Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: VI/477–VI/480

• Tepám, l. secundum regulam, tepi, l. tepu. in præt. tepał, Inf. tepati. (bigi, peru, t. właſtně něčim ſſirokým, a těžkým) aſsonat Græc. τύπτω. percutio, ich schlage. Cum Accuſ. Luc. 23. 48. tepauce prſy swé etc. ¤ Item præter Accuſ. cum præp. w. přes. ut tepał ho w hławu, l. přes hławu.
• Tepáwám, Freq.
• Złatotepec, g. m. (kdo złato kładiwem bige, a táhne,) bractearius, Goldſchlager.
• Złatotepecſký, adj. (co złatotepcy přiſłuſſj.)
• Złatotepecſtwj, g. m. (vměnj złato VI/478 tepecſké, ars bractearia, Goldſchlagerkunſt. Composita ex tepám, tepu, tepi, sunt perfecta. ut otepám, otepi, otepu, fut. perf.¤ Imperfectum formatur ex Freq. ut otepáwám. et in ugi, ut otepugi. præs. Imp. Otepáwáwám, Freq. Comp. Et sic reliqua.
• Natepati ſe, cum Gen. (dłauho tepati, nabjti, naprati ſe.)
• Otepati, otepáwati, (omłátiti, oklepati) triturare, austreſchen. ut otepati ſnop objlj. hinc.
• Otěp, g. f. dicitur etiam otěpě. (snop ſłámy wymłácené, aneb otepané. item weřegně, swazek čehokoli takowého: gako otěp słámy, sena, prautj etc. ) VI/479 manipulus, Gebündet.
• Otýpka, otépka, g. f. dim.
• Potepati, (pobiti, poprati, potłaucti) contundere, erſchlagen. Meth. et genericè, (ke ſſkodě, neb gakékoli nepřiležitoſti druhého, gakýmkoliw způſobem, bud hrau, neb chytroſtj přiweſti: t. přechytrati, zkukliti, přewałčiti, přemocti) alterum quocunq modo uincere, decipere. etc. Vber den andern Meiſter werden. ut hrozně (nevrázně) ho potepał. iste sensus intelligitur ex antecedenti. Si luserunt, sensus est, quod sit ab altero multùm lucratus. Sic Er hat ihm υiel abgewonnen. Sic On ho takto potepe. takto ho potepał etc.
• VI/480 Potěpta, g. m. (potepánj hodný, a k tomu snadný, gt zhrdagicy słowo) uerbero, homo nauci.
• Přitepati, (přitłaucti
• Stepati, (stłaucti).
• Vtepati, (tepanjm něco vděłati, vprati, vbjti)
• Wytepati, (wybjti, wytłaucti.)
• Ztepati (ztłaucti, zbjti.)
• Zatepati, (zatłaucti, zaprati.)

Strany zdroje: VII/553–VII/557

• Złato, g. n. (kow ze wſſech negznamenitěgſſj, od žłutoſti) aurum, Gold. Adag. křiwdu činj złatu, kdo ge k ołowu rowná.
• VII/554 Ryzý złato, aurum obryzum, fein rein Gold.
• Złatohław, g. n. (błána hedbawná złatem protkáwaná) materia auro picta, mit Goldt geſtickter Zeüg, Guldenſtuck.
• Złatohławowý, adj. Złatohławowá sukně, (t. złatem protkáwaná) tunica aurata. trabea auropicta, Guldenſtuck.
• Złatjm, uerbum Sing. Imp. act. złatił, złatiti. (złatem potahugi) inauro, ich υergolde, Vbergolde.
• Złatjwám, złatjwał, złatjwati. Freq.
• Złatnjk, g. m. (s Złatem ſe objragicý) aurifaber, aurifex, Goldſchmid, Goldarbeiter.
• Złatnjcſký, adj. (co złatnjku přiſłuſſj) quod ad aurifabrum spectat, das dem GoldtSchmid zugehöret. ut Złatnjcſký VII/555 krám, aurificina, GoldtSchmidsLade. Złatnjcſký kámen, lapis Lydius, coticula, Probierſtein. Sic Złatnjcſký kładiwo etc.
• Złatnjcſky, aduerb. (t. po złatnjcſku.)
• Złatnjcſtwj, g. n. (řemeſło, aneb Vměnj złatnjcſké) ars aurifabrilis, Goldtſchmidhandwerck.
• Złatý, adj. (ze złata vděłaný, aneb pozłacený) aureus, auratus, Golden, υon Goldt. ut złatá barwa, (t. złatě žłutá) aureus color, goldtfarb. Złatý prſten, aureus anulus, Goldener Ring. Złatá rauſſka, flammeum, flammeolum, gälerSchleüer. Złatá kdaule, chrysomelum, cotoneum aureum, goldtfärbige Kütten. Złatý rauno, aureum uellus, Goldener fluſs etc.
• Złatý, est etiam genus monetæ, florenus, VII/556 ein Gulden, florin. ut złatý Vherſký Regnſký etc.
• Złatotepec, Bractearius, GoldtSchlager.
• Złatotepecſký, adj. (co Złatotepcy naležj) Złatotepecſký Vměnj, kładiwo etc.
• Złatotepecſky, adu. (po złatotepecſku.)
• Złatotepnjcſtwj, (Vměnj Złatotepecſké)
• Złatotepu, l. złatotepi, uerb. u. tepu. Composita ex Złatjm, sunt perfecta. ut fut. pozłatjm, præt. pozłatił, Inf. pozłatiti. Imperfecta formant præsens in ugi. ut pozłacugi, præt. pozłacował, Inf. pozłacowati. Frequentatiuum, Pozłacowáwám, pozłacowáwał, pozłacowáwati.
• dozłatiti, (dopozłatiti, oſtatek pozłatiti)
• VII/557 Nazłatiti, (złatem potahnauti.)
• Ozłatiti, (pozłatiti) at non est multùm in usu.
• Pozłatiti, pozłacowati, (złatem potahnauti,) inaurare, υergolden, Vbergolden.
• Pozłacený, inauratus, υergoldt.
• Pozłaceně, adu.
• Pozłacenoſt, Subst.
• Pozłatnjk, (který pozłacuge) Inaurator, Vbergoldter.
• Přizłatiti, přizłacowati, (drobet wjce geſſtě pozłatiti.) Nota Pozłatiti admittit etiam alias præpositiones, ut
• dopozłatiti, (oſtatek pozłatiti.)
• Wypozłatiti, (wſſechno złato wyděłati.)
• Zpozłatiti, (mnoho pozłatiti) multùm inaurare, υiel υergolden.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod