Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: VI/622–VI/632

• VI/623 Tnu, Sing. fut. perf. act. in præt. tnuł, l. tiał, Inf. tnauti, tjti. ( â sekám, quod est eius præs. Imperf. železem sekati) feramento acuto scindere, secare, hauen. (řjká ſe take ô diwokem wepři, že tiał po někom, když hlawau prudce hodj, aby vhryzł etc ) dicitur etiam de apro. ut hrozně ten wepř po něm tiał. (po něm sekał) per tiał, intelligitur unus actus, per sekał plures.
• Tnutj, tětj, nom. part.
• Tnutý, tiatý, part. paſs.
• Tjnám, Iter. tjnáwám Freq. Sed simplicia non sunt in usu.
• Ston, g. m. stonek, dim. (z tiatýho ſtromu pozuſtáwagicý, a z země ſtrmjcý pařež, pěň.) caudex, stipes, VI/624 stirps, Stamm eines Baums. Stonek, Meth. (co koli tak ſtrmj: gako ſtonkowe od bylin, od peřj odraného, aneb z ptáka wytrženého.) Item Stonek (kus dřewa, kterým wory spogugj, a swazugj) z toho pramene bude mnoho ſtonků.
• Stonkowatý, l. ſtonkowitý, adj. (co má mnoho ſtonků) ut stonkowatá hus, kachna, slepice etc (t. podroſtłý peřj magicý, což ſe na opařený huſy spatřuge, neb wzdy nanj ſtonky zuſtáwagj.)
• Stonkowatjm, -ěł, -ěti. Sing. Inch. (ſtonků nabýwám) Eius perfectum est, ztonkowatjm, fut. perf. ztonkowatěł, ztonkowatěti. ta hus wſſechna ztonkowatěła etc.
• VI/625 Ztonkowatěłý, part. neut. ztonkowatěłá hus, kachna etc. ztonkowatěłoſt, Subst. Composita ex Tnu, sunt etiam perfecta. Vtnu, vtiał, vtnauti, l. vtjti. Præsens Imperf. et alia tempora Imperfecta formant ex Iteratiuo, tjnám. ut Vtjnám, præs. Imp. Vtjnał, Vtjnati. Vtjnáwám, -ał, -ati. freq. Et sic de reliquis, Compositis iudicium facies.
• dotnauti, dotjti, perf. dotjnati, Imp. (do konce zſtjti) totaliter abscidere, decidere, gar abhauen. gá tu ratoleſt dotnu etc. dotjnám ten ſtrom etc.
• Natjti, natnauti, natjnati (naſeknauti) incidere, insecare, wenig anhauen. VI/626 kdo ge ten ſtrom natiał?
• Natiatý, natnutý, part. paſs.
• Nátoň, g. m. (ſſpalek, na němž ſe dřewa tjnagj, t. sekagj, raubagj.)
• Nadtnauti, nadtjti, nadtjnati, (nahoře tjti.)
• Odtnauti, odtjti, odtjnati, (odſeknauti, odſekati) obscidere, descidere, abhauen. kdo tu ratoleſt odtiał?
• Odetnutj, n. part.
• Odtiatý, odnutý, part. paſs.
• Odtawa, g. f. moderno tempore, Otawa, l. wotawa, (tráwa, která po odetnutj zaſe roſte, t. mładiſtwá, znowu podroſtagicý tráwa: a potom znj vděłané ſeno, druhé ſeno) fœnum cordum, autumnale, sicilimentum, VI/627 Grummet. inde
• Wotawjm, l. otawjm, wotawěł, wotawěti, Sing. Imp. Neut. (po ſekánj tráwy, zaſe růſti) ut ta łauka ſe heſky wotawj. (t. znamenitě na nj tráwa roſte.) Wotawjm, -ił, -iti, est act. (činjm růſti)
• Zwotawjm, -ěł, -ěti. Neut. ¤ Et zwotawił, zwotawiti. act. sunt perfecta sui Simplicis. Zwotawiti ſe, idem quod zwotawěti. ut ta łauka znamenitě zwotawěła, l. ſe zwatawiła. tu łauku ty deſſtě znamenitě zwotawili. Meth. zwotawiti, (z nauze pomocy, přjčinau něčjho wzniku býti) juuare, VI/628 helfen. Onť ge ho zwotawił. Sic
• Meth. Zwotawěti, zwotawiti ſe, l. zotawěti, zotawiti ſe (znowu ſe zprawiti, a zſýliti, z nauze sobė pomocy, zrůſti) iuuare se ex miseria, aufkommen. ut on ſe heſky zwotawił, ( l. zotawěł.)
• Podtnauti, podtjti, podtjnati. succidere, abhauen. kdo ten ſtrom podtiał? quis hanc arborem succidit? wer hat den Baum abgehauet?
• Přetnauti, přetjti, přetjnati, (na dwý přeſeknauti) ad duas partes secare, entzwey hauen. Nač ty ſtonky přetjnáſs? Nota přetjnám Imp. admittit præpositionem z. et fit perfectum. ut zpřetjnám, fut. perf. ¤ Et Nota 2do přetnu VI/629 denotat unum ictum. id est unam secturam unius rei. ut gá ten ſtonek přetnu. at zpřetjnám denotat secturam plurium rerum. gá ty ſtonky na kuſy zpřetjnám.
• Přitnauti, přitjti, přitjnati, (přiſeknauti) ¤ Item (drobet odſeknauti) v samý země to přitiał.
• Protjti, proſeknauti, protjnati, (na ſkrz tjti, proſeknauti) durch hauen. ut protjti žjłu, vbrus, płátno etc.
• Roztjti, rozetnauti, roztjnati, (tnutjm na dwý rozděliti) ad duas partes discindere, spalten, zerſpalten.
• Vtjti, vtnauti, vtjnati, (něčeho kus pryč odtjti, vſeknauti) abscidere, rescidere, abhauen. kdo tu ratoleſt vtiał? VI/630 quis abscidit, l. rescidit hanc frondem. Wer hat den Aſt abgehauet? vtiał mu nohu, kus nohy. abscidit ipsi pedem, partem pedis. hat ihm den Fuſſ, ein ſtuck υon dem Fuſſ abgehauet.
• Vtjti ſe, (vtnauti ſe) cum præp. w. cum casu Accus. Significat, (raniti ſe) uulnerare se, ſich υerwunden, Verletzen. ut vtiał ſe w ruku, nohu, palec, prſt etc. uulnerauit, seu læsit sibi manum, pedem, pollicem, digitum etc.
• Wtjti, wetnauti, wtjnati, (wſeknauti) incidere, einhauen. Wtiał mu tim teſákem až dokoſti. (t. vděłał mu ránu až dokoſti.)
• Wytjti, wytnauti, wytjnati, (wyſeknauti, wyſekati) exscidere, aushauen. VI/631 y kořen wytnauti, etiam radicem exscidere, auch die Wurtzel aushauen. z kořene wytjti, funditùs, radicitùs exscidere, gantzlichen aushauen.
• Zatjti, zatnauti, zatjnati, u. g. žjłu zatjti, uenam incidere, secare. Ader laſſen, Ader ſchlagen. dał sobě mnoho žił zatjti, (t. dał mnoha žiłami pauſſtěti)
• Ztjti, zſetnauti, zſtjnati. Nota in locutione solent dicere, stjti, l. ztjti. decolare, enthaupten. zſtiali ho na rynku.
• Zſtětj, nom. part. decolatio, Ent haubtung.
• Zſtinadło, g. n. dicitur etiam pluraliter, Zſtjnadła, potest etiam prima VI/632 corripi. (mjſto, kde zſtjnagj,) locus Supplicij, Richtplatz, Rabenſtein. gdi k ſtjnadłum, mala imprecatio. V ſtjnadeł, bey dem Richtplatz. etc.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod