Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: III/186–III/201

• hora, g. f. hůrka, dim. (Ex Hæbr. har, l. Græco horos, Wrch, kopec, pahrbek) mons, berg. 2 do Meth. (každa weliká wěc) quæuis res magna, eine jede Sach, ſo groſß iſt. ut děłá z toho horu, facit ex musca elephantem, hory doły slibuge, aureos montes pollicetur 3 io (winičný Pahrbkowe) montes uiniferi, Wienberg. má pěknau horu. etc. 4 to (důł, kde ſe kow dobywá) fodina, Ertzgrub. ut děłagj ſyłně hory. adag. nakłádá gako na złau horu, (ô daremném někoho nákładu.)
• III/187 hornjk, g. m. hornicý, plur. (kteřj hory děłagj) metallicus, Bergknapp.
• hornjcſký, adj. (co hornjku přiſłuſſj)
• hornjcſky, po hornjcſku, adu.
• hornjcſtwj, (hornjcſký obchod)
• horák, g. m. horacy, plur. (kteřj w horách bydlegj) Montanus, der in Gebürg wohnet.
• hornatý, adj. montosus, bergicht. hornato zde, hornaty krag, zem, etc.
• horſký, l. horný, adj. (co k horám přináłežj, anebo co zhor geſt.) montanus, ut horſſtj lide, horſké dřiwj, horný pole. etc.
• hůra, g. f. (wrchnj Strana domu, neb giného něčeho) pars superior domûs, uel alterius rei, das obertheil des hauſes. hinc aduerbia loci. zhůry ( aliqui etiam zeſhora) deorsum, herab, herunter. nahůru, l. nahoru, sursum, hinauff. wzhůru. (t. k huře) III/188 sursum, Vber ſich, aufwerts. na hůře, l. nahoře, superiùs, oben. adag. co k hůře, wſſe hůře, (řekła babka ze ſchodů łetic) omnia fatis in pejus ruunt.
• hornj, adj. idem quod horný, montanus, Item hornj l. hůrnj, (wrchnj, wrchněgſſj) Superior, ober.
• horý, adj. (tězký co zhory hůrau gde, gako, dým, płamen etc) ut horý oheň. etc. Item (złý) małus, Böß. sed non est in hac significatione in usu, præter Comparatiuum, horſſj, pejor, ärger, et Superl. neghorſſj, peſsimus, der ärgſte. Item hůře, hůřegi. adv. pejus, ärger.
• horſſjm, horſſił, horſſiti. Imp. act. (od horſſj: geſt něco horſſj činjm) deteriorare, ärgern. 2 do (k němu wjce přiwozugi) offendere, ärgern 3i o (vrážjm, kormautjm) scandalizare, ärgern.
• III/189 horſſjm ſe, est paſs. to wjno ſe čim dáłe, tim wjce horſſj. horſſjł ſe na mne, (t. hněwał ſe) horſſj ſe nad tim, etc.
• horſſjwám, horſſjwám ſe. Freq. Composita ex horſſjm, et horſſjm ſe, sunt perfecta. Imperfectum formatur in ugi ut zhorſſugi, præs. Imp.
• Pohorſſiti, zhorſſiti, pohorſſowati, zhorſſowati. Pohorſſiti ſe, zhorſſiti ſe, pohorſſowati ſe, zhorſſowati ſe. idem in Significatione perfecta, quod simplex. ut wjce to zhorſſił, nežli złepſſił. hrubě ſe na něho zhorſſował. Błahoſławený, k ſe nezhorſſj na mne, nade mnau.
• Pohorſſený, part. paſs.
• Pohorſſenj, n. part. scandalum, ärgerniſs. Item, (Vgma) præiudicium, Nachtheil. ut bez pohorſſenj práwa meho, ohne Nachtheil meines rechts.
• Pohorſſiteł, g. m. (kdo pohorſſuge)
• III/190 hřeſſjm, -ił, -iti. Imp. act. ( q. hořeſſjm, od horſſjm, t. hůře děłám, złe činjm) pecco, ich ſündige. Item (łagi) increpo, maledico, ich ſchelte. hrozně na něho hřeſſj.
• hřeſſjwám, freq. hřeſſjwał, hřeſſjwati.
• hřjch. g. m. (złe činěnj) peccatum, Sünde.
• K hřjchu. Interj. indignantis. y kam k hřjchu? quid audio! k hřjchuli ſe pak poděł? etc.
• Po hřjchu, Interjectio miserentis. Wám geſt do ſmjchu, ałe Nám po hřjchu. gá (po hřjchu) dał gſem gemu etc. me miserum, Leyder.
• hřjſſný, adj. peccans, Sündhafftig.
• hřjſſnjk. g. m. peccator. Sünder. Composita ex hřeſſjm sunt perfecta.
• Nahřeſſiti, et nahřeſſiti ſe, (nałáti ſe) giž toho dnes doſti nahřeſſił, l. giž ſe dnes doſti nahřeſſił.
• III/191 Pohřeſſiti, cum Genit. (pozdě wzpomenauti) serò recordari, ſPat gedencken. teprw gſem toho na ceſtě pohřeſſił. primò in uia sum huius rei recordatus, ich bin erſt aufm Weg deſſen ingedenck geweſen. dobře ho někdy pohřeſſj etc.
• Prohřeſſiti, (prowinniti, zawinniti, přečiniti) peccare, ſündigen. hruběs proti nemu prohřeſſił. etc.
• Prohřeſſiti ſe, (vſtawičným hřeſſenjm ſtratiti ſe, prołáti ſe) wſſakby ſe geden s njm prohřeſſił.
• Prohřeſſenj, subst. part. wětſſj geſt Božſké Miłoſrdenſtwj, než lidſké prohřeſſenj.
• Rozhřeſſiti, (od hřjchu oſwoboditi) absoluere, υon Sünden LoßſPrechen.
• Rozhřeſſugi, rozhřeſſował, rozhřeſſowati, est Imp.
• Zhřeſſiti, idem pohřeſſiti.
• III/192 hořjm, hořeł, ante dicebant etiam hořał, hořeti, Imp. Neut. (od horý: t. ohněm płápołám) ardere, brinnen, brennen. actiuum est páljm, uro. ich brenne. hořeti miłoſti, ardere amore, etwas ſehr lieben. adag. kde ſłáma, a oheň bljzko ſebe, rádo hořj. Item (prachnu) areo, dirr werden, tröcknen. ut hořj mu huba po rauſſj etc.
• hořjwám, freq.
• hořj, g. n. collect. (kde mnoho hor) Gebürg.
• Podhořj, g. n. (pod horami) sub montibus.
• Záhořj, g. n. (za horami) post montes, hinter dem Gebürg.
• Přjhořj, g. n. (k hůře) ad montes.
• Nadhořj, g. n. (na hůře) supra montes.
• horký, adj. (tepłý) calidus, heiſs. adag. přilił k tepłému horkého.
• III/193 horkoſt, całor, die hitze.
• horaucý, adj. ardens, brennend. ut horaucý pekło.
• hořký, adj. (paprný, nebo wſſechny wěcy hořké, horkého přirozenj gſau) amarus, bitter.
• hořce, adu. amarè, Bitterlich. hořce płakał, nařjkał, etc.
• hořkoſt, amaritudo, Bitterkeit.
• hoře, g. n. (t. hořkoſt, a bołeſt ſrdce) lamentatio, dolor animi, mæstitia, leid, hertzleid, Bekümmernuſs, Traurigkeit, Wehklag. ach meho hoře! ach auwe na mé hoře! adag. zwj po čem hoře płatj. (t. pykne)
• hořekugi, -ował, hořekowati, Imp. neut. (geſt na ſwé hoře nařjkati) lamentari, wehklagen, Vndt jammern. Composita ex eo sunt perfecta. na- po- III/194 wy-za-hořekowati. doſti toho nahořekował, a wſſak ſobě nic newyhořekował, pohořekował ſobě, pak nechał tak. Zahořekował ſobě, odtud vmřeł.
• hořec, g. m. (kořen hořký) gentiana, Entian.
• hořcowý, l. hořecowý, adj. Composita ex hořjm, sunt perfecta, ut dohořjm, fut. perf. Imperf. formatur ex freq. hořjwám, et in ugi. ut dohořjwám, l. dohořugi, præs. Imp. dohořjwati, l. dohořowati, Inf. Imp.
• Dohořeti, dohořjwati, dohořowati, (do konce hořeti) nech ať to dohořj, ſwjčka dohořj, dohořuge, přines ginau.
• Nahořeti, cum Gen. nahořeło popełe, vhlj etc. Item (začit hořeti) aduri, anbrennen.
• Nahořełý, (napałený) part. neut. adustus, III/195 angebrent. nahořełá ſwjčka. etc.
• Obhořeti, l. ohořeti, obhořjwati, obhořowati. amburi, Vmbrennen. obhořeti od Słunce, amburi â Sole, υon der Sonne angebrent ſeyn. obhořełý połeno.
• Pohořeti, (pořad hořeti plur. gener.) wſſechno to pohořj. (t. bude hořeti) můg sauſed pohořeł, adag. pohořeł od konwice (ô ožrałých)
• Pohořełý, l. pohořałý, part. qui pahsus fuit incendium, abgebrennet.
• Pohořełec, g. m. idem Pohořełý.
• Podhořeti, podhořjwati, podhořowati, (dole hořeti) infra ardere, Vnterbrennen.
• Přehořeti, přehořjwati, přehořowati. (na dwý, neb w půli shořeti) giž to połeno přehořeło, přehořjwá etc.
• Přihořeti (wjce nahořeti) zatim něco přihořj.
• III/196 Prohořeti, prohořjwati, prohořowati, (weſkrz hořeti) durchbrennen, podłaha giž prohořełá.
• Rozhořeti ſe, (wznjti ſe, rozpáliti ſe) exardescere, entbrinnen, aufbrinnen. nechce ſe to dřjwj rozhořeti, neż ſe rozhořj etc.
• Shořeti, comburi. υerbrennen, cełý dům shořeł.
• Vhořeti, vhořjwati, vhořowati. (pokuſu hořeti, pomału shořeti) comburi, nach Vndt nach υerbrennen. geſſtě máło ſwičky vhořeło, on w ſtodołe vhořeł.
• Wyhořeti, wyhořjwati, wyhořowati, (w něčem wnitř, neb w cełém hořeti neb shořeti) exuri, außbrennen. wyhořeły tam tři domy. wyhořeło mu kus koberce. Item (wyprahnauti) exarescere, exarere, auſsdorren. rádo tam objlj wyhořj etc.
• Zahořeti, inardescere, entbrinnen, ut III/197 zahořeła mu hława, zahořeti miłoſtj, amore exardescere, etwaſs hochlieben.
• Zſhořeti, idem shořeti.
• horljm, horlił, horliti, Imp. Neut. (miłoſtj, a nenáwiſtj hořjm: t. hněwám ſe, že ten kohož gá miługi, me miłoſti złe vžjwá) zelor, ich eüffere.
• horliti, cum præp. po, (geſt dychtiti po něčem, hrubě něċeho žádati) ualde desiderare, hoch υerlangen.
• horljwám, freq.
• horliwý, adj. zelosus, eifferig.
• horliwě, adu. zelosè, eifferig.
• horliwoſt, (horlenj) zelus, eyffer. Composita ex horljm sunt perfecta, cum præp. do, na, po, roz, wy, zahorliti. což ge ſe rozhorlił, zahorlił ſobě, (t. zaſteſkł)
• hřegi, hřił, aliqui hřał, hřjti, Imp. act. (od hořjm, q. hořegi, actiuè, expuncto o. III/198 horké činjm) calefacio, ich wärme.
• hřjwám, Iterat. hřjwáwám, freq.
• hřegi ſe, paſs. calefacio me, ich werme mich.
• hřjtý, part. hřetj, n. part.
• hřjwa, (od hřetj) juba, roſshaar. Composita ex hřegi, sunt perfecta, ut zahřegi, fut. perf. Zahřjti, Inf. perf. Imperfectum formatur ex Iterat. ut Zahřjwám præs. Imp. Zahřjwati, Inf. Imp.
• Dohřjti, (dokonce zhřjti)
• Ohřjti, ohřjwati, calefacere, erwärmen, ohřjti ſe, ohřjwati ſe, calefacere se, excalefacere se, ſich erwärmen. adag. ani ſe neohřege v Nás. (t. hned běžj, poſpjchá)
• Odhřjti, l. odehřjti, odhřjwati. (wěc zmrzłau odmrazyti)
• Přehřjti, přehřjwati, (hrubě horké včiniti) III/199 nimiùm calefacere, Zu υiel erwärmen. Item (wychładłau wodu zaſe zhřjti) de nouo calefacere, widerumb erwärmen.
• Přihřjti, přihřjwati (horčegſſj včiniti) calidius facere, zuwärmen, beſſer wärmen, přihřeg tu wodu, poljwku.
• Prohřjti, prohřjwati (weſkrz hřjti) giž trochu prohřjwá, (t. ſkrz kamna gde tepłoſt)
• Rozhřjti, l. rozehřjti, rozhřjwati, (něco zmrzłého rozpuſtiti) liquefacere, liquare. Schmältzen, Zerlaſſen, auflöſen.
• Rozhřjti ſe, rozhřjwati ſe, est paſs. liquefieri, Zergehen, aufgelöſet werden, ut ſnjh ſe rozhřjwá, etc. Item (čiſtě na wſſechny ſtrany ſe zahřjti) ſotwa gſem ſe tu rozhřjł.
• Vhřjti (pomału hřjti) paulatim calefacere, nach Vndt nach wärmen. někdyť to vhřegi.
• III/200 Vhřjti ſe, paſs. někdyť ſe to vhřege. Item (zahřjti ſe,) incalescere, ſich erhitzen. hrubě ſe vhřjł.
• Wyhřjti, wyhřjwati, (pokog, neb něco wytopiti) excalefacere, erwärmen.
• Wýhřewný, l. weghřewný, adj. (ſnadný k zahřetj) calefactiuus, warm machendt. ut wyhřewná Swětnice, kamna.
• Zhřjti, est perfectum Simplicis. calefacere, erwärmen. zhřjł wodu etc.
• Zahřjti, idem ohřjti. ani w poſteli gſem ſe nemohł zahřjti.
• horčjm, horčił, horčiti. Imp. act. (hrubě hřegi, zapaługi) ualde calefacere, excalefacere, accendere, hitzen, hitzig machen.
• horčjwám, freq. horčjwati Inf.
• horčice, g. f. sinapi, Senfft.
• III/201 horčicowý, horčicný, adj. ut semeno, kořen. etc. Composita ex horčjm sunt perfecta.
• Rozhorčiti, (rozpaliti) ualde calefacere, accendere, ſehr hitzig machen.
• Zhorčiti, Zahorčiti, idem.
• horám, l. hoři, olim erat idem, quod orám, oři, l. worám, woři etc. Sed non est amplius in usu. adhuc ex eo remanent.
• Rozhor, g. m. (brázda prwnj zahonu) porca, Waſſerfurche.
• Auhor, l. vhor, g. m. (rolj, která ſe vworaná k druhému roku necháwá) adag. ſedj co wrána na vhoře (t. ſſpatnau má žiwnoſt) uide Orám.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod