Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: III/526–III/537

• Kopám, Sing. Imp. act. Kopał, præt. kopati, Inf.
• Kopáwám, freq.
• Kopnu, fut. perf. act. kopnuł, l. kopł, præt. perf. kopnauti, Inf. perf. (od hłahołu kop kop etc. Znamená: nohau, neb něčim zem bigi) fodio, ich grabe.
• Item (co koliw gineho nohau bigi) calcitrare, ſchlagen. ut nekopeg mne, negſem pes. aby tě hus kopła zadnj nohau, (žertowné prokljnánj)
• Kopánj, kopnutj, n. part.
• Kopaný, kopnutý, part. paſs.
• III/527 Kopný, adj. (co ſe kopati dá) foſsilis, das ſich zu graben Läſſt.
• Kopawý, adj. (co rádo kopá, jako kůň) calcitrans.
• Kopáč, g. m. (Kdo kopá) foſsor, hauer.
• Kopačka, g. f. (Kopanj) pastinatio, das Graben. Letos kopačka mnoho ſtáła etc
• Kopanina, g. f. (rolj na wrſſe, kde ſe nemůž płauhem worati, než kopati ſe muſý) ager in montanis, qui fodi debet.
• Item (wſſecko co ſe kopati dá, a kopati může, y co nakopaného geſt.) gako geſt ruda, kamenj etc. ¤ foſsilia.
• Kopec, g. m. kopeček, l. kopćek, dim. Significat,
• 1 o (hromada země nakopaná, neb nanoſſená) cumulus, seu clinus terræ, ein hauff der Erden.
• 2 do (wrſſek, pahrbek) monticulus, collis, clinus, Berglein.
• III/528 3 io (wrſſek, co krt, neb krtice wyryła) grumus, Maulwurffhaufflein.
• 4 to (trupeł, hruda) grumus, gleba. Erdſcholl.
• Kopcowitý, adj. (co má mnoho kopců) quod multos cliuos, uel grumos habet. ut. kopcowitá Lauka, kragina, zem. etc.
• Kopa, g. f. Significat 1 mo Idem quod kopec in Significatione 1 ma
• 2 do (hromada, neb kopec čehokoliw) cumulus, hauff, ut kopa Sena, objlj etc.
• 3 io (počet sſedeſat znamenagicý, od kopy objlné, na kterauž 60. Snopu kłádáwali) sexaginta, Sechtzig, Schock.
• 4 to (giſtá Summa peněz, totiž Kopa kroſſů Cžeſkých, 140. kreycarů. a Kopa kroſſů małých, ginak Miſſenſká 70. Kr. wynáſſegicý) sexagena, Schock.
• 5 to (fłáka fferulj na zadnicy, gako III/529 ſe dáwá lidem mładým na hranicy) ictus super podicem, Arſchſtreich. ut muſył držet tři kopy. dali mu tři kopy. etc.
• Kopka, l. kupa, g. f. idem quod kopa Signif. 2 dæ ut kopka ſena, děłagj kopky, kůpy. etc.
• Nota Kopa in 1 ma et 2 da Significatione, non est Boemis multum in usu: Sed locò illius utimur in Significatione 1 ma Kopec, in 2 da Signif. kopka, l. kůpa.
• Kopčjm, -ił, -iti, Sing. Imp. act. (kopky děłám) cumulos facere, ut na łauce giž kopčj etc.
• Kopčjwám. freq.
• Kopjſſtě, g. n. (Seno zawadłé w koło shrabané, z nėhož gedna kůpa se vděłati může) giž magj ſeno w kopjſſtjch etc.
• Composita ex Kopčjm, sunt perfecta, ut skopčjm, fut. ¤ Imperfecta Comp. non sunt in III/530 usu. admittunt præpositiones, do, na, pře, při, roz, s-kopċiti. ut giž dokopčili, (t. oſtatek skopčili; gſau s kopčenjm hotowi) Giž brzo dokopčj. dnes mnoho nakopčili (t. mnoho kopek naděłali) doſti ſe stim senem nakopčili (t. pracy s kopčenjm měli) Muſyli to překopčiti, (t. gináċ kopčiti) Giž wſſechno skopčili, (t. giž wſſechno seno w kopkách) dnes wſſeho neſkopčj, (t. nepřiwedau wſſeho Sena do kopek)
• Kopet, g. m. (něco odkopnutého: Boemis odkopek z komjnu, t. ſáze, fuligo, Ruſs.
• Koptjm, -ił, -iti. Sing. Imp. act. (černjm, káljm) nigrefacio, ſchwartz machen.
• Composita sunt ex eo perfecta:
• Vkoptiti, Včerniti. Zakoptiti, začerniti. ut což ge ſe vkoptił! (t. něčim počernił) což ge to zakoptił, (t. začernił)
• III/531 Vkopcený, Zakopcený, part. paſs. fuliginosus, maculatus, roſtig, maculi ret.
• Kopj. g. n. (od kopnutj, neb bodenj do žiwota) hasta, lancea, Spieß, Lantze. adag. prawes kopj (ô čłowěku dłauhem, arundinis instar)
• Kopidłnjcy, l. Kopiařj. (kteřj w bogi kopj neſau, Pikařj)
• Kopjčko kráłowſké, aspodelus, Affodil.
• Kopyſť, l. kopyſtě, g. f. (od kopánj těſta: geſt náſtrog pekařſký, gjmž ſe těſto mjſý) spatha lignea, Knetſcheid.
• Kopyto, (od kopánj: geſt rohowý ſpodek nohy, v koně, krawy etc) ungula, huff, Klaue.
• Item Meth. (dřewėná noha, około njž obuw ſſigj) colopedium, Leiſt. Adag. Sſewcý to giž na kopyta pjſkagj. (t. wſſicknj to wědj) Lippis, et tonsoribus notum.
• Kopytnjk, g. m. asarum, nardus rustica, haſelwurtz.
• III/532 Composita ex kopám, et kopnu sunt perfecta, ut Vkopám, vkopnu, fut. perf. Secundum distinctionem in Grammatica P. 2. Obs.
• Imperfecta formantur ex freq. ut dokopáwáwám, præs. Imp.
• Freq. in -wáwám: ut nakopáwám, pr. freq.
• dokopati, dokopáwati, (oſtatek zkopati) reliquum etiam fodere, das übrige auch graben. ut giž na winicy dokopali, dnes dokopagj, giž dokopáwagj etc.
• dokopati ſe cum Gen. (kopanjm na něco přigjti) fodiendo aliquid inuenire, mit graben etwas finden. ut dokopał ſe pokładu, wody, rudy etc. fodiendo inuenit thesaurum, aquam, metallum, mit graben hat er ein Schatz, Waſſer, Ertz gefunden.
• III/533 Nakopati, (mnoho neb máło něċeho vkopati) multùm uel parùm fodere, υiel, oder wenig graben. ut dnes mnoho kołnjčku nakopali: za den ani ſtrychu nenakopá etc
• Nakopati ſe, cum præp. s (prácy s kopanjm mjti) laborem in fodiendo habere, die Mühe mit dem Graben haben. ut doſti ſe s tim kołnjkem nakopali, uel doſti ſe nakopali, etc.
• Okopati, okopáwati, (okołokopati) circumfodere, Vmbgraben. ut okopáwá ſtromy, zelj, etc.
• Odkopnauti, odkopati, odkopáwati, (něco, od něčeho kopnutjm, neb kopánjm odrazyti, odtłaucti, odkłoffati)
• Pokopati (trochu kopati) aliquid modicum fodere, ein wenig graben. ty bys mohł taky pokopat etc.
• Pokopáwati, (začinati trochu kopati) III/534 giž pokopáwá, iam incipit parùm fodere, er fangt ſchon an ein wenig zu graben.
• Podkopati, podkopáwati, suffodere, Vntergraben. ut podkopali dum etc.
• Podkopati ſe, (Podkopánjm někam ſe doſtati, dobyti) subfodiendo aliquò peruenire, ſich Vntergraben. ut Złoděgowe podkopali ſe mu do domu, do skłepu etc. Nepřatele podkopali ſe do Měſta, etc.
• Překopnauti, překopati, překopáwati. (Kopnutjm, neb kopánjm něco od ſebe odděliti) aliquid fodiendo ab inuicem separare. ut překopnuł hada, serpentem in duas partes fodiendo, et quidem uno ictu scidit. překopał hráz, ceſtu etc. foſsando agerem, uiam, etc destruxit.
• Item (přes mjru, a nałežitoſt kopati) ultra terminum fodere, Vber den Marckſtein III/535 graben. giž překopał do mého połe etc.
• Přikopati, přikopáwati, (k předeſſłemu wjce kopati) affodere, zugraben.
• Přjkop, g. m. alij etiam Přjkopa, g. f. (ſtrauha pro wodu) foſsa, Graben.
• Item (Naſyp, ſſanc, hráz, ohrada Mieſta, neb Pewnoſti) uallum, agger, munimentum, propugnaculum, Schantz, Wall, Bollwerck.
• Prokopati, prokopnauti, prokopawati, (naſkrz kopati) perfodere, transfodere, durchgraben. prokopali hráz, přjkopy etc.
• Průkop, g. m. (Podzemnj prokopánj, ſſtůła) transitus subterraneus, Durchgang
• Rozkopnauti, rozkopati, rozkopáwati. (Kopánjm něco rozhazeti) fodiendo aliquid disjicere, Zergraben, Zerhauen. ¤ ut rozkopali wrch, zeď etc.
• III/536 Skopati, (do hromady kopati) ad cumulum fodere, zuſammen graben.
• Vkopnauti perf. uno actu. ut vkopnuł pſa, percuſsit canem pede, vkopnuł kus drnu, země, kamene, zdi, rudy etc.
• Vkopati, perf. per plures actus. ¤ ut vkopał gámu, fecit foſsam, hat eine Gruben gemacht.
• Wkopati, infodere, eingraben.
• Wykopnauti, Wykopati, Wykopáwati, effodere, ausgraben. wykopnuł mu woko, excuſsit illi pede oculum, hat ihm ein Aug mit dem fuſs ausgeſchmieſſen. Wykopali ſtudnicy, gámu etc.
• Zkopati, perf. Simplicis (hrozně ho zkopali, t. nohama)
• Zakopati, zakopáwati, defodere, infodere, υergraben. Zakopał penjze.
• III/537 Zakopati ſe, Significat (ohraditi ſe přjkopem) munire se foſsâ, ſich mit Graben υerſchantzen. ut dobře ſe tam zakopali, (t. přjkopem ohradili)
• Zákop, g. m. alij etiam Zákopa, g. f. (Gáma, aby ſe přecházeti nemohło, idem přjkop) foſsa, Graben.
• Zſkopnauti, zſkopati (dołu zkopati) dicitur etiam zkopati, et ſkopati. ¤ ut zſkopali horu, hráz etc.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod