Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: VII/261–VII/266

• Włáda, g. f. (moc nad něčjm, Spráwa.) potestas, poſseſsio, Gewaldt.
• Władu, władł, włáſti. ad usitatiùs, włádnu, włádnuł, l. włádł, władnauti. Sing. Imp. act. (w mocy, w drženj něco mjti, Panowati) dominor, rego, possideo, ich regire, beſitze. Construitur cum Instr. ut on władne tau kraginau, tim kráłowſtwjm, tim ſtatkem etc. Item, significat, mouere, regere rühren. ut geſſtě může rukama, nohama władnauti, adhuc potest manus, pedes regere, l. mouere. Er kann weder mit händen, noch füſſen rühren. Nemůže sebau władnati. Item in potestate habere, in der Macht haben. ut on sam sebau newładne (t. VII/262 nemá toho w Swe mocy, l. ô Swé vgmě toho včiniti nemůž.) On tim newładne. hinc
• Vwładnu, fut. perf. vwładł, vwładnuł, præt. perf. vwładnauti, Inf. perf. poſsum regere, mouere, ich kann regiren, rühren, bezwingen. ut nemohu tim kamenem Vwładnauti etc. Nota, władnu cum alijs præp. non est in usu. nisi quis illis compositis opus habeat. præsens Compositorum etiam non est in usu.
• Włádáwám, freq.
• Włádařjm, -řił, -iti, l. Włádařugi, -ował, -owati. Sing. Imp. Neut. guberno, rego, præsum, regiren, gebitten, υerwalten.
• Włádařjwám, freq.
• VII/263 Władař, g. m. poſseſsor. Item Præses, Præfectus, gubernator, Beſitzer, Gewalts träger.
• Władařſtwj, g. n. poſseſsio. item præfectura, gubernatio, die Poſseſsion, Gebiett, regirung. etc.
• Władařſký, adj.
• Włádyka, g. m. (Zeman, kdo djł włády země má) modò dicitur Nobilis, Edelmann. sequitur Statum Equestrem.
• Właſt, g. f. (země, neb měſto, kdeż něco w swé włádě máme.) patria, Vatterlandt.
• Właſtenec, (Syn właſti rodič.) patriota, Lands mann.
• Właſtenecſký, něco z właſti, aliquid ex patria, etwas aus dem Vatterlandt.
• Właſtně, właſtenſky, adu. propriè, eigentlich.
• VII/264 Właſtnj, Właſtenſký, adj. proprius, peculiaris, eigen. Adag. właſtnj hnjzdo, pekło y rág.
• Właſtnjk, Właſtenečnjk, g. m. proprietarius.
• Właſtnoſt, g. f. właſtenſtwj, g. n. proprietas. Eigenſchafft. hinc uerbum.
• Właſtnjm, -ił, -iti. Sing. Imp. act. (oſobugi) usurpo, approprio. Zueignen.
• Zwłaſſtnj, obzwłaſſtnj, præcipuus, separatus, priuatus, ſonderbar. obwzłáſſtnj wėcy, negſau obecnjho Vžjwánj. obwzłaſſtnj wjno. t. přednj, znamenité.
• Zwłáſſtně, obwzłaſſtně, adu. (saukromě, saukromj, odděłeně) separatim, seorsim, priuatim. Beſonders, abgeſöndert.
• Zwłaſſtnoſt, obwzłaſſtnoſt, Subst.
• VII/265 Zwłáſſť, l. zwłáſſtě, obzwłáſſtě, præsertim, præcipuè. Inſonderheit, ſonderlich, beυorab. Composita ex włádařjm, et właſtnjm, sunt perfecta. Włádařjm, admittit præpositiones, do- na- od- pře- pro- roz- wy-włádařiti, secundum earum Significatum.
• Właſtnjm admittit při: ut přiwłaſtnjm, fut. perf. přiwłaſtnił, præt. perf. přiwłaſtniti, Inf. perf. appropriare, zueignen. Præsens Imperf. in ugi. ut přiwłaſtňugi, approprio, ich eigne zu.
• Přiwłaſtňowáwám, -owawał, -owawati. Freq. Comp.
• Wywłaſtniti, (odłaučiti z właſtnoſti) Alias præpositiones non admittit, nisi VII/266 quis illis opus haberet, et nouum uerbum formare uellet.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod