Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: II/550–II/588

• II/551 Chr. (geſt hłáhoł od potřenj, a chrčenj,) est sonus naturalis. hinc
• Chrſt. (hłáhoł prudkého wyłýti) sonus vehementis effusionis. ¤ Item (prudké wyłyti) vehemens effusio.
• Chrſtnu, Sing. perf. Fut. act. in præt. chrſtnuł, chrſtł. Inf. chrſtnauti, (prudce, zprudka wyłýti) vehementer effundere. Ejus perfectum Compositum est, Wychrſtnauti. ut wychrſtła mu ſſkopek wody na hławu, effudit ipsi vehementi impetu Scapham aqvæ supra caput.
• Wychrſtnutj, n. part. wychrſtnutý, part. paſs.
• Chruſt, est (.hłáhoł od potřenj nėčeho II/552 pohnutedłného, twrdého, křechkého, suchého.) est Sonus ab attritione vel collisione alicujus rei duræ, friabilis, siccæ etc. unde.
• Chruſtjm, Sing. Imp. dup. Sign. (chruſt wydáwam, neb činjm) talem sonum edo, vel facio, qvasi strideo, aut strepo, at non est propriè. strideo enim vel strido, est wrzám. strepo, ſſuſtjm, ſſrammotjm, knarren. ¤ activ: in præt. chruſtił, chruſtiti. construitur cum Instr: ut čim to chruſtj? ¤ Neut. chruſtěł, chruſtěti, což ge to chruſtěło.
• Chruſtjwám, Freq.
• Chruſtjm ſe, paſs. něco ſe tam chruſtiło, (t. chruſtěło)
• Chruſtnu est Fut. perf. verbi chruſtjm II/553 Sing. et Neut. in præt. chruſtnuł, chruſtł. Inf. chruſtnauti. něco tu chruſtło.
• Chruſtławý, u. chrauſtawý.
• Zachruſtěti, zachruſtnauti, Comp. perf. (drobet chruſtěti, chruſtnauti) cætera- Composita non sunt in usu nisi qvis illis opus haberet tunc formare sibi potest secundum Significationem præpositionum.
• Chrauſt, g. m. (od chruſtu, neb když naň ſſłapne, chruſtne. Item. Že ani koſti, ani masſa, ani krwe nemá) Scarabæus. Miſt-, oder Koth-käffer. Rohatý chrauſt, (roháč) Scarabæus cornutus, lucanicus, taurus, Sröter, II/554 Schröter. Właſký chrauſt, (zełená hauſenka) cantharis, Goldkäffer. Meilandiſcher käffer. čerwený chrauſt, cantharis rubea, rotherkäffer. Smrdochrauſt, buprestis, ſtinckkäffer, qvallſter.
• Chřjſt, g. m. (něco Suchého, co ani masſa, ani krwe nemá.) Meth. (Suchý wyzábłý) macer, marcidus, dürr. suchý gako chřjſt, gen chřjſt. t. koſt, a kůže.
• Chrobák, g. m idem chrauſt.

  Verbum Chrauſtám.

• Chrauſtám, chrauſtał, chrauſtati, Sing. Imp. act. (neco twrdého kauſám, zčehož chruſt pocházý) durum qvid rodere, etwas dürr, und hart beiſſen. co to chrauſtáſs? qvid duri commedis? II/555 was beiſſeſt du dann ſo hart? kauſám marcypan, edo martium panem, Jch eſſe ein Martzepan.
• Chrauſtám ſe, paſs.
• Chrauſtáwám. Freq.
• Chrauſtnu. fut. perf. Sing. act. in præt. chrauſtnuł, chrauſtł. Inf. chrauſtnauti.
• Chrauſtánj, chrauſtnutj, g. n. nom. part.
• Chrauſtawý, chruſtławý, adj. (co chraupá, chraupawý, chraupławý) stridulus.
• Chrauſtawý dicitur etiam, (kdo rád chrauſtá)
• Chruſtawec, g. m. idem.
• Chrauſtawě, chruſtławě, adv.
• Chrauſtławoſt, chrauſtawoſt, g. f. Subst.
• Chruſta, g. f. chruſtka, dim. cartilago, II/556 knorſpel.
• Chruſtawka, chruſtačka, idem qvod chruſta.
• Chruſtawý, idem qvod chruſtławý, aliqvando loco chruſtowitý.
• Chruſtawě, adv. chruſtawoſt. Subst.
• Chruſtowitý, chruſtawkowitý, adj. (co chruſtawku má) cartilaginosus, cartilagineus, kroſpelich. chruſtowitý vſſi.
• Chruſtowitoſt, chruſtawkowitoſt, cartilaginositas. kroſpeligkeit
• Noſochruſtka, g. f. ( interfinium interseptum, discrimen narium, das Mittel zwiſchen beyden Naſenlöchern. Composita ex Chrauſtám, et chrauſtnu, sunt perfecta, cum Distinctione, de II/557 qva in Grammatica. fol. Imperfecta Composita non sunt in usu. et si qvis Imperfecto opus haberet, formabit illud ex Freqventativo.
• dochrauſtati, dochrauſtnauti. (oſtatek zchrauſtati)
• Nachrauſtati ſe (přiliſs hrubě, a dłauho chrauſtati)
• Ochrauſtati, (wukoł vchrauſtati)
• Odchrauſtati (hotowu byti schrauſtánjm)
• Pochrauſtati (mnoho, neb wſſecko respectivè zchrauſtati) Significat plural. gener. Meth. (pogjſti, snjſti) on by toho něco pochrauſtał.
• Přechrauſtati, přechrauſtnauti (chrau II/558 ſtanjm překauſati, chrauſtnutjm překauſnauti) Item chrauſtanjm přemocy.
• Přichrauſtati, (něco wjce zchrauſtati)
• Prochrauſtati, (weſkrz chrauſtati, chrauſtánjm djru včiniti) ¤ Item ô neco ſkrz chrauſtánj přigjti.
• Rozchrauſtati, rozchrauſtnauti, (nakuſy, na ruzno zchrauſtati) toby on wſſechno rozchrauſtał. (t. na drobný kauſky rozkauſał.)
• Vchrauſtati, vchrauſtnauti. (kus něčeho, chrauſtanjm vkauſati, chrauſtnutjm vkauſnauti)
• Wychrauſtati, wychrauſtnauti. (chrauſtage wykauſati, wykauſnauti)
• II/559 Zchrauſtati, zſchrauſtati, zchrauſtnauti, zſchrauſtnauti, est perfectum Simplicis. Meth. (Snjſti) decomedere, aufeſſen, auffreſſen. Onť ge to na okamženj zchrauſtnuł.
• Zchrauſtati, est etiam idem qvod pochrauſtati.
• Zachrauſtati, zachrauſtnauti (zacjt chrauſtati) kdo tu zachrauſtał, l. zachrauſtnuł.
• Chrup, g. m. (g. hłáhoł od potjránj aneb kauſánj něčeho twrdého, chrup, chrup) sonus â collisiòne, vel corrosione alicujus rei duræ, hinc
• Verbum Chraupám, chrupám
• Chrupám, chrupał, chrupati, II/560 idem chraupám, chraupał, chraupati. Imp. Sing. act. Aliqvi etiam Chrupi, chrupał, chrupati, Chraupi, chraupał, chraupati dicunt. at nobis non sunt multum in usu. Chraupnu, chrupnu, Fut. perf. chraupnuł, chraupł, chrupnuł, chrupł, chraupnauti, chrupnauti. Ejusdem Significationis est sicut chrauſtám, chrauſtnu.
• Chraupánj, chrupánj. chraupnautj, chrupnutj, n. part.
• Chrupot, g. m. idem qvod chraupánj.
• Chraupawý, chrupawý, chrupławý, chraupławý adj. -ě, adv. -oſt. Subst. idem qvod chrauſtawý.
• Chraupawka, chrupawka, Chrauſtaċka, II/561 g. f. idem chruſtawka. ¤ Item (cokoliw chraupawého.) Composita ex Chraupám, chrupám, chraupnu, chrupnu, ita formantur omnia Sicut chrauſtám, chrauſtnu, ideo ipsemet ea formare potes. Nota, chrauſtati, chraupati aliqvando etiam Neutraliter profertur. ut něco tu chrauſtá, chraupá. loco něco ſe tu chrauſta, chraupa.
• Chraſt, g. m. (g. hłáhoł negakého ſſuſtu, wětrem, a neb ginau hnutełnoſtj půſobeného, gako bywá w łeſe, huſtinách, chamradjch) est Sonus alicujus strepitûs, qvi fit â vento, vel â motu alio qvocunq, ut in silvis etc
• II/562 Chřeſt, g. m. idem qvod Chraſt. ¤ Adag. kdo ſe bogj chřeſtu, nechoď do łeſu. Ex his derivantur iterum seqventia
• Verbum Chraſtjm
• Chraſtjm, Sing. Imp. dupl. Signif. Act. chraſtił, chraſtiti, Significat propriè (ſſuſt w huſtým nákým křowj činjm, at modò etiam, ſſuſt gaký koliw, odkudkoliw pocházegicý, od házenj, třjſkánj, ſſromotjm) strepitum facio. Jch rauſche, ich mache ein Getöß. Neut. præt. chráſtěł, Inf. chraſtěti. (ſſuſtjm, ſſuſtěti, když wjtr w łeſe, aneb w hauſſtj negakým ffauká) strepere, strepitare, strepitum edere.
• Chraſtjm ſe, chraſtił ſe, chraſtiti ſe, II/563 Significat utrumq act. et paſs. ut co ſe tam chraſtiſs? qvid vel qvare strepitas ibi? čim tam chraſtiſs? idem něco tam chraſtěło. aliqvid ibi strepitum edidit; něco ſe tam chraſtiło, idem.
• Chraſtjm, Meth. (idem qvod draſtjm, koſtrbatjm, drſnatjm) asperum facio, Jch mache rauch. inde
• Chraſtawý, chraſtławý, adj. (oſtrý, drſnatý, draſławý) asper, rauch. ut chraſtławý ruce.
• Chráſt, g. m. 1 mo (wſſeligaké, drobné naſekané, neb nałámané dřjwj) subtiliora fragmenta lignorum. 2 do (mnozſtwj wſſeligakýho padłýho liſtu w łeſe) copia cadivorum foliorum in silva, hinc. II/564 3 tio (ljſtj zełné odłámené) fragmenta olerum, seu folia oleracea, qvæ pecoribus decommedenda dantur.
• Chráſtj, g. n. coll. potest etiam a breviter pronunciari, Chraſtj. 1 mo idem qvod chráſt, in Significatione 1 ma et 2 da 2 do (hauſſtj, křowj) fruticetum, frutetum, dumetum, heckwald, Geſtaüd.
• Chraſtina, g. f. plur. chraſtiny (kŕowiny, poroſtłiny, křowj, chraſtj) fruticetum, Geſtaüd.
• Chraſtjwam, chraſtjwám ſe, Freq. Composita, ex Chraſtjm, chraſtjm ſe, sunt perfecta.
• Nachraſtiti ſe, (přiliſs ſe chřaſtiti) giž gſy ſe mohł gednau nachraſtiti.
• II/565 Zchraſtiti, idem qvod zdraſtiti.
• Zachraſtéti, zachraſtiti ſe, (drobet chraſtěti, item začjti ſe chraſtiti) parum strepere, incipere strepere, ut něco tu zachraſtěło, vel neco ſe tu zachraſtiło. Alia Composita non sunt in usu.
• Verbum Chramoſtjm
• Chramoſtjm, Sing. Imp. dupl. Signif. act. chramoſtił, chramoſtiti. Neut. chramoſtěł, chramoſtěti. Chramoſtjm ſe, chramoſtił ſe, chramoſtiti ſe, act. et paſs. Idem qvod chraſtjm, chraſtjm ſe.
• Chramotjm, chramotjm ſe, idem qvod chramoſtjm. ¤ Dicitur etiam Sſramotjm, II/566 ſſramotjm ſe, u. suo loco.
• Chramoſtjwám, chramoſtjwám ſe, chramotjwám, chramotjwám ſe. Freq.
• Chramoſſtěnj. n. part.
• Chramot, chramoſt, Sſramot, l. ſſramot. g. m. idem qvod Chraſtina.
• Chamradj, g. n. coll. idem qvod chraſtj. Admittunt hæc verba præp. na, et za. ut
• Nachramoſtiti ſe, Zachramoſtiti ſe. ¤ in eadem Significatione. Sicut nachraſtiti ſe, et zachraſtiti ſe.
• Verbum Chřeſtjm.
• Chřeſtjm, Sing. Imp. dupl. Signif. act. chřeſtił, chřeſtiti. ¤ Neut. chřeſtěł, chřeſtěti. Chřeſtjm ſe, chřeſtił ſe, chřeſtiti ſe. Act. et paſs.
• Chřeſtám, chřeſtał, chŕeſtati, idem II/567 qvod chřeſtjm activè. Chřeſtám ſe, act. et paſsivè idem. chřeſtám ſe, in Significatione act. construitur cum Instr. ut præcedentia verba. ut co ſe stim chřeſtáſs. vulgo illud Ch. pronunciant per k. ut křeſtám. Et Sic alia. Significant autem hæc verba, (wěcma twrdýma třeſkám, gako chřeſtjm, chřeſtám ořechami, penezmi, kamynkami, dřjwkami etc. ) crepo, crepito. Jch döne, ich rauſche. Nota: chřeſtjm præterea Significat idem qvod chramoſtjm, chraſtjm etc.
• Chřeſtěnj, chřeſtánj. n. part. crepitus, strepitus, knall, geraüſch.
• Chřeſt, præter supra dictam Significationem idem qvod chřeſtěnj.
• II/568 Chřeſtawý, chřeſtławý, adj. (co chřeſtá) crepitans, rauſchend.
• Chřeſtawě, adv. chřeſtawoſt. Subst.
• Chřeſtačka, g. f. (ſſtěrkawka) crepitaculum, crotalum, klapper, klapperlein.
• Chřjſtek, vulgò křjſtek, g. m. dimin. â chřeſt, Solemus hoc nomine pulchrè uti loco Žadný, nullus, niemandt. Et declinatur sicut nomen animatum. ut ani tu chřjſtek negni, vel ani tu chřjſtka negni. (t. negni tu žiadnýho, geſſto by ten negmenſſj chřeſt včiniti mohł) nullus. est hîc, Es iſt niemandt dahier. Sic ani tu chřjſtka nebyło. nullus prorsus hîc fuit. es iſt niemandt dahier geweſen.
• Chřeſtiánek, g. m. (kdo chřeſt negaký půſobj) idem qvod Chřjſtek. ut ani tu II/569 chřeſtianka negni, ani tu chřeſtiánka nebyło.
• Chřeſtjwám, Chřeſtáwám. Freq. Composita ex Chřeſtjm, chřeſtám sunt perfecta. ut Zachřeſtám, Fut. Imperfecta ex freq. formantur. Zachřeſtáwám, præs.
• dochřeſtati ſe, dochřeſtiti ſe, (chřeſtánjm doſtati)
• Nachřeſtati, Nachřeſtiti, nachřeſtěti ſe. (přiliſs chřeſtati)
• Odchřeſtati, odchřeſtiti, (přeſtati chřeſtati)
• Pochřeſtěti, (hrubě chřeſſtěti)
• Pochřeſtati, (drobet chřeſtati)
• Přechřeſtati, přechřeſtiti, (chřeſtánjm přemocy)
• Wychřeſtati, (chřeſtanjm zpuſobiti)
• II/570 Wychřeſtáwati. (wzhuru, neb ſyłně chřeſtati) což ſobě wychřeſtáwá.
• Zachřeſtiti, Zachřeſtati (počjti chřeſtati, chřeſtiti) ut když on zachřeſtá, tehdy etc.
• Zachřeſtěti, zachřeſtiti ſe (začjt chřeſtěti) něco tu zachřeſtěło, l. něco ſe tu zachřeſtiło.
• Chrop, â chr, (hłáhoł chřtanu) Sonus gutturis. hinc
• Verbum Chropjm, chroptjm.
• Chropjm, chroptjm, Sing. Imp. neut. in præt. chropěł, chroptěł, Inf. chropěti, chroptěti. (chrop z chřtánu wydáwati) strepitum ex gutture edere, stertere, röcheln. Nebude ho dłauho, giž chroptj.
• Chropenj, chroptěnj, n. part. stertor, das röcheln.
• II/571 Chroptiwý, adj. (kdo chroptj) -ě, adv. -oſt. Subst.
• Chropot, g. m. idem, qvod chroptěnj. (Smrtedłný chropot, lethalis stertor, das Tödliche röcheln.
• Chroptjwám. Freq. Composita ex Chroptjm, chropjm sunt perfecta.
• Nachroptěti ſe, (dłauho chroptěti)
• Ochropěti, ochroptěti, (chroptiwý hrdło doſtati)
• Zchroptěti, zchropěti, idem.
• Wychroptiti, act. (chroptenjm pozbyti) ut wychroptił duſſi.
• Zachroptěti, (počjt chroptěti) nekdo tu zachroptěł.
• Verbum Chrůpi, Chrápi, chrápám
• Chrůpi, chrůpał, chrůpati, longum II/572 ů. alias per breve u. ut chrupi, Significat chraupám: chrápi, chrápał, chrápati: chrápám, chrápał, chrápati. Sing. Imp. act. (â chrop, et sono, qvem dormientes edunt. (we Spanj chroptjm, chropot činjm) ronchissare, stertere, ronchos ducere, Schnarchen, Schnarchlen, což on hrozňě chrápe, l. chrápá.
• Chrápáwám, Freq.
• Chrápánj, n. part. ronchissatio, ronchus, Schnarchung.
• Chrápawý, adj. (kdo chrápáwá)
• Chrápawě, adv.
• Chrápawoſt, Subst.
• Chrápawec, g. m. idem qvod chrápawý.
• Chrapot, chropot. idem chrápánj.
• Chrapławý, adj. -ě, adv. -oſt. Subst. idem qvod chroptiwý. Item chřapławý. II/573 Composita ex chrápám, chrápi, chrůpi, sunt perfecta. pochrápám fut. Imperfecta formant præsens in ugi, ut pochrapugi. ¤ Freq. pochrapowáwám.
• dochrápati, (dokonati chrápánj) giżt ge on dochrápał. t. chrápage vmřeł.
• dochrápati ſe, (chrapánjm néčeho doſtati)
• Nachrápati (mnoho chrápati) doſti toho nachrápał. doſti ſe nachrápał.
• Pochrápowati (drobet chrápati)
• Přechrápati (chrápánjm přemocy, item giſtý čas chrápati) on tak cełau noc přechrápe.
• Přechrápati ſe (přjliſſným chrápánjm chrápawoſt doſtati.) přechrápał ſe.
• Přichrapowati. (chrápánj přidáwati) on mu přichrapuge.
• Prochrápati (proſpati, ſkrz ſpanj něco II/574 ztratiti) prochrápał kłobauk, t. proſpał.
• Wychrápowati, (hłaſytě chrápati) coź on tam wychrapuge.
• Wychrápati, Significat (chrápánjm z auſt něco wyhoditi) Item cum Dat. (chrápánjm něco zpuſobiti) ut wychrápáł sobě přes hubu.
• Wychrápati ſe (chrápánjm ſe wyſpati) wychrápał ſe ztoho rauſſe, (t. wyſpał)
• Zachrápati, (chrápánjm zahnati) snad ten hněw zachrápe. Item (začjnat chrápati) incipere ronchos trahere. anfangen zu Schnarchen. ut Někdo tu zachrápał. (t. počał chrápati) když on zachrápe, tehdy etc.
• II/575 Verbum Chřapjm.
• Chřapjm, chřapěł, chrapěti. Sing. Imp. Neut. Significat 1 mo (chroptiwé, draſławě młuwjm) raucere, et raucire, heyſer, heiſcher ſeyn. co pak tak chrapjſs? qvid ita rauces?
• Chřapłám, l. chřapli, chřapłał, chřapłati, Item: chřapljm, chřapłeł, chřapłeti, Idem qvod chřapjm. co pak tak chřapłeſs? l. chřapłáſs. (t. chřapjſs) 2 do (chřap wydáwám in Significatione Imperf: In Significatione autem perfecta, (vdeřjm) de qvo infra dicetur sub verbo chřapám, et chřápám.
• Chřapawý, chřapławý, adj. (kdo drſnatým hłaſem młuwj) raucus, raucisonus. heyſer, heyſerig.
• II/576 Chřapawě, chrapławě, adv.
• Chřapławoſt, chřapawoſt, raucedo, raucitas, ravis, heyſerkeit, heyſcherkeit, heyſere.
• Chřjpě, g. f. plur. num. nares, Naßlöcher.
• Chřtán, g. m. guttur, Gurgel.
• Chřapjwám. Freq. Nota: pro directione, hæc omnia ex chřapjm, sicut et ex chřapám, chřápám, de qvibus infra. vulgus etiam per k. pronunciare solet. ut křapjm, křápam, křapławý, křjpě, křtán. etc. Composita ex Chřapjm sunt perfecta.
• Nachřapěti ſe (dłauho chřapěti) doſti ſe nachřapěł.
• Ochřapěti (chřapawoſt doſtati) raucum fieri, heyſer werden.
• II/577 Zchřapěti, idem.
• Zachřapěti, (počjt chřapawě młuwiti) incipere raucè loqvi, anfangen heyſerig zu reden. Easdem Præpositiones admittit chřapłám, chřapljm.
• Chřapławjm, -ěł, -ěti. Sing. Imp. Inch. (počjnám -chřapěti, -chřapławým býti) raucesco. Jch werde heyſer. Composita ex eo perfecta sunt.
• Nachřapławěti ſe, idem nachřapěti ſe.
• Ochřapławěti, Zchrapławėti, idem ochřapěti.
• Zachřapławěti, idem Zachřapěti.
• Verbum Chrčjm.
• Chrčjm, chrčeł, chrčeti, Sing. Imp. Neut. (â Sono chr. et hrčjm) Significat II/578 1 mo (w hrdłe, aneb w žiwotě zwučně wřjti) Et in hoc Sensu Impersonaliter profertur. ut chrčjliž w něm. chrčj mu w hrdłe. aliqvando hrčeti, et chrčeti, promiscuè usurpatur. 2 do (hłáhoł prudkého wylitj) differt a Chrſt, qvia hoc fit â lapsu ad terram, illud autem â vehementi fusione aqvæ, hrčj woda w pádu: padálj doginé wody, hučj.
• Chrčenj, n. part. má hrčenj w břiſſe.
• Chrčjwám. Freq.
• Zachrčeti. Comp. perf. (začjt chrčeti) něco we mně zachrčeło.
• Verbum, Chrkám.
• Chrkám, chrkał, chrkati. Sing. Imp. act. (â chr, et krk. Significat co w krku, II/579 neb žiwotě chrčj, s náſyljm wen zkrku, neb zprſů wymjtam, wyhazugi) Screo, screare, Ich reüſpere, reüſple, ich ſpeüe mit hartigkeit.
• Chrknu, Fut. perf. in præt. chrknuł, l. chrkł. Inf. chrknauti.
• Chrkáwám, Freq.
• Chrkánj, n. part. screaties.
• Chrkawý, chrkławý, adj. (kdo hrubě chrka.)
• Chrkawě, chrkławě, adv.
• Chrkawoſt, chrkławoſt. g. f. Subst.
• Chrkáč, g. m. idem chrkawý. Item (Kuň chrkawý) aliqvi talem eqvum etiam Krkač appellant.
• Chrkał, g. m. Chrkáłek, dim. (kdo ſtáłe chrká)
• Chrkot, g. m. idem chrkánj. II/580 Composita ex Chrkám, et chrknu, sunt perfecta tamen cum Distinctione. de qva in Grammatica fol. 215. Not. 4 to nempe ex chrchnu Significant excreationem per unum actum. ex Chrkám per plures ut wychrknu, wychrkam, Fut. perf. Imperfectæ Significationis composita formant præsens dupliciter. 1 mo ex Freq. ut wychrkáwám, præs. wychrkawał, præt. wychrkáwati. Inf. 2 do in ugi. ut wychrkugi, præs. wychrkował, præt. wychrkowati. Inf.
• Wychrkowáwám, wychrkáwáwám. Freq. Compositorum.
• dochrkati, dochrknauti (do konce do oſtatka wychrchnauti)
• II/581 Nachrkati ſe (hrubě a dłauho chrkati) nimis et diu screare. Sehr und Lang reüſpeln.
• Odchrknauti, odchrkáwati, odchrkowati. (z Vſt na ſtranu wyhazowati, wyhoditi, odpliwowati, odpliwnauti) Sputum ex ore ejicere, Screatu ejicere. ut negprw sobě heſky odchrknuł. a potom pékně młuwił. Lide w koſtełe odchrkugi, by potom chrkánjm, a odchrkowánjm kazatełe newyráżeli.
• Odchrkowánj, odchrkawánj. nom. part.
• Odchrkowačný, odchrkugičný, odchrkawý, odchrkławý, adj. (kdo čaſto odchrkuge) qvi sæpe screat, vel screatum facit.
• Odchrkowačně, odchrkawě, odchrkławě, odchrkugičně, adv.
• II/582 Odchrkowačnoſt, odchrkugičnoſt, odchrkławoſt. odchrkawoſt. Subst.
• Pochrkáwati, pochrkowati, (drobet chrkati, item začjnat chrkati) incipere screare, anfangen zu reüſpern. ten kuň pochrkáwá.
• Přechrkati, (chrkánjm přemocy)
• Přechrknauti (wýchrtek přes neco hoditi)
• Přichrkati, přichrknauti, wychrkáwati, wychrkowati (wen z krku wyhazowati) exscreare, ausreüſpern.
• Wychrkowánj, wychrknutj, n. part. exscreatio.
• Wychrtek, g. m. (co ſe z vſt wychrkuge.) qvod exscreatur.
• Zachrkati, zachrknauti, (začit chrkati) nėkdo tu zachrkał, zachrknuł.
• II/583 Verbum Chrnu.
• Chrnu, chrnuł, chrnauti. Sing. Imp. Inch. (â chr, et trnu. g. počjnám chromým býti, nedoſtatek na některým audu počjnám mjti) incipio defectum habere in aliqvo membro, siderasco.
• Chromý (nedoſtatečný na některem audu, neſpůſobného audu) sideratus, defectuosus in aliqvo membro, id est aliqvo membro uti non potest. ut chromý na ruku, na nohu, na prſt etc.
• Chromec, g. m. idem chromý. Composita ex Chrnu sunt perfecta.
• dochrnauti, (do oſtatku zchrnauti)
• Ochrnauti (ochroměti, na audu některým zmrtwěti) siderationem alicujus membri pati, siderationem autem hîc non II/584 accipio pro apoplexia, sed pro impotentia membri cujuscunq, qvia membra impotentia et qvasi mortua etiam aliunde fiunt. ut ochrnuł na ruku, na nohu. (t. ochroměł) sideratus in manu, pede, id est impotens factus.
• Ochrnutý, ochrnułý, idem qvod chromý.
• Ochrnutě, ochrnułe, adv.
• Ochrnułoſt, ochrnutoſt, Subst.
• Verbum Chromjm.
• Chromjm, ( â chromý) Sing. Imp. dupl. Sign. activum habet in præt. chromił. Inf. chromiti. (chromého činiti) defectuosum facere. Neut. chroměł, chroměti, idem qvod chrnauti.
• Chromjwám, Freq.
• II/585 Chromota, (nedoſtatek, neſpůſobnoſt některého audu) defectus, seu impotentia alicujus membri.
• Chromý, Chromec, u. chrnu. Composita ex chromjm perfecta sunt.
• dochroměti, idem dochrnauti.
• dochromiti, (do oſtatku do ceła chromého vćiniti)
• Ochroměti, idem ochrnauti.
• Ochromiti (chromého na některým audu včiniti) defectuosum in aliqvo membro facere, ut ochromił ho na nohu, na ruku.
• Ochroměłý, adj. -ė, adv. -oſt Subst. idem qvod chromý.
• Zchroměti, idem ochroměti.
• Zchromiti, idem ochromiti.
• II/586 Zchroměłý, -e, -oſt. idem ochroměłý.
• Verbum Chraumám
• Chraumám, chraumał, chraumati. Sing. Imp. act. Moravi et alij chrámám, chrůmám. (hrubě chromugi, ſekám, odkudž chromota přicházý) Composita ex eo perfecta sunt.
• Pochraumati, Zchraumati, (težce zraniti, dochromoty poſekati) hrozně ho pochraumał.
• Verbum Chŕadnu.
• Chřadnu, chřadnuł, l. chřadł, chřadnauti. Sing. Imp. Inch. (â chorý. zemdljwám, churawjm.) marcescere, Verwelcken. Verſchnurffen. cim dáł, tim wjc chřadne. on wſſechen chřadne. II/587 Dicitur etiam de vegetabilibus. ut byliny od sucha chřadnau, (t. wadnau)
• Chřadnutj. n. part. (zemdliwánj) Composita ex eo sunt perfecta.
• dochřadnauti, (do oſtatku zchřadnauti) totaliter emarcescere.
• Nachřadnauti ſe (dłauho pomału chřadnauti) diu et paulatim marcescere, doſti ſe nachřadnuł, až wychřadnuł, dochřadnuł.
• Ochřadnauti (wůkoł zchřadnauti)
• Pochřadnauti, (pomału chřadnauti) paulatim marcescere, Si de homine est sermo. on tak pomału pochřadne, až wychřadne. Si autem sit sermo de vegetabilibus, tunc Significat vel copiam, vel totum, qvod opposita verba postea in oratione in Specie declarant. ¤ ut II/588 wſſechno wſſudy w poli pochřadło. (t. powadło) ubi vocabulum wſſechno, denotat totum. na mnoha mjſtech gečmeny pochřadły. ubi denotat copiam. Et sic ordinariè in alijs, hæc præpositio designat.
• Vchřadnauti (po mału chřadnauti) giž ten ſtrom wſſechen vchřadnuł.
• Wychřadnauti, (weſkrz schradnauti) emarcescere.
• Zchřadnauti, est perfectum Simplicis emarcescere. wſſechen zchřadnuł.
• Ochřadłý, wychřadłý, zchřadłý, part. Neut. et adj. (churawý, zchurawěłý, wyſchłý, wyzábłý) marcidus, ex his ý mutato in e, fit adv. in -oſt, Subst. ut zchřadłe, zchradłoſt.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod