Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae

Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Nalezeny 2 skupiny hesel.

Strany zdroje: III/373–III/395

Kładu, Imp. act. kładł, præt. kłáſti, aliqui etiam kłádſti. Inf. (sázým, ſtawjm, poſtawugi, połožugi) pono, ich lege, ſetze. kłáſti něco někam, ponere aliquid aliquò, etwas hin legen. kłáſti ſobě někoho za III/374 přjtełe, aliquem pro amico habere, einen υor ſeinen Freünd halten. kłaſti ſobě něco za čeſt, za hanbu, ducere sibi pro honore, pro pudore, υor eine Ehr, Schandt etwas halten. etc. Item kładu, cum præp. na Accus. (ljcým) ut kłade na ptáky, na zwěř, etc.
Kładu ſe, est paſs. kłade ſe połem (t. kde přitáhne, činj łeženj w poli) in campo castra ponit, thuet das lager aufm feldt ſchlagen.
Kłádám, Iterat. kładał, præt. kłádati, Inf. Kłádáwám, freq. kłádáwał, præt. kłádawati, Inf.
Ložjm, łožił, łožiti, Imp. act. idem quod kładu (t. půſobjm aby łežeło, venit â ležjm) Simplex quidem non est in usu, sed benè in compositis. Huius verbi III/375 Composita, propter concurrentem Significationem verbi kładu hic ponuntur.
Kłáda, g. f. (od kładenj: weliké neteſané dřewo, kmen, peň od ſtromu) truncus, caudex, Block, Klotz, Stock. Item (wězenj pro nohy) cippus, Stock, Block.
Kładiwo, g. n. kładjwko, dim. (od dokłádánj.) malleus, hammer. Meth. (łenoch, nehbitý) piger, faulentzer. prawýs kładiwo, etc.
Kłábos, g. m. (od kładenj báſně: t. obmeſſkánj pro báſně. tež pro zahrawánj, a kłewetanj) hinc.
Kłáboſým, kłáboſył, kłáboſyti, Imp. Neut. Kłáboſýwám, freq. (meſſkám ſe zahrawánjm, a kłewetanjm,) nugando et fabulando se detinere, cunctari, tardare, morari, ſich mit dem ſchwätzen, und plaudern aufhalten. Composita ex eo quæras infra. III/376 Composita ex kładu sunt perfecta, ut wykładu, fut. perf. ( exponam, ich werde auslegen ) wykładł, pr. perf. wykłáſti, Inf. perf. Imperfectum formatur ex Iterat. kłádám. ut wykłádám, præs. Imp. ( expono, ich lege aus ) wykłádał, pr. Imp. wykłádati, Inf. imp. Wykłádáwám, freq. comp. ( soleo exponere, ich pflege auszulegen ) wykłádáwał, præt. freq. wykłádáwati, Inf. freq. Et sic reliqua omnia formabis. Composita ex Ložjm, sunt etiam perfecta. ut wyłožjm, fut. perf. ( idem wykładu) wyłožił, pr. perf. Imperfectum formatur in ugi, ut wyłožugi, præs. Imp. ( idem wykłádám) wyłožował, pr. Imp. wyłožowati, Inf. Imp. Nota 1 o Compositis ex kłádám, et in ugi, III/377 ut wykłádám, wyłožugi, utimur in Significatione Imperfecta, Compositis ex kładu, et łožjm, ut wykładu, wyłožjm, in Significatione perfecta. Est tamen inter Composita perfecta ex kładu, et łožjm hæc differentia, quod ex łožjm significent unum actum perfectum, ex kładu plures actus perfectos, ut wyłožił z truhły koffljk. exposuit ex cista pòculum, hat einen Becher aus der Truhen heraus gethan. malè autem diceres, wykładł z truhły kofflik. quia expositio poculi per unum fit actum. benè autem dices. Wſſecko z truhły wykładł. omnia ex cista exposuit, hat alles aus der Truhen heraus geleget. E contra, ubicunq composita ex kładł habent locum, ibi Composita ex łožjm etiam locum habent. Et sic poſsum etiam dicere, wſſechno z truhły wyłožił: id est per plures actus particulares. Nota 2 do Compositis ex kładu, et łožjm utimur III/378 in Significatione propria, et figuratiua. ut iam uidere est.
Dokłaſti, dołožiti, perf. dokłádati, dołožowati, Imp. Et sic reliqua dignosces. (oſtatek kłáſti, oſtatek połožiti) reliquum ponere, das Vbrige legen, giž to dnes dokładu, etc. 2 do ( figur. přidati) addere, zuſetzen. ut přjpadně dołoženo, (t. powědjno) benè est dictum, seu additum, es iſt recht erinnert, oder zugeſetzet worden. dołožił ſobě (to geſt na ſſaty) dołožiti ruku na někoho, (geſt treſtati) castigare, punire, ſtraffen. dokłádati ſe Boha (geſt za Swědka bráti) Deum in testem accipere, Gott zum Zeügen nehmen.
dołoženj, n. part. ut s tim dołoženjm, cum hoc additamento, mit dieſem Zuſatz.
dukład, g. m. (čim ſe dokłádá, nákład, proſtředek) sumptus, medium, Koſt, Vnkoſt, III/379 Anlag, mittel. nemá chudinec důkładu, (t. čim dołožiti) non habet miser media. Er hat halt kein Mittel nicht. Item (Zákładnj penjze, které ſe při odwołánj skłádagj) sportulæ pro introducenda appellatione, Schubgelder, oder appellir Gelder.
důkładný, adj. (nákładný) preciosus, sumptuosus, impendiosus, köſtlich, koſtbar. ¤ ut dukładný ſtawenj, důkładně ſtawj. Item (dokonałý, podſtatný) perfectus, nervosus. υollkommen, haubtſächlich. ut důkładná řec (t. płná, w njž, co dołoženo býti měło, ſe dołožiło, gadrná) oratio neruosa, emphatica, υollkommene Rede.
dúkładně, adu. dúkładnoſt, subst.
Nakłáſti, nałožiti, nakłádati, (něco na něco) imponere, onerare, laden, aufladen. hruběs nałožił, l. nakładł na wůz, multùm imposuisti ad currum, du haſt υiel auf den III/380 Wagen geladen. adag. mnoho nałožił, nevweze.
Nałožiti, nakłádati, figur. (na něco v´tratu weſti) impendere, daran ſetzen. ut nałožiti, neb wynałožiti na něco penjze, prácy, ſnažnoſt etc. Cum præp. s. (zacházeti) procedere, Vmbgehen. on s njm zle, dobře, nakłádá, malè, benè cum illo procedit, er gehet Vbel, wohl mit ihm Vmb.
Nákład, g. m. (wěc nakładená, neb nałožená) onus, Laſt, Ladung. má hrubý nákład. Item figur. (autrata, l. v´trata) Sumptus, expensæ, Vnkoſten, on wedł hrubý nákład na ten dům.
Nákładný, adj. (co mnoho ſtogj, dúkładný) sumptuosus, preciosus, köſtlich, koſtbar.
Nákładně, adu. Nákładnoſt, subst.
Nákładnjk, g. m. (kdo mnoho na něco nakłádá) qui magnas impensas facit, υerleger.
III/381 Nákładnjk, (t. piw wařenj) qui pro cereuisia braxanda impendit. Bierυerleger.
Nákładnicſký, adj. Nákładnicſky, adu. Nákładnjcſtwj, subst.
Wynałožiti, est Decomp. idem nałožiti.
Prowynałožiti, decomp. (wełkým nákładem vtratiti, provtratiti. t. co ſe wynałožj, ſotwa ſe tolik přigme, a tim ſpúſobem ſe vtratj) insumere, consumere, υerbrauchen, υerzehren.
Pronałožiti, alt: decomp. prowynałožiti, gakto geden pronałožj, prowynałožj etc.
Obłožiti, obkłáſti, obkłádati, obkłažowati. (něco něčim) obducere, Vmblegen, Vberziehen. hinc.
Obłoha, g. f. (čim co obłoženo geſt: wzłaſſtė to weliké obłoženj Swěta, nebe) firmamentum Cœli. himmels Veſte.
Odłožiti, odkłáſti, odkładati (něco w ſtranu) III/382 seponere, Beyſeitslegen. Figurat. Odłožiti, odkładati (prodljti) differre, aufſchieben. odłožił toho do týhodne. den odedne odkłádá. adag. odłožené ſe neztratj. quod differtur, non aufertur.
Odkład, g. m. (hogemſtwj,) dilatio, Aufſchub, dilation. wěc netrpj odkładu, res non patitur dillationem. Ziadał odkładu na dwě neděłe.
Odkładný, adj. (co ſe odkłádá) ut odkładný den.
Odkłádawý, adj. (kdo rád odkłádá) dilatiuus.
Odkłádawě, adu. Odkłádawoſt, Subst.
Połožiti, est perfectum simplicis, ponere, legen. Adag. hławy ſwé měkce nepołožjm. (t. dokad toho, a toho newykonám, geſt způſob geden záwazku) 2 do (Słožiti, tež na mjſto włožiti) deponere, erlegen, hinſetzen, hinſtellen. ¤ ut połožił mu łetos dwa wegrunky. połožił gſem to na truhłu, do truhły. III/383 3 tio (kwartýrowati) logieren. ut połožili mu deſet wogáku. 4 to Figur. połožiti, pokłádati, (t. wážiti ſobě) æstimare, Schätzen. on ſobě to za nic pokłádá, za nic ſobě toho nepokłádá. pokłádá ſobě tu wěc za welikau. 5 to Pokłádati, (ſobě něco na něcem, geſt pohłedáwati) prœtendere, fordern, ſuchen. on ſobě na tom ſtatku mnoho tiſýc pokłádá, multa millia prætendit in illo bono, er prætendi ret υiel Tauſend auf dem Guth.
Pokłádagičnoſt, (pohłedáwagičnoſt) prætensio, forderung 6 to Cum præpos. na Accus. pokłádati, (geſt v´kład činiti) insidiari, nachſtellen. ut on na něho pokłádá, (t. čjhá) hinc.
Pokładač, g. m. (sſibał, sſkúdce, okłamač) fraudator, deceptor, Impostor, Betrieger.
Pokłádati ſe, est paſs. Item (wydáwati ſe) jactare se, ſich ausgeben. ut pokłádá ſe III/384 za Zemana, Rytjře, Kněze.
Pokład, g. m. (co ſe składało na hromadu, wzłáſſtė od peněz a drahých wěcy) thesaurus, Schatz.
Pokładnjk, Pokładonoš, Pokładonoſta, g. m. Thesaurarius, Schatzmeiſter.
Pokładnice, g. f. (mjſto, kdež ſe pokład shromažduge) ærarium, Schatzkammer, Schatzkaſten.
Podłožiti, podkłaſti, podkłádati, supponere, Vnterlegen, Vnterſetzen.
Podkład, g. m. (co ſe podkłádá) suppositum, Vnterſatz. ¤ Item fundamentum, basis, Grunt, Vnterſatz.
Podkładek, g. m. (podſtawek) idem podkład. Item (wegce prazdné, neb dřewėné, které ſe słepicým do hnjzda kłade, dicunt etiam pokładek) ovum supposititium.
Přełožiti, překłaſti, překłádati significat, III/385 1 o (z mjſta na mjſto połožiti, ginam połožiti) transponere, Vberſetzen, Vberlegen. 2 do (Gináċe połožiti) aliter ponere, anderſt legen. anderſt ſetzen. 3 io (přjliſs nałožiti) nimium onerare, Vbermäſſig aufladen. přełožił ſobė wůz nýni wėzý w błátě. 4 to figur. (z gednoho gazýku do druhého přeneſti) transferre, υerdolmetſchen.
Překładač, Překłádateł, g. m. Translator, dolmetſcher.
Předłožiti, předkłádati, předłožowati, (předneſti, předſtawiti) anteponere, præponere, υorlegen, υorſetzen, υorſtellen. 2 do (předſtawiti, předneſti, vkazati, vkazowati) proponere, darhalten, υorbringen, fürhalten, fürſetzen.
Přiłožiti, přikłáſti, přikłádati, přiłožowati. (k předeſſłému wjce połožiti, přidati, při III/386 dawati) apponere, addere, zulegen. on wzdycky do pokładnice přikłádá. Figurat. (pro wyſwětłenj połožiti) illustrare, Zuſetzen, erleütern. hinc.
Přjkład, g. m. exemplum, simile, Beyſpiel, exempel. přjkład na někom vděłati, přjkład z někoho bráti, přjkładem býti, ſłaužiti, wyſwětliti, swjtiti, předcházeti. etc.
Přjkładný, (dobrý přjkład na ſobě dáwagicý) exemplaris, exempla riſch. ut přjkładný čłowěk, žiwot etc.
Přjkładně, adu. přjkładnoſt, subst.
Přjłožek, přjkładek, přjłoženec. g. m. přjłožence, g. n. (liſtownj průkaz, neb průwod) allegatum, Beylag. ut Saudce má wedłe přjłoženců, a prúwodú ſauditi, Iudex debet secundum allegata, et probata, judicare.
Přjłoha, g. f. aliqui idem Záłoha. III/387 Item (rolj) uide Lehý.
Přjłoh, ibid.
Prołožiti, prokłáſti, prokładati, (weſkrz połožiti, item kładenjm promjchati) durchlegen, durchſetzen.
Rozłožiti, rozkłáſti, rozkłádati, rozłožowati, Significat 1 o (Rozebrati) disponere, diſsolvere, υon einander Legen. 2 do (naruzno kłáſti) huc illuc ponere, hin Vnd her legen, ſetzen, ſtellen. rozłožił to po cełým ſtole. rozkłádá tam ſwé zbožj. rozkłádagj mandele. 3 tio (rozeſtřjti) dispandere, auſsbreiten. ut páw rozkłádá ſwůg ocas, rozkłádá ruce, l. rukami etc. 4 to (w pořádek vweſti, vwozowati) disponere, digerere, nach ein andern legen, ſetzen, in die Ordnung ſetzen. pořádkem přjpadným III/388 wſſecko rozkłádá. 5 to Rozkłádati, idem quod wykłádati. 6 to Rozłožiti, (rozkwartýrowati) einquartieren. wſſechny ty wogáky rozłožili po weſnicých, a do měſt.
Rozłožiti ſe, rozkłáſti ſe, rozkłádati ſe, est paſs. Item kwartýrowati (rozpołožiti ſe) huc illuc se ponere, ſich hin und her legen. Wogſko rozłožiło ſe po poljch, po weſnicých. Na mjli ſe rozłožili, rozłožił ſe tam na ławicy (t. połožił ſe roztahna ruce neb nohy)
Słožiti, skłáſti, skłádati (geſt w hromadu) componere, Zuſammen legen. wſſechno giž słožił, l. składł do truhły, słož to pſanj, skłádá pjſně, zpěwomłuwy, ſſaty etc.
Składač, składateł, g. m. Compositor, componista, Componiſt.
Skład, g. m. idem quod pokład. Item (Skłádanj objlj, wjna, włny, zbožj, a III/389 giných wėcý) Emporium, stapula, Niederlag.
Składnj, l. Składný, adj. ut Składnj Měſto, (které má práwo składu) emporium, Gewerbſtatt.
Skłádati ſe (geſt sbjrati) collectam facere, ſamblen. ut skłádagj ſe na nėho. etc.
Vłožiti, (djł odłožiti) partem seponere, ein Theil auf Seiten legen. kdo to tam vłožił? gá to tam vłožjm. adag. komu těžko vłož. 2 do Vkłádati, vkłaſti (po kuſu, neb po mału odkładati) particulatim seponere. Stuckweis oder nach Vnd nach beiſeits legen. 3 tio Vłožiti, Vkłádati, cum præp. na, (něčim někoho stjžiti, obtėžowati) onerare, auflegen. ut vkłádá na nėho wełkau Contribucy. Figurativè, vłožiti, vkłádati (vſtanowiti) constituere, determinare, anſetzen, dneſſnj den Nám k ſtanj vłožił. w Vłoženy den přiſſeł. 2 do Vłožiti (geſt vſauditi) decernere, ihm fürſetzen.
III/390 Vłoženj, g. n. (Vſauzenj, vſtanowenj) decretum, Fürſatz. to geſt Vłoženj Božj. to geſt Vłoženj duchownj. 3 tio Vłoźiti, vkłádati ſobě, (geſt vmjniti) proponere sibi, ſich fürnehmen. Adag. čłowěk vkłádá, Bůh rozkłádá. (čłowěk mjnj, Bůh měnj) homo proponit, Deus disponit. 4 to Vkłádati, (geſt take na někoho čjhati) insidiari, nachſtellen. hinc
V´kład, l. aukład, g. m. Insidiæ, hinterliſt, V´kład činiti někomu, neb žiwotu, ſtatku etc. něčjmu etc. insidiari, nachſtellen.
Vkładný, l. aukładný, insidiosus, hinterliſtig.
Włožiti, wkłáſti, wkłádati (do wnjtř, neb do něčěho) imponere, einlegen, eintragen. ut włožił to do truhły, do komory etc. Item (wepſati) inscribere, einſchreiben. ut włožiti do deſk Zemſkych, intabulare, der Landtafel einſchreiben, einlegen, eintragen. hinc.
III/391 Wkład, g. m. (geſt poſtaupenj Statku dſkami Zemſkymi s płným panſtwjm) ceſsio tabularis. die Einlag.
Włožiti ſe, wkłádati ſe (w něco, l. do něčeho, geſt ô něco ſe oprawdowě přičiniti,) interponere se, ſich in etwas legen. Muſym ſe giž ſám do toho ( l. wto) włožiti. Wkładagj ſe w to Znamenitj lide, etc
Wyłožiti, wykłáſti, wykłádati, wyłožowati (od někud něco) exponere, auslegen. Wſſechno co mėł wyłožił, l. wykładł z truhły. Figurat. wyłožiti, wykłádati, (geſt wyſwětliti) exponere, declarare, auslegen.
Wykładač, Wykładateł, g. m. (Překładač) Interpres, Ausleger.
Wýkład, l. weykład, wegkład, g. m. (wyſwětlenj) interpretatio. Auslegung. ¤ adag. prwnj wýkład nebezpečný, (když kdo kwapným wykładačem lidſkých činů, a řečj III/392 býti chce)
Wýkładný, wegkładný, adj. ut weykładná řeč.
Wzłožiti, wzkładati, imponere, auflegen. ut wzłožiti na někoho břjmě, pracy, powinnoſt, wzkładati na někoho ruce, wzkładanj rukau etc.
Złožiti, uide zſłožiti.
Załožiti, zakłáſti, zakładati, 1 o (kładenjm zandati) υerlegen. załožił to dřjwjm, newjm kam gſem to pſanj załožił. 2 do (pugčiti) mutuare, υerlegen, Leyhen. ut on mne załožił ſto złatými. on ho zakłádá penezy. 3 io (začatek nėgakého ſtawenj včiniti) fundare, fundamentum ponere, den Grund legen, ſtifften. On załožił koſteł So Iakuba, So Martina, giž załožili krunty. hinc
Załoženj So Iakuba, So Wacſława, Tomáſſe etc. III/393 fundatio. 4 to (podſtatu na něčem kłáſti vſazowati) fundamentum ponere, fundare se, ſich fuſſen, fundiren. ut On na tom přjłožency negwjce ſobě zakłádá, ille in eo allegato maximum fundamentum ponit, er thuet ſich in dieſem allegato am meiſten fuſſen. 5 to (wažiti ſobě) magni facere, æstimare, ſchätzen. on ſobě na něm mnoho zakłádá, co ſobě na tom tak hrubě zakłádáſs? 6 to Załožiti (na někoho, geſt połýknauti, směřiti na něho) insidiari, nachſtellen.
Załoha, g. f. (w ſkrytě połožené wogſko) insidiæ, hinterliſt, hinterhalt. ¤ adag. ne se wſſjm na harc, něco w záłohach (chłubným naučenj, t. nevkazug wſſeho co máſs) geſſtě něco on má w záłoze. Item Záłoha, (geſt Záſobnoſt) geſſtě má něco III/394 w záłoze (t. schowaného, pro potřebu zanechaného) adhuc aliquid pro neceſsitate reseruauit, Er hat noch etwas υor ſich behalten. υorrath.
Záłohy, u. łehý, sub uerbo załehnauti. 7 mo Załožiti ſe (s nėkým ô nėco; geſt přjti ſe s někým na zyſk, a ztrátu) certare pignore, mit jemanden wetten. załožili ſe ô ſto dukatů.
Zákład, g. m. pignus rei mobilis, Pfand. 2 o (krunt) fundamentum. Grunt. Zákład opatrnoſti, statumen prudentiæ, die ſtütze der Klugheit. 3 io (ſázka zakłádánj) brauium, Gewinſt, Preis.
Zákładnj, zákładný, adj.
Zákładka, g. f. (čim ſe co zakłádá, aby nepadało)
III/395 Zſłožiti, zſkłáſti, zſkładati, (dołu dáti, zſundati) deponere, herabthuen. ut zſłožił z něho powinnoſt, zſłožił z ſebe břjmě, ſtaroſt, etc. Composita ex Kłáboſým sunt perfecta, cum præp. na, po, pře, pro, wy-kłáboſyti. ¤ ut ſnad ſe giž ten doſti tam na-kłáboſył? dłauholiž geſſtě pokłáboſy? kdyby ho nechał, on by cełau noc překłáboſył, a geſſtě by ſe ſnad doſti newykłáboſył, čaſtěgi prokłáboſy, nežli ſobě co wykłáboſý.

Strany zdroje: III/785–III/815

Lehý, Inusit. hinc
III/786 Ležjm, Imp. Neut. Leźeł, pr. Ležeti Inf. jaceo, cubo, ich liege. (ô Ziwých y bezduſſných wěcech ſe řjká) ut w které ſtraně Swěta łežj? ¤ adag. Kdo łežj, ten łežj, kdo bėžj, ten běžj.
Lehnu, fut. perf. łehnuł, l. łehł, præt. łehnauti; Inf. perf. (połožiti ſe) ponere se, ire cubitum, ſich legen. ut gá łehnu na tuto poſteł, ego me ad hunc lectum ponam, Ich lege mich in dieſes Bett. Nota hoc uerbum perfectum Lehnu solùm Animatis datur.
Ljhám, l. łéhám, in præt. ljhał, łéhał, Inf. ljhati, łéhati, Iterat. kdo tu ljháwá? quis hîc solet jacere? wer pfleget dahier zu ſchlaffen?
Ljháwám, l. łéháwám freq. ljháwał, łéhawał, pr. ljháwati, łéháwati, Inf. III/787 ut Kdo tu ljháwá? idem. kdo tu ljhá? Deriuata ex łežjm et łehnu.
Leženj, n. part. ut mám tu twrdé leženj. Item (tábor, Wogſko w poli) castra, Lager. był gſem w łeženj, pogedu do łeženj etc. Nota olim łeženj uocabatur Executio personalis ratione soluendi debiti. na łeženj poſłati, mittere ad executionem. Moderno tempore tali modo exequuntur Contributiones, Et uocatur executio Militaris.
Ležák, g. m. (který gen łežj, a nic neděła, Zahałeč) piger homo, ein fauler Menſch. hinc
Ležácý, plur. dicebantur olim Executores debitorum, qui nihil faciebant, sed tantum iacebant, ludebant, commedebant, et bibebant, quam diu debitor non III/788 soluit. Moderno tempore mittitur solùm Půwod s Liſtem Obrannjm, qui in bono debitoris manet, donec Soluat, uel donec Executio, (Odhad) Germ. Abſchätzung peragatur.
Ležatý, adj. (co rádo łežj) hinc Ležatý piwo (t. na łeženj wařené) Lagerbier.
Ležatoſt, subst. piwo na łežatoſt, nałežato, (t. na łeženj)
Lůže, l. Lože, g. n. (poſteł) lectus, das lager, Bett.
Lože, (mjſto kde nėco łežeło)
Ložnj, adj. (co k łoži nałežj) ut Ložnj ſſaty.
Ložnjce, g. f. Sing. et plur. (deſky v łože,) Spondæ, Spanbette.
Saułožnjk, g. m. (Kdo s Někým ljhá)
Saułožnice, g. f. Concubina, Beyſchlafferin.
Saułožnjcſký, adj. Saułožnjcſky, adu. III/789 Saułožnjcſtwj, Subst.
Saułožjm, -ił, -iti. Imp. Neut. (Saułožnjcſtwj prowozugi) ut snj saułožj, (t. ljhá)
Lužko, g. n. dim. (Poſtýłka) lectulus, Bettlein. 2 do (Máſytá Płena, w njž płod zawinutý w žiwotě Matky łežj) secundæ, secundina, Nachgeburth. 3 io (dřewo v ručnice, w němž hławeň, a ſtrog łežj) 4 to (Mjſto, kde něco łežeło) locus ubi aliquid iacuit.
Lůza, g. f. (záhałčiwá chaſa, která ſe na łeženj oddała, a nerada nic děłá) u. hłůza.
Lák, g. m. (słaná woda, která ſe z nałoženého, a naſołeného maſa, gakého koliw, III/790 natahne) Muria, Salsugo, Saltz waſſer, Lacke.
Lákowý, adj. ut Lákowý maſo (t. z łáku) salsamentum, eingeſaltzenes fleiſch.
Lákowina, g. f. (co koliw naſołeného, něco z łáku) salsamenta, eingeſaltzene Speißen.
Ložjm, -ił, -iti, Imp. act. (půſobjm, aby łežeło, kładu) ponere, legen, ſtellen. Simplex non est in usu, sed in Compositis, quæ sub Nomine Kładu inuenies. Nam ibi propter concurrentem Significationem cum uerbo Kładu omnia ponuntur.
Ljhanice l. Léhanice, g. f. (Kde ſe ljhá) dormitorium, Schlaſſkammer.
Ljhárna, Lehárna, idem.
Ljhanec, Léhanec, ljhaneček, dim. (kołač) libum, fladen.
III/791 Lehký, adj. Lehyčký, dim. (k wſtáwánj, neb zdwjhánj snadný) leuis, Leicht. Lehké břjmě, łehká práce etc. Meth. (ſſpatný, máłowážny) leuis, ſchlecht. ut łehký čłowěk etc.
Lehce, adu. Lehyčce, dim. (Snadně, bez těżkoſti) leuiter, facilè, facili negotio, Leichtlich ohne Mühe. sſłapák łehce neſe, gradarius fert molliter, der Paſsgänger gehet ſanfft.
Lehkoſt, leuitas, Leichtigkeit. Item (potupa, hanba) dedecus, uituperium, despectus, υerkleinerung, Schand, Schmach.
Lehky, l. po łehku, z łehka. Lehaučky, po łehaučku, z łehaučka, adu. (po mału, negápně, z nenáhłá, po znenahłu, neſpěſſně) III/792 paulatim, lentè, tardè, pedetentim. langſamb, gemach, allgemach. co tak łehky gdeſs?
Lehkomyſłný, łehkowážný, adj. leuis, futilis, leichtfertig.
Lehkomyſłně, łehkowážně, adu. Leuiter, futiliter, Leichtfertig.
Lehko- myſłnoſt, -wážnoſt, leuitas, futilitas, Leichtfertigkeit.
Ljha, g. f. (dwė hładká dřewa, ponjchž ſe Sudy łehce ſſrotugj, t. ſſmýkagj) Słádcy zſpauſſtj po ljhách piwo etc.
ližina, g. f. (gedno takowé hładké dřewo)
Ljhař, g. m. (Sſrotýř) Schröter.
Lehčjm, -ił, -iti. Imp. act. Lehčjwám, freq. alleuio, ich mache Leichter. Meth. (potupu činjm, tupjm) dehonesto, ich entehre.
III/793 Ljhnu, Imp. act. ljhnuł, l. ljhł pr. Ljhnauti, Inf. ljháwám freq. (mładé z wagec wyweſti, mładé wyſeděti) pullos excludere, die Iungen ausbrüten, aushecken.
Ljhnu ſe, paſs. Composita u. infra, inter Composita ex Lehnu, Sub wy, et za. Composita ex Ležjm sunt perfecta, ut odłežjm, fut. Imperfecta fiunt in ugi, ut odležugi præs.
dołežeti, cum Gen. (łeže dočkati, wytrwati) ut dołeželi gſme bjłého dne (t. do bjłého dne gſme łeželi)
doležeti ſe, cum Gen. (łeže doſáhnauti, dočkati, k něčemu přigjti) iacendo consequi, ut něčehoť ſe tam dołežj (t. dočká) Ničehož ſe nedołežj. III/794 Item (vłežeti ſe, łeženjm změknauti, k dokonałoſti łeženjm přigjti) ut necheg těch hruſſek, a gabłek łežeti, až ſe dołežj, neb vłežj)
dołežełý, part. neut. (co ſe giž dołežeło, neb vłežeło, Vłežełý) ut ty Nyſſpułe geſſtě negſau dołežełý etc.
důłežitý, adj. (potřebitedlný, muſytełný, muſytedłný) arduus, Wichtig. ut dułežitá potřeba, přjčina.
důłežitě, adu. (newyhnutedłně, muſytedłně, potřebitedłně, muſytełně) neceſsariè, neceſsariò, Nothwendiglich.
důłežitoſt, (Potřebitedłnoſt, potřebitełnoſt, potřeba, muſytełnoſt, muſytedłnoſt, newyhnutedłnoſt) neceſse, neceſsitas, arduum quid, Nothwendigkeit, Angelegenheit.
III/795 Nałežeti ſe (dłauho łežeti, wyłežeti ſe) ut ſnad gſte ſe giž doſti mohli nałežeti, doſti ſe tam nałeželi etc.
Náłežeti, Imp. Neut. (patřiti, přiſłuſſeti) Spectare, pertinere, Zugehören. ut komu to náłežj? ad quem hoc spectat? Wem gehöret es zu? Mně to nenáłežj; hoc ad me non Spectat, das gehöret mir nicht zu. Item (Słuſſeti) decere, conuenire, gebühren. ut co to na Młádence náłežj? decet ne hoc Iuuenem? gebühret es dann einem Knaben zu? Ne náłežj to na mne (t. neſłuſſj) non decet hoc me, das gebühret mir nicht zu. ne náłežj to, non decet hoc, non est hoc decorum, das iſt Vngebührlich.
III/796 Náłežitý, adj. (Słuſſný, doſtatečný) decens, decorus, conueniens, gebührlich, gezimmend, gebührend. Item (Powinný) debitus, ſchuldig. ¤ ut Wýročnj sławnoſti s nałežitau weſełoſti ſe ſławj, Anniuersariæ Solemnitates debita festiuitate celebrantur, die Jährlichen feyertäge werden gebührlich gefeyert. s náłežitau Vctiwoſtj, debito respectu, mit gebührenden respect.
Náłežitě, adu. (ſłuſſně, hodně, řádně, pořádně, powinně, doſtatečně) decenter, decorè, conuenienter, legitimè, dignè, ritè, gebührlich, gezimlich, rechtſchaffen.
Náłežitoſt (Sluſſnoſt, hodnoſt, Powinnoſt, doſtatečnoſt) decentia, condecentia, obligatio, æquitas, Gebühr, Schuldigkeit, Billigkeit.
III/797 Náłežegičný, adj. (Kam co patřj, náłežj, Nałežegicý) Spectans, pertinens, Gehörig.
Náłežegičnoſt, (Potřeba, potřebitełnoſt, potřebitedłnoſt) requisitum. Nota: ex hoc uerbo náłežeti, fit decomp. Et idem Significat, quod Náležjm, ut Komu ten dům přináłežj?
Přináłežegičný, adj. -ě, adu. -oſt, idem Nałežegičný, -ě, -oſt.
Obłežeti (mocti wyłežeti) poſse iacere, ut on tam neobležj (t. pro zymu, neb ſtraſſidło) ille non poterit ibi iacere, Er wird nicht können dort liegen.
Obłeženj, n. part. obsidio, Belagerung.
Obłežený, part. obseſsus, Belagert.
Obłeženec, g. m. obłežencý plur. obseſsi, die Belagerten.
III/798 Odłežeti (łeženjm nėčeho odbyti, Item odſtonati) cum Gen. ut Gá te ſtaroſti odłežjm (t. łeženjm odbydu, l. pozbydu) on toho pádu odłežj (t. odſtuně: leženjm toho pádu muſý odbýwati) gá toho odłežjm, gá te ceſty odłežjm (t. odſtuni)
Odłežeti ſe 1 mo idem dołežeti ſe, vłežeti ſe (łeženjm změknauti, k dokonałoſti přigjti) Nech ať ſe ty Nyſſpule geſſtě trochu odležj. 2 do (počkati, poſečkati. do giného čaſu) ut muſy ſe trochu odležeti (t. poſečkati) nechme te wěcy, ať ſe odłežj (do rána, do tyhodne) 3 io (odpočinauti) to pole muſy ſe trochu odležeti. 4 to cum Gen. (łeženjm něčeho pozbyti) On ſe toho odležj.
III/799 Odležełý, idem doležełý, Vłežełý.
Połežeti, (trochu łežeti) modicùm iacere, ein wenig ligen. ¤ ut Nech ať tu poležjm, gen aſy hodinu połežjm. etc.
Přełežeti (łeženjm wytrwati) Vberligen. Gemu nenj dłauhá noc: on by dwě nocy přełežeł, gá te nocy nepřeležjm. etc.
Přiłežeti (při něčem wedle něčeho ležeti) adiacere, beyligen.
Přjłežicý, Přjłežegicý, part. adiacens, beyligend.
Přiłežitý, adj. idem quod přiłežicý. Item (Připadný, přjhodný) Accommodus, gelegen, beqwem. Ge mu ten Statek, k geho Statku přjłežitý.
Přiłežitě, adu. Přjłežitoſt, subst. commoditas, Gelegenheit. Nepřiłežitoſt, in III/800 commoditas, Vngelegenheit. ut má tam dobrau přjłežitoſt (t. opatřenj, pohodlj) adag. Nežli ſe přjłežitoſt vſmekne, hłeď gj. Nepřiłežitoſt činiti, incommodare, Vngelegenheit machen.
Přjłežegičný, adj. idem Přjłežegicý, přjłežitý. Přjłežegicně adu. Přjłežegičnoſt, subst.
Prołežeti, (djru łeženjm protrhnauti, protrhati, djru včiniti) durchligen. ut prołežeł proſtěradło. Decomp. Zprołežeti, idem.
Prołežeti ſe, zprołežeti ſe (łeženjm ſe protrhati) ut to ſſatſtwo ſe wſſechno, budeli łežeti dále, zprołežj, a tak ſe giž trochu zprołežeło. Item dicitur etiam de homine: ¤ ut III/801 on ſe giž hrubė proležeł, l. zproležeł, (t. dłauhým łeženjm kůži ſobě potrhał, zedřeł. etc )
Prołežený, zprołežený, part. paſs. Prołežełý, zprołežełý, part. neut. ut prołežełé, l. złežełé zbožj (słežełé) υerlegene Waar.
Rozłežeti, actiuè (łeženjm roztrhati) wſſakby giž tu poſteł mohł rozłežeti.
Rozłežeti ſe, (łeženjm ſe rozpadnauti, roztrhati) wſſechno ſe to rozłežeło, wſſak by ſe mohł rozłežeti. Item (něcjm ſkrz łeżenj nagjti) má ſe łépegi w octě rozłežeti etc. Meth. rozłežeło ſe to w něm, (t. teprw ſe ginák rozmyſlił)
Słežeti ſe, l. złežeti ſe, idem zprołežeti ſe. ſich υerlegen.
III/802 Słežełý, l. złežełý, idem zprołežełý. ut słežełý zbožj, υerlegene Waar.
Vłežeti, ( act. cum Accus. leženjm pomačkati) což ge tu tráwu tam vležeł! Cum Dat. (vgjti, wyhnauti něčemu) ut vłežeł prácy, on wſſemu vłežj etc.
Vłežeti ſe, idem odłežeti ſe. Signif 1æ et 3æ Vłežełý, idem dołežełý, odležełý. Giž gſau ty hruſſky, Nyſſpułe, doſti vležełý etc.
Wyłežeti, act. cum Accus. (leženjm doſtati, dobyti) ut wyležeti Měſto hładem, l. wyležeti měſto (hładem subintelligitur ) aushungern. hładem ge tam wyležj etc. Item (łeženjm wyſtáti) ausligen. ut Pani geſſtė newyłežeła sſeſt neděł ( Potest etiam 6. Nedėł omitti ) ut když wyležj, III/803 pugde k auwodu.
Wyłežeti ſe, idem Nałežeti ſe. ut snad gſte ſe giž mohli wyležeti, geſſtě ſe on doſti newyležeł. etc.
Złežeti ſe, uide słežeti ſe.
Załežeti (leženjm zahnati) ut aſpoň ten hład załežjm, famem iacendo depellam.
Záłežeti, est Impers. cum præp. na. ut záležj na tom. Interest, refert. Es ligt daran. mně na tom mnoho záležj. meâ multùm interest. Mir iſt υiel daran gelegen. Komu na tom co bude záležj? l. komu na tom co záležj? komu na tom co bude záležeti, Wſſechněm na tom záležj. Nic na tom nezáležj etc. Item (ſtáti) consistere, beſtehen. ut ctnoſt na proſtřednoſti záležj (t. w proſtřednoſti ſtogj) uirtus in mediocritate III/804 consistit, die Tugend beſtehet in der Mittelmaſße. To wſſechno na něm záležj, (t. na wůli, neb při wůli geho ſtogj) hoc totum in ipso consistit. Es iſt alles an Ihn gelegen. cełé neb wſſechno hoſpodářſtwj na něm zaležj (t. njm ſtogj) omnis Oeconomia ab ipso dependet, die gantze Wirthſchafft ſtehet an Jhn.
Załežeti ſe, Significat (złeněti, złeniwěti, zlenochowati) pigrescere, faul werden. ut nebudeli nic děłat, wſſechen ſe zaležj. Item (odłežeti ſe) ut to pole ſe muſy trochu zaležeti. Geſſtě ſe nezaležeło.
Zaležełý, idem Vłežełý, ut to pole geſt giž doſti zaležełý. Item (łeniwý) piger, faul. ut ge on III/805 giž hrubě załežełý.
Zaleželec, g. m. idem załežełý, piger, faul. Composita ex Lehnu sunt perfecta. ut přiłehnu, fut. perf. Imperfecta fiunt ex freq. ljhám, l. łéhám. ut Přiljhám. Et illud j. potest ubiq etiam in e mutari, ut přiléhám, præs Imperf. Přiljháwám, přiłéháwám, Freq. Comp. Et sic reliqua.
dołehnauti, doljhati 1 o (gak náłežj łehnauti) ut Sotwa gſem dołehł, tehdy etc. uix me ad quietem posui, tunc etc kaum hab ich mich gelegt, So etc 2 do (w náłežité mjſto přicházeti) anligen. ut ty dweře nedoljhagj, die Thüre ligt nicht recht an. cos mu III/806 nedoljhá (t. něco mu scházy, něcoho trapj) 3 io (hnjſti, tłačiti) premere drucken. cum Dat. l. Accus. ¤ ut tomu koni doljhá ſedło (aneb toho koně doljhá sedło, t. hněte)
Nałehnauti, naljhati cum præp. na. (na něco łehnauti, ſe połožiti) ut nałehł mu na koně, hat ſich auf das Pferd gelegt. Item (w ceſtu ſe połožiti) ut Sam mu tam nałehł. Meth. (naſtaupiti, naſtupowati, dotjrati na někoho) ut nałehł naň ô dłuh, neb zſtrany dłuhu, (t. naſtaupił, tuze ho vpomjná) naljhagj na nėho wěřitele (t. tuze ho napomjnagj, k zapłacenj nutj)
Obłehnauti, cum Accus. obsidere, belagern. III/807 ut oblehli měſto, zámek, etc
Obleženj, obležený, u. obležeti.
Odłehnauti, odljhati, (někam od někud, neb od někoho łehnauti) ut odlehni dáłe, odlehni ode mnė dále, proč odljháſs? Item odlehnauti (odſtaupiti, polehčiti) ut dnes mi odłehło, (t. od ſrdce trápenj: odſtaupiła bołeſt)
Połehnauti, poljhati (dále łehnauti) ut połehni dál, ponas te parùm ulterius, lege dich wenig weiter.
Contrarium est
Přiłehnauti, přiljhati, 1 mo (t. bliž lehnauti) ut přiłehni bliž, ponas te huc propius, lege dich beſſer daher. Přiłehnuł k nėmu, hat ſich zu ihn gelegt. wzdyckny dáł, a dáł přiljhá. 2 do idem quod vlehnauti (t. k zemi ſe III/808 zſkłoniti, zſehnauti) ut přiłehł k zemi, k ſamý zemi, objlj hrubě přiłehło, vłehło, etc 3 io Přiljhati, idem doljhati 3 iæ Signif. Přiljhá mi koſſile na ránu znamenitě mu ten karabáč na záda přiljhał (t. přitłaukał mu tůze karabačem)
Přiłehłý, part. Neut. Sed Přjłehłý (geſt trochu Vłehłý) ut přjlehłá role, (t. neworaná vroſtłá) hinc.
Přjłoh, g. m. Přjłoha, g. f. idem (geſt po zworánj vroſtłá a přiłehłá rolj) Nýni woragj přjłohy. (miſý)
Přełehnauti, přeljhati, (na giné mjſto lehnauti) alio se ponere, ſich anderſt wohin legen. ut přelehni na giné mjſto, přelehni na druhý bok, wzdyckny přeljhá (t. z gedny ſtrany na druhau ſe obracý)
Rozljhati ſe, rozlehnauti ſe, resonare, ſchallen, III/809 erſchallen. ut rozljhá ſe hłas po leſých, křiċeł, až ſe rozljhało, vdeřił ho, až ſe to rozłehło etc.
Słehnauti, parere, Niderkommen. giž tegden, co słehła.
Słehnauti ſe (społu, łehnauti) ut słehneteli ſe w gednom łůži. Oni dwa ſe neſłehnau.
Vłehnauti (na odpočinutj ſe połožiti) ut gen gſme vłehli, a w tom ſſturmowali etc Item cum Dat. Vłehnauti nečemu (t. vhnauti ſe)
V´łoh, l. aułoh, g. m. Vłehłe, l. aułehle g. f. idem. (nezworaná, a tak vłehłá rolj, t. která, 2, 3, 4, neb wjce łet nezworaná łežj.)
Włehnauti (do něčeho ſe połožiti) ut włehni do peřin, do poſtele, ponas te ad III/810 lectum, Leg dich ins Bett. Meth. włehnauti do práce (geſt do práce ſe dáti)
Wyłehnauti (někam na horu łehnauti) ut Wyłehnuł ſobě na pawłač, na łeſſenj. etc. Item (Mładé z Wagec wyweſtj, Mładé wyſeděti) pullos excludere, die Iungen ausbrütten, außhecken. Wyłehli ſe z wagec kuřata. Sed meliùs dicimus wyljhnauti, act.
Wyljhnauti ſe, wyljhati ſe paſs. a uerbo proprio (ljhnu, et ljhnu ſe) ut hołubj giž wyljhli mładé (t. wyſeděli mładé) columbæ iam excluserunt pullos, die Tauben haben ſchon die Iungen außgebrütet. ljhnau ſe kuřata, wčera ſe dwaceti kuřátek wylihło, gednjm dnem ſe wſſechny newy III/811 ljhnau. We třech Nedėljch kuřata ſe wyljhagj. etc
Zpołehnauti, zpoljhati, zpołéhati, cum præp. na. Dicimus etiam społehnauti, spoljhati, (geſt bezpečiti ſe, vbezpečowati ſe na něco) re aliqua niti, ſich auf etwas υerlaſſen.
Zpołehnuti ſe, l. społehnauti ſe, zpoljhati ſe, zpoléhati ſe, idem. ut on ſe na něho zpoljhá, a neb on na něho zpoljhá. Ille ipso nititur, er thuet ſich auf ihn υerlaſſen. Na mne ať ſe nezpoljhá, on zpoljhał na ſwůg ſtatek etc.
Załehnauti, zaljhati 1 o (někam łehnauti) aliquò se ponere, ſich etwahin legen. ut ani newjm, kamť ge on załehnuł (t. kam ſe połožił.) 2 do (łehnauti před někým, aby widjn, III/812 aneb vſtrčen nebył) ut gá gſem ho załehł, aby někdo naň neſſłapił. 3 io (Zaſtaupiti za něco) ut załehnuł s bucharkau za ſtrom, a ſtřelił, etc 4 to (Průchod zamezyti, zaſtawiti) ut zalehli mu ceſtu, pas etc (t. přegali mu průchod, průgezd) Meth. Załehli mi Vſſi (průchod do hławy k słyſſenj. t. nemohu słyſſeti)
Záłoha, g. f. (Zaſobenoſt) υorrath, hinterhalt. ut on má wzdyckny nėco w załoze.
Záłohy, plur. (aukłady, záſeky) insidiæ, hinterliſt, hinterſtellung. Ležjce w záłohach wypadli etc.
Załehnauti ſe, załéhati ſe, sed meliùs zaljhnauti ſe, zaljhati ſe (t. zaroditi ſe) ut giž ſe w těch wegcých kuřata zaljhli. l. giž byli w těch wegcých kuřatka za III/813 ljhnutá. zaljhagj ſe kuřata, když ſe zárod děłá.
Zſłehnauti (dołu od někud łehnauti) ut on potom zſłehł na zem (t. z ławice, neb z poſtele dołu) Aliqui illud z abijciunt.
Zſłehnauti ſe, (dołu ſe podáwati, nepatrně ſe tratiti, vbýwati, vmenſſowati ſe) ta hromada ſe giž hrubě zſłehła. gakoby ſe po něm země zſłehła (tak nic oněm neſłyſſeti)
Zſłehłý, l. slehłý, part. Neut. ut ma hromadka (peněz, neb co giného) giž ge hrubě zſłehłá (t. pomału ſe tratj) Composita ex Léhčjm, aliqui etiam Lechčjm, sunt perfecta. ut polehčjm fut. Imperfecta fiunt in ugi, ut polehċugi, præs. Imp.
Ob- po- od- z-łehčiti, -łehčowati (lehčegi včiniti) alleuiare, Leichter machen, Leichtern. Muſý ſe mu połehčiti, połehčiti břicha, uentrem leuare. Trochu mi dnes odlehčiło, III/814 oblehčiło. hodie meliùs ualeo, Es wird mir heünt beſſer. Item cum Gen. (vmenſſiti) lenire, lindern. to polehčuge boleſti etc.
Ob, Po, od, v-łehčenj, n. part. cýtjm oblehčenj, l. po-, od-łehčenj, (t. w nemocy) es wird mir beſſer.
Złehčiti, zlehčowati, Significat 1 o (Nečim něco pozdržowati, aby to prudce nepadło) muſyte to zlehčowati. 2 do (zkypřiti) ut zahradnjcý a Winařj magj zem sadbám zlehčiti, (zlehcowati, zkypřiti) 3 io Meth. (potupu činiti, oſſkliwiti, ztenčiti, ztenčowati) dehonestare, contemnere, entehren, υerkleinern. Neſłuſſná wěc geſt druhého zlehčowati.
Zlehčenj, zlehčowánj, n. part. (ztenčenj III/815 ztenčowánj, potupa, potupowánj, potupnoſt) despectus, contemptus, υerkleinerung. To ſe nikoliw neċinj na zlehčenj oſoby geho etc.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod