Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: VII/147–VII/154

• Wełý, (wełký, hrubý) magnus, groſß, sed apud nos non est in usu.
• Weljm, Præt. weleł. Inf. weleti, Sing. Imp. Neut. jubeo, ich heiſſe. Nota hoc uerbum non admittit tempus perfectum. ideo nulla Composita habet.
• VII/148 Wełmi, adu. Pol. wěle, (hrubě, náramně, welice) ualde, Sehr.
• Tak welmi, (tak hrubě, tak welice, tak náramně) tantopere, adeò, in tantum, ſo ſehr. etc. Náramně wełmi, mirè, insigniter, uehementer, gar zu ſehr.
• Weliký, welký, (hrubý) magnus, groſß. Comp. wětſſj, Sup. Negwětſſj. adu. wjce, wjtce, plùs, negwjce, plurimùm, maximè.
• Welice, idem quod wełmi. wełmi. welice, (přjliſs welmi, přes přjliſs) quàm maximè, gar zu ſehr.
• Welikoſt, wełkoſt, magnitudo, Großheit.
• Weličjm, wełčjm. Sing. Imp. dupl. Significationis. Act. habet weličił, weličiti, magnifacere, groſßmachen. Paſs. weličeł, weličeti, magnifieri, groſß werden. VII/149 Perfectum eius est, zweličeti, zweličiti.
• Wětſſjm, (â wětſſj) idem quod; weličjm. Perfectum eius est zwětſſiti, zwětſſeti. Imperfectum formatur in ugi, ut zweličugi, zwětſſugi etc.
• Welikomocný, præpotens, magnipotens, groſßmächtig.
• Welikomocně, adu. præpotenter, groſßmächtig.
• Welikomocnoſt, magnipotentia, magnificentia, Groſßmächtigkeit, herrligkeit.
• Welikomocnjm, Sing. Imp. dup. Signif. Actiuè, -ił, -iti. Paſsiuè, -ěł, -ěti. præpotentem reddo, præpotentem fieri. Perfectum eius est, zwelikomocniti, zwelikomocněti.
• Welikonoc, Wełkonoc, Wełkunoc, g. f. (weliká noc) Pamatka wegročnj, VII/150 Wzkřjſſenj Kryſta Pána. Pascha.
• Welikonočnj, adj. Paschalis, öſterlich. ut Welikonočnj radoſt, sławnoſt, Pondělj etc.
• Welebjm, -ił, -iti. Sing. Imp. Act. magnifico, laudibus extollo, ich lobe hoch, ſehr. etc. ut Welebj duſſe má hoſpodina, Magnificat anima mea Dominum. hinc
• Welebný, (důſtogný, wzneſſený, sławný) Magnificus, Inclytus, herrlich, groſſmächtig.
• Přewelebný, ualdè magnificus. ſehr herrlich.
• Welebně, (duſtogně, wzneſſeně) magnificè, Splendidè, herrlich, Namhafftiglich.
• VII/151 Welebnoſt, (duſtognoſt) magnificentia, amplitudo. herrlichkeit, hochheit, Groſſmächtigkeit, Würde.
• Welebjm ſe, paſsiuè (chwaljm ſe,) laudo me, ich Lobe mich. Item, welebně, (honoſně, zpyſſna) gdu, fastuosè, superbè eo, ich gehe hoffärtiglich. Composita ex welebjm sunt perfecta. Ex Actiuo fit tantum
• Zwelebeti, (złepſſiti, naprawiti, k zroſtu, a wzniku pomocy) meliorare, restaurare, ad florem perducere, incrementum addere. υerbeſſern, zu einen Beſſern Standt bringen. ut on geſt ten statek welice zwelebił. ille hoc bonum ualdè meliorauit, er hat das Guth ſehr meliorirt. Ten Oppat welice ten VII/152 Kłaſſter zwelebił. Ten Pán welice to Knjžetſtwj zwelebił.
• Zwelebenj, (zlepſſenj, zrůſt.) melioratio, incrementum, υerbeſſerung, Zunehmung, Mehrung. ut Pokłádá ſobė zlepſſenj toho Statku m/10 f. æstimat meliorationes illius boni m/10 f. Er ſchätzet ihm die meliorationes des Guths Vmb m/10 f. To Králowſtwj, Knjžetſtwj, hrabſtwj, Panſtwj, přicházý k znamenitému zwelebenj, hoc regnum, principatus, comitatus, dominium insigniter crescit. das Königreich, hertzogthum, Graffſchafft, herrſchafft nehmet ſtattlich zu. etc.
• Zwelebený, part. paſs.
• Zwelebenoſt, idem zwelebenj.
• Zwelebjm, Fut. perf. ut jam dictum, format Præsens Imperfectum in ugi. VII/153 ut zwelebugi, Præt. zwelebował, Inf. zwelebowati.
• Welebjm ſe, admittit sequentes præpositiones.
• dowelebiti ſe, (dogjti) peruenire, biſs dahin kommen.
• Odwelebiti ſe, (odgjti) abire, weg gehen.
• Přiwelebiti ſe, (přigjti) aduenire, kommen.
• Wywelebiti ſe, (wygjti) exire, ausgehen.
• Zawelebiti ſe, (zagjti.) Nota, si est nobis inferior, uel in nostra potestate, uel seruitio, tunc solemus illum per hoc uerbum, welebjm, irridere. quod magnificè, id est per Irroniam, tardè ueniat. gak ſe welebj? giž ſe gednau přiwelebił! co gſy ſe giž přiwelebił?
• VII/154 Weleſławjm, Sing. Imp. act. idem quod welebjm, magnifico, sed in potentiori Significatu. ¤ Tempus perfectum et consequenter præpositiones non admittit. u. Słáwa, l. Słonjm.
• Weleſławný, weleſławně, Weleſławnoſt. id quod Welebný, welebně, welebnoſt.
• Wełbłaud, g. m. Camelus, Camel.
• Wełbłaudowý, adj. Wełbłaudowá ſrſt, pili cameli, Camelhaar. Item hoc nominè solemus etiam, stupidum uocare, ut to ge wełbłaud. Wełbłaude, (hłaupým ſe řjká)
• Wełryba, g. m. cetus, Walfiſch. dicitur etiam Wełryb. g. m.
• Wełrybj, adj. ut wełrybj zub, sádło etc.

Strany zdroje: VII/450–VII/459

• Wůle, g. f. conuenit cum multis linguis deriuatiuè. uoluntas, der Wille.
• Po wůli vděłati. (t. tak aby ſe libiło) po wůli býti, k wůli něco včiniti, ad placitum alterius aliquid facere, zu gefallen Thuen. proti wůli činiti. contra uoluntatem facere, wider des andern Willen etwas Thuen. Něco mu negni po wůli. (něco ho mrzý,) displicet ipsi aliquid, Es υerdrüſſet ihn etwas.
• Podle twé wůle, l. po twé wůli, podle twe liboſti, podle twého aumyſłu) pro tuo arbitrio, nach deinem Willen.
• VII/451 Budeli wůle Božj, budeli wůle Pána Boha, (dáli Bůh, dáli Pán Bůh, budeli ſe Bohu ljbiti, popřegeli Bůh zdrawj,) Si Deus uolet, uolente, fauente Deo, Wills Gott.
• dobrá wůle, Significat 1 mo (Kwas, hody) conuiuium, Gaſtung, Mahlzeit. ut był gſem na dobry wůli etc. 2 do Poſtaupenj negakeho práwa na pargameně pſané, ceſsio nominis solennis in membrana scripta, Gutter Willen.
• Poſlednj wůle, dicitur (Kſſafft) testamentum, ultima uoluntas, der letzte Willen, Teſtament.
• Wołný, adj. Significat 1 mo (swobodnau wůli magicý) liber, frey. ut gá gſem sobě wołný. Newołný, inuitus, Vnwillig.
• Wołně, liberè, frey. mohu tam wołně gjti. poſsum liberè illuc ire. Ich kann frey hin gehen. VII/452 Newołně, non liberè, inuitè, nicht frey, Vnwillig.
• Zwołna, adu. (powołně, z powołna, t. podle wůle,) ut zwołna gjti, (t. wedle wůle, polechku, znenahła) paulatim ire, gemach gehen.
• Wołnoſt, Subst. swoboda, freyheit. Newołnoſt. Nota Methaphorice Significat
• Wołný, (proſtranný) amplus, spatiosus, breyt. Newołný. ut wołný dům, ſſat; swětnice etc. Wołný ſtřewic, newołný ſtřewic.
• Wołně (proſtranně) amplè, spatiosè, geraumiglich. Newołně. ut může tam wołně wůz s čtyrmi koňmi obratiti. (t. proſtranně) Gakſy gſem VII/453 newołně seděł, ležeł, ſſłapił etc.
• Wołnoſt, (proſtrannoſt) amplitudo, spatium, die Breyte. ¤ Newołnoſt.
• dobrowołný, adj. (nepřinucený, chtěgicý, swobodný) uoluntarius, spontaneus, facilis, freywillig. dobrowołná smłauwa práwa łomj.
• dobrowołně, adu. (nepřinuceně, swobodně, chtě) uoluntariè, libere, sponte, freywillig.
• dobrowołnoſt, Subst.
• Powołný, adj. (po wůli, ochotný) obsequens, willig, dienſtwillig.
• Powołně, (ochotně) obedienter, gehorſamblich, dienſtwillig.
• Zpowołna, adu. idem quod zwołna.
• Powołnoſt, obedientia, dienſtwilligkeit.
• Swewołný, adj. (ô swé wůli chodicý, VII/454 zauffałý, nezwedený) petulans, proteruus, nequam, Muttwillig, frech.
• Swewołně, adu. petulanter, nequiter, Muttwillig, muttwilligerweiße.
• Swewołnoſt, petulantia, nequitia, Muttwilligkeit, Muttwill, frechheit.
• Newole, g. f. (různice, swáda, swár) discordia, diſsidium, Zwitracht, Vneinigkeit, Widerwillen.
• Zwůle, g. f. (dobré bydło, swoboda něčeho, Přiležitoſt, proſtrannoſt, pohodlj, l. pohodłnoſt.) ut má tam znamenitau zwůli na tom ſtatku, (t. dobrau pohodłnoſt, dobré bydło) habet in illo bono egregiam commoditatem. Er hat auf dem Gutt treffliche Gelegenheit. Má wełkau zwůli w swém domě, na swém statku (t. VII/455 proſtrannoſt, a pohodlj) má zwůli w seděnj etc.
• Zwůle, dicitur etiam in alieno, słužebnoſt, Seruitus, dienſtbargkeit. ut jus uenandi, piscandi, pascendi, Et cætera. Et sic sub nomine Zwúle, omnia ista continentur.
• Zwołný, adj. Adag. zwołné seděnj, půł zwůle.
• Zwołně, adu. Zwołnoſt, Subst. idem quod zwůle. A wuole prouenit, Woljm.
• Woljm, Sing. Imp. act. wolił, woliti, (wybjrám, raděgi chcy) eligo, malo, ich erwähle, will lieber. etc.
• Wolenj, g. n. (wybránj) electio, optio, Erwählung.
• VII/456 Wolený, part. paſs. electus.
• Wolenec, g. m. idem quod wolený. ¤ Per abusum Wolenec, dicitur etiam (Wolitel, Wolinoſta, Wolič) Elector.
• Woljwám, Freq. Composita ex woljm, fiunt perfecta. ut wywoljm, fut. wywolił, præt. wywoliti, Inf. Imperfecta Composita, habent in præs. ugi, ut wywolugi, wywołował, præt. wywołowati, Inf. Et sic cætera.
• dowoliti, dowołowati, (powoliti) consentire, concedere, permittere. Bewilligen, erlauben. ut geſt mi dowoleno, est mihi licitum, iſt mir erlaubet. habet Accus. l. Dat. gá to. ( l. tomu) dowoljm. ¤ item præp. k. gá k tomu dowoljm. VII/457 Nota, uerba negationem habentia, habent Semper Genit. ideo dices: Gá toho nedowoljm.
• dowolenj, g. n. (powolenj) consensus, conceſsio, licentia, Bewilligung, Erlaubnuſs. s dowolenjm Pánj, cum licentia Domini, mit Erlaubnuſs Ihr herrn.
• Powoliti, powolowati, idem quod, dowoliti.
• Podwoliti ſe, (zakázati ſe, přiſlibiti, vwoliti ſe) polliceri, recipere in se, offerre se, υerhayſſen, zuſagen, υerſprechen.
• Podwolenj, part le.
• Přiwoliti, přiwolowati. aſsentiri, bewilligen, beyfallen. ¤ cum præp. k. gá k tomu nepřiwoługi, (t. neswoługi, nepřiſtupugi) non aſsentior huic rei, ich bewillige nicht darzu.
• Přiwolenj, aſsensio, Bewilligung.
• VII/458 Swoliti, swolowati, consentire, bewilligen. cum præp. k. ut gá k tomu swolugi (t. powoługi, dowoługi) consentio ad hoc, ich bewillige darzu. Item Accus. swoliti na obecnjm sněmě tolik etc.
• Swolenj, consensus, Bewilligung. ¤ ut Obecné Zemſké swolenj.
• Vwoliti ſe, vwołowati ſe, idem quod podwoliti. utrumq cum præp. k. ut vwolił ſe, podwolił ſe sám k tomu, uel vwolił ſe, podwolił ſe, sám to Včiniti, l. že to sám Včinj. promittit hoc se ipsemet facturum, Er hat υerſprochen es ſelbſt zu Thuen.
• Vwolenj, nomen participiale. dobrowołné vwolenj, práwa łomj.
• Wywoliti, wywolowati, (wybrati, VII/459 wybjrati, obljbiti ſobě) eligere, optionem habere, auswählen, ausklauben.
• Zwoliti, est perfectum Simplicis uerbi. (wywoliti, wybrati, obljbiti) eligere, erwählen. Zwolił ho sobě za Pána. Zwolił sobě deſet mužů etc.
• Weljm, (raddu dáwám, poraučjm) suadeo, jubeo. Aliqui ex hoc fonte deriuant, quod quære sub wełý.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod