Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: I/66–I/84

• Běhám, běhał, běhati, Sing: Imp. et Iter: neut: (ſem tam čaſtěgi Běžjm) curro, curso, cursito, discurro, Ich Lauffe. kde ge Pachołe? někde na v´licy běhá. I/67 alicubi in platea discurrit. Běhati na někoho, (geſt nabjhati, nabjhánjm zanepraždňowati) Uberlauffen.
• Běhnu, Běhnuł, l. Běhł, běhnauti, est perfectum. Sed Simplex non est in usu, nisi cum Compositis: Et cum præp: po, pro Simplici habetur, ut: poběhnu, curram, et pro Composito, ut: drobet poběhnu, parùm curram.
• Běžjm, Běžeł, Bėżeti, Sing: Imp. neut: Significat (pořad Běžjm, cwáłám) conseqventer curro, nach einander Lauffen. ut: Běhaunj (záwodnjcý) k cýli Běžj, (Během chwátagj) cursores ad metam currunt, l. curriculo festinant, Die Lauffer Lauffen zum Ziehl. Každá řeka mezy ſwýma I/68 Břehy bėžj. qvodvis flumen inter suas ripas currit. Ein jeder fluß Laufet zwiſchen ſeynen Vfern. Et malè diceretur, řeka Běhá etc., nam Běhám potiſsimùm huc illuc curro, cursito et discurro Significat. Si tamen ad Běžjm addantur dictiones qualificativæ, ut: ſem tam Běžj. Během Běhaucým bėžeti. (t. co negrychłegi) honem, (cwáłem, cwáłkem, ſkokem) Běžeti, cito currere, geſchwind Lauffen. zpět (nazpět, nazpátek l. zpátkem) běžeti, recurrere, zuruckLauffen.
• Běháwám, Běháwati, Freqv:
• Bjhám, Iterat. Bjháwám Freqv: Simplex I/69 non est in usu, sed cum Compositis.
• Běh, g: m. cursus, der Lauff. Během chwátati (t. honem běžeti, cwáłem běžeti) curriculo festinare, geſchwind eilen. Během Běhaucým (t. co negſpěſſněgi) cursu velosiſsimo.
• Běhaun, g: m. cursor, Lauffer
• Běhawka, g: f. perfluvium ventris durchLauff.
• Běhawý, adj. (co Běhá, wrtkawý) cursivus, cursorius. Běhawá myſł, (t. wrtkawá)
• Běhawě, adv. Běhawoſt, Subst:
• Běhaucý, adj: idem Běhawý.
• Běžný, adj: 1 mo currens Lauffend ut: Běžná woda, aqua currens, Lauffendes Waſſer. I/70 2 do (Powrchnj) volatilis, Superficiarius. perfunctorius. Oben Uberhin, Unfleiſſig. ut: Bežná řeč, sermo volatilis. Bežná práce, Bežný djło, superficiaria opera. 3 tio (Berný; obecnj) communis, gangbahr. ut: Běžná mince, moneta currens, gangbahre Müntz.
• Běžně, (powrchně, Leda było, Leda gaks) currenter, cursim, perfunctorié, obiter. geſchwind, Uberhin. Bežně to pſał.
• Bežnoſt. Subst: Composita ex Běhám, Běhnu, běžjm. sunt futura. ut: wyběhám, wyběhnu wyběžjm, fut: excurram, Ich will auslauffen. I/71 Imperfectum formant ex freq: Simplici Bjhám: ut wybjhám. præs: excurro, ich Lauffe aus. wybjhał, præt: wybjhati, Inf: Potest etiam in ugi formari, ut wyběhugi, præs: idem qvod wybjhám, wyběhował, wyběhowati, Inf:, sed pulchrius est wybjhám. Freqventativum Compositorum formatur, ex Freq: simplici, Bjháwám. ut wybjháwám, præs. Soleo excurrere Ich pflege auszulauffen. in præt: wybjháwał, Inf: wybjhawati. Et Sic omnia reliqva ex alijs præpositionibus Composita formantur. ut přeběhnu, fut: přebjham præs: I/72 přebjháwám Freq:
• doběhnauti (Během něčeho doſáhnauti) currendo aſseqvi, erlauffen, erjagen ut: doběhł cýłe l. k cýli. Item (ſpěſſně, během dogjti, doſkočiti) aliqvo citò ire, Lauffend hin gehen. ut: gá tam doběhnu. ego iłłuc curram. Ich werde hin Lauffen.
• doběhati, dobjhati, dobjháwati (čaſtegi doběhnauti) ty kłucý až ſem dobjhagj. (doſkakugj) mý połe aż kte hruſſce dobjhá.
• doběhati ſe, (Bėhánjm něčeho doſáhnauti) currendo aſseqvi, durch das Lauffen erhalten. Sotwa ſe toho auřadu doběhał, doběhał ſe toho. etc:
• Naběhnauti, nabjhati, (na něco) I/73 incurrere, irruere anlauffen. Sam mu na kord naběhł, naběhnuł. ipsemet illi in gladium irruit, er iſt ihm ſelbſten den degen, angeloffen. 2 do Item (otekati, otecti) intumescere, auflauffen. naběhła mu hrubě žjła, nabjhagj mu nohy. 3 tio Nabjhati, (někoho, l. na někoho) currendo molestare, obtundere alicui, einen Uberlauffen. ſtáłe na ně nabjhá. 4 to Naběhati, cum Gen: (zběhati) ut: doſti toho naběhał. (t. zběhał)
• Naběhati ſe, Cum præp: s. (prácy s běhánjm mjti) doſti ſe s tim naběhał.
• Naběžeti ſe (Běženjm prácy mjti, vnawiti ſe) doſti ſe nebohý darmo naběžeł.
• I/74 Nadbėhnauti, nadbjhati, cum Accus: etiam aliqvando cum Dat: (wrchem předběhnauti) supra præcurrere, oben Vorlauffen. Chrt ho nadběhł, gá ho nadběhnu, gá mu nadběhnu. hłeď gak mu ten chrt nadbjhá.
• Oběhnauti, l. obběhnauti, objhati, obbjhati, (około běžeti) circumcurrere, Umblauffen. ani za pět hodin měſta ne oběhne. objha tu gako pes.
• Oběhati, (geſt Běhánjm něco obſtarati, zaopatřiti, wyběhati) procurare, providere, Verſorgen, zu wegen bringen. Wſſechno on to oběhá (t. obſtará)
• Oběh, g: m. (obchoz, ochoz) gednjm oběhem.
• Odběhnauti, odbjhati (od něčeho pryč gjti, běžeti) abire, weglauffen. ut: I/75 kolikrat za den muſý od ſwé práce odběhnauti. Když wzdyckny od toho odbjhám, máło vděłám. Item (vtecy) aufugere, entlauffen. Kdo, kam ge odběhł?
• Odběh, g: m. (autek) gen ge na odběhu, na odběhu gſme byli. etc:
• Odbėžný, adj: (od čeho ſe odběhne) derelictus, Verlaſſen; odbėžné na Wrchnoſt padá. za odběžné, pro derelicto.
• Odběžně, adv:, odběžnoſt. Subst.
• Poběhnauti, est perfectum Simplicis. Item:, trochu poběhnauti, geſt trochu běžeti, (t. trochu pěſſky gjti) nýni trochu poběhnu, (:t. pěſſky pugdu) poběhł, a hned přeſtał, (t: gedenkrát trochu běżeł).
• Poběhati, idem zbėhati.
• I/76 Pobjhati, Significat 1 mo (dałe trochu běžeti) parum currere, wenig Lauffen. On wzdýckny pobjhá, (wzdyckny dáł běżj, t. gednák trochu běžj, a genák ſtogj). 2 do Pobjhati (ſobě geſt poſpjchati) properare, eilen. coż ſobě pobjhá, heſky ſobě pobjhá etc: 3 tio Pobjhati, poběhnauti, cum Accus. l. Gen: (geſt mjgeti, pomjnauti, opowrhnauti, opowrhowati, toho, u něhož ſe ô radu, neb pomoc, neb ô powołenj zaſtawiti było) præterire, poběhł ho w tom. giž mně pobjha.
• Opoběhnauti, opobjhati Decomp: idem qvod poběhnauti, pobjhati.
• Poběhłý, part: neut. et adj. (tułák) vagabundus, ein Verlauffener.
• I/77 Poběhłec, g: m. (tułák negaký) transfuga erro, vagabundus, ein Verlauffener.
• Podběhnauti, podbjhati (pod ſtřechu, pod krow, pod přjſtřeſſj, pod ránu etc: t. pod něco Běžeti, wběhnauti) currendo subintrare, Unterlauffen. podběhł tam.
• Podběhnauti ſe, (obtěhotněti, obřezeti) ta gałowice ſe w roce podběhła. Meth: (zkurwiti ſe) ta děwka ſe podběhła. etc:
• Přeběhnauti, přebjhati, Significat: 1 mo (přes ceſtu, přes ſtrauhu, přes ceſtu etc: t. přes něco běžeti, běhati) transcurrere Uberlauffen. přeběhł nám zagjc přes ceſtu, přebjhá tam gedna łaně. etc: I/78 2 do (pominauti, pomjgėti) præterire, dilabi, transire, Verlauffen, fürübergehen. Verflüſſen hinweg gehen. po gednau den přeběhne, gak ge ten čas přeběhł. 3 tio (přełýwati ſe, přełýti ſe, z břehů wyſtupowati) exundare, redundare, Superfluere, Vberlauffen, Uberflüſſen, ſich ergieſſen. woda giž přes břehy přebjhá: 4 to (přebýwati, zbýwati, zbeywati) supereſse, restare, Ubrig bleiben. Přebjhá, (t. počet nad Summu) iſt Uberſchuſß. 5 to Přeběhnauti cum Accuſ: (geſt něco běžně přečjſti, přhljdnauti) percurrere, Uberlauffen. gá to přeběhnu etc:
• I/79 Předběhnauti, předbjhati, cum Accus. antevetere currendo, Vorlauffen. nemohł ho předběhnauti.
• Předběh, g: m. Vorlauff. chtėł mu na předběhy. (t. chtěł ho předběhnauti)
• Přiběhnauti (přiſpěti, přiſpjſſiti, přiſkočiti) accurrere, Zulauffen. přibėhł mu k pomocy. l. na pomoc.
• Přjběžka, g: m. přjbežkau něco děłati (geſt s překážkami, gen přibjhage, a zaſe odbjhage něco děłati)
• Přjběh, g: m. přjběhowe, l. přjběhy (wěc zběhłá) plur. res gestæ, Geſchichten. Item: (přjpadnoſt) casus, fall. w tom přjbėhu, in illo casu, in dem fall.
• Přibjhati ſobě (geſt poſpjchati) properare, eilen.
• I/80 Probėhnauti, probjhati, (ſkrz něco běžeti) proniknauti, prorazyti, progjti) percurrere, durchlauffen, předce y ſkrz oheň proběhł.
• Probjhati ſe. (ſem tam běhati, prochazeti ſe, proſkakowati ſe) huc ìlluc currere, hin und her Lauffen. gak ſe tam ty pachołata probjhagj.
• Rozběhnauti ſe, rozbjhati ſe, (k něčemu, neb na něco, neb proti něcemu) coż ge ſe na něho rozbjhał, rozběhnuł ſe proti němu etc: Meth: dłauho ſe rozbjhá, t. ſtogj.
• Sběhnauti ſe, sbjhati ſe (w gedno, sgjti ſe, Shromážditi ſe) concurrere, zuſammenLauffen. gak zaſſturmowali, hned ſe lide sběhli etc: I/81 Item: (staupiti ſe) contrahi, ſich Zuſammen ziehen. to ſukno ſe geſſtě sběhne.
• Vběhnauti, vbjhati (djł ceſty wykonati) ut: on někdy oſum mił za den vběhne. ille aliqvando octo miliaria intra diem currendo conficit, l. currit, er Lauffet Biesweilen Acht Meil in einem tag. 2 do Item cum Gen: l. Dat: (geſt vwarowati ſe, vgjti něčeho, předce toho vběhł). 3 tio cum Dat: (vtecy) aufugere, entlauffen. Sotwa těm Laupežnjkum (před temi Laupežnjky) vběhł.
• Vběhnauti ſe, vběžeti ſe, (Během, l. běżenjm ſe vnawiti) currendo fatigari, Von dem Lauffen müd werden. hrozně gſem ſe vběhł.
• Wběhnauti, wbjhati (do něčeho, do domu I/82 do dweřj, do diry etc:) incurrere, einLauffen.
• Wyběhnauti, wybjhati, est Contrarium, excurrere, ausLauffen. 2 do wyběhati (něco geſt obſtarati, opatřjti) idem qvod oběhati. 3 tio (wyſtárati, wyhłedati, a pokaupiti:) žide wſſechno po weſnicých wyběhagj.
• Wyběhati ſe, (doſti běhati) giž gſte ſe mohli gednau wyběhati. hodně gſme ſe tam wyběhali. adag: žádný ſe gemu newyběhá, t. z kłewet.
• Wybėhnauti ſe, wyběžeti ſe (Běženjm zchurawěti) ty koňowe ſe hrubě wyběhli etc.
• Zběhnauti, zbjhati (z ſwého mjſta běżeti) ex Suo loco currere, abire, aufugere, weglauffen.
• I/83 Zběhnauti ſe, zbjhati ſe (přihoditi ſe) accidere, contingere, geſchehen, ſich zutragen, co ge ſe tam v wás zběhło.
• Zběhłý, part: neut. (který mnoho zběhał, a zkuſýł, t. zkuſſený) peritus, erfahren. ut: zběhłý w pjſmách, w práwjch, w Lékářſtwy, w wěcech wałečných. 2 do Item: transfuga, desertor, ein VerLauffener, ausgeriſſener. Zběhlj Poddanj. etc: 3 tio (ſtałý) ut zběhła wěc, res gesta geſchehene Sache.
• Zběhłec, g: m. idem qvod zběhłý 2 dæ Significationis
• Zběhati, act. Significat pluralit. gener. wſſechny ty połe zběhał, cełau zahradu zběhał, doſti toho zběhał.
• I/84 Zaběhnauti, zabjhati, (někam, geſt z očj vgjti, vtecti, aliqvò currere, aufugere, hinwegLauffen. za tu zeď někam zaběhł. kdo wj, kam on zaběhne. wzdyckny odtud wybjha, a zas tam zabjha.
• Zaběhnauti, cum Accus. (někoho, geſt ceſtu někomu zaſkočiti. Cum Dat. et Accus. ut zaběhnauti někomu ceſtu, idem qvod zaběhnauti někoho. Meth: zmáſti předſewzetj.
• Zſběhnauti, (dołu beżeti) decurrere, herabLauffen. Gen co dołu zhůry zſbėhne. etc:

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod