Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: VII/10–VII/27

• Wáha, Significat etiam pondus, ut gakau má wáhu?
• Wážka, dim. pl. wážky, et pluraliter magis est in usu, dukátowý wážky. Adag. gſem na wahách, (t. na rozmyſłu.)
• Wáha, Significat etiam (negápná, neſpěſſná chůze) das langſame gehen. Sic gjti Swau wahu, ire lento paſsu. ut on tamto kráčj Swau wahau. on negde než Swau wahau. Adag. Nech VII/11 ſſtěſtj gjti Swau wahau. hinc.
• Wahawý, Na Spůſob wáhy, poznenáhłu ſe hybagicy, (leniwý, nespěſſný, negápný, zpozdiłý, meſſkawý) tardus, lentus, langſamb, gemachſamb.
• Wahawě, tardè, lentè, langſam.
• Wahawoſt, (negápnoſt, zpozdiłoſt.) tarditas, Langſamkeit.
• Wážjm, -ił, -iti. Sing. Imp. act. Significat. 1 mo wáhu, neb tjž wěcy negaké wyhledáwám, pondero, wägen. 2 do Cum præp. na. Sázým (na něco) pokauſſjm ſe s nebezpečenſtwjm, cum periculo experior, tento, ich wage. ut On na to Swý hrdło wážił. ille suam uitam ad hoc exposuit. VII/12 l. cum periculo uita hoc tentauit. Er hat ſeinen halß darauf gewagt. 3 tio Wodu ze Studny wytahugi, haurio, ich Schöpfe, ziehe heraus. 4 to sſetřjm, w ſſetrnoſti mám, æstimo, dignor, on ho ſobě welice wážj. Nic ho ſobě newážj. Newážiti, solet aliquando cum præp. na construi, ut newážj na něho, (t. nic na něho nedbá,) nihil ipsum curat, er achtet ihn nichts. 5 to Přemyſſługi, přemegſſljm, rozgjmám, delibero. sed in simplici hoc 5 to. Significatu non est in usu, nisi cum Compositis. Nota, těžce wážiti, Significat cum Accuſ. et Dat. personæ zle wykłádati, VII/13 malè interpretari, Vbel auslegen. ut on mu to zle wážj. Wſſichnj mu to těžce wázili.
• Wážný, (dobrau wáhu magicý) ponderosus, wichtig, ut wážný dukat etc. Item, grauis, ut wážný muž, uir grauis.
• Wážný, Wážneg. Sumitur etiam Substantiuè, et Significat, (Auřednjk wáhy, neb nad wahau) ædilis ponderum Wagenmeiſter.
• Wážně, adu. grauiter, authoritatiuè, wážně ſobě wede.
• Wážnoſt, grauitas, authoritas, æstimatio, Anſichtigkeit, υermögung. Geſt v weliké wážnoſti, est in magna æstimatione.
• VII/14 Newážný, adj. (lechkomyſłný) Scurrilis, audax ad malitiam. Leichtfertig.
• Newážně, adu.
• Newážnoſt, scurrilitas, Leichtfertigkeit. Aliquando Newážný sumitur pro Opowážliwý.
• Wážnoſt, Significat etiam, quod pondus habet. Newažnoſt, leuitas.
• Wážjwám, Freq. Composita ex wážjm sunt perfecta, et in quinduplici Significatu. Composita 1 mæ Significationis.
• dowážiti, (oſtatek odwážiti) reliquum ponderando absoluere. giž dowážili włnu.
• dowažowati, Significat 1 mo idem in VII/15 Significatione imperfecta, quod dowážiti. ut dowazugj tam geſſtě włnu. 2 do wáhu Sprawedliwau mjti, iustum pondus habere, recht wagen, wichtig ſeyn. ut ten dukát dowažuge. iste aureus, iustum pondus habet. der Dukaten iſt wichtig. Ten dukát nedowažuge pět čeſkých. iste ducatus quinq Boëmicos groſsos minùs ponderat. der Dukaten weget fünff Groſchen Böhm. weniger.
• Nawážiti, (mnoho, dle potřeby, a žádoſti odwážiti) ut Když mu řeznjk masſa nawážił, w tom etc.
• Nawážiti, Significat etiam (trochu nawážiti, modicùm inclinare. ut dum bibitur, inclinatur poculum, VII/16 dčbán, konwicy, sklenicy, pigicýmu nawážiti.
• Odwážiti, Significat 1 mo prácy wáženjm dokonati, laborem ponderationis finire, abwägen. ut giž wſſechno odwažili, iam omnia ponderarunt, seu finiuerunt ponderationem. 2 do Na wáhu (něco někomu) dáti, neb prodati, pondere, uel in bilance aliquid alteri dare, uel uendere. ut odwážił mu masſa deſet liber. Sic odwážił mu za pět Set włny. Nota Odwážiti in 1 æ Signif. cum dowážiti in effectu sunt idem. ut giž wſſechno odwážili, a wſſechno dowážili, in effectu sunt idem, sed in actione differunt. nam omnia ea per VII/17 uerbum odwážjm, exprimere poſsum. quæ per dowážjm. at non é contra. quia dowážjm, præsuponit semper plures actus, et ultimum iam absolutum denotat. odwážjm autem significat, siue sint plures actus, siue unus. Item odwážiti in 2 da Signif. cum Nawážiti, ut nawážił mu dwacet liber masſa, a odwážił mu dwacet liber masſa, in effectu sunt idem. sed in hoc differunt, quod odwážjm, etiam de una re dici potest, nawážjm autem tantùm de pluribus, ut odwážił mu gednu libru est benè, at malè diceres, nawážił mu gednu libru etc.
• Přewážiti, (po znowu wážiti) de nouo VII/18 ponderare, auf neüe wägen. Přewaž mi to. Item loco Simplicis, wážiti, ponderare, quia res uel antea ponderata præsuponitur, uel quia suum per se pondus habet. Kdo ti to přewažj? quis tibi hoc ponderabit?
• Přewažowati, přewážiti. Significat etiam (nad mjru wážiti, wáhau přemáhati.) supra pondus debitum ponderare, pondere superare, Vberwegen. Adag. dobrý přjteł złato přewažuge.
• Přiwážiti, (k předeſſlemu odwáženj něco přidati) rei ponderatæ aliquid addere, zuwegen. Item Na wáze zegſkati, in pondere aliquid lucrari, an der Wag etwas VII/19 gewinnen. ut Na ſto librách přiwážił (t. wyzegſkał) dwacet liber. ¤ Contrarium eius est.
• Prowážiti, (na wáze ztratiti, ſſkodu neſti) in pondere damnum pati, einen Schaden an der Wag leiden. ut na sto librách prowážił (t. zſtratił) deſet liber.
• Wywážiti, idem quod odwážiti, sed non multùm in hoc Significatu illo utimur, propter 3 iam Significationem. hinc.
• Wýwažek, l. wegwažek. Super pondium. sicut Přjdawek, auctarium.
• Zwážiti, (mnoho nawážiti) multùm ponderare, υiel wegen. Za den toho mnoho zwážj.
• VII/20 Záwažj, Significat 1 mo wáha, libra, bilanx, statera, Wag. 2 do pondo, pondus, Gewicht. 3 io libella, perpendiculum, Bleywag. 4 to bolis, Grundteiſen. Composita 2 dæ Significationis.
• Odwážiti, cum Accus. l. etiam Gen. et præp. na. (naſaditi, wynaſaditi, saditi) periculo se exponere, cum periculo aliquid facere, tentare. ut on na to swe hrdło, ( l. Sweho hrdła) odwážił. ille hoc cum periculo uitæ suæ fecit, er hat darauf ſein halß gewaget.
• Odwážiti ſe, cum Gen. subire periculum, committere se periculo, Sich in Gefahr wagen, Sich in Gefahr begeben. On ſe VII/21 zdrawj, (hrdła) odwažił.
• Opowážiti ſe, Decomp. idem quod odwážiti ſe. hinc.
• Opowážliwý, Odwážliwý, temerarius, confidens, audax, υerwägen, dumm, kuhn, frech, waghalſs, kühn, υermeſſen.
• Opowážliwě, odwážliwě, adu. audacter, temerè, confidenter, υerwegentlich, υermeſſentlich.
• Opowážliwoſt, Odwážliwoſt, (Směłoſt, wſſetečnoſt) Audacia, temeritas, confidentia, υerwegenheit, υermeſſenheit. Composita 3 iæ Significationis.
• dowážiti, (oſtatek wody wywážiti) reliquum aquæ exhaurire, id est extrahere, das Vbrige Waſſer heraus ziehen, ausſchöpfen. Giž wſſechnu wodu w VII/22 Studnicy dowážili. Item dowážiti, dowažowati, ze dčbánu, Koffljku etc. reliquum, l. totum ebibere. Vmj heſky dowažowati, (t. pjti).
• Nawážiti wody, cum Gen. est (wywažiti, k potřebě) aquam ex fonte proneceſsitate aliqua extrahere. Waſſer zur Notdurfft heraus ziehen. Nawaž wody do łázně, do vmegwadła, na Zaljwánj etc. Nawážił wody pro wſſeligaký potřeby. Meth. Láſky nawážiti od někoho, (geſt nabyti) affectum lucrari.
• Přiwážiti (k předeſſłe nawážené wodě, geſſtě wjce nawážiti) plus aquæ ad præcedentem extrahere. ut Přiwážjm geſſtě něco wody.
• VII/23 Wywážiti, idem quod dowážiti in effectu. at in actione differunt, quia dowážiti plures actus præsuponit. Wywažiti autem tam de uno, quàm pluribus actibus dicitur. dobře wywažuge, (t. vmj heſky pjti, opjgj ſe.) Composita 4 tæ Significationis.
• Powažowati cum Accuſ. pulchriùs in Genit. et Dat. personæ. idem quod wážiti ſobě, æstimare, respicere, respectum habere. anſehen. ut gá sobě geho ſtároſti powažugi. (t. sſetřjm) ipsius senectutis respectum habeo.
• Powaha. Polonis Powaga, æstimatio, honor. At modo apud nos sumitur pro (Obyčeg, mraw, Spůſob) mos, Brauch. Phr. diwných gſy powah. má on diwný VII/24 powahy, id est habet mirabiles humores.
• Powaha, Significat etiam Właſtnoſt, přirozenoſt, proprietas, natura, quasi pondus innatum, aut pondus eſsentiæ. Eigenſchaft, die Natür. Composita 5 tæ Significationis.
• Powážiti, powažowati, rozwážiti, rozwažowati, vwážiti, vwažowati, Significant, (přemegſſleti, rozgjmati) perpendere, considerare, ponderare, erwegen, Bedencken.
• Powážiti, vwážiti, powažowati, vwažowati, sunt termini Iuridici, et Significat, (rozeznati, rozeznáwati, rozſuzowati, rozſauditi) cognoscere in causa, ponderare, deliberare, VII/25 erwegen, zu Recht erkommen. ut tu rozepři pět dnj powažowali. quinq diebus illam actionem ponderarunt. Ta rozepře zuſtáwá na powáženj, na Vwáženj.
• Powážliwý, rozwážliwý, Vwážliwý, adj. (rozſſaffný, prozřetełný, opatrný, maudrý,) judiciosus, consideratus, prouidus, circumspectus, prudens, υerſtändig, fürſichtig, υorſichtig, Bedachtſam, Gewacheſamb. ut rozwážliwý čłowěk.
• Nepowážliwý, nerozwážliwý, nevwážliwý, (nerozſſaffný, neopatrný,) Inconsideratus, Improuidus, Vnυorſichtig, Vnυerſtändig, Vnbedachtſamb.
• VII/26 Powážliwě, rozwážliwě, vwážliwě, (rozſſaffně, opatrně, maudře, rozumně, prozřetełně) consideratè, circumspectè, prudenter, υorſichtiglich, weißlich, Bedachtſamblich.
• Nepowážliwě, nerozwážliwě, nevwážliwě, (nerozſſaffně, neopatrně, nerozumně, nemaudře.) improuidè, inconsideratè, inconsultè, VnVorſichtiglich, Vnbedachtſamblich, Vnbeſonnen.
• Powážliwoſt, rozwážliwoſt, vwážliwoſt, (opatrnoſt, rozſſaffnoſt, prozřetełnoſt) prouidentia, circumspectio, prospicientia, υorſichtigkeit, Weißheit.
• Nepowážliwoſt, Nerozwážliwoſt, Nevwážliwoſt, (nerozſſaffnoſt, neopatrnoſt, nemaudroſt) inconsiderantia, imprudentia.
• VII/27 Powážitełný, rozwažitełný, vwážitełný, (podſtatný) erheblich. Nota, Composita supradicta in omni Significatione, formant præsens Imperfectum, in ugi, ut powažugi, Præt. powazował, Inf. powažowati, et Sic cætera omnia. Et ideò Nota 2 do uerba in Infinitiuo posita in (žiti) sunt perfecta, in (wati) sunt Imperfecta, quod in omnibus alijs uerbis, ut sæpiùs dictum, notandum est.

Strany zdroje: VII/184–VII/194

• Wezu, wezł, wézti, wýzti. aliqui etiam wézſti, wýzſti. Sing. Imp. act. ueho, ich führe.
• VII/185 Wozým, Semi Iter. wozył, wozyti.
• Wážjm. Iterat. wážeł, wážeti. simplex non est in usu.
• Wozýwám, Freq. soleo uehere, ich pflege zu führen.
• Wůz, g. m. Gen. wozu etc. (na nemž ſe wozý) currus, Wagen.
• Wozýk, wozýček, dim. (małý wůz) curriculus, Wäglein. Adag. geden ô wozy, druhý ô kozy.
• Wozydło, (načem ſe co wozý)
• Wozatagſtwj, aurigatio, Fuhrmannswerck.
• Wozka, wozatag. (který weze) auriga, Kutſcher, fuhrmann.
• Wozowý, (co k wozu náležj) currilis, was zum Wagen gehörig iſt. ut wozowá ceſta, uia pro curru, Wagen weg.
• VII/186 Wezu ſe, paſsiuè, uehor, curru pergo, ich fahre.
• Wozým ſe, Semi Iter.
• Wozywám ſe, Freq. soleo pergere, ich pflege zu fahren. Composita ex wezu, et wozým, sunt perfecta. seruata differentia in Gramm. P. 2. cap. 25. Obs. 3. et 4. ut wywezu, wywozým, Fut. perf. Imperfectum præs. et tempus formant Ex Iterat. ut wywážjm, -eł, -eti. Item in ugi. ut wywozugi, -ował, -owati. Frequentatiua Composita fiunt ex Freq. Simp. ut wywozýwám. Item ex wážjm, ut Wywážjwám, quæ suis Coniugationibus coniugantur.
• dowézti, (na mjſto přiweſti) ad VII/187 locum certum deuehere, auf gewiſſen Ort führen. Gá gſem ho tam dowezł, dowezł gſem ho až do Prahy.
• dowozyti, dowézti, dowážeti, (oſtatek odwéſti, odwozyti) reliquum auehere, das Vbrige weg führen. giž dowozył to objlj. giž poſlednj furu dowezł. Nýni poſlednj dowážjm.
• Nawézti, nawozyti, (mnoho přiwézſti, swézti) multùm aduehere, υiel zuſammen bringen, führen. ut Giž wełkau hromadu kamenj nawozył, iam magnum cumulum lapidum aduexit, er hat ſchon υiel stein zuſammen geführet. Nawezł do ceſty rumu etc. Nawozył pjſku, wapna, kamene k ſtawenj.
• Nawozyti ſe (woženjm ſe vnawiti) VII/188 uehendo fatigari, mit dem führen oder fahren müde werden.
• Náwoz, Náwozek, g. m. (nános, hromada něčeho nawezeného) cumulus rerum qualium cunq conuectarum.
• Nadwézti, suprauehere, obenführen.
• Obwézti, (około wézti) circumuehere, Vmbführen.
• Około ſe wozyti, około ſe wézti, circum uehi, circum pergere, Vmbfahren.
• Odwézti, odwozyti, odwážeti, (pryč wézti, pryč wozyti) auehere, weg führen. hled ten rum wſſechen odwéſti. uide ut omnia ista rudera auehas. Solet etiam addi particula pryč. ut gá to pryč odwozým, ego hoc aueham, ich will es wegführen.
• Item (s odwezenjm hotowu býti) VII/189 paratum eſse cum uectione. mit dem führen fertig ſeyn. ut giž gſme wſſechno odwezli. Odwozyli gſte?
• Odwozyti ſe, (přeſtati ſe wozyti) ceſsare â pergendo, aufhören zu fahren.
• Odwézti ſe, (odgeti, odpłauti.) ut gen ſe od břehu máło odwezli, tehdy etc.
• Powezu, fut. uerbi Simplicis, act. et paſs. Secundùm regul. Gram. P. 2. cap. 25. Obs. 3 æ. Not. 5 to.
• Powozyti, (drobet wozyti) parum uehere, wenig führen.
• Powozyti ſe, (drobet ſe wozyti) parum pergere, wenig fahren.
• Powozný, idem Wozka. Item Powozný, Wozatag, arctophylax, Bootes, Führmann.
• Podwézti, subuehere, Vnterführen.
• VII/190 Přewézti, přewożowati, transuehere, traijcere, Vberführen. Meth. pomłauwati, traducere.
• Předwézti, anteuehere, υoranführen.
• Přiwézti, Přiwážeti, aduehere, Zuführen. Přiwezli mnoho zbožj, aduexerunt multas merces. Man hat υiel Waaren zugeführet.
• Přjwoz, g. m. trajectus, die Vberfuhr.
• Přjwoznjk, trajector, Vberführer.
• Přjwoznj, (co k Přjwozu náležj) trajectorius.
• Přjwoznjcſký, adj. (co Přjwoznjku náležj) trajectorius.
• Prowézti, (ſkrz něco wézti) per aliquid uehere, durchführen.
• Prowézti ſe, (drobet ſe progeti) parum recreationis causa pergere, wenig VII/191 spaci ren fahren.
• Rozwézti, rozwożowati, rozwážeti, (na různo, sem tam wozyti) huc illuc diuehere, hin Vndt her führen. ut, ten rum po cełý ceſtě rozwezeſs. słádcý rozwážegj piwo etc.
• Swézti, Swážeti, Swožowati. conuehere, Zuſammenführen. ut objlj swážj do ſtodoły, frumentum conuehunt in horreum. Man führet das Getreydt in die Scheüer zuſammen. Giž wſſechno objlj swezli. etc.
• Swézti ſe, (drobet ſe prowézti) parum uehi, wenig fahren. ut Swezme ſe drobet.
• Vwézti. Significat, (mocy wézti) poſse uehere, können führen. ut Gá to vwezu, ego potero hoc uehere, ich werde es können VII/192 führen. Gá toho neVwezu, non potero hoc uehere, ich werde es nicht führen können. Takyli tu truhłu dwaumi koňmi vwezeſs, poterisne hanc cistam duobus equis uehere, wirdſt du dieſe Truhen mit zwey Pferden können weg führen. Gá gj Sotwa čtyrmi koňmi Vwezu. uix quatuor equis potero illam uehere. Ich werde dieſelbe Schwerlich mit υier Pferden führen können.
• Vwážeti, vwožowati. inuehere, einführen. do Prahy až swátoſti podle Nadánj žádných přeſpołnjch win vwažeti ſe nemá. Pragam usq ad festum S. Reliquiarum nulla extranea uina secundum priuilegium inuehi debent.
• Vwoz, auwoz, g. m. (auzka ceſta, kterau ſe pracně wozý) angusta uia, quâ VII/193 difficile pergitur, ein enger Weg.
• Wywézti, wywážeti, wywožowati, euehere, ausführen.
• Zawézti, Significat 1 mo idem quod vwézti. ut gá dwaumi koňmj dwacet ſtrychu nezawezu. ego duobus equis 20 modios uehere non potero. ich werde mit zweyen Pferden 20 Strich nicht können führen. Snadno to zawezu. facilè hoc potero uehere, ich werde es leicht führen können. 2 do Zawézti, zawážeti, zawožowati, (do neznámoſti někam wezti) ad locum ignotum aliquò uehere. auf einen Vnbekannten Orth etwa hin führen. Kdo wj kam bys ty ho zawezł? quis scit, quo tu illum aueheres? Wer weiſs wo du ihn hin führen thäteſt? Žádný VII/194 newj, kam ho zawezł. nullus scit, quorsum illum auexerat. Es weiß niemandt wo er ihn hingeführet hat. 3 tio aliquando loco simplicis uerbi utimur his uerbis. ut Zawážj sład do młegna, uehit polenta in molendinum. Er führet das Maltz in die Mühle. Zawážj dřjwj k piwowáru etc.
• Zſwézti, (dołu wézti) deorsum uehere, herab führen. Pěkně ho z toho wrchu dołu zſwezł etc. Geſt tam zſwezno, (t. zſgezno) Benè ibi pergitur, es Läſt ſich dorten gar wohl fahren.
• Zſwezti ſe, paſsiuè. ut po prkně ſe dołu zſwezł. Item kłauznauti, poznenahłu padnauti. ut zſwezł ſe z ty skały zadkem až dołu etc.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod