Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae

Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

Strany zdroje: VII/504–VII/506

Zagjc, g. m. od Zagjmánj, t. chytánj. (Zwjřátko bázliwé prudkého běhu.) lepus, der hâaſs.
Zagjček, dim. lepusculus, haaßlein.
Zagjče. g. n. in Gen. Zagjčete. dim. (mładý zagjc) plur. Zagjčata, (mnoho mładých.) VII/505 Adag. Wſadił ho na zagjce. Piłnýs, co zagjc bubnu. Směłýs, gako zagjc. dotřeł, gako zagjc na chrta.
Zagečj, Adj. leporinus, ut Zagečj noha, leporinus pes, haaßenfuſs. Item Zagečj noha, dicitur herba, lagopus, pes leporinus, haaßen Pföttlein. Zagečj teneto, caſsis, haaßen garn.
Zagečj oreł, (kterýż zagjce honj, zagjcooreł,) aquila leporaria. Geyradler, haaßen geyr.
Zagečj ſſtowjk, (t. łeſnj, zagjcoſſtowjk.) rumex Syluestris, haaſen ampfer, Mengel wurtz. Adag. mnoho pſu, zagečj Smrt. Vžił zagečjho. (to geſt ffortele, vſkočił.) VII/506 Zagečj to sen.
Zagečina, g. f. eſſentia, uel substantia leporis. ¤ Item sumitur Zagečina, loco Zagečj masſo, caro leporina, haaßenfleiſch.
Zagjcowitý, l. Zagjcowatý, (zagečinau napłněný, t. wełký zagjc) magnus lepus, ein groſſer haaß. dicitur de homine stupido. ¤ Sic Zagjc negzagicowatěgſſj, (ten negwětſſj zagjc, t. hňup) maximus lepus, id est, stupor. der gröſte haaß, nemh. Telpl.

Index všech českých hesel