Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: V/362–V/382

• sedám, præs. sedał præt. sedati, Inf. Est uerbum Sing. Imp. simul et Freq. Neut. (Sázým ſe) pono me, ich ſetze mich nieder. přiſſeł gſem, właſtně sedali k ſtołu. ueni, rectè se ponebant V/363 ad mensam. Ich bin hin gekommen, Sie haben gleich angefangen ſich zum Tiſch niederzuſetzen. Nýni do wozu ſedá, iam se ponit ad currum, jetz gleich ſetzet er ſich in Wagen.
• Sednu, fut. ponam me, ich will mich niderſetzen, est perfect: sednuł, uel sedł. præt: perf: sednauti, Inf. perf. adag. sedł mezy dwauma ſtolicma.
• Sedjm, præs: seděł, præt. seděti. Inf. Est Sing. Imp. et Neut. sedeo, ich ſitze.
• sedám, -ał, -ati. Iterat. sedáwám, -ał, -ati. Frequent: soleo sedere, ich pflege zu ſitzen. gá nýni tu ſedjm, gindy tamto sedám, l. sedáwám. ego modo hic sedeo, aliàs ibi sedere soleo. Ich ſitze anjetzo dahier, ſonſten V/364 ich pflege dorten zu ſitzen. Adag. kdo dobře sedj, seď. qui bene sedet, sedeat. wenn wohl iſt, der bleyb. Deriuata.
• Sauſed, g. m. ( q. Społu ſeď) uicinus. Nachbar. ¤ Adag. lepſſj bljzſký sauſed, než dałeký přjteł. sauſed s sauſedem, y płane hruſſky. (t. złé y dobré ſnáſſeti powinen) Když v sauſeda hořj, odſtaw swého. Má złé sauſedy. (Když ſe kdo sám chwálj.)
• Sauſedſký, adj. sauſedſky, po sauſedſku, adu. Nachbahrlich.
• Sauſedſtwj, g. n. uicinia, uicinitas, Nachbahrſchafft.
• Sedacý, adj. sedentarius, ut sedacý ſtolice, ſedacý djło, neb řemeſło ( l. V/365 které ſe sedě děłá)
• sedácſký, adj. idem sedacý, sedentarius.
• seděnj, nom: part: seſsio. das sitzen. Newołné má ſeděnj etc.
• Sedadło, g. n. (geſt ſtolice aneb mjſto k ſeděnj připrawené) Sedile, Sitzſtatt.
• Sedátko, dim. sedecula.
• Sedło, g. m. idem quod sedadło. Sed moderno tempore Significat sedadło na koni. ephippium, Sattel. Adag. Segde se on po de wſſecka ſedła. (t. ke wſſemu ſe ten čłowěk trefj.) omnium horarum homo.
• Sedýłko, dim. hinc
• Sedłař, g. m. Ephippiarius, Sattler.
• Sedłářſký, adj. (co k sedłařſtwj patřj) sedłářſky, l. po sedłařſku, adu.
• V/366 Sedłářſtwj, g. n. (řemeſło sedłařſké) oppificium Ephippiarij, Sattlerhandwerck.
• Podſedełný, l. podſedełnj, adj. (co pod sedłem geſt) ut podſedełnj kůň, Sattel pferd. Dicimus etiam Podſednj Kůň. ¤ loco Podſedłnj. etc. Náručnj kůň, handpferd.
• Sedłám, -ał, -ati. Sing. Imp. act. (sedło na koně dáwám) ephipio, ich Sattle.
• Sedłáwám Freq. Meth. Sedłati, et perfectum oſedłati (geſt k nepořádnému, a łichewnjmu záwazku vweſti) usuras stipulari, einen wucherlichen Contract machen. hinc
• Sedłánj, (łichewnj záwazek, lichewnj půgčka) usura, ein wucherliches darlehen. Composita ex Sedłám, sunt perfecta.
• Oſedłati, perfectum Simplicis, ephipiare, V/367 Sattlen. Meth. (zmocniti ſe někoho) inuadere aliquem, ſich eines bemächtigen.
• Oſedłaný, part. paſs. ephipiatus, geſattelet.
• Odſedłati, ephippium deponere, abſatteln.
• Přeſedłati, (ginače oſedłati) aliter ephippiare, anderſt ſattelen.
• Sedlj, g. n. (bydljſſtě) olim dicebatur, habitaculum, Wohnung. Item wes, pagus, Dorff. Et Croatæ sedlj, de facto pagnum nominant. hinc
• sedłak, g. m. (kdo w sedlj, t. we wſy bydlj.) paganus, rusticus, Bauer. Meth. Proſtak, newicwičenec, Simplex, ein einfältiger Mann.
• Sedłka, g. f. uulgò d. elidunt, et pronunciant Sełka. Rustica, Baüerin.
• Sedłſký, uulgò sełdſký, adj. rusticanus. V/368 Baüriſch.
• Sedłſky, l. po sedſku, adu. rusticano modo, Baüriſch.
• Sedłſtwj, g. n. rusticitas, Bauerſchafft.
• Sedłſtwo, g. n. (shromažděnj sedłáků) congregatio plurium rusticorum.
• Nowoſedlj, modo Nowooſedlj, g. n. (kde ſe kdo neyprw na žiwnoſt oſadj) noua habitatio, Neüe Wohnung. hinc na nowoſedlj, l. na Nowooſedlj něco darowati, in nouam œconomiam aliquid donare. in die neüe Wirthſchafft etwas ſchencken.
• Oſedlj, g. n. (žiwnoſt) poſseſsio. die Poſseſsion. hinc.
• Oſedłý, adj. (který má swůg ſtatek, dům, krunt, dėdinu etc ) poſseſsionatus, angeſeſſen.
• V/369 Vſedłý, adj. idem quod oſedłý.
• Oſedłoſt, Vſedłoſt. subst. g. f. poſseſsio, Anſäſſigkeit.
• Sydło, g. n. (bydljſſtě, bydłenj, obydlj.) sedes, Sitz. ten Pán má na tom Zamku sydło. duſſe má sydło swé w mozku. animi sedes est in cerebro. Cic. Deriuata, et Composita, â sedám. et sednu.
• Sednu, ut supra dictum est perfectum et significat poſadjm ſe, ponam me. Ich will mich niederſetzen. Item Significat etiam. Zdařjm ſe, succedere, gerathen. dobře mu sedło. benè ipsi succeſsit, es iſt ihm wohl gerathen. Newjm gakť mu ſedne (t. łos, neb předcewzetj) Adag. ginak mjněno, ginak ſedło. V/370 (kdyż někdo dobře mjně zawede) Composita ex Sedám, manent Imperf. Signif. ut přiſedám, præs. přiſedał, præt. přiſedati. Inf. Composita ex sednu, sunt perfecta. ut doſednu, přiſednu, fut. perf. doſednuł, l. doſedł, præt. doſednauti, Inf.
• doſedati, doſednauti, (do konce sednauti) práwě sedał, l. doſedał, a nezli doſedł, zſkauł ſe. rectè se uoluit ponere, et antequam se solidè posuerat, decidit. Er hat ſich wollen gleich niderſetzen, Vnd ehe er ſich noch recht geſetzet, ſo iſt er herunter gefallen. ¤ doſedá mu na tom Dukatu, (t. má poſłednj sázku) Er hat den letzten Satz an dem Ducaten. Ten tram nedoſedł V/371 gak naležj.
• doſednauti, cum præp. na pulchrè construitur, Significat, Vgjti ſe něčeho, suscipere, adire, antretten, ſich anmaſſen. ut Když doſedł na Kralowſtwj, l. na Stolicy Otce swého etc. postquam Susceperat regimina Regni etc. Nachdeme er das Regimen des Königreichs angettretten etc Když doſedł na ten Auřad etc. Wołen geſt za Biſkupa, ale geſſtě nedoſedł.
• Naſedati, (mnoho ſe nabjrati) dobře mu naſedá etc.
• Naſednauti (na něco) (poſaditi ſe) ponere se, conscendere, ſich ſetzen. Nasedło mu na wůz ſſeſt sładků: octo braxatores posuerunt se ad currum. V/372 Es haben ſich acht Meltzer knecht auf den Wagen geſetzet etc. dobře mu naſedło etc.
• Nadſedati, nadſednauti (wegſſe ſe poſaditi) altiùs se ponere, ſich höcher ſetzen.
• Obſednauti (około ſe poſaditi) est act. circumsidere, l. circum sedere, obsidere, Vmbherſitzen, beſetzen. dobře ten ſtůł obſedli, benè hanc mensam sedendo cinxerunt. Man hat den Tiſch wohl beſetzet. Wůkoł ho obſedli etc.
• Odſedati (dále poſedati) odſednauti, (dale poſednauti) parùm ulterius seponere. ſich wenig weiter ſetzen. On wzdyckny ode mnė dále odſedá. Odſedł ode mně na druhau ſtolicy. V/373 Nota, Cum Dat. Significat, Vſtaupiti, cedere, weichen. Gá mu odſednu, (t. vſtaupjm) ego surgam et cedam locum.
• Poſedati, poſednauti, (geſt dáł ſednauti) ulterius se ponere, ſich weiter ſetzen. Poſedni drobet, ponas te parùm ulterius, setze dich weiter. Přjteli poſedni wegſſe etc. gá z gedny ſtolice na druhau poſedám etc. In Significatione actiua, poſednauti někoho, geſt na něho, neb do něho wſednauti, a włádu nad njm, vgjti. gako ďábeł z dopuſſtěnj Božjho poſedá lidi. inuadere, obsidere, beſetzen. hinc
• Poſedłý, part. neut. poſedłý (t. ďabłem) obseſsus, beſeſſen.
• Podſednauti (njže ſednauti) hinc Podſedek, g. m. (žiwnoſt menſſj než sedłſká V/374 Zahrada) rusticanus hortus, Bauerngarten.
• Podſednjk, g. m. (Zahradnjk) Hortulanus, Gartner.
• Přeſedati, přeſednauti (ginam, neb ginak ſednauti) aliò, uel aliter seponere, anderſt wohin, oder anderſt ſich ſetzen. přeſaditi z mjſta na mjſto negni mraw. Meth. přeſedati w hrdle (t. co do vſt nechce, co ſe přjčj) quod ad collum non uult intrare. was nicht in halß eingehen will. Adag. Giž mu přeſedá. (t. cokoliw mu ſe oſſkliwiti počjná)
• Přeſedawý, adj. ut přeſedawý pokrm, (který nechce do hrdła.)
• Přiſedati (bliž k někomu ſe ſazeti) V/375 přiſednauti (k samému ſednauti) propiùs se ponere. ſich nähender ſetzen.
• Rozſedati ſe, rozſednauti ſe. (geden od druheho sednauti) diſsidere, ſich υon einander ſetzen. rozſedli ſe na łauce, (t. na ruzno ſem tam ſe poſadili) Item rozpukati ſe, rozpuknauti ſe, hiare. ¤ hinc
• Rozſedlina, g. f. (rozpuklina, kde ſe zem rozſedá) hiatus, Ritze.
• Sſednauti ſe, unum ſ. solet omitti, (ſtłačiti ſe, aby wſſicknj sednauti mohli) considere, ſich zuſammen ſetzen. Těſno ge tu ne sedneme ſe. Neſednau ſe tu wſſichnj etc. Meth. Stydnauti, vsaditi ſe, concrescere, V/376 ut sedá ſe woſk, máſło, łůg etc. hinc
• Sedłý, adj. et part. neut. concretus.
• Sádło, g. n. adeps, Schmär. u. Sázým.
• Vſedati, vſednauti, idem quod odſedati, odſednauti.
• Vſednauti, (na někoho) geſt (obořiti ſe, nenadale na gednoho wygeti, a z něčeho winiti) inuadere aliquem uerbis, einen mit Worten anfahren.
• Wſedati, wſednauti. (t. poſaditi ſe do něčeho,) ut wſednauti do wozu, ponere se ad currum. ſich in Wagen ſetzen.
• Wyſednauti, (od někud) ponere se foras, heraus ſitzen. ¤ Adag. on hned každemu wyſedne. (t. oč mu kdo řekne, hned powolj.)
• Wzſedati, Wzſednauti, (na něco, geſt V/377 poſaditi ſe na něco) ponere se supra aliquid, ſich auf etwas ſetzen.
• Wzſednauti na někoho, (geſt dáti ſe do někoho, oſedłati nékoho) inuadere aliquem, angreifen, anſpringen.
• Zaſedati, zaſednauti, (někomu, neb někoho někde, t. aby odtud nemohł) Item Zaſednauti (na něco) geſt Vſaditi ſe k wykonánj a vděłánj něčeho, ponere se ad aliquid faciendum, uel expediendum. ut zaſedli na saud, na Práwo, na Vwaženj te pře etc. Giž zaſedli etc. Zaſedagj saudcowe na Práwo w 8. 9. hodin etc.
• Zſednauti, (z něčeho dołu, gako z koně, z wozu etc ) descendere, abſitzen. V/378 Deriuata et Composita â Sedjm.
• Sedjm, ut supra dictum est, Significat sedeo, ich sitze. præterea Significat etiam aliquando. bydljm, habito, ich wohne. Kdo na tom Zámku sedj? (t. bydlj) dobře on tu ſedj, (t. dobrau má žiwnoſt) Composita ex sedjm, sunt perfecta. ut oſedjm, fut. perf. oſeděł præt. oſeděti, Inf.
• doſeděti, (do konce, a dokud kdo chce ſeděti) sedere usq ad finem, l. certum terminum. doſeděli ſpołu až do půł nocy. sederunt usq ad mediam noctem, Sie ſeyn mit einander bies Mitternacht geſeſſen. doſedéli rana, usq ad mane sederunt. ſeyn bies fruh geſeſſen. Zagic doſedj, nedoſedj mu ten ptak etc.
• Naſeděti ſe: (dłauho ſedėti) diu sedere. V/379 lang ſitzen. naſeděli gſme ſe, až ſe ſteſkło.
• Oſeděti, (obſtáti) subsistere, beſtehen. ut nemohł na žiwnoſti oſeděti pro dłuhy. non poterat in illa poſseſsione subsistere propter debita. Er hat auf den Grund nicht beſtehen können, wegen denen Schulden.
• Oſeděti, (Seděnjm odbyti) odſedj toho dłuhu, sedendo, id est arresto hoc debitum persoluet. Er wird die Schuld mit Arreſt bezahlen.
• Poſeděti, (drobet seděti) modicùm sedere, wenig ſitzen. poſeděł, ſſeł zas. ani poſeděti nechtěł.
• Nepoſedawý adj. (bugný, který poſeděti nemůž.)
• V/380 Přeſeděti (seděnjm přemocy) sedendo uincere, Vberſitzen. přeſedj on několik ginych, Er wird etliche Vberſitzen.
• Přiſeděti někomu, (při někom seděti) aſsidere, Beyſitzen.
• Přiſedicý, part. aſsidens, l. aſseſsor. beyſitzer. Wſſicknj Přjſedicý to ſłyſſeli etc.
• Přjſednjk, Přjſediteł, g. m. aſseſsor, Beyſitzer.
• Proſeděti: Significat 1 mo Seděnjm djru w něčem včiniti, sedendo foramen efficere, mit ſitzen ein loch machen. ¤ ut proſedėł ſy spodky, proſeděł kůži na ſtolicy etc. 2 do Significat (Zameſſkat płatiti, t. sedě na žiwnoſti wegrunku nepłatiti, a newybeywati) restare, re ſtiren. V/381 ut proſeděł giž několikerý penjze, (t. zaſeděł, zadržeł) iam restat aliquos terminos, Er restiret ſchon etliche termi nen.
• Rozſeděti ſe. Idiot. dokad ſe nerozſedj.
• Vſeděti, cum Accus. (geſt piłně vděłati, wypracowati) sedendo aliquid elaborare, mit ſitzen etwas fleiſſig ausarbeiten. dobře to vſeděł (t. dobře to wypracował) benè hoc elaborauit, Er hat es wohl ausgearbeitet. Vſezený Spis, kázanj, elaborata Scriptura, concio.
• Vſedėti cum G. uel D. (sedě něco včkati, neb něčeho vgiti) Vſedėł tomu wſſemu nebezpečenſtwj, sedendo totum hoc periculum euasit, mit ſitzen iſt er aus der Gefahr kommen.
• V/382 Wyſeděti, (sedě něco dobrého, neb złého sobė způſobiti) sedendo aliquid boni, uel mali consequi. Mit ſitzen etwas guttes, oder Bößes bekommen. gdi pryč, co sobě tu wyſedjſs? Item wyſeděti (wegce) ut pták wyſedá wegce etc. est excludere, ausbrütten.
• Zaſeděti, restare, remanere, reſtiren, ſchuldig υerbleiben. ut giž zaſeděł pět wegrunku. iam quinq remansit terminos. Er iſt ſchon fünf termi nen ſchuldig υerblieben.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod