Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: VI/512–VI/520

• Těſſjm, ( q. tiſſjm, t. zármutek krotjm) præs. Sing. Imp. Actiu. těſſił, těſſiti, solor, ich tröſte. ut oňť geſt mně těſſił w Zármutku mem. ille solabatur me, in mœrore meo, Er hat mich in meiner Traurigkeit getröſtet. Significat etiam, ſlibugi, troſſtugi, polliceor, spem do, ich υerſichere, υerſpreche, VI/513 tröſte, eine hoffnung gebe. Et in hac Significatione præter Accusatiuum personæ, aſsumit Instr. casum rei. ut těſſił ho wzdyckny tim auřadem, semper ipsi pollicebatur hoc officium, Er hat ihm allezeit den Dienſt υerſprochen.
• Těſſjm ſe, těſſiti ſe. 1 mo est paſs. se ipsum solor, ſich tröſten. 2 do in Significatione Neutrali Cum Dat. Significat. (ô něčem budaucým ſobě dobrau náděgi dáwati) sperare, Spem habere, hoffen, hoffnung haben. ut gá ſe tomu těſſjm, ego spero, me hoc aſsecuturum. Ich hoffe es zu haben. Gá ſe těſſjm pokogi. ego spero secuturam pacem. Ich hoffe, es wird Friede werden. těſſjm ſe požehnánj Božjmu, t. mám VI/514 náděgi w požehnánj Božjm. Spero in benedictionem Dei, ich hoffe in Gottes Seegen. těſſjm ſe łetos dobrému wjnu etc. 3 tio Těſſjm ſe, sine ullo casu, Significat, mám náděgi, spero, ich hoffe. ut těſſił gſem ſe, že mne nawſſtjwjſs, Sperabam, quod me uisitaueris. Ich hab gehoffet, du wirſt mich haimb ſuchen. 4 to Těſſjm ſe, cum præp. z. Significat, (radowati ſe z něčeho giž ſtałého) gaudere, ſich erfreüen. ut, gá ſe z toho welice těſſjm. gaudeo ualdè super hoc, ich erfreüe mich ſehr darüber. Těſſjm ſe z dobrýho zdrawj. gaudeo, seu gratulor de bona ualetudine. ich erfreüe mich gutter Geſundheit. 5 to Těſſjm ſe cum præp. na, idem VI/515 quod troſſtowati ſe. gá gſem ſe na to hrubě těſſił, (t. ſtrogił.)
• Těſſjwám, těſſjwał, těſſjwati. Freq. Sic Těſſjwám ſe etc.
• Těſſiteł, g. m. kdo těſſj, qui solatur, der tröſtet.
• Těſſił, Subst. g. m. Těſſjlek, g. m. dim. idem.
• Těſſitełný, adj. co těſſj, quod solatur. das tröſtet. ¤ Těſſitełnoſt, Subst.
• Těſſitełnjk, g. m. idem Těſſił.
• Těſſitedłný, adj. co muže těſſiti, quod solari potest. das tröſten kann.
• Těſſitedlnoſt, Subst.
• Těſſinſký, adj. consolabilis, tröſtlich. Sed Nota est hoc adjectiuum adulatorium, et subdolum quod nunquam uel rarò producit effectum. hinc Adag. těſſinſká gabłka. VI/516 Composita Ex těſſjm, fiunt perfecta. ut potěſſjm, fut. potěſſił, potěſſiti etc. Præsens Comp. formatur in ugi, ut potěſſugi, præs. Imp. potěſſował, præt. Imp. potěſſowati, Inf. Imp. Potěſſowáwám, Freq. Comp. Potěſſowáwał, præt. freq. potěſſowáwati, Inf. freq. Et sic Vtěſſjm. nam præter hæc duo reliqua Composita non sunt in usu, nisi quis illis opus habeat.
• Potěſſiti, perf. potěſſowati Imp. (dobrým něčim těſſiti) consolari, υertröſten. construitur cum Gen. uel Accuſ. potěſſugtěž ſpołu bratry swé, l. bratrůw swých. potěſſugte gedni druhých. etc.
• Potěſſenj, g. n. 1 mo Vtěſſenj myſle w Zármutku. 2 do radoſt, a weſelj, VI/517 Solatium, solamen. Troſt.
• Potěcha, idem. est g. m. et fœm. Si enim intelligo uirum, genus mas. ipsi additur, ut můg Potěcha. si fœminam, tunc fœm. ut má Vtěcha etc. rebus inanimatis non benè applicatur.
• Potěſſiteł, g. m. Consolator, Tröſter.
• Potěſſitełný, consolatiuus, consolatorius. Tröſtlich, troſtreich.
• Potěſſitełně, adu. Potěſſitełnoſt, Subst.
• Potěſſitełnjk, g. m. těſſiteł.
• Potěſſił, Subst. g. m. idem.
• Potěſſitedlný, adj. consolabilis, das tröſten kann.
• Potěſſitedłně, adu. Potěſſitedłnoſt. Subst.
• Potěſſený, part. paſs. (kdo potěſſenj w Srdcy nabył) consolatus, getröſt. VI/518 Sumitur aliquando etiam actiuè, loco potěſſenj dáwagicý, per phrasim. ut potěſſený čas, potěſſená nowina etc. consolatorium tempus, consolatoria noualia. Troſtreiche Zeit, Zeitung etc.
• Vtěſſiti, (dokonale potěſſiti, potěſſowanjm dokonałau radoſt zpuſobiti) plenè consolari, hinc Imperf. vtěſſowati, non habet locum.
• Vtěſſenj, g. n. (dokonałé potěſſenj, radoſt srdce) gaudium, freüde.
• Vtěſſiteł, g. m. (dokonałý potěſſiteł) Paracletus.
• Vtěſſitełný, adj. plenè consolans.
• Vtěſſitełně, adu. -oſt Subst.
• Vtěſſitełnjk, g. m. (Vtěſſugicý)
• VI/519 Vtěſſił, Subst. g. m. idem. Orator tamen utatur Substantiuis in eł finitis. ut Těſſiteł, Po-, V-těſſiteł, quia hæc sunt pulchriora. Idem intelligendum est de aliis uerbis.
• Vtěſſitedłný, adj. co vtěſſenj zpuſobiti může) -ně adu. -oſt, Subst.
• Vtěcha, g. m. et fœm. respectiuè, ut de Potěcha dictum. (geſt to w čem kdo Vtěſſnj hłedá)
• Vtěſſený. 1 mo part. paſs. 2 do Sumitur etiam actiuè loco vtěſſitełný. 3 tio weſełý, miłoſtný, pěkný. hilaris, formosus, egregius, fröhlich, ſchön. 4 to Wełký, hodný, magnus, amplus, Groſß. ut giž geſt vtěſſené pachole, iam est magnus puer. Er iſt ſchon VI/520 ein groſſer Bub. měł vtěſſenau hromadku dukátů, habuit magnum cumulum ducatorum. Er hat einen groſſen hauffen deren Ducaten gehabt. etc.
• Vtěſſeně, adu. Item mnoho, moc, aduerbialiter, multùm, υiel. ut było tam vtěſſeně lidu, t. było tam moc lidu, l. mnoho lidu. erant ibi multi homines, Es ſeyn Viel Leüthe dorten geweſen. dnes toho vtěſſeně napſał, hodie multùm Scripsit, Er hat heûnt Viel geſchrieben. etc.
• Vtěſſenoſt, subst. Vtěſſenj.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod