perdere, die Zeit mit dem Vmbſchweyffen υerliehren.
• Tułák, g. m. (pobuda, potłaučka, wandrownjk, běhaun) uagus, erro, uagabundus, uagator, Vmbſchweyffer, Landtſtreycher, Landtlauffer, Landſtertzer. Gen. 4. 14. tułákem, a běhaunem budeſs na zemi.
• Tułačka, de fœmina dicitur.
• Tułakyně, g. f. idem Tułačka.
• Tułač, g. m. idem quod Tułák. Tułačum, a tułákum za prácy ſe holj płatiwá.
• Tułácſký, adj. Tułacſky, adu. Tułácſtwj, g. n. Subst.
• Tauławý, adj. uagus, uagabundus, Vmbſchweyffig.
• Tauławě, adu. Tauławoſt, Subst.
• Tułáčný, adj. -ě, adu. -oſt. Subst. idem tauławý.
• VI/363 Tułáčnjk, g. m. idem Tułač. Composita ex Taułám, sunt perfecta. ut protaułám ſe. fut. perf. Imperfectum formant in ugi. ut protuługi ſe, præs. Imp. Protułowáwám ſe, Freq. cætera tempora secundùm ordinarias regulas formabis.
• dotaułati ſe, (ſkrz taułánj sſkodu negakau na zdrawj neſti, trpěti) damnum aliquod in ualetudine per uagationem pati. Einigen Schaden an der Geſundtheit, durch das Vmbſchweyffen Leiden. Giž ſe Vbohý dotaułał, a nebude ſe wjce taułati.
• Nataułati ſe. (dłauho ſe taułati) diu uagari, Lang Vmbherſchweyffen. ut doſti ſe gak žiw po swětě nataułał, VI/364 ale máło zegſkał. sat diu per mundum est diuagatus, at parùm lucratus. Er hat lange genung auf der Welt herumgeſchweyffet, aber wenig dabey erworben.
• Potaułati ſe, (drobet ſe taułati) parùm uagari, wenig herumbſchweyffen. Nota ad Similia uerba semper potest addi particula, drobet, trochu, Et cæth. ut potaułá ſe drobet, přigde zas.
• Přitaułati ſe, (taułánjm někam přigjti) přitaułał ſe až do Chýny. peruenit uagando usq in Chinam. Er iſt mit dem herumbſchweyffen biſ in die China kommen.
• Protaułati ſe, idem potaułati ſe. (drobet ſe progjti, prochoditi, proběhati)
• Protułowati ſe, (ſem tam procházeti, VI/365 semotam ſe taułati) hinc inde uagari, diuagari, hin Vnd her ſchweyffen. ¤ ut protuługj ſe w Zemi weligacy lide, Nepřátele, Žide, zradcowe etc. Protuługj ſe bezbožnj wůkoł a wůkoł, Psalm 12.
• Protaułati, act. (proběhnauti, proběhati, progjti) peruagari, durchwandern. ut protaułał wſſechny země. (t. proběhł.)
• Roztaułati ſe, (na taułky ſe rozegjti) ut wſſjchnj ſe roztaułali. etc.
• Wytaułati ſe, (doſti (t. až do omrzenj) ſe nataułati) ut giž gſy ſe snad doſti wytaułał. iam fortè satis es uagatus. υieleicht haſt du ſchon genug herumbgeſchweyffet.
• Zataułati ſe, absq ſe, (někam zagjti, zaběhnauti) kdo wj, kamť ge zataułał. VI/366 quis scit, quorsum uagando deuenit. wer weiſ, wo er hinkommen iſt.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod