Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: VII/243–VII/249

• VII/244 Wina, ( Alij winna) g. f. culpa, die Schulde. (â uerbo winu, nebo zle čině, do złoſti ſe wine, až ſe zawine: t. zaplete, že newj kam, a potom pokuta naſleduge.) Winu někomu dáwati, l. na někoho wzkładati, wztrkati, est, inculpare, culpam in aliquem reijcere. einem Schuld geben.
• Winný, culpæ reus, ſchuldig. Construitur cum Instr: ut on ge tim winen, ille est in culpa huius, er iſt daran ſchuldig. On geſt geho smrti winen.
• Wjnnjk, id est, qui mihi aliquid mali facit, et manet in culpa. idem ferè quod winný. aliquando dłužnjk, debitor, Schuldner. ¤ Item hřjſſnjk, peccator, Sünder. Math. 6.
• Newina, newinna, innocentia, Vnſchuld.
• VII/245 Newinný, innocens, Vnſchuldig.
• Newinně, innocenter, Vnſchuldig.
• Newinnoſt, idem quod newina. Adag. Newina ſe klewet nebogj. conscia mens recti famæ mendatia ridet. Newinně k tomu přiſſeł. Er iſt Vnſchuldig dazu kommen.
• Powinný. ( â winný) dłužný, zawázaný k něčemu obligatus, υerbundenſchuldig. ut Geſt powinen každoročně ze swyho statku po 20 ff płatiti. Est obligatus annuatim ex suo bono 20. Sexagenas soluere. Er iſt ſchuldig alle Jahr zu 20. ff. υon ſeinem Gutt zu zahlen.
• Powinnen gſem, Præs. powinnu býti. Inf. Significat. dłužen gſem, dłužnu býti. debeo, sum debitor, ich bin ſchuldig.
• Powinně, adu. powinně to činj, facit VII/246 hoc ex obligatione. Er thuet es aus der Schuldigkeit.
• Powinnoſt, obligatio, Schuldigkeit.
• Powinnoſt. Significat etiam, Auřad, officium, Ambt. ut má na sobě powinnoſt, t. auřad. Geſt w powinnoſti. Item, juramentum, Eidt. ut Powinnoſtj stwrditi, (t. přjſahau) juramento confirmare, mit dem Eidt Bekräfftigen.
• Powinnowatý, idem quod Powinný. Nota Powinen et Powinnowat, in Significatione, debeo, habent Accuſ. ¤ ut Geſt mi powinen, l. Geſt mi powinnowat tři sta złatych, debet mihi trecentos florenos. Er iſt mir drey hundert Gulden ſchuldig. Potest construi etiam cum Instr: ut negſem mu tim powinen. Negſem mu VII/247 ničimž powinen. Geſt mi tjm płatem od ſtarodáwna powinen. hinc fit uerbum.
• Powinnugi, Imp. Sing. -ował, -owati. debeo, ich bin ſchuldig. ut Powinnuge mi sto złatych etc.
• Winnjm, ( â winný) præt. winił, Inf. winniti. est Sing. Imp. act. conuenio, accuso, ich beſchuldige, υerklage, rechtlich υornehme. Construitur cum Accus: et præp. z. ut winnj ho ze sta Kop, accusat illum ratione centum sexagenarum. Er klaget ihn an wegen 100 etiam cum pro, potest construi. ut winnj ho pro sto kop, sed cum z. meliùs et usitatius.
• Winnjwám, Freq. Composita ex winnjm. Sunt omnia perfecta. ut obwinnjm, fut. VII/248 perf. obwinił, Præt. perf. obwiniti, Inf. perf. Præsens Imperf. formant in ugi. ut obwinňugi, obwinňował, obwinňowati
• Obwinňowáwám, Freq.
• Obwiniti, act: (obžalowati) accusare, anklagen. Construitur sicut Simplex: est terminus juridicus, et habet propriè locum in causis Ciuilibus. ut obwinił ho ze sta Kop. E contra, obžałowati, habet locum in Criminalibus. ut Obžałował ho z hrdła. Adag. Kdo nic neprowinił, l. nezawinił, obwinňowati ho nepotřebj.
• Obwiněný, Reus, accusatus, beklagter.
• Obwiněnj, accusatio, die Klage.
• Prowinniti, et zawinniti, paſsiuè. (přečiniti, prohřeſſiti, zhřeſſiti, VII/249 přeſtaupiti, něčeho ſe dopuſtiti.) delinguere, committere, peccare. υerbrechen, υerſchulden, ſich υergreiffen, ſündigen. Něco mnoho prowinił.
• Prowinniłý, zawinniłý, Part. paſs. qui deliquit, delinquens, υerbrecher.
• Prowinněnj, Zawinněnj. (přečiněnj) Partle. delictum, das υerbrechen.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod