Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae

Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Nalezeny 3 skupiny hesel.

Strany zdroje: IV/298–IV/306

Płatjm, Sing. præs. Imp. act. płatił, płatiti. (od płátu, a zápłaty, nebo dłuh gako negakau w statku mezeru, płátem, neb zapłatau zahražugi, a zapłátugi, u. płát) co gſem powinen dáwám. soluo, reddo. ich bezahle. ¤ Adag: kdos pił płať. ¤ Item.
Płatjm, płatiti, Neut: Significat, (mohu něco, item drahým býti, ceny přibýwati) ualeo, ich gelte. ut gá nic v něho nepłatjm, nil ualeo apud ipsum, ich gelte nichts bey ihm. On nic nepłatj, ille nihil ualet, er gilt nichts. Onoho ſłowo mnoho płatj, illius uerbum multùm ualet. Sein Wort Objlj nýni płatj (t. geſt drahý) frumentum IV/299 modo charò uenditur, das Getreidt iſt jezundte Theüer. Objlj počjná płatiti (t. Objlj přiſkakuge) ualor frumenti crescit. Interrogatiuè et in 3 ia persona, Significat. decet. ut takliž płatj? (takliž ſłuſſj?) co to płatj? decetne hoc? gilt das? Płatj, Impersonaliter Significat, was gilts? ausim affirmare? quid ualet? ut płatj, že nevhodneš, kolik gich? płatj, že newjſs, kam gá pugdu? płatj, že to nic nénj etc aliter dicitur (oč, l. woč?) ut woč že newjſs? ad oč, woč, potest addi etiam płatj. ut oč płatj, že etc.
Płacený, part, paſs. solutus, bezahlt.
Płacenj, solutio, Bezahlung. kauſkowaté, l. kauſkowité płacenj, particularis solutio.
Płat (co ſe komu dáwá, mzda) stipendium, IV/300 census, Sold, Zins. ut měſyčný płat, ročnj płat, Panſký płat etc.
Płatný, Significat 1 o (kdo rád płatj, Zpłatný) qui libenter soluit, der gerne zahlen thuet. E contrà, Nepłatný, qui non libenter soluit. 2 do kdo mnoho wážj, płatj, a muže (t. proſpěſſný, Vżitečný) proficuus, Nutz, Nützlich. ut geſt mi płatný, (t. proſpěſſný, hodj mi ſe) est mihi proficuus. płatně ſe přimłuwił. hinc
Płatnoſt, proficuitas, efficacia, Nutz. cýtjm płatnoſt te přimłuwy, łékařſtwj etc. sentio efficaciam huius interceſsionis, medicamenti etc.
Płátce, płatiteł (kdo płati) qui soluit, Bezahler. Płátce, Solet etiam aduerbialiter IV/301 poni cum býti. ut płátce býti, soluere. gá mu chcy płátce býti, ego uolo ipsum soluere. płátcem býti, est płatitełem býti.
Płácým, Iterat: sed non est in usu nisi cum compositis.
Płatjwám, płatjwáwám, freq. Composita ex płatjm, sunt perfecta, ut wypłatjm, fut: wypłatił præt: wypłatiti, Inf. Præsens imperfectum habent duplex, wypłácým, uel wypłacugi. præt. Imp. wypłáceł, wypłacował, Inf. Imp. wypłáceti, wypłacowati, wypłácywám, wypłácywáwám, wypłacowáwám, freq. Et sic alia composita omnia.
dopłatiti, dopłaceti, dopłacowati, (do ceła, oſtatek zapłatiti) reliquum persoluere, das IV/302 Vbrige Völlig bezahlen. giž mu wſſechno dopłatił, iam ipsi omnia persoluit.
Napłatiti, cum dictionibus auxiliaribus, nimiùm soluere, gar zu υiel zahlen. ut doſti toho napłatił. Napłatiti ſe, Neut. My ſe nebozy doſti napłatjme. Nos miseri sat multùm persoluimus.
Opłatiti, opłáceti, opłacowati (wypugčenau wěc zaſe dáti) restituere mutuum.
Opłatek, g. m. Subst. opłacenj, opłatky doſtati, neb mjti: illud pati, quod alteri solebat facere. má opłatky, solet dici de marito, uel uxore mala, že muži opłacuge, co on předeſſłé ženě děłáwał: neb on gj, co ona předeſſłemu manžełu činjwała.
Opłatek, dim: opłateček, kterého k swaté oběti ſe vžjwá, Nebo co Bůh nám dáti ráčił, IV/303 to Gemu my ſkrz obět, gako opłacugeme. hostia.
Opłatek, l. wopłatek Significat etiam, lactea rotunda et tenuis placenta. Millichkuchen.
Opłatnjk, g. m. Opłatnice, g. f. kdo takowe opłatky peče, neb prodáwá, qui tales placentas facit, uel uendit.
Odpłatiti, odpłaceti, odpłacowati (za ſłužbu dobrodinjm odměniti) retribuere, recompensare, remunerari. υergelten. Bůh odpłatj, Deus retribuet. Solet pulchrè addi ſe. ut odpłatiti ſe, (odměniti ſe) cum Genit: odpłatjm ſe mu toho wſſjm dobrým, (t. odměnjm) recompensabo hoc ipsi, cum omni bono.
Odpłatek, remuneratio.
Popłatiti, (wſſechno zapłatiti) omnia persoluere, alles bezahlen. on giž swé dłuhy popłatił, Er hat ſchon ſeine Schulden IV/304 bezahlet. iam omnia debita persoluit.
Popłácým, popłáceti Neutr: significat počjná płatiti. ¤ item w ceně růſti, přiroſtawati, ceny přibýwati, ceně přiſkakowati, in ualore crescere, augeri, ¤ ut objlj, žito, owes popłácý: (t. počjná płatiti,) ualor frumenti, siliginis, auenæ crescit. Aliter dicitur: objlj, Žitu, owſu. připłácý, přiſkakuge, ibi per Nominat: hic per Dat: (t. cena objlj roſte, ceny objlj přibýwá)
Popłatek, plur: popłatky. stipendium, uectigal, census. tributum.
Popłatnj, uectigalis, censualis. Zinsbahr.
Popłatnjk, plur: popłatnjcý, Stipendiarius, tributarius.
Přepłatiti, Significat 1 mo předati, IV/305 plus quàm oportebat soluere, Vberzahlen. 2 do Nad cenu płatiti, supra æstimationem soluere. ut přepłatiłby to penězy čłowěk, si poſset res pecuniâ solui, solueret homo. geden druhého přepłacuge. unus præ altero rem charò coemit.
Připłáceti, Cum Dat: ut objlj připłácý, (t. přiſkakuge čeně) idem quod popłaceti. perfectum non amat.
Spłatiti, seu zſpłatiti persoluere, exsoluere, abzahlen. ut giž wſſechny dłuhy z swého statku zpłatił, iam omnia debita in suo bono exsoluit. hat ſchon alle Schulden υon seinen Guth abgezahlet. Zpłatili ſe, aby nechowali Wogáku etc.
Vpłatiti, per pecuniam aliquid aſsequi. Vpłatił saudce (t. dary vchłacholiti) dono corrumpere judices.
IV/306 Vpłatek, uel Aupłatek, corruptio pecuniaria. Z aupłatku něco činiti, pro pecunia data aliquid facere.
Wpłatiti ſe (do něčeho) u. g. do auřadu, do powinoſti etc. ſich ins Ambt einkauffen, officium pecunia emere.
Wypłatiti, Significat 1 o exsoluere, auszahlen. ut wypłatił ſwůg zakład, exsoluit suum pignus, hat ſein Pfand ausgezahlet, wypłatił ſe z wogny, z zagetj etc. 2 do reluere, ablöſen. hinc Wegpłata, reluitio.
Zapłatiti, soluere, persoluere. bezahlen.
Zápłata. solutio. Item aſsumentum. u. płát.

Strany zdroje: IV/313–IV/339

Płeſk. hłas, který ſe vdeřenjm dłanj, IV/314 neb nėčjm sſirokým děłá. uox, quæ fit percuſsione, cum aliquo lato et plano instrumento. huic simile est
Płác. hłáhoł, který ſe děge od vpadnutj, neb take od vdeřenj. uox, quæ excitatur â lapsu, uel etiam percuſsione
Pliſk, hłas Vſtřjknutj błátem. uox conspersionis luto, et cum hæc tria sint sibi affinia, uno loco de his dicetur. a Płeſk uenit
Pleſkám, Sing. pr. Imp. Pleſknu, perfectum. geſt takowý hłáhoł děłám, talem sonum facio. ¤ In præt. płeſkał, pleſknuł, l. płeſkł. Inf. płeſkati, płeſknauti. ¤ ut Vdeřił ho. až płeſkło.
Pleſkáwám, freq.
Płeſkot, pleſkánj takowé.
Płeſkati rukami, plaudere manibus, IV/315 frolocken. hinc uenit.
Płeſám, uel Płeſſi, sucendum regulam Grammaticalem. Sing. pr. Imp. Neut. radoſtj poſkakowati, radoſtj wełkau ſe radowati, exultare, frolocken, aſsonat סלץ Płeſánj, gaudium, exultatio.
Zpleſati, zapleſati, perf. zradowati ſe radoſtj welkau. gaudere gaudio magno. Imperfectum tempus non amant.
Płeſkám, Sing. præs. Imp. Pleſſtjm perf. pleſſtił, pleſſtiti. Pleſkáwám, freq. Significat, bigi, až pleſká. percutio aliqua re plana, quæ talem sonum (pleſk. uel pleſkot) edit. Item něco sſirokeho dėłám, latum, l. planum facio.
Pleſkanice, g. f. percuſsio.
IV/316 Płácám, â płác. Sing. pr. Imp. Płacnu, fut. perf. takowý hłahoł děłám. talem sonum facio. præt. płacał, płacnuł, płacł. Inf: płacati, płacnauti. non multum differt â pleſkám, præter, quam quod płacám majorem sonum â lata aliqua re, siue lapsu, siue percuſsione excitatum, significet. vdeřił ho až płacło. Płacá mu woda w Střewjcých.
Płacáwám, freq.
Płacáti ſe, u. g. we wodě, geſt břjſti, wodu sſłapati, až płacá, l. pleſká.
Płacot, płacánj.
Płac, (mjſto sſiroké, otewřené, proſtrannoſt, proſtranſtwj) area, Platz.
IV/317 Płácám, Sing. pr. Imp. Płacým (t. flecým, fłeknu) fut: perf: płacył, płacyti, Sig. bigi, peru až płacá. tundo, percutio aliqua re lata, quæ sonum edit.
Płácanice, płacánj, percuſsio.
Pljſkám, Pliſſtjm, â pliſk, Sing. præ. Imp. bljſknu, pljſſtjm. fut. perf. Præt. pljſknuł, l. pljſkł, pljſſtił. Inf. pljſknauti, pljſſtiti. Sig. ſtřjkati, poſtřjkati, conspergere. cum præp. napliſkał na mne (t. ſtřjkał) Pliſſtiti ſe (do něčeho) est wſſetečně ſe dráti, třjti, sed meliùs plichtiti ſe, immiscere se. associare se. hinc Plichta, uide infra připliſſtiti ſe.
Pljſkawý, (t. pljhawý) co pljſká, quod conspergit, et madefacit. ¤ ut IV/318 pljſkawý čas, tempus pluuiosum.
Pljſkanice, idem quod čas pljſkawý; et pljhanice.
Pljſkati ſe, Signif. 1 mo střjkati ſe, ¤ ut Pachołata ſe pljſkagj, uel Pachołata na ſe pljſkagj (t. ſtřjkagj) pueri proijciunt manibus aquam super se, id est dum balneant. 2 do w čas pljſkawý gjti, neb činiti. ut co ſe mám pljſkati, (t. w tak pljhawau ceſtu gjti) cur irem in tam pluvioso tempore? nač ſe máſs s tim pljſkati. (t. w tak pljſkawý čas to děłati.)
Pljſkot, pljſkánj, idem Pljſkanice.
Płáſkám, płácám, pljſkám, Significant omnia tria Meth. něco sſpatně, mizerně ſtáwěti. aliquid uiliter, et IV/319 miserè ædificare. hinc vpłáſkał, vpłacał, vpljſkał ſobė chałupu (t. vtjpał) miseram domunculam sibi exstruxit. Ex omnibus tribus fiunt multifaria Composita perfectæ Significationis, quæ omnia non poſsunt genuinè alia explicari lingua, sed uiua uoce magistri explicanda erunt. Composita ex Płeſkám.
dopłeſkati. ut sotwa to tak dopłeſkał.
Napłeſkati. napłeſkał toho hognoſt.
Opleſkati, opleſkáwati. (rukami neb něčim płoſkatým)
Odpleſkati, łedagaks to odpleſkał.
Popleſkati, popleſkáwati (nėkoho) est pulchrum, et usitatum uerbum blandire alicui, manu eum paulatim percutiendo.
IV/320 Propleſkati, na ſkrz płeſkánjm protłaucy.
Přepleſkati, znowu pleſkati.
Připleſkati, připleſkáwati.
Rozpleſkati, rozpleſkáwati, něco sſirokeho vdėłati, latum et planum aliquid facere.
Spleſkati, zpleſkati, vpleſkati. 1 mo něco wzpleſkati. ¤ 2 o něco sſpatnyho včiniti. aliquid uile facere. Sotwa to Spleſkał.
Wpleſkati.
Wypleſkati. ut čiſtě mu wypleſkał, (t. dłanj, neb łopatkau) wypleſkał mu hubu, uel wypleſkał ho přes hubu, (t. wybaňkował ho)
Zapłeſkati, něco pleſkánjm zawundati. Imperfectum tempus habent, opleſkáwám, IV/321 wypleſkáwám etc. ugi non libenter admittunt. Composita ex Pleſknu.
Odpleſknauti, odewſtati, contrarium eius est, Připleſknauti, přiłnauti. est uerbum Neut.
Rozpleſknauti ſe, rozpłeſſtiti ſe. hinc rozpłeſkłý, rozpłeſknutý, rozpłeſſtěný.
Wypleſknauti, idem quod wypleſkám, at perfectè per unum tantum actum.
Zapleſknauti. zapleſknuł mu oči, (t. zapljſknuł) Meth. Zapleſknuł mu darem oči. dono illum corrupit. Ex hoc fit aliud uerbum neutrum.
Płaſknu, geſt když ſe nemoc pod kůžj, a neb odutina, neb oteklina negaka. IV/322 zſazuge, a vmenſſuge. quando aliquis tumor diminuitur. Ex eo fiunt Composita.
Opłaſknu, zpłaſknu, fut. perf. opłaſknuł, opłaſknauti. idem significant. ¤ Imperfectum præsens habent, Opłaſkugi, zpłaſkugi. Zpłaſkłý, opłaſkłý. Adj. seu partic. Neut. Composita ex Pleſſtjm.
Předpleſſtiti, obijcere, υorwerffen.
Připleſſtiti, nerozwažliwě přidati, přiſtrčiti, připljſſtiti, absque consideratione aliquid addere, loqui etc. ut a on k tomu toto připleſſtił (t. přidał).
Připleſſtiti ſe, geſt připliſſtiti ſe IV/323 připlichtiti ſe, přimjchati, přimjſſiti ſe, wetřjti ſe (mezy ginſſj) immiscere se inter alios, ſich einmiſchen.
Rozpleſſtiti, sſiroký včiniti, planum facere, Breit, oder flach machen. Item Vdeřiti, až by ſe pod rukau a neb pod něčjm Sſirokým rozſkočiło. percutere cum aliquo plano instrumento, ita ut res diſsiliat.
Rozpleſkłý, g. płoſký, nizký, a sſiroký.
Spleſſtiti, zpleſſtiti, g. na néco vdeřiti, ažby ſe pod rukau, neb něčim sſirokým, zſadiło. hinc.
Spleſknutý, Zpleſknuty, Spłoſkłý, Zſpleſkłý, Pleſkatý. est njzký, a sſiroký. planus. Breit, flach. Sic IV/324 Pleſkatý nos, g. nizſký, sſiroký, gako do twaři wražený. Nasus resimus, eine flache Naſe.
Płeſko noſý, Simo. etc.
Wpleſſtiti, nerozwažliwě młuwiti, připliſſtiti. ut wpłeſſtił, l. wpliſſtił mu to mezy oči.
Wypleſſtiti, ut wypleſſtił mu baňku, dedit ipsi alapam. Item nerozwažliwě (t. co ſljna k vſtum přineſe) něco promłuwiti, powědjti, wybłeknauti, probleknauti. on mu to předce wypleſſtił (t. powěděł)
Zapleſſtiti, g. zawundati pleſkanjm. Meth. corrumpere donis. ut zapleſſtił mu něčim. donauit ipsi aliquid. zapleſſtił mu darem oči. obumbrauit IV/325 ipsi oculos dono etc. Composita ex płáſkám.
dopłáſkati, doděłati něco mizernyho.
Napłáſkati, nadiełati. ut napłáſkał toho přes přiliſs.
Odpłáſkati.
Rozpłáſkati
Spłáſkati, zpłáſkati, Vpłaſkati. vdiełati něco mizernyho, neb sſpatnyho.
Zapłáſkati. Composita ex płacám
dopłacati, giž to obuwj dopłacał.
Odpłacati, łedagaks toho odbýti.
Rozpłacati, Zpłacati, płacanjm roztrhati. ut nowý obuwj, a giž ge rozpłacał. IV/326 Imperfectum tempus habent rozpłacáwám. ugi non admittunt, quia incurrerent in aliam Significationem. Composita ex płácám. Admittunt easdem præpositiones, quas Composita ex płáſkám, et sunt eiusdem Significationis. Deriuantur ex his:
Płoſký, płochý, Płoſkatý, pleſkatý. (t. njzſký, a sſiroký, bez wyſedlin) Simus, planus, flach. Płoſké pole, (t. rowné) planus campus.
Płoſſtina, (t. nižina, rowina)
Płoſka, (płochá, płoſká ſtrana) ut vdeřił ho płoſkau. Meth. řeč smyſſlená, nedůwodná, nevžitečna, daremná, sermo inutilis IV/327 nil ad rem, figmentum.
Plech, l. pleš, cui aſsonat Græc. πλάξ 1 mo płát tenký ze žełeza, neb giného kowu, lamina, Blech (od pleſkatoſti, a pleſkánj, nebo když ſe plech tłuče, tu ſe hrozně pleſká, a płácá.) ut wěže plechem krytá, turris laminâ tecta. 2 do Mjſto prazdné, kde něco růſti měło, a neroſte. g. na rolj, kde objlj newzegde, neb wymokne, neb ſe wypaſe, neb wyžne etc. 3 io Lyſyna na hławě (buď že geſt od obleženj, neb od proholenj) caluities, hinc Plecháč, Plechatý, (kdo má pleš) caluus. Ex płechatý, fit uerbum plechatjm, caluus fio. præs: Sing: Imp: Neut: IV/328 plechatěł, plechatěti. Perfectum oplechatjm, -těł, -těti. idem quod plechatjm. at in Significatione perfecta. ¤ Potest etiam in Significatione actiua efferri, hoc est caluum facere, in præt: -tił, Inf: -titi.
Pljſſek, dim. małý plech: ¤ Item hładký otáhłý kožich.
Plechowice, (plechowá nádoba, neb zbrog)
Plechowý, (co z plechu geſt)
Płechý (co plech hładký, nedrſnatý, ałe hładce wypleſkaný, a wytłučený) Meth: čiſtý, čiſtotný, heſký, sſwarný, mundus, Sauber.
Płeſſe, adu. mundè.
Plechota, mundities. Sic plechá ziena, IV/329 pleſſe ſe má w hoſpodařſtwj. ¤ miługe plechotu. ¤ e contra.
Neplechý (t. neſſwarný, nečiſtý w ſſatech, a ginák) immundus, Vnſauber, Vnflätig, Vngeſchickt.
Neplecha, Subst: idem quod neplechý.
Pleň, (záděra, Lupina, neb drſnatoſt negaká na plechu)
Pleniwý, adj: záděrowitý, Lupinowitý. hinc
Plenjm, ił, iti, Sing: præs: Imperf: act: pleň wyſtruhugi. ¤ Item płániti (t. wyſekáwati, wytjnati, hubiti, wyhubiti, wykořeniti) exstirpare, excindere. Composita sunt perfecta uidenda sub Płaný, płánjm etc.
Pléna (něco ſſirokého, tenkého, co ſe IV/330 winauti může) l. płýna, dim. plénka, płýnka, inuolucrum. hinc dětinſké płýnky, fasciæ, Kindswindln.
Płáſt, g. m. (ſſirokého něco, co ſe wrſtwau kłáſti může) g. płáſt medu, fauus mellis, wabe. płáſt kamene, když ſe pěkně hładce na ſſjř ſſtjpa. Sic w cybuli płáſt w płáſtu zawinutý.
Płáſtnice, (ſłowau wčeły. které w auli zuſtáwagjce, płaſtugj, t. płáſty dėłagj, apes fictrices, honig macherin.
Płáſtugi. Sing: præs: Imp: act: płáſty děłám. wrſtwau kładu.
Płát, idem quod płáſt, něco ſſirokého, rozpłacaného (ch enim et ſſ. Item c et t, sunt commutabiles) sic płát złata, ſtřjbra, lamina, seu IV/331 bractea auri, Guldenblech Płátek, dimin:
Płátina, małá měłká miſka. patina.
Płatnýř (který plechy, železnau zbrog etc kuge) Bractearius, Platner Blechſchlager.
Płátugi (płáty děłám) Sing: præs: Imp: act: -ował, -owati etc. Item płátem přikrýwám, slepugi, tego, jungo. Płátowáwám, freq: Composita sunt perfecta. ut spłátugi, fut.
dopłátowati, laborationem huius operis finire.
Napłátowati.
Opłátowati, płatem odjti.
Popłátowati, wſſechno płátem přikrýti.
Připłátowati, płát přiſaditi.
IV/332 Rozpłátowati.
Spłátowati, płáty spogjti.
Wpłátowati.
Zapłátowati, płátem zandati, zabjti, zaſtřjti.
Zápłata, (płát, łata, záłata, neb flek gakékoli błány, přiſazeňý, k zakrytj, a zandánj djry, neb ſtrhanoſti negaké na ſſatech, a na cěmkoliw ginſſjm) aſsumentum: seu pars aliqua cuiuscunque materiæ, ad operiendum aliquod foramen in uestibus, et in quacunque re alia. hinc pohádka, ænigma. Zápłata na zápłatě žádného ſſwu nemá. intelliguntur plumæ super animali uolatili. Zápłata, na zápłatě (t. łata na łatě) IV/333 rozumj ſe ô ſtrhané wſſak łátowané, a neb zápłacowané sukni etc.
Zápłata, dicitur etiam, Solutio, Bezahlung. uenit autem in hoc sensu, â zapłatjm, soluam etc.
Zápłacugi, zápłacował, zápłacowati, primâ longâ, est uerbum Sing: præs: imp: act: â zápłata. Significat, něco ſtrhaného, neb děrawého zandati, zaſſiti, zafflekowati, Zápłaty ſázeti, łátati, załátati. ¤ Part: paſs: Zápłacowaný: (łátowaný, załátowaný) ut má wſſechny zápłacowaný sſaty, (t. ſtrhaný)
Wyzápłacugi, wyzápłacowati, (na zápłaty zpotřebowati) ut mnoho sukna wyzápłacował na ty ſſaty. IV/334 Composita ex Pljſkám, et pljſknu.
dopljſkati, ut giž to gednau dopljſkał, (t. mizerně doděłał.)
Napljſkati, idem quod napłáſkati. Item Napljſkati, napljſknauti cum præp: na: super aliquid spargere. ut kdo na tu zeď napljſkał? quis istum murum luto conspersit? ¤ Significat etiam nerozwážliwě młuwiti, co ſljna k vſtum přineſe. ut napljſkał mu hanebně.
Odpljſkati, idem quod odpłaſkati.
Opljſkati, opljſknauti (něčim nečiſtým oſtřjknauti) immundâ aquâ aspergere.
Popljſkati, popljſknauti (poſtřjkati) conspergere luto, uel aquâ immundâ.
IV/335 Přepljſkati, pljſkánjm přemocy, conspergendo uincere.
Rozpljſkati, rozpljſknauti.
Spljſkati, zpljſkati, vpljſkati, idem spłaſkati.
Vpljſkati, vpljſknauti (vſtřjkati, vſtřjknauti) Significat etiam idem quod popljſkati. ut wſſechen vpljſkaný, popljſkaný (t. vſtřjkaný) totus luto, uel immundo liquore conspersus.
Wypljſkati, (nerozwážliwě, a k zahanbenj něco do wůčj druhému młuwiti) impudenter in faciem aliquid loqui. ut hanebně mu wypljſkał.
Wypljſknauti (wyſtřjknauti)
Wpljſkati, wpljſknauti (wſtřjkati, wſtřjknauti) immundè inspergere.
IV/336 Zapljſkati, zapljſknauti (zaſtřjknauti) Nota: differentiam Compositorum ex pljſkám, et pljſknu obseruabis secundum dicta Grammatices P. 2. c. 25. Obs. 3 ia not: 4. Composita ex Pliſſtjm, et pljſſtjm.
Připliſſtiti, připljſſtiti, idem quod připłeſſtiti.
Připliſſtiti ſe, idem quod připłeſſtiti ſe, ut supra. at pulchriùs připlichtiti ſe. (ch enim et ſſ, sunt commutabiles) hinc
Plichta, (který ſe mezy gine, neb do něčeho wſſetečně tře, a mjchá) qui se inter alios, uel ad aliquid temerarie immiscet. Prawá plichta ke wſſemu aby ſe připlichtił, uel ke wſſemu ſe připlichtj. IV/337 Alij plichta deriuant â pletenj, že ſe do něčeho plete. cui aſsonat Græc. πλεκτòς.
Plichta, dicitur etiam rownoſt, a ſtegnoſt hry, æqualitas lusùs, dum unus tantum, quantum alter habet: ut solet fieri in folijs, aleis, pyramidibus etc. Item penjz plichetnj, numus, qui datur inseruienti in lusu aliquo. ut dáti plichty g. dáti něco za ſłužbu. Ex plichta uenit aliud uerbum.
Plichtjm, Sing: præs: Imp: tił, titi. lusum æqualem facere. das Spiel gleich machen.
Plichtjwám, freq:
Plichtář (který hru rownau děłá) IV/338 qui lusum æqualem facit.
Plichetnjk, Plichtownjk (který do hry plichtu płatj, t. přiſazuge) qui in lusum addit. Composita ex plichtjm sunt perfecta.
Naplichtiti, ut doſti mnoho naplichtił. a předce prohráł. sat multos lusus æquales fecit, et tamen perdidit.
Proplichtiti, (s plichtau prohrati) perdere.
Připlichtiti, přimjchati, přimjſſiti, admiscere.
Rozplichtiti, (plichtu přehrati) æqualitatem lusus superare. ut gá wás rozplichtjm, t. přehrám. ludendo uos, qui in lusu æquales estis, superabo.
Wplichtiti ſe (do něčeho, neb mezy gine) IV/339 est idem quod připlichtiti ſe, immiscere se in aliquam rem, l. inter alios, ſich einmiſchen.
Wyplichtiti, ut máło ſobě wyplichtił, t. máło plichty doſtał.
Zplichtiti, uel Splichtiti. (hru rownau včiniti) æqualem lusum facere. ut on zplichtił hru. Imperfectum tempus non amant.
Wpliſſtiti, ut wpliſſtił mu to mezy oči, (t. nerozwážně w oči powěděł) inconsideratè in faciem hoc ipsi dixit.
Wypliſſtiti, wypljſſtiti, idem quod wypleſſtiti.
Zapliſſtiti, zapljſſtiti, idem quod zapleſſtiti.

Strany zdroje: VII/516

Zápłata, zapłátjm, zapłatiti, zapłacugi, zapłacený, u. płatjm.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod