Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: VII/167–VII/178

• Wěſým, wěſſjm. ( â wegſſjm, t. powyſſugi. uel etiam â wězým, t. činjm aby wězeł, zawjzł) pendo, appendo, suspendo, ich hencke an, binde an, heffte an. VII/168 Nota, wěſým habet in Præt. weſył, Inf. wěſyti. ¤ Wěſſjm autem habet, wěſſeł, wěſſeti. Et sic composita. Wěſýwám, wěſſjwám Freq. Composita ex wěſým, sunt perfecta. ut Zawěſým. ¤ Imperfectum tempus formant in ugi. ut Zawěſſugi, zawěſugi. et iungitur cum sequentibus præpositionibus.
• dowěſyti, dowěſſeti, (oſtatek powěſyti) reliquum appendere, das Vbrige anhencken.
• Nawěſyti, nawěſſeti, cum præp. na (mnoho powěſyti) multùm appendere, Viel anhencken. ut Nawěſył, l. nawěſſeł na sebe złatých řetezů, appendit supra se aureas catenas. Er hat an ſich υiel goldene Ketten gehencket. VII/169 Nota, quando de una re est sermo, tunc hoc uerbo non est utendum, sed powěſyti, zawěſyti. ut powěſył ſy na hrdło złatý řetěz etc. appendit collo auream catenam, Er hat an den halſ eine Goldene Ketten gehenckt.
• Obwěſyti, obwěſſeti, (wůkoł nawěſſeti, powěſyti) circum appendere, Vmbhencken.
• Oběſyti, ( eliso w. est proprium Carnificis, ) prowazem na hrdłe treſtati, suspendere, patibulo affigere, aufhencken, an den Galgen hencken.
• Oběſſený, Part. paſs. Suspensus, aufgehencket.
• Oběſſenec, Subst. idem quod oběſſený. Item suspendendus.
• Odwěſſeti, (s wěſſenjm hotowu býti)
• VII/170 Powěſým, powěſyti, est perfectum uerbi simplicis.
• Powěſſeti, (mnoho zwěſſeti) multos suspendere, υiel aufhencken.
• Pŕewěſyti, Vberhencken. ut přewěſył płáſſt přes bidło.
• Přiwěſyti, cum præp. k. et na. secundum regulam Grammatices. appendere, anhencken, anhefften.
• Přiwěſyti ſe, adhærere.
• Prowěſyti, Prowěſſeti, (naſkrz nėco powěſyti) durch hencken.
• Rozwěſyti, rozwěſſeti, (na ruzno, sem tam powěſyti) hinc inde, huc illuc suspendere, hin Vndt her anhencken. ¤ ut po cełý swětnicy ſobě rozwěſſeł.
• Vwěſyti, idem powěſyti, l. zawěſyti. Kdos to vwěſył?
• VII/171 Wywěſyti, wywěſſeti, (wen powěſyti) expandere, exponere, aushencken.
• Zwěſſeti, idem quod powěſſeti. ten Kat gich na ſta zwěſſeł.
• Zawěſyti, appendere, anhencken. Zawěſył ručnicy na ſtěnu, appendit bombardam ad parietem, Er hat die Büchſen an die Wandt gehencket. Zawěs buben.
• Zawěſyti, (zaſtawiti) suspendere, in suspenso halten. ut ta wėc geſt zawěſſená na saudu, hæc res est suspensa per litem.
• Zawěſyti, cum Dat. personæ. ¤ Meth. (omłuwiti, přechytrati někoho) ut Zawěſył mu gednu. Er hat ihm eins angehencket.
• Záwěs, g. m. záwěſý, g. n. (na čem dweře, neb wrata wiſý) cardines, VII/172 Thürangel.
• Zſwěſyti, (dołu zſehnauti) deorsum declinare, hinunter hencken. ut zſwěſył hławu, hubu. Zſwěſa hławu, ſſeł po swegch. Meth. hubu zſwěſyti, (tagně ſe hněwati) occultè irrasci, dum quis non audet obloqui.
• Wiſým, -eł, -eti. Sing. Imp. Neut. pendeo, ich hange. Phr. na właſu twůg žiwot wiſý. Swět tento na tenké nitce wiſý.
• Wiſák, g. m. bulga, Satteltaſch.
• Wiſáček, g. m. dim. (małý waček) sacciperium, uidulum, kleines felleiſen.
• Wiſatka, g. m. (ptáček) auicula, Vögelein. Item auis in uiscopendens.
• Wiſák, Wiſatka. který gednau zawjſł a zaſe wywáz. ¤ Meth. chytrák, sſibał, VII/173 astutus, ueterator. ein alter liſtiger Geſell, ein geſchwinder Schalck.
• Wiſelec, od ſſibenice vpadłý, neb wyproſſený, item ſſibenice hodný) qui â patibulo decidit, uel uiâ gratiæ liberatus est. item patibulo dignus. GalgenVogel, Galgen werth.
• Wiſelecſký, adj. idem Wiſelec. Item, utimur hoc nomine ad reprehendendum, increpandum, execrandum. man gebraucht ſich auch des Wortes zum ſchelten. ut Wiſełecſký kłuku, cos to vděłał? tu nequam, quid hoc fecisti, du Galgen Vogel, was haſt du das gethan?
• Wiſelice, (Srbowe sſibenicy gmenugj.) Qualis est patibulum, Galgen bey denen Waſſer Polacken.
• Wiſutý, (wiſycý) pensilis, hangend.
• VII/174 Wjſnu, l. wiſnu. wjſł, wjſnuł, wjſnauti. (začinám powiſowati.) incipio in suspenso hærere, Ich fange an zu hangen. Ex Wjſým, wjſnu Composita sunt perfecta. obseruata differentiâ de qua in Gramm. P. 2. Cap. 25. Obseru. ¤ Imperfectum tempus formant, in ugi. ut Zawiſugi. etc. Admittunt sequentes præpositiones.
• dowjſnauti, (dokonale vwjſnauti, dowjznauti.) wjſne, až dowjſne.
• Nawėſeti ſe, (dłauho wiſeti) diu pendere, lang hangen. doſti ſe nawiſeł, satis diu pependit, er hat lang genung gehangen.
• Odwiſnauti, dependere, abhangen. Vtiał ho w hławu, až mu hned Vcho odwiſło.
• Odwiſłý, adj. odwiſłých vſſj, flaccus.
• VII/175 Powiſeti, (drobet wiſeti) parùm pendere, wenig hangen, erhencket werden. Neſſkodiło by, aby za swau łež drobet powiſeł.
• Přewiſowati, přewiſnauti, dependere, Vberhangen. hrubě to přewiſuge, vděleg to tak, aby nic nepřewiſowało.
• Přiwjſnauti, (přiwěſyti ſe.) adhærere.
• Vwjſnauti, zawjſnauti, (vwjznauti na hoře) adhærere, pendens manere.
• Zſwiſnauti, dołu wiſeti, deorsum pendere.
• Zſwiſle, g. f. (co dołu wjſý,) Namětek, Přjſtřeſſj, suggrundium, Vberhang. adag. což ge mu zſwiſło. (t. vbyło čehokoliw)
• Zſwiſłý, deorsum pendens, abhängig.
• Zawjſnauti, idem quod Vwjſnauti. VII/176 Item. Meth. zuſtati wězeti, Zawjznauti, in suspenso manere, ſtecken bleiben. Newjm, načem to zawiſło, (t. zuſtało) zawiſła ta Spráwa, res indecisa mansit. uide zawjznauti. Deriuata.
• Wiſſně, g. f. (že na dłauhých ſtopkách wiſý, owoce wiſſňowý) cerasum, Kirſche. Item ſtrom wiſſňowý, cerasum, KirſchBaum.
• Wiſſňowj, collect. mnoho ſtromů wiſſňowých.
• Wjch, g. m. wjcha, g. f. (cokoli ſe wywěſſuge na znamenj prodage, napoge, Sena, a ginych wěcý.) wěnjk, hedera. Adag. zmokł pod wjchem. Piłněgſſj VII/177 wjchy, než koſteła.
• Wjſſek, dim.
• Wjſſek, dicitur etiam, snopek, hrſt, manipulus, handtbüſchlein. Item, hrſt słamy, kterauž winné křowj wážj, manipulus straminis, quo uites ligantur, Bandtheffte.
• Wěnjk, g. m. idem quod wjcha, hedera.
• Wěchet, g. m. (â wjch) geſt hrſt, neb wjſſek mrwy, ſłámy, hnoge, tráwy etc. k zacpánj djry, a neb k wytiránj náčenj, t. nádobj.
• Wěchet, Meth. Opowrhłý, Opowrhlec. Spretus, et abiectus. ut geſt wěchtem v wſſech lidj. Gako wěchtem ſobě poſtrkugi.
• Weſs, g. f. (že ſnadně ſe zawěſſuge, zawjſne) pediculus, Lauſs. ¤ má wſſj, VII/178 až z něho kapagj.
• Weſſka, dim. Item uituperamus hoc nomine alterum. ut Znametný weſſka. loco Weſſkowitý. Adag. wybrał mu weſſky. Těžko poſłauchat, když weſs kaſſle.
• Wſſiwý, Weſſkowitý, aliqui etiam, wſſawý, at malè, pediculosus.
• Wſſiwě, weſſkowitě, adu.
• Wſſiwoſt, weſſkowatoſt, Subst.
• Wſſiwec, idem wſſiwý. Item pedicularis, Lauſskraut.

Strany zdroje: VII/256

• Wiſým, wiſeti, u. wěſſjm.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod