Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: V/698–V/703

• Stráhnu, in præt. ſtřáhnuł, l. ſtřahł, Inf. ſtřáhnauti. Sing. Imp. act. (pozor dáwám na něco, hljdám, čjhám) custodire, obseruare, hütten, Achtung geben. Oči hoſpodáře ſtřehau domu.
• Střjcy ſe, (nėčeho, před nėčim,) geſt warowati ſe, ſſetřiti ſe, cauere, ſich hütten.
• V/699 Střáhám, l. ſtřjhám, Freq. ſtřáhati, ſtřjhati.
• Střeh, g. m. pozor, cura, Achtung. mjti ſtřeh na někoho, neb po někom, (t. dáwati pozor)
• Stráž, g. f. idem quod ſtřeh. Item (warta) excubiæ, Scharwacht. Stráž nočnj, (ponůcka) uigiliæ, Schiltwacht. ſtogj na ſtráži, (t. na wartě)
• Strážný, adj. item Subst. (kdo ſtráž držj) custos, uigil. hütter, Wächter.
• Strážce, g. m. idem.
• Strážnice, g. f. (wěže, neb ſyc mjſto, Stráżných hłáſka) Wachtthurn.
• Stražjſſtě, g. n. idem.
• Stražjm, ſtražił, ſtražiti, Sing. V/700 Imp. act. idem quod ſtřehu. Item (ſtráž na někoho oſaditi, poljknauti) on na něho ſtražj.
• Stražjwám. Freq. Composita ex eo uide infra. Composita ex ſtřehu, et ſtřahnu sunt perfecta. ut wyſtřahnu. fut. Imperfectum formant ex Freq. ſtřáhám, et ſtřjhám. ut wyſtřáhám, wyſtřjhám. præs. Imp.
• Naſtřjcy, naſtřahnauti. cum præp. na, (na někoho. geſt ſtráž na něho oſaditi, poliknauti) Item (naweſti) instigare, anſtifften, anführen.
• Náſtraha, g. f. (ſtráž na někoho) Item (gaká koli wěc na někoho połéknutá, k wywábenj, a połapenj geho) V/701 ut náſtraha rybj. (wnada) esca, beiſſe. Náſtraha hrdłu (łahůdka) gulæ illecebræ, Lockſpeißen des Schlundes.
• Naſtřežený, naſtřáhnutý, part. paſs.
• Oſtřjcy, oſtřáhnauti, oſtřjhati, oſtřáhati, (geſt ſtrážj ſwau opatrowati někoho) cum Genit. et Accuſ. custodire, behütten. Psalm. 121. Nedřjmeť, ani neſpj ten, kterýž oſtřjhá Izraełe. Mich. 7. 5. oſtřjheg dweřj vſt ſwých.
• Oſtraha, g. f. (ſtráž, neb peče ô někoho) cura, Sorg.
• Oſtražný, oſtražitý, adj. (pozor dáwagicý, bedliwý) ut oſtražitý pes.
• Oſtražitoſt, oſtražnoſt. Subst.
• Přiſtřáhnauti, idem naſtřáhnauti. 2 dæ Signif.
• V/702 Vſtřjcy ſe, vſtřáhnauti ſe, cum Gen. (něčeho, geſt vwarowati ſe)
• Wyſtřjcy, wyſtřáhnauti, wyſtřjhati, wyſtřáhati. (nėkoho před někým, neb před něčim, t. nawěſſtj dáti, napomenauti ô nebezpečenſtwj) innuere, præmonere, anzeigen, warnen.
• Wyſtřjhati ſe, wyſtřáhati ſe, wyſtřjcy ſe, wyſtřáhnauti ſe (wywarowati ſe, vſſetřiti ſe, ſſtjtiti ſe) cauere, præcauere, ſich hütten, ſich υorſehen. ga ſe ho wſſeligak wyſtřjhám. Nota wyſtřjhám in hac Significatione, et wyſtřjhám â uerbo ſtřjhám infra, est differentia in Sensu, et tempore. nam illud est præs. Imp. et hoc est V/703 fut. perf. Et sic de aliis.
• Wýſtraha, l. weyſtraha, g. f. cautio, Warnung.

Strany zdroje: V/714–V/721

• Střjhám, ſtřjhał, ſtřjhati. Sing. Imp. act. (od hłáhołu, kterýž ſe tu děłá, ſtřih, ſtřih, ſtřih etc nužkami krágjm) scindere, mit einer Schär ſchneiden. Item ſtřjhati owce, (geſt holiti) oues tondere, die Schaaff Schären.
• Střjhnu, fut. ſtřjhnuł, l. ſtřjhł, V/715 ſtrjhnauti, est perf.
• Střjžjm, fut. ſtřjžił, ſtřižiti. est aliud uerbum perfectum, quod ſtřjhnu.
• Střjháwám. Freq.
• Střjhánj, Střjhnutj, ſtřjženj. n. part.
• Střjhánj, dicitur etiam (zpěw kobylek połnjch)
• Střjžený, ſtřjhnutý, ſtřjhaný. part. paſs. sciſsus, geſchnitten.
• Střjž, l. ſtřjže (čas ſtřjhánj owec) tempus tondendi oues. die Zeit Schaff zu ſchären.
• Střihacý, adj. (co ſtřjhá) ut ſtřihacý nůžky, forfices, die Schär.
• Střihadło, l. ſtřjhadło, g. n. Střihádko, dim. (náſtrog, gjmž ſe něco ſtřjhá)
• Střjhawý, adj. (co rádo ſtřjhá)
• V/716 Střihač, g. m. (kdo ſtřjhá) sciſſor, Schneider.
• Střjžiček, g. m. (maličky ptáček) regulus, Goldhänlein. Composita ex ſtřjhám, ſtřjhnu, ſtřjžjm, sunt perfecta. Et obseruabis inter illa regulam, de qua in Gram. P. 2. Cap. 25. Obs. not. ut wyſtřjhám, wyſtřjhnu, wyſtřjžjm, fut. perf. Imperfectum formant in ugi, ut wyſtřihugi, præs. Imp.
• Wyſtřihowáwám, Freq. Compos. Et sic reliqua.
• doſtřjhati, doſtřjhnauti, doſtřjžiti, (oſtatek ſtřjhati, neb ſtřjhnauti) reliquum Scindere, das Vbrige Schneiden. giž gá to ſukno na ty ſſaty dnes doſtřjhám. giž to doſtřjhni etc.
• V/717 Naſtřjhati, (mnoho neb máło ſtřjhati) dnes naſtřjhał na několikeré ſſaty. naſtřjhał tam kauſků papjru etc
• Naſtřjhati ſe. ut doſti ſe s tim naſtřjhał, a nic nedowedł.
• Naſtřjhnauti, (začjt drobet ſtřjhati) incipere scindere, anſchneiden. Když gſy giž naſtřjhnuł. giž to take doſtřjhni.
• Nadſtřjhnauti, (na horu ſtřjhnauti)
• Oſtřjhati, oſtřjhnauti, oſtřjžiti. circumscindere, Vmbſchneiden. gá to pěkně oſtřjhám, oſtřjžjm. oſtřjheg, neb oſtřjhni ten papjr.
• Oſtřižek, g. m. oſtřižky, plur. (kauſky małý ſtřjžený od čeho koliw) Flocken. Item (chłupy z oſtřjhaného ſukna) V/718 tomentum, Schärwolle, Flocken.
• Odſtřižek, g. m. odſtřjžky, plur. idem quod Oſtřižky.
• Odſtřjhati, odſtřjhnauti, odſtřjžiti. (něco od nėčeho) abscindere, abſchneiden.
• Odſtřjžený, odſtřjhnutý, odſtřjhaný. part. paſs.
• Poſtřjhati, Simpliciter Significat, (na pořad ſtřjhati) conscindere, in Stück zerſchneiden. Cum particula qaulificatiua, (drobet ſtřjhati) modicùm scindere, ein wenig Schneiden. poſtřjhá drobet, a hned vteče etc.
• Poſtřihowati, poſtřjžiti, poſtřihnauti, (ſukna) pannum tondere, Tuch Schären.
• V/719 Poſtřihač, g. m. (kdo poſtřihuge) panni tonsor, Tuch Schärer.
• Poſtřihacſký, adj. (co Poſtřihači náležj)
• Poſtřihacſky, po poſtřihacſku, adu.
• Poſtřihacſtwj, g. n. oppificium pannitonsoris, Tuch Schärers hand werck.
• Podſtřjhnauti, subscindere, Vnterſchneiden. podſtřjhli mu gazýk etc.
• Přeſtřjhnauti, přeſtřjhati, přeſtřjžiti, ad duas partes scindere, entzwey ſchneiden. Item (dále než náležj, a přes mjru ſtřjhnauti) ultra mensuram scindere. Vberſchneiden.
• Přeſtřjžený, přeſtřjhnutý, part. paſs.
• Přiſtřjhati, přiſtřjhnauti, přiſtřjžiti, přiſtřihowati, (wjce ſtřjhati) plùs scindere, mehr Schneiden, Zuſchneiden. V/720 on wzdycky přiſtřihuge. Meth. přiſtřihowati, (łháti) mentiri, aufſchneiden.
• Proſtřjhati, proſtřjhnauti (weſkrz něco) perscindere, durchſchneiden.
• Rozſtřjhati, rozſtřjhnauti, rozſtřihowati, discindere, zerſchneiden.
• Vſtřjhnauti, vſtřjžiti, vſtřjhati, vſtřihowati. (kus něčeho) partem abscindere, ein Stuck weg Schneiden. vſtřjhni kus papjru. půł łokte mu tykyty vſtřjhnuł. vſtřjhati, ( l. odſtřjhati, oſtřjhati) nechty vſtřjhnauti na ſſaty.
• Vſtřjhnauti ſe, scindere se, ſich ſchneiden.
• Wyſtřjhati, wyſtřjhnauti, wyſtřjžiti. excindere, ausſchneiden. wyſtřjhnauti l. wyſtřjžiti na ſſaty.
• V/721 Zeſtřjhati, (poſtřjhati) conscindere, in Stücke zerſchneiden. wſſechno to zeſtřjhał.
• Zaſtřjhnauti, zaſtřihowati (křiwě ſtřjhati, ſtřjhanjm zandati) on rád zaſtřihuge.

Strany zdroje: VII/482

• Wyſtřjhati, wyſtřjhowati, wyſtřjhnauti, u. ſtřjhnu.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod