Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: VII/567–VII/581

• Znám, ab Hebr. רלס (wjm, powědom gſem, wědomoſt mám) nosco, ich kenne, ich weiſs. Est Sing. Imp. act. znał, znati. ut Znám ho dobře. (gſem ho dobře powědom) nosco illum benè, ich kenne ihn gar wohl.
• Znám ſe, paſs. Item Neutraliter cum præp. k. fateor, ich geſtehe. ut Znám ſe k tomu, fateor, ich geſtehe es.
• Znáwám, znáwał, znáwati, Freq.
• Známý, adj. (wědomý, zřegmý) notus, cognitus, Bekannt.
• Známě, adu. (zřegmě, wedomě) VII/568 notè, manifestè, bekanntlich.
• Známoſt (wědomoſt) notitia, notio, Erkanntnuſs, Wiſſenſchafft, Bekanntſchafft.
• Neznámý, adj. (newědomý, nepowědomý, cyzý) ignotus, incognitus, Vnbekannt, frembd.
• Neznámě, adu. ignotè, Vnbekantlich.
• Neznámoſt, (newědomoſt, nepowědomoſt, cyzyna) ignorantia, ignoscentia, Item aliquando aliena terra, Vnwiſſenſchafft, Vnbekantſchafft. W neznámoſti budem, lidſkým snad potrawa Žrautum.
• Známka, g. f. (łytera) litera, Buchſtaben. Ze známek ſe půſobj słowky, ex literis fiunt Syllabæ.
• Znamenj, g. n. Signum, ein Zeichen.
• VII/569 Znamýnko, g. n. dim. Item (čárka, aneb znamenec na Známkách dłauhých.) accentus literarum longarum.
• Znamenec, g. m. Znaméne, g. n. accentus. Verba composita ex Znám, et znám ſe, fiunt perfecta. ut poznám, cognoscam, fut. poznał, præt. poznati, Inf. Præsens Præt. Inf. in Significatione Imperf, formant ex Freq. Znáwám. ut poznáwám, præs. cognosco, poznáwał, præt. poznáwati, Inf.
• Poznati, poznáwati, agnoscere, cognoscere, erkennen, erfahren haben.
• Poznánj, g. n. nom. part. cognitio, Erkantnuſs.
• Poznaný, Poznałý, part. paſs.
• VII/570 Poznale, poznaně, adu.
• Poznałoſt, Poznanoſt. Subst.
• Poznawač, Poznáwateł, g. m. (kdo poznáwá) qui agnoscit, der Erkennen thuet.
• Přiznati, přiznáwati, (přiřknauti) addicere, zuerkennen. non est multùm in usu.
• Přiznati ſe, přiznáwati ſe, cum præp. k. confiteri, fateri, geſtehen, bekennen, ſich bekennen. Ke wſſemu ſe přiznáwá, přiznał, etc. omnia confitetur, confeſsus est, Er bekennet. Er hat bekennet alles. Item cum præp. na significat idem quod wyznati, ut přiznał ſe na něho, id est wyznał. Přiznáwá ſe na něho etc.
• VII/571 Přiznánj, g. n. confeſsio, bekanntnuſs.
• Přiznałý, part. Confeſsatus. ¤ ut přiznałý skutek, factum in confeſso.
• Přiznale, adu.
• Přiznałoſt, Subst.
• Přiznalec, g. m. (který ſe k ſkutku přiznał) confeſsus.
• Přiznáwateł, g. m. (kdo ſe k něčemu, (gako, exempl. ge. k wjře Katholicſké) přiznáwá)
• Rozeznati, rozeznáwati, (rozhodnauti, rozſauditi.) dignoscere, internoscere, decidere, definire, Vnterſcheiden, υorbeſcheiden. Ať on to mezy Námi rozezná. Rozeznati dobré od złého. Saudce to mezy náma rozezna.
• Rozeznánj, decisio, Erkanntnuſs.
• Rozeznaný, rozeznałý, part. to geſt VII/572 wěc giž rozeznaná, rozeznałá. Hæc res est iam decisa, die Sach iſt schon decidi ret.
• Rozeznaně, rozeznale, adu.
• Rozeznanoſt, rozeznałoſt, Subst.
• Rozeznanliwý, adj. (powážliwý) iudiciosus.
• Rozeznáwateł, g.m. definitor, decisor.
• Seznati, Seznáwati, (znamenati, aliquando loco wyznati) cognoscere, agnoscere, fateri, animaduertere, bekennen. mercken, befinden.
• Seznánj, nom. part. cognitio, der Befund.
• Vznati, Vznáwati, (sauditi) agnoscere, judicare, judicio suo approbare, erkennen, befinden. ut gá to za ſłuſſné vznáwám, ego iudico hoc justum eſse. VII/573 ich befinde es υor billig, oder billig zu ſeyn.
• Vznaný, Vznałý, part.
• Vznale, adu.
• Vznałoſt. Subst.
• Vznánj, g. n. judicium, arbitrium, Erkanntnuſs, Befund. Wedle Vznánj Sprawedliwého saudu, secundum arbitrium Iudicis, nach dem Befundt des Gerichts.
• Vznáwateł, g.m. (kdo vznáwá.)
• Wyznati, wyznáwati, confiteri, edicere, deponere, Bekennen, ausſagen. ut Wyznał prawdu, faſsus est ueritatem, hat die Warheit bekennet. Tak wſſichnj swědkowe wyznáwagj, (Seznáwagj) ita omnes testes deponunt. alſo ſagen alle Zeügen aus. Ten VII/574 Złočinec wyznał na něho, (proti němu) že etc. ille Maleficus confeſsus est contra ipsum, quod etc. der Vbelthäter hat wider ihn ausgeſaget, daß etc.
• Wyznati ſe, wyznáwati ſe, cum præp. z. Significat (Spowjdati ſe) confiteri, Beichten. ut wyznał ſe z swých hřjchů, (t. Spowjdał ſe) confeſsus est sua peccata, hat ſeine Sünden gebeicht. Cum præpositiòne na. idem quod přiznáwati ſe. ut wyznáwał ſe na něho. (t. přiznáwał ſe.)
• Wyznánj, g. n. Significat1 mo (přiznánj, Přiznałoſt) confeſsio, examen, Bekanntnuſs, Ausſag. Wyznánj złočince, examen malefici. VII/575 Ausſag des Vbelthäters. 2 do Wyswedčenj, depositio, testatio, Ausſag. ut wyznánj swědkůw, depositio testium, Ausſag der Zeügen.
• Wyznałý, wyznaný, part. (přiznałý) confeſsus, bekanntlich.
• Wyznale, adu.
• Wyznałoſt. Subst.
• Wyznawač, Wyznawateł, Confeſsor. Ex Známý, fit Uerbum.
• Známjm, známił, známiti. Sing. Imp. Act. (známo činjm) notum facio, ich Thue bekannt. at Simplex act. non est multùm in usu.
• Známjm ſe, paſs. Známiti ſe, cum præp. k. (známa ſe činiti, dáti ſe poznati, hłáſyti ſe) facere, ut cognoscatur, se notum facere, ſich zu erken VII/576 nen geben. byłbych ho nepoznał, kdyby ſe był sám neznámił. (t. nehłaſył) non agnouiſsem ipsum, si se ipsemet notum non feciſset, Ich hätte ihn nicht erkennet, wann er ſich nicht. ſelbſt zu erkennen gegeben hätte.
• Známjwám ſe. Freq. Ex Známjm fit Compositum uerbum perf. Significationis.
• Oznámjm, fut. oznámił, oznámiti. In significatione Imperfecta habet In præs. Oznamugi. præt. oznamował, Inf. oznamowati. significare, notum facere, annunciare, indicare. anzeygen, anſagen, υerkündigen, zu wiſſen Thuen. Aliquando idem quod wyznáwati, ut VII/577 oznamugi timto liſtem wůbec etc. (t. wyznáwám) notum facio præsentibus, Ich bekenne mit dieſem Brieff offentlich etc.
• Oznamowáwám, Freq.
• dooznámiti, decomp. (oſtatek oznámiti.) Ex Známjm ſe, fit Compositum.
• Seznámjm ſe, fut. perf. seznámił ſe, seznámiti ſe. (známa ſe Včiniti.) innotescere, notum fieri. ſich bekannt machen, bekannt werden. Kde gſy se s njm seznámił, ubi ipsi innotuisti, wo biſt du mit ihm bekannt worden. Brzo ſe społu seznámj, innotescent breui inuicem, Sie werden Sich baldt mit einander bekannt machen.

  VII/578 Aliud Uerbum.

• Znamenám, znamenał, znamenati, Sing. Imp. act. ¤ Significat 1 mo Notare, Signare, designare, Zeychnen, bezeychnen. 2 do (Srozumjwati, porozumjwati) animaduertere, obseruare, notare, mercken, υernehmen, befinden.
• Znamenáwám, Freq.
• Znamenaný, part. Signatus, notatus, gezeychnet.
• Znamenj, znamenec, znaménce, znamýnko, znamko, u. Supra Známý.
• Znamenitý, adj. insignis, egregius, wacker, Braw, fürtreflich, fürnehmer.
• Znamenitě, adu. insigniter, egregie.
• Znamenitoſt, Subst. VII/579 Composita ex Znamenám fiunt perfecta. ut poznamenám, fut. poznamenał, poznamenati. In Significatione Imperfecta formant præsens ex Freq. ut poznamenáwám, præt. poznamenáwał, Inf. poznamenáwati.
• doznamenati, doznamenáwati, (oſtatek znamenati.)
• Naznamenati, naznamenáwati, (drobet znamenati) Item delineare, entwerffen, abreyſſen.
• Poznamenati, Poznamenáwati, adnotare, ad notam accipere, bezeychnen, υerzeychnen, ad notam nehmen. Poznamenał sobě to wſſechno etc.
• Přeznamenati, přeznamenáwati, VII/580 (poznowu, neb gináče znamenati) aliter, uel de nouo signare, anderſt zeychnen.
• Vznamenati, idem poznamenati. at non est multùm in usu.
• Wyznamenati, signare, designare, bezeychnen, υerzeychnen. Wyznamenał sobě negpěkněgſſjch deſet kmenů etc.
• Wyznamenáwati, Significare, bedeüten. co to ſłowo wyznamenáwá
• Wyznamenánj, designatio, denotatio, Significatio, Bezeychnung, Bedeütung.
• Wyznamenaný, part.
• Wyznamenáwateł, g.m. (kdo wyznamenáwá)
• VII/581 Zaznamenati, zaznamenáwati. idem quod Poznamenati.
• Známkugi, znamýnkugi, -ował, -owati, Sing. Imp. act. (Znamenj, neb znamýnka činjm) sunt uerba Poetica, signo accentu. Item quidcunq aliud. Ich zeychne, bezeychne.
• Známkowáwám, Znamynkowáwám, Freq. Composita ex illis sunt perfecta. Et admittunt sequentes præpositiones secundum earum Significatum.
• do- na- po- pře- v- wy-znamkowati, -znamynkowati.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod