Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: VII/584–VII/589

• Zobám, uel zobi per regulam Grammatices, zobał, zobati. Sing. Imp. act. ( q. zbjrám, l. objrám, t. po zrnku beru) Est proprium animalium uolatilium rostra habentium. Et Significat, grana rostro petere, id est comedere. ut Słepice zobagj pſſeničku, galinæ comedunt triticum, die hüner freſſen Weitzen. To ptacý rádi zobagj. hoc libenter aues uolant, das freſſen gern die Vögel etc. hinc
• Zob, g. m. (Ptačj, uel slepičj potrawa) cibus auium, υogel eſſen.
• VII/585 Ptačj zob, ligustrum, Reinweide, Mundholtz, Beyholtz.
• Zobánj, g. n. nom. part.
• Zobati Meth. Item Zob, etiam commestionem hominis aliquando significat. ut oni tam čaſto dobrý kauſky zobagj, ( l. zobáwagj) magj tam niáký dobrý zob. etc.
• Zobáwám -wał, -wati. Freq. Composita ex Zobám, zobi, fiunt perfectæ significatîonis. ut Wyzobám, wyzobi, Freq. wyzobał, præt. wyzobati, Inf. In significatione Imperfecta contruuntur præpositiones cum Freq. ut Wyzobáwám, præs. wyzobáwał, præt. wyzobáwati, Inf.
• VII/586 dozobati, dozobáwati, (oſtatek dogjſti) reliquum decomedere. das Vbrige aufeſſen. Giž tu pſſeničku dozobali.
• Nazobati ſe (zobem ſe naſýtiti, nagjſti ſe) saturari comedendo. ſich aneſſen. Ptácý, když ſe nazobagj, sedj, anebo spjwagj.
• Ozobati, ozobáwati, (około zobati, obgjſti.)
• Odzobati, (přeſtat zobati)
• Pozobati, (pořád zobati) decomedere, aufeſſen. To oni wſſechno pozobagj, hoc illi totum decomedent. das werden Sie alles aufeſſen. Si addatur part. drobet, trochu, etc. qualificat uerbum. ut drobet pozobati, VII/587 (máło zobati) parùm comedere, wenig eſſen.
• Přizobati, Přizobáwati, (geſſtě drobet pozobati) parùm plus comedere, etwas wenig noch eſſen. Ten pták geſſtě přizobáwá.
• Wyzobati, idem quod pozobati. Si tamen cibus eſset in aliquo concauo, non pozobati, sed wyzobati, utendum est. Ty slepice to wſſechno z toho sudu wyzobali.
• Zzobati, l. zezobati, idem quod pozobati.
• Deriuata.
• Zub, g. m. (koſt w vſtech k potjránj pokrmů) dnes, der Zahn.
• Zaubek. dim. Adag. Má řjdké zuby. VII/588 de mendace. Zub zubu nedoſkakował. ( l. zyma było)
• Zubj, adj. Zubj čerw, masſo, paradło etc.
• Zubný, adj. idem Zubj.
• Zubatý, Zubowatý. adj. (welké zuby magicý) dento, dentatus, Lang Zahn.
• Zubał, Zubáč, Zubatec, g. m. idem quod zubatý.
• Zubr, g. m. urus, bubalus Syluestris, Auer ochs.
• Zubitrh, zubotrh, zubiłom, g. m. (kdo zuby trhá) argyta, Zahnbreche.
• Bezzubý, adj. edentulus, edentatus, Zahnlos.
• Zubatjm, zubowatjm, -ěł, -ěti. VII/589 Sing. Imp. Inch. (počinám zuby doſtawati: Item welké zuby počjnám mjti) incipio dentes habere. si autem est sermo de homine jam dentato, tunc significat, incipio magnos dentes habere. ut on hrozně zubatj.
• Zubák, g. m. pl. zubácý. Zubkyně, g. f. dicuntur oues quædam â dentibus sic dictæ. Composita ex ijs sunt perfecta. ut o- pře- wy- z-zubatěti -zubowatěti.
• Bezzubjm, Sing. Imp. Inch. (počinám zuby tratiti) incipio dentes perdere, ich fange an die Zähne zu υerlieren. Perfectum eius est zbezuběti. ut giž do konce zbezuběł. giž brzo zbezubj. etc.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod