Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: VII/65

• Wary, u. wru.

Strany zdroje: VII/408–VII/436

• Wru, præs. wřeſs, wře. plur. wřeme, wřete, wrau. wřeł, præt. wřjti. Inf. habet duplicem significationem. 1 mo Wařjm ſe prudce, ferueo, ich Siede. Et in hoc sensu est Neutrum. 2 do Zawjrám, occludo, ich mache zu. Et est actiuum sed in hac Significatione VII/409 simplex non est in usu. tantùm in Compositis. Est Imp. quoad 1 mam Significationem.
• Wru, in 3 ia persona Meth. Significat, (mrzeti, hněwnu býti) malè habere, indignari, irasci, υerdrieſſen. böſß ſeyn, ut wřeło to we mně doſti dłauho, res hæc sat diu me malè habuit. l. irascebar propter hanc rem sat diu. Es hat mich die Sach lang genung υerdroſſen. Ich war Böß deſtwegen. etc. Sic Poſawád to w něm wře etc.
• Newru, newřjti, (nenáwidjm,) odio habeo, uide wr, wražjm etc.
• Wřełý, part. et adj. (horký) feruens, heüſß. ut wřełá połýwka, kaſſe. etc.
• Wraucý, part. et adj. (náramně horký) VII/410 nimium feruens, Sehr heüſß. Meth. (horliwý) ut wraucý modlitba, calidæ preces, feruens oratio.
• Wraucný, adj. idem quod wraucý, in sensu Meth. (horliwý) ut wraucná modlitba etc.
• Wraucně, adu. (horliwě)
• Wraucnoſt, Subst. (horliwoſt.)
• Wary, plur. g. m. 2. Decl. (teplice) thermæ, Warmbad.
• Wjr, uortex, Waſſerwirbel. uenit quidem ex hoc fonte, sed uide illud supra suo loco.
• Wjrám, Freq. at non est in usu, nisi in Compositis, et Decompositis. Composita ex wru, in utraq Significatione, sunt perfecta. ut nawru, zawru. Fut. perf. VII/411 Imperfecta formantur ex freq. wjrám. ut nawjrám, zawjrám, præs. nawjrał, zawjrał, præt. nawjrati, zawjrati. Inf. Et sic reliqua. Composita 1 æ Signif.
• dowřjti, (dowařiti ſe.)
• Nawřjti, (nawařiti ſe, t. wřenjm přirůſti, přibýti) ut gak ge to masſo nawřeło, (t. wřenjm ho přibyło, nawařiło ſe.) Meth. napachnauti. hinc Adag. čim gednau hrnek nawře, tim wzdyckny zapáchati bude. quo semel est imbuta recens, seruabit odorem testa diu.
• Náwara, (nedowařený hrách) pisa ex media parte cocta.
• Powřjti, (powařiti ſe) ut když drobet VII/412 powře, odſtaw.
• Vwřjti, perfectum Simplicis.
• Wywřjti, (wřenjm ſe ztratiti) feruendo amitti, mit ſieden ſich υerliehren. ut infra in exemplo.
• Zewřjti, zwjrati. Imp. (začjti wřjti) ut ta woda giž zwjrá etc. Phr. to masſo, gak gen zewřeło, hned čiſtě nawřeło, a giž ſe dowařiło, než połýwka wſſecka wywřeła.
• Wařjm, hinc prouenit, at uide illud suo loco. Aliud verbum.
• Wěřjm, (â wru, utriùsq Significationis, neb geſt wraucý prawda, a naděge. item že čłowěka swjrá, zawjrá, a zawazuge) Sing. Imp. act. wěřił, præt. wěřiti, Inf. credo, ich glaube. VII/413 habet Dat. et Accus. ut gá mu wěřjm, ego credo ipsi, ich glaube es ihm. gá to wěřjm, et gá tomu wěřjm. ego hoc credo, ich glaube. Item præp. w. ut wěřjm w Boha, credo in Deum etc.
• Wěřjwám, freq.
• Wjra, aliqui wěra, fides, Glauben. Adag. wjra lepſſj, než hotowé penjze. k wjře, sub rosa. Potřebá to wjry. Wěř wſſak komu wěz. Wěrná ruka, nic netratj. k wjře podobný, credibilis, glaublich.
• Wěrný, adj. Significat 1 mo (wěřicý) fidens, credens, glaubig. 2 do (vpřjmý, důwerný) fidus, fidelis, Treü, getreü, aufrichtig.
• Wěrně, adu. fidè, fideliter, Treülich.
• VII/414 Wěrnoſt, (vpřjmnoſt.) fidelitas, treüligkeit.
• hodowěrný, (prawdomłuwný) fidedignus, glaubwürdig.
• hodowěrně, fidedignè, glaubwürdig.
• hodowěrnoſt, Subst.
• Newěrný, adj. 1 mo (newěřicý) incredulus, Vnglaublich, Mißtrauig. 2 do (nevpřjmý, zpronewěřiłý) perfidus, Treüloſs.
• Newěrnoſt, (nevpřimnoſt) incredulitas, infidelitas, Vnglaub, Vntreü.
• Newěra, (nedowěra) Incredulitas, Vnglaub.
• Nedowěra, diffidentia, incredulitas, Miſstrau.
• dowěra, confidentia, das υertrauen.
• důwěrný, confidens, υertrauig.
• VII/415 Nedůwěrný, diffidens, Mißtrauig.
• dúwěrně, confidenter, υertraülich. Nedůwěrně, diffidenter, Mißtrauig, Vntreülich.
• důwěrnoſt, confidentia, das υertrauen. Nedůwěrnoſt, diffidentia, Mißtrauen.
• Newěřec, Subst. g. m. Newěrcý, plur. idem, quod Newěrný.
• Nedowěrec, Nedowěrcý, idem quod Nedůwěrný.
• důwěrnjk, fideicommiſsarius. důwěřugicý, uel důwěřiteł, fideicommitens. důwěrnicſký, důwěřiłý, l. zdůwěřiłý, fideicommiſsarius.
• Powěra, (neprawá wjra) Superstitio, Aberglauben.
• Powěrný, Powěrečný, Powěrčiwý, adj. superstitiosus, Aberglaubig. VII/416 Ex his fiunt aduerbia, ý, mutato in. ě. Substantiua, ý, mutato in oſt.
• Nowowěrec, g. m. Nowowěrcý, plur. (kdo ſe nowé wjry chytił) qui nouam fidem, uel sectam amplexus est.
• Wěřiteł, (genž komu co půgčił) creditor, Glaubiger. Composita ex wěřjm, fiunt perfecta, ut vwěřjm, fut. vwěřił, præt. vwěřiti, Inf. Imperfecta habent præsens in ugi. ut Vwěřugi, præt. Vwěřował. Inf. Vwěřowati. Hæc uerba Imperfecta exeuntia in ugi. habent Frequentatiuum, Vwěřowáwám, præt. Vwěřowáwał, Inf. Vwěřowáwati. Et sic alia Composita.
• VII/417 dowěřiti, l. meliùs, důwěřiti, idem quod wěřiti, at
• důwěřiti ſe, důwěřowati ſe, habet Dat. u. g. (někomu) (bezpečiti ſe, l. zpolehati ſe, na někoho, dauffati w někoho, důwěrnoſt, l. dauffanliwoſt, náděgi, mjti k někomu) fidere, confidere, fiduciam habere, υertrauen, ſich υerlaſſen, das υertrauen haben. gá gſem ſe mu, gako dobrému přjteli důwěřił, l. důwěřował, ego in ipsum tanquam bonum amicum confidebam, ich hab mich auff ihn, als meinen gutten Freündt υerlaſſen. Hinc uenit dowěra, důwěrný, et de quibus iam hic supra dictum.
• Nedowěřowati, nedůwěřowati. (newěřiti) non credere, diffidere. nicht trauen. VII/418 gá mu nedůwěřugi, non fido ipsi, ich traue ihm nicht. gá ſobě nedúwěřugi s to býti. ego mihi non fido, ut hoc poſsim facere, Ich traue mir nicht dieſes zu thuen. Adag. Nedowěřowati geſt opatrnoſt.
• Nedůwěřiti ſe, nedůwěřowati ſe, (důwěrnoſti nemjti) diffidere, Mißtrauen. kein υertrauen haben. On ſe mi nedůwěřuge etc.
• Nawěřiti, (mnoho vwěřiti, rozwěřiti.) multùm credere, id est mutuare, υiel ausleyhen, υiel borgen. at melius est uerbum, rozwěřiti. ut mnoho tiſyc rozwěřił, loco nawěřił.
• Nawěřiti ſe, paſs. (nadłužiti ſe) multùm mutuari, υiel auf borg nehmen.
• VII/419 Powěřiti, idem quod rozwěřiti, non est multùm in usu.
• Přewěřiti, přewěřowati, (přes přjliſs wěřiti) nimium credere, allzu υiel trauen. Adag. Přewěřowati ſſkoda.
• Přiwěřiti, (k předeſſłému Vwěřenj něco geſſtě vwěřiti) adhuc aliquid mutuare, zuborgen.
• Prowěřiti, (ſkrz wěřenj ſſkodu neſti) per credita damnum pati. durch das Borgen Schaden leiden.
• Pronewěřiti ſe, infidelem fieri, rebellare, Vntreü werden. Nota, admittit pulchrè præpositionem z, ut
• Zpronewěřiti ſe, idem quod pronewěřiti ſe. VII/420 ut Poddanj zpronewěřili ſe swýmu Pánu etc. Zpronewěřił ſe mu geho słužebnjk, zpronewěřiła ſe mu Žena etc.
• Pronewěřiłý, zpronewěřiłý, perfidus, perfidiosus, rebellis. Treüloſs, Vntreü. ut Zpronewěřiłý słužebnjk etc.
• Zpronewěřile, adu. perfidè.
• Zpronewěřiłoſt, perfidia, Vntreü, Treüloſigkeit.
• Rozwěřiti, rozwěřowati, (rozpugčiti, rozdiłným ſem tam pugčiti) diuersis hinc inde mutuum dare, Vnterſchiedlichen hin Vndt her borgen. ut on na mnoho tiſyc rozwěřił, wſſechny swý penjze, wſſechno swé zbožj rozwěřił etc.
• Swěřiti, swěřowati, Significat 1 mo idem quod vwěřiti, credere, borgen. ut VII/421 Swěřił mu za dwa tiſýce zbožj, (t. vwěřił) pro duobus millibus ipsi credidit merces. hat ihm Vmb zwey Tauſendt Waaren auf credit gegeben. Swěřił mu deſet ſtrychu žita, (t. pugčił) etc. 2 do w opatrowánj dáti, concredere, υertrauen. ut Swěřił mu ženu, děti, a cełý Swůg dům, concredidit ipsi uxorem, liberos, et totam suam domum, er hat ihm ſein Weib, Kinder, Vndt das gantze hauſs υertrauet. Nesmjm mu mého aumyſłu, té, a té tagnoſti swěřiti. non audeo meum intentum, hoc et hoc secretum concredere, Ich darf ihm nicht υertrauen etc. gá mu to swěřił, concredidi hoc ipsi, Ich hab ihm es υertrauet. VII/422 3 tio fideicommittere, anVertrauen. hinc swěřený Statek, fideicommiſsum bonum, anVertrautes Gutt. at hodie non solemus illo in hoc Sensu uti.
• Swěřenj, fideicommiſsum.
• Swěřiti ſe, (wygewiti ſe, důwěrně ſe otewřiti, spolehnauti ſe, důwěřiti ſe) concredere, confidere, υertrauen. ut gá ſe mu toho ( l. w tom) swěřił, ego ipsi in hoc confidi, l. concredidi me ipsi, l. concredidi hoc ipsi. Ich hab mich ihm υertrauet, l. ich hab ihm es υertrauet. Nesmjm ſe mu swěřiti, non audeo ipsi confidere, ich darf mich demſelben nicht υertrauen etc.
• Vwěřiti, 1 mo perfectam significationem habet, uerbi Simplicis. credere, VII/423 glauben. ut Vwěřili w Kryſta Pána. crediderunt in Christum, Sie haben geglaubet an Christum etc. wſſemu snadno vwěřj, facilè omnia credet. Er wirdt alles leicht glauben. Žádný neVwěřj, kdo ne skuſý, nemo credet, qui non experietur etc. 2 do Significat, credere, Borgen, auf Borg geben. ut Vwěřił mu zbožj za tiſýc, credidit ipsi merces pro mille, Er hat ihm Vmb ein Tauſendt Wâaren crediti ret. Vwěřił mu piwa za deſet złatých, wjna za dwacet, dedit ipsi de cereuisia ad creditum pro 10 f. de uino, pro 20 f. Er hat ihm Vmb 10 f. Bier, Vndt Vmb 20 f. Wein auf Borg oder credit gegeben etc.
• VII/424 Vwěrek, l. auwěrek, g. m. creditum, Borg, credit. na auwěrek bráti, est auf Borg nehmen.
• Wywěřiti, (wydłužiti ſe) mutuari, auf Borg nehmen. ut wywěřił ſobě od Kupce na ſſaty etc. Nota, â wěra, fit uerbum
• Wěrugi ſe, Sing. Imp. Neut. wěŕował ſe, wěŕowati ſe, (na wjru přigjmám) ad fidem accipio, ich nehme es auf mein glauben.
• Wěřowáwám ſe. Freq. Composita ex wěřugi ſe, fiunt perfecta.
• Nawěřowati ſe, ut doſti ſe mu nawěřował, y napřiſahał. etc.
• Rozwěŕowati ſe, ut aby mu ſe rozwěrował, a rozpřiſahał, neVwěřj.
• Zawěrowati ſe, est perfectum simplicis VII/425 uerbi, on ſe gak žiw ani nezawėrował, ani nezaduſſował etc. Composita 2 dæ Significationis ex wru.
• Odewřiti, odwjrati, aperire, aufmachen, eröfnen. uulgo loco d, t. pronunciant. ut odewři dweře, dům etc.
• Odewŕiti ſe, Meth. Significat, (swěřiti ſe) concredere, υertrauen. ut odewřeł gſem ſe mu we wſſem, (t. oznámił, co wjm, neb činiti mjnjm) omnia ipsi mea secreta concredidi. Ich hab ihm alles υertrauet, was ich im Sinn habe, oder Thuen will.
• Odewřený, part. paſs. apertus, aufgemacht, offen. ut otewřený dweře etc. Meth. Significat (vpřjmý, důwěrný) apertus, candidus, aufrichtig, redlich.
• VII/426 Odewřeně, (důwěrně) apertè, candidè, aufrichtig. měg ſe ke mně odewřeně, (t. důwěrnė)
• Odewřenoſt, (důwěrnoſt, Vpřimnoſt) sinceritas, confidentia. Aufrichtigkeit.
• Přiwřjti, přiwjrati, (drobet zawřjti) parùm occludere, wenig zumachen, zuſperren. ut přiwři dweře, claudas parùm portam, mach die Thür wenig zu. Item aperiendo uel claudendo comprimere, ut přiwŕeł djtěti prſty etc.
• dwéře, pl. g. f. alij etiam dwýře, fores, janua, die Thür. uide suo loco sub d.
• dwýrka, l. dwýřka, pl. g. n. dim.
• Rozewřjti, (na obě ſtrany odewřiti) ad utramq partem aperire, auf VII/427 beyde ſeiten aufmachen. Dicitur etiam, (ô wěcech, které ſe mohau roztahnauti) de rebus quæ poſsunt aperiendo extendi, ut rozewřjti vſta, pyteł etc.
• Rozwora,
• Sewřjti, Swjrati, (do hromady ſpogiti, Spogowati) coniungere, zuſammen Thuen. Adag. neſtrkeg prſtu, kde ſe dweře swjragj. Meth. truchliti, Sauženu býti, tristari, angi, anxiari, ſich bekümmern, geängſtiget werden.
• Sewřený, part. Meth. (zſaužený) anxius, bekümmert, geängſtiget. sewřený w swém swědomj ſe swjrá. Anxius in sua conscientia anxiatur.
• Sewřenj, anxietas, Angſt.
• VII/428 Sewřeně, anxiè.
• Sewřenoſt, anxietas, angor, Angſt.
• sewřjſſło, at moderno tempore, Powřjſło, uulgò Pobřjſło (čim ſe snop swjrá, a stahuge) uinculum stramineum, Strohband, wid.
• swornjk, g. m. (swornj hřeb) A swjrám, coniungo fit adjectiuum.
• Sworný, (gednomyſłný, gednoſworný) concors, einig. in plur. swornj, (kteřj gako społu zawřjni býti mohau) concordes. ¤ Nesworný, discors, Vneinig.
• Sworně, adu. (gednomyſłně, gednoſworně, concorditer, einiglich. Neſworně, discorditer, Vneiniglich.
• Swornoſt, (gednomyſłnoſt, gednoſwornoſt,) VII/429 concordia, unanimitas, Einigkeit. swornoſt vděłati, (smjřiti, sgednotiti, smłuwiti, w swornoſť, w mjr, w gednotu vweſti) concordes reddere, conciliare, einig, Einigkeit machen.
• Neſwornoſt, (roztržitoſt) discordia, Vneinigkeit.
• Zawřjti, zawjrati, claudere, occludere, zumachen υerſperren.
• Záwora, repagulum, obex, fürSchub.
• Záworka, dim.
• Záwjrka, g. f. Záwěrek, g. m. (dokonánj řeči, kázanj, aneb gine wěcy, konec) conclusio, epylogus, Beſchluſs. Záwjrka, (gmenuge ſe take mjſto přjkré, kde ſe wozy zawjrati muſý) locus præceps, ubi currus sufflamine suffla VII/430 minantur. Ort, allwo die Wägen eingehemmet werden. ut na Záwjrce nás obrali wogacý etc.
• Záwěrka, (geſt náſtrog, kterým ſe wůz zawjrá) sufflamen, hemmketten, hemmholtz; hinc dicimus Zawřjti wůz (na oſtro, neb na hładko) sufflaminare currum, den Wagen hemmen. Nota, aliqui Zawjrka, et Zawěrka, unum pro altero ponunt. Nota 2 do Hæc uerba 2 dæ Significationis, participium paſsiuum cum gſem, in jn. ut wſſecek žáłoſtj, a boleſtj sewřjn etc. de hoc uide Grammaticam. Nota â wru 2 dæ Significationis deriuatur.
• Weřege, postis, Thürpfoſten. Item secundùm aliquos: (čep, na němž VII/431 ſe dweře odwjragj). axis, Spill. hinc deriuatur.
• Weřegný, adj. proto že, ſkrze weřege, t. odewřené dweře wſſicknj gdau, est (odewřený, obecný, l. obecnj, Zgewný, wſſemznámý,) publicus, communis, gemein, offentlich.
• Weřegně, (wůbec, zgewně) publicè, offentlich.
• Weřegnoſt, Subst. Significat 1 mo (Weſſkerenoſt) uniuersitas, die Uniwerſität. 2 do Powſtanj, a wyzdwjzenj wſſeho lidu, některé Země, neb Králowſtwj, proti Nepřjteli, uniuersalis omnium in aliquo regno, uel prouinciæ insurrectio, causâ hostem propulsandi, ein allgemeiner Aufbott.
• VII/432 Weřegnjk, Weřegnownjk, Generalis, ein General.
• Weřegnoſta, g. m. (Negwyšſſj Weřegnjk) Generaliſsimus, Feldherr.
• Weřegnec, g. m. (bogownjk z Weřegnoſti)
• Weřegnecſký, adj. (co k weřegnoſti přiſłuſſj)
• Weřegnecſky, adu. aperto marte, offentlich, ohne υortheil.
• Weřegnjcſký, adj. (co k Weřegnjku patřj)
• Weřegnoſtſký, l. Weřegnoſtowſký, (co k weřegnoſtowi patřj) Nota. Ex uerbis odewřjti, odwjrati, aperire, et zawřjti, zawjrati, claudere. quæ sibi sunt contraria, fiunt adhuc alia uerba Decomposita, nempe admittunt adhuc alias VII/433 præpositiones, cum hac tamen Significationis distinctione, quod Decomposita, ex odewru, et zawru formata, Significant unum tantùm actum apertionis, uel occlusionis, formata autem ex odwjrám, et Zawjrám, Significant plures actus, seu plures apertiones, et occlusiones. de quo uide Grammaticam P. 2 da.
• doodewřjti, doodwjrati, (něco máło odewřeného, do konce odewřjti) quod parùm erat apertum, plenè aperire. gar aufmachen. ut doodewři to okno, aperi hanc fenestram totaliter, mache das Fenſter gar auf. Proč nedoodwjráſs pořád těch oken. quare non aperis una uice omnes fenestras. Warumb macheſt du nicht nach einander alle fenſter auf. Contrarium eius est.
• VII/434 dozawřjti, dozawjrati. (do konce zawřjti) totaliter occludere, gar zumachen, υerſperren. ut dozawři to okno, dweře etc. Proč nedozawjráſs pořád těch oken etc. sunt exempla superioribus contraria.
• Naodwjrati ſe, Nazawjrati ſe, (s odwjránjm, neb zawjránjm vſtati) ut doſti ſe gjm naodwjrał, a nazawjrał. Satis diu illis aperiebat, et claudebat etc. Er hat ihnen lang genung auf, Vndt zugemacht. Nota, na, cum odewru, non construitur, quia pluralitatem actuum Significat. Decomposita autem ex odewru, unum actum Significant. Idem de præpos. z.
• Poodewřjti, (drobet máło odewřjti) VII/435 parùm aperire, etwas wenig aufmachen. Cum odwjrám non construitur, sed cum zodwjrám, ut infra.
• Přizawřjti, (drobet zawřjti) parùm claudere, wenig zumachen. ¤ Contrarium est Poodewřjti.
• Rozodwjrati, (na obě ſtrany zodwjrati) ut wſſechny okna rozodwjrał, (t. zodwjrał.)
• Vzawjrati, (dobře zawřjti) benè occludere, wohl zu machen. ut on swau komoru na mnoho zamků vzawjrał. multis seris suam cameram occlusit, Er hat ſeine Cammer mit υiel Schlöſſern υerſperret. Cum zawru non construitur.
• Zodwjrati, (znamená rozdjłné odewřenj) Significat plures apertiones, id est VII/436 pluralitatem apertionum, uel omnes. ut wſſechny okna, y dwéře zodwjrał. omnes fenestras, et januas aperuit. hat alle fenſter, Vndt Thüren aufgemacht. Nota, admittit adhuc alias præpositiones, ut
• dozodwjrati, idem quod, doodwjrati.
• Pozodwjrati, (na pořád zodwjrati, idem quod zodwjrati.) ut wſſechny wokna, y dwéře pozodwjrał.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod