Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: IV/17–IV/36

• Neſu, pr. Imp. act. in præt. neſł. Inf. néſti, l. nýſti. fero, porto, ich trage.
• Noſým, noſył, noſyti. Iterat. ¤ Náſſjm, Náſſeł, náſſeti. Iterat. idem quod noſým. Noſýwám, noſýwał, noſýwati. Freq. Náſſjwám, freq. idem quod noſýwám. Sed hoc náſſjwám, et náſſjm, in Simplici Significatione non sunt in usu. Noſýwá IV/18 wám. alt. freq. Newjſs ty, co ta wěc s ſebau neſe? nescis, quid hæc res secum ferat, l. importet? du weiſt nicht, was die Sach mit ſich bringet. Nota: Neſu, noſým, quando est sermo de uolatilibus, Significat oua parere, Eyer legen. ut tohoto čaſu ſlepice negwjce neſau (t. wegce. loco rodj) ptacy neſau wegce etc.
• Noſyc, g. m. bajulus, portator, Träger. Noſyčka, g. f.
• Noſný. (kdo rád noſý) ut noſná ſłepice etc.
• Noſydło (na čem ſe noſý. t. náſtrog k noſſenj) feretrum, eine Tragſtange etc.
• Noſydko, dim. Noſydka plur. Et magis eo utimur pluraliter.
• Nuſſe, g. f. (negaka přjprawa k neſſenj) IV/19 corbis, Korb. ut má toho s nuſſi. Item (břjmě nawázane, coby s vneſſenj było) onus, quod portari poſsit. Composita formantur ex Neſu, Noſým, náſſjm, Náſſjwám, cum præpositionibus do, na, nad, ob, od, po, pod, pře, před, při, pro, roz, s, v, w, wy, wz, za, zſ. Nota: 1 mo Ex noſywám, et noſýwám nulla fiunt composita præter freq. nanoſýwám, et nanoſýwáwám. quia in nanáſſjm, et nanáſſjwám, concurreret duplex na. Nota: 2 do Composita ex Noſým in sensu Methaphorico, non sunt in usu, sed solum ex neſu, et náſſjm. ut sneſti ſe, IV/20 snáſſeti ſe, (t. smłuwiti ſe) conuenire, ſich υergleichen, ſich υertragen. Nota 3 tio Omnia Composita ex neſu, et noſým formata, sunt perfectæ significationis. ut doneſu, donoſým fut. perf. doneſti, donoſyti, Inf. perf. Et illud e in neſti in Infinit potest produci, uel corripi. ut zanéſti, l. zaneſti. Et sic alia. Nota 4 to Omnia composita ex Náſſjm, sunt Imp. Significationis. ut přináſſjm præs. Imp. přináſſeti, Inf. Imp. Et sic cæt. Nota 5 to Composita ex Náſſjwám, sunt freq. ut přináſſjwám præs. přináſſjwati Inf. Nota 6 to Diuersitatem horum quadrupli IV/21 cium Compositorum in Significatu hanc eſse nempè. Composita ex neſu, significant unum tantum actum (t. gedno neſſenj) uerbi gratiâ. Odneſu. (t. gednau toliko) auferam, id eſt semel tantùm, seu uno actu auferam. Composita ex noſým, Significat plures actus. u. g. Odnoſým, (t. několikrat Odneſti muſým) auferam: sed aliquoties portando, id est, per plures actus auferam. Composita ex Náſſjm, Significant actum in fieri: et ideó imperfectum. ¤ ut přináſſjm, (t. teprw neſu) adfero. Composita ex Noſýwám, significant IV/22 frequentes actus, et explicantur per uerbum soleo, ich pflege. ¤ ut přináſſjwám, præs. soleo adferre, ich pflege zu tragen. Et sic de aliis similibus uerbis intelligendum est.
• doneſti, donoſyti, donáſſeti, donáſſjwati, Significat 1 o ad locum determinatum, seu destinatum portare, auf ein destini rten Orth tragen. ut dones to domu, do dwora, na pole. portes hoc domum, ad prædium, ad agrum. Trage es nach hauß, in hoff, aufs feld. donáſſeti poſełſtwj, die Kundſchafft zutragen. ¤ Nedoneſła mu tak daleko (t. ručnice) non portauit tam procul (scilicet bombarda) Es hat ſo weit nicht IV/23 getragen, (nemlich das Rohr) Adag. by koho do Ržjma doneſł, a tam ho měkce doſti nepoſadił, wſſecko poděkowánj zmrháſs. 2 do reliquum, quo oportet portare, uel ulterius adhuc ad certum locum portare. das Vbrige dahin Tragen, oder noch weiter auf ein gewiſſen Orth tragen. ut giž to tam take doneſeme, donoſýme, gěž Poſłednj donaſſjme etc. gen mi to dones až do Berauna, gižby ſte mi to mohli až tam doneſti. etc. 3 io Meth. Significat vdati, oſočiti, deferre, denunciare, angeben, denunciren. on ho tak pěkně doneſł. On to wſſechno donáſſj etc. IV/24 4 to doneſti ſe, donoſyti ſe, donáſſeti ſe, est paſs. kdy ſe ty wěcy tam gednau doneſau? Meth. doneſti ſe, cum Genit. Significat (dogjti, docházeti) relatum eſse, angebracht werden. ut doneſła ſe mně ſpráwa, l. doneſła ſe powěſt vſſj mých, (t. doſſła, l. docházý mne spráwa, l. doſſła,) (docházý powěſt vſſj mých) relatum est mihi, l. peruenit ad me, l. ad aures meas, Es iſt mir υorgebracht worden, l. ich bin berichtet worden. etc
• Naneſti, nanoſyti, nanoſýwati. significat copiam, et nomen rei, quæ est in actione, ponitur in Genit. ( multùm comportare, υiel zuſammen tragen ) ut naneſli, l. nanoſyli dřjwj, kamenj, IV/25 multum lignorum, lapidum compotarunt. Man hat υiel holtz und Steine zuſammen gebracht. Woda naneſła na łauky pjſku. aqua super prata multùm arenæ detulit. das Waſſer hat υiel Sandt auf die Wieſen getragen. Slepice nanoſyli wagec. galinæ multùm ouorum pepererunt. die hüner haben υiel Eyer gelegt. Nota si apponatur nomen, quod significat copiam, tunc illud debet poni in Accus. et id, quod est in actione, in Genit. ut naneſli wełkau hromadu kamenj, nanoſyli płný kadečky, a płný kádě wody etc.
• Naneſti ſe, nanoſyti ſe, nanoſýwati ſe. IV/26 sunt paſs. ut naneſło ſe wodau piſku na łuka etc Item (prácy mjti) laborem habere in ferrendo. ut doſti se stim nanoſył. doſti ſe s njm gak žiw nanoſył, l. nanoſýwał. Idem cum Genit significat. ut doſti ſe ho nanoſył.
• Nános, g. m. (hromada nėčeho naneſſeného) aceruus.
• Nadneſti, sursum ferre, Item (nadwegſſjti) supertollere.
• Obneſti, obnaſſeti. circumferre, Vmbtragen. Obneſł to około domu. giž ho ſwjcý obnáſſeli etc. Meth. (oſočiti, oſočowati) deferre, angeben. ut ten geſt, kterýž tě obnáſſj etc.
• Odneſti, odnoſyti, odnáſſeti, odnáſſjwati. auferre, weg tragen. ut odnes tu mjſu, odnos to dřjwj, odnáſſj ſłámu, odnáſſeg pořád.
• IV/27 Poneſu, poneſti, habet significationem uerbi similis. ut gá to poneſu, ego hoc portabo, ich werde es tragen. Item (trochu neſti) parùm portare, wenig tragen helffen. ty bys take mohł poneſti.
• Ponoſyti, (trochu ſem tam noſyti) parùm huc illuc portare, eine Weile hin und her tragen.
• Ponáſſeti (s odpočjwánjm noſyti) parùm portare, et sæpè quiescere, etwas wenig tragen, Vnd offt darmit ruhen. ut doſti dłauho to ponáſſeł
• Ponoſyti ſe, ponáſſeti ſe, cum præp. s. Significat idem, quod ponoſyti, ponáſſeti. ut doſti dłauho ſe s tim ponáſſeł etc.
• Podneſti, podnáſſeti. infra portare, Vnten tragen, Podneſła mu ručnice, podneſł ruku.
• IV/28 Podneſti ſe. Meth. (kurwiti ſe) ta Panna ſe giž podneſła. illa uirgo iam est facta meretrix, die Jungfrau iſt ſchon gefallen.
• Přeneſti, přenoſyti, přenáſſeti, přenáſſjwati, (z mjſta na mjſto: item přes něco) transferre, Vbertragen. ut přeneſł tu truhłu z dolegſſjho ſklepu do hořegſſjho, přeneſł ho přes potok, etc. přeneſła mu ručnice, (t. přewýſſiła)
• Předneſti, přednáſſeti, přednáſſjwati. Significat 1 mo (napřed neſti) anteferre, υortragen. 2 do (předłožiti, něco k rozwáženj podati) proponere, υortragen, υorbringen.
• Předneſſenj, propositio, υortrag. 3 tio (připiti) propinare, zubringen.
• IV/29 Přineſti, přinoſyti, přináſſeti, přináſſjwati (k mjſtu, k rukám) adferre, zutragen, bringen.
• Přjnos g. m. (čas přineſſenj Newěſty domu) heimführung der Braut.
• Proneſti, pronoſyti, pronáſſeti, pronáſſjwati. (ſkrz něco) per medium aliquod eferre, durchtragen, durchbringen. Meth. (wygewiti, prozraditi) reuelare, prodere, proferre, austragen, offenbahren, υerrathen. nepronáſſeg toho, (neb té wěcy) on ho proneſł.
• Proneſti ſe, est paſs. ut ta wěc ſe ſkrz gedno pachole proneſła. Item cum præp. s. (s těžkoſtj, neb pracně neſti) ut proneſł se stim, zaſłaužił spropitneho. proneſe ſe s tim, než IV/30 tam dogde etc.
• Rozneſti, roznoſyti, roznáſſeti, roznáſſjwati. unum ab altero ponere, disportare. υon einander tragen. ¤ Adag. na ſtřewjcych on to roznoſył (t. oſſauſtanéť geſt giž v něho to vměnj) Metaph: (rozwołati, rozhłáſyti) diuulgare, ausbeyten, austragen. ut rozneſł to wſſudy po Měſtě.
• Sneſti, Snoſyti, snáſſeti, Snáſſjwati. comportare, conferre. Zuſammen tragen, Zuſammen bringen. gižli to dřjwj, l. kamenj tam sneſli? l. snoſyli? Nýni ge snáſſegj. Meth. (trpěti) tolerare, beyden, ertragen. ut snáſſeti bližnjch nedoſtatky, Snáſſeti boleſti, protiwenſtwj. Adag. Snes dobrého, pro geho ctnoſt, a IV/31 złého, pro geho złoſt.
• Sneſytedłný, adj. (co ſe sneſti můże) tolerabilis, leydlich. Neſneſytedłný, intolerabilis. intolerandus. Vnleydlich.
• Sneſytedłnoſt, subst. tolerabilitas. Neſneſytedłnoſt.
• Snáſſeliwý, sneſytliwý, adj. (kdo snáſſeti může, a vmj) tolerans, gedultig.
• Snaſſeliwoſt, Sneſytliwoſt, tolerantia, Gedult.
• Snůſſka, g. m. (něco do hromady naneſſeného) Et in Specie (co towaryšſtwo na dobrau wůli do społku skłádá. Symbolum.
• Snéſti ſe, Snáſſeti ſe. sunt paſs. Meth. (s někým na něcem giſtým zuſtati, smłuwiti ſe, zawřjti) conuenire, Vbereinkommen, Schlieſſen, ſich υergleichen. Sneſli gſme ſe, abychom toto, IV/32 a toto etc. Nýni ſe ô čas, a mjſto snáſſjme, Na tom ſe snáſſegj Wſſicknj etc. Adag. Muſýme ſe s lidmi snáſſeti. snáſſegjt ſe, co pes s kočkau etc.
• Sneſſenj, conuentum, Abred.
• Vneſti, vnáſſeti, vnáſſjwati, (mocy vneſti) poſse portare, können Tragen. ut vneſeſſli tak mnoho? poterisne tantùm portare? Kanns du ſo υiel tragen? Vnáſſjm gá y wjc. poſsum ego et plus portare. Ich kann auch mehr tragen. Vnáſſjwał gſem předeſſłe mnohem wjce, solebam ego olim multò plùs portare. Ich hab υor dieſem υiel mehr pflegen zu tragen.
• Wneſti, wnoſyti, wnáſſeti, wnáſſjwati, inferre, importare, eintragen.
• Wyneſti, wynoſti, wynáſſeti, wynáſſjwati. IV/33 efferre, exportare, austragen. wynáſſeg to z komory etc. Meth. Significat 1 mo idem, quod proneſti in Meth. significatione. ¤ ut wyneſti tagnoſt raddy (t. proneſti) prodere secretum consilij. des Raths Geheimnus offenbahren. 2 do (wywozowati, wywaděti) producere, herfürbringen. ut Země wynáſſj vrody, terra producit fructus. die Erde bringt die früchte her υor; hinc
• Wýnoſný, l. wegnoſný, adj. (vrodný, płodný) fertilis, fruchtbar. 3 tio Wynáſſeti (wywyſſowati, wychwałowati, wełebiti) extollere, erheben, rühmen, on ho newjm gak wynáſſj.
• Wynáſſeti ſe, est paſs. (wywyſſowati ſe, IV/34 honoſyti ſe) extollere se, exaltare se.
• Wzneſti, wznáſſeti, wznáſſjwati. (wzhůru néſti) in altum ferre, in die höhe tragen. Ptácý, neb obłakowe wznáſſegj ſe w powětřj. Aues, l. nubes feruntur in aere. Meth. et cum Accus. et præp. na. promouere, deferre, an jemanden gelangen laſſen. ut wzneſł to na Práwo, l. na Wrchnoſt. (t. podał to Práwu, l. Wrchnoſti k rozſauzenj) detulit hoc ad judicium, l. ad Superiores, er hat es bey dem Gericht, oder bey der Obrigkeit angebracht.
• Wznáſſeti Meth. et cum Accus. aliquibus idem, quod wynáſſeti, meth.
• Wzneſſený, adj. Celsus, eminens.
• Wzneſſenoſt (Wywýſſenoſt, l. wywegſſenoſt) Excellentia, Eminentia, Altitudo, IV/35 celsitudo, hocheit.
• Zanéſti, zanáſſeti (někam pryč) aliquò portare, υertragen. Krkawec to někam zaneſł, doſti ho daleko zaneſł, a předce domu treffił etc.
• Meth. (zaneprážniti ſe, zanepraždňowati ſe) occupare, mit Geſchäfften beladen. Proč ſe on tim zanáſſj, co geho powinnoſt s ſebau neneſe?
• Zaneſſený, part. paſs. occupatus, beladen. ut mnohymi prácemi zaneſſený. multis laboribus occupatus, mit υiel Geſchäfften beladen.
• Zſneſti, zſnoſyti, zſnáſſeti, zſnáſſjwati, (zſundati, zſundawati) deponere. ut nýni z wozu zſnáſſegj, iam ex curru IV/36 deponunt, giž ze třech wozů objlj zſneſli, etc.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod