Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: V/2–V/15

• Rád, conuenit cum Græco, ραδιος, facilis, promptus. Nota rád, g. m. ráda g. f. rádo g. n. utimur illo adiectiuè, et aduerbialiter. Et Significat (s chutj, s liboſtj, weſełau myſlj) lubens, libenter, gern, willig. ut gſem tomu rád, gſem tomu ráda, gſem tomu rádo. t. mám to rád, ráda, rádo. libenter hoc habeo, ich hab es gern. rád to ſłyſſjm, libenter hoc audio, ich höre es gern. ráda to včinjm, libenter hoc faciam, ich will es gern thuen. ta děwečka tám ráda. ista ancilla illuc libenter iuit. die Magd iſt gerne dahin gegangen.
• V/3 Radiček, a, o. dim. radiček pugdu, libentiſsime ibo, ich will gar gern gehen. Radička pugdu etc.
• Radėgi, l. raděg. uulgò etiam radſſi, et Poëta radě, libentiùs, lieber. Neyraděgi, neyraděg, uel etiam neyradſſi, neyradě, libentiſsimè, am allerliebſten.
• Nerad, a, o. (s nechutj, s neliboſtj, s ſmutnau myſlj) illibenter, non libenter, Vngern. nerad tam ſſeł, nerada tam ſſła. illibenter illuc iuit, iſt Vngern hin gegangen.
• Ráčjm, ráčił, ráčiti. Sing. Imp. et perf. Neut. ( q. rád činjm, t. rád chcy) dignari, geruhen. Nota est uerbum, quod Competit Regibus, et Principibus, qui in prima persona loquuntur. ut Račjme k tomu powoliti, powołowati. Item utimur etiam illo uerbo, quando ad DEum V/4 ad Reges, Principes, Magistratus, et honoratiores personas loquimur. Bože rač ſe ohlédnauti, rač pomoc dáti, rač přiſpėti. račte to včiniti, mám naděgi, že k tomu powoliti ráčite. Nota. 2 o ráčjm semper post se trahit Infinitiuum, et est temporis præsentis, et futuri. Si ipsi addatur uerbum perfectum Infinitiui. Significat tempus futurum. ut ráčjme poručiti, dignabimur mandare. Wir wollen befehlen. Si autem ipsi addatur uerbum Imperfectum, Significat tempus præsens. ut ráčjme poraučeti, dignamur mandare. Wir befehlen. uide Gramm. P. 2. Cap. 25. Obs. 1 a. Et præter hoc uerbum, nullum similem habet obseruationem. Et Composita nulla sunt in usu.
• Radjm, radił, raditi. Sing. Imp. act. ( q. ráddám. t. radu dáwám, povčugi) consulo, suadeo, rathen. Cum Datiuo personæ, et V/5 Accus: rei, uel cum præp. k. ut Kdo ge mu pak k tomu radił, l. kdo ge mu pak to radił? quis ergo ipsi hoc consuluit, wer hat ihm dann ſolches gerathen. ¤ Adag. komu nelze raditi, nelze pomocy.
• Neradjm, neraditi, (odrazugi, rozpakugi, odwozugi od něčeho) disuadere, wiederrathen, darυon rathen.
• Radjm ſe, cum præp. s. personæ, et præp. ô. uel w, rei. (radu beru, rady hledám) consulo aliquem, ich frage um Rath. ut radił ſe ô to semnau, l. radił ſe w te wěcy se mnau. consuluit me in hac re. Er hat mich deſtwegen um Rath gefraget. Item (radu držjm) consultare, rathſchlagen, ſich berathen, berathſchlagen. ut radj ſe społu, l. ſpolečně, consultant inuicem, Sie Thuen ſich berathſchlagen.
• V/6 Rada, g. f. 1 mo (přátełſké důwěrné povčenj) consilium, Rath, rady vděliti, rady žadati, radu bráti. Adag. gſyli mładý, vžjweg rady. někdo y s dobrau radau zuſtáwá w zadu. 2 do Radda, per duplex d, (kdo radu dáwá) Consiliarius, Rath. ut Radda Czýſařſká, Králowſká, Knjžecý etc. 3 io Radda (Společnoſt Radců w Měſtě wyſtawených) senatus, der Rath. 4 to Rada (Społečné ſe ô něco razenj) consultatio, rathſchlagen. ſſli do rady, gſau w radě, tak w radě zawřjno.
• Rádce, g. m. (radu dáwagicý) consultor, Rathgeber.
• Raddný, adj. (maudrý, rozſſaffný, zkuſſený, v něhož ſe ô radu obegjti můž) consultus, Rathgebig, anſchlägig. Proſým V/7 buď mi raden, a pomocen, (t. poraď, a pomoz.)
• Rádně, adu. Rádnoſt, subst.
• Raddota, (rádce, kdo pomáhá raditi) consiliarius, consultor, Rathgeber. Item (Raddnj Pán, Konſſeł.) Senator, Rathsherr, Raths υerwandter. Hinc olim hanc clausulam habebant. My Měſtonoſta, l. (Méſtonoš) a Raddotowe Měſta N. Nos Consul, et Senatores ciuitatis N. Wir Burgermeiſter, und Rath
• Raddnj, (k raddě přináłežegicý) Senatorius. ut Raddnj Pán. Raddnj oſoba, Senator, Rathsherr, Raths υerwandter.
• Raddnj mjſto, l. raddnj mjſta, plur. Significat 1 mo (Swětnice, kde ſe rada držj, t. Radnice, raddnj pokog) camera Senatoria, Rathſtube. 2 do (Rada 4 tæ Significationis) consultatio, consilium, Rath, Rathſchlag. Tak geſt w mjſtech Raddnjch zawřjno, l. sneſſeno. Ita est in V/8 consilio, conclusum. alßo iſt es im Rath geſchloſſen.
• Raddnj dům, domus Senatoria, Curia, das Rathhauß.
• Rádnice, (Mjſto kde ſe rady držjwagj) camera Senatoria, Rathſtuben.
• Radnice, 1 ma breui, (měſto w Cžechách) nomen urbis in Boemia, eine Stadt in Böhem.
• Radjwám, radjwám ſe Freq. Composita ex radjm, radjm ſe, sunt perfecta. ut zradjm. Imperfectum formant in ugi, ut zrazugi, præs. Imp.
• Odraditi, odrazowati, (na proſto neraditi, rozpáčiti) disuadere, wiederrathen. On mu od toho ( l. To in Accus.) odradił, ille ipsi hoc disuasit, on mu to odrazował, ille ipsi hoc disuadebat. Item (odwratiti,) auertere, abſpenſtig machen. wſſechný ſobě kupce odradił. V/9 Tak ſobě wſſechny lidi odradjſs.
• Poraditi, poraditi ſe, est perfectum Simplicis, ideò non dicitur porazowati. (radu dobrau dáti, rady vděliti) consulere, einrathen. Poradjm ſe ô to. Consulam in hac re. Ich will mich berathſchlagen. Adag. poraď ſe s rozumem, dobrého ſe poradił ( subintelligitur rádce, t. když někomu něco chwaljme, že dobře vděłał.)
• Přeraditi, (złau radu dáti) malè consulere, Vbel einrathen.
• Vraditi ſe, (radu ſpolečně zawřiti) consultum facere, etwas mit einander ſchlieſſen. tak gſau ſe ſpołu, l. ſpolečně vradili. ita consultum fecerunt, als haben ſie im Rath geſchloſſen. Vradił ſe snjm. ita simul concluserunt, id est consilium fecerunt, alſo haben ſie miteinander geſchloſſen. Item cum præp. na, rei. (vſtanowiti ſe na V/10 něčem, sneſti ſe, zawřjti) statuere, concludere, υerordnen. Schlüſſen. Na tom ſe Panj vradili, (t. sneſli ſe) ita Domini statuerunt, alſo haben die herren geſchloſſen.
• Zradjm fut. perf. Zrazugi, præs. Imp. Zraditi, zrazowati, (faleſſnau raddau prodati) prodere, υerrathen. Ten geſt zradił měſto, iste urbem prodidit, er hat die Stadt υerrathen. Zradił Kryſta Pána, zradił Krále, zradił Pána sweho. Adag. nebył tu kde P. Boha zrazowali. (ô čłowěku proſtem řjkame, který s fałſſj nevmj. aliter. nekauſał Gidaſſe w kolena.
• Zrádce, g. m. (někoho zrazugicý) proditor, υerräther.
• Zrádný (k zradě náchyłný, newěrný) proditorius, υerrätheriſch.
• Zrádně, adu. proditoriè, dolosè, υerrätheriſcher Weiſe. ut zrádně mu to včinił. (t. łſtiwě, pokautně)
• V/11 Zrádnoſt, subst. idem Zrada.
• Zrada, g. f. (prozrazenj) proditio, υerrätherey. Adag. mezy dwěma rada, mezy těmi zrada. Nota, Zradjm admittit adhuc alias præpositiones, pro, et wy. ut
• Prozraditi, prozrazowati, wyzraditi, wyzrazowati, utrumq idem Significat. ¤ Sed non est Significatio tam mala sicut zraditi. (zrádně wygewiti, proneſti) prodere, id est deferre, denunciare, detegere. υerrathen, angeben, offenbahren ut on ho wyzradił, že ge w hoſpodė, ille ipsum detulit, quod sit in popina, Er hat ihn angegeben, daß er in dem Schenckhauß ſey. On mý penjze prozradił. ille prodidit meam pecuniam, Er hat mein Geld υerrathen. On to prozradił, ille hoc denunciauit. Er hat das angegeben.
• V/12 Radugi ſe, radował ſe, radowati ſe, Sing. Imp. Neut. (rád gſem) gaudeo, ich ſehe gern, ich bin froh. Cum Dat. Radugi ſe tomu, (rád to mám) gaudeo hac re. Ich hab es gern. ¤ Item Significat idem, cum præp. z. ut radowali ſe tomu wſſicknj. l. radowali ſe z toho wſſicknj. Cum præp. z. Radugi ſe z toho (těſſjm ſe z toho mám z toho radoſt) gaudeo de hac re, Ich erfreüe mich darVber. radugi ſe z twého dobrého zdrawj, (t. těſſjm ſe) gaudeo de bona tua ualetudine, ich erfreüe mich deiner gutten Geſundheit. Cum præp. s. 1 mo (Weſeljm ſe) gaudere, ſich erfreüen. radugte ſe semnau. gaudete mecum, erfreüet eüch mit mir. 2 do (miłkugi ſe, těſſjm ſe, mám w tom zaljbenj, kochati ſe w něčem) oblectare se, complacere sibi, ſich erluſtigen. On ſe s tim V/13 raduge, (t. těſſj) ille se cum hac re oblectat, Er thuet ſich darmit erluſtigen.
• Radoſt, gaudium, Freüd.
• Radoſtný, adj. (radoſt přinaſſegicý) gaudiosus, frölich. ut radoſtná nowina, pamatka, radoſtný přjchod, přjgezd. etc.
• Radoſtně, adu. Radoſtnoſt, Subst.
• Radoſtnjk, idem radoſtný. Item sumitur loco (radoſtná nowina) gaudiosa noua, fröliche Zeitung. ut ſtřjleti radoſtnjka, freüden Schüſſe Thuen.
• Radowánky, g. f. plur. (pleſánj) exutatio, jubilum tripudium, dum propter aliqua bona noua Te DEum laudamus canitur. Frolockunck, FreüdeSchüſſen. W Praze drzj radowanky. Item (weſełé hody) conuiuium, charistia, Freüdenmahl, Banckeit.
• V/14 Radowáwám ſe, Freq. Composita ex radugi ſe, fiunt perfecta. ut zaradugi ſe, fut. perf. Imperfectum tempus formatur ex Frequentatiuo. Zaradowáwám ſe. præs. Imp. Sed raro imperfecto tempore utimur, et absq neceſsitate nunquam.
• Obradowati, absq ſe, est act. perf. præter Accus. cum Inst. (obweſeliti, potěſſiti něčim dobrým, exhilarare, erfreüen. welmi ho tau nowinau obradował.
• Obradowati ſe, (potěſſiti ſe) exhilarari, ſich erfreüen. tau nowinau ſe welmi obradował.
• Poradowati ſe, (na chwjlku ſe zaradowati)
• Zradowati ſe, cum Dat. uel cum præp. z. (obweſeliti ſe) exhilarari, ſich erfreüen. když ta nowina přiſſła, wełmi ſe gj ( l. znj) zradował.
• V/15 Zaradowati ſe, (drobet, na chwjłku ſe zradowati) ad tempus exhilarari, auf eine Zeit lang ſich erfreüen. zneyprwku ſe nebohy zaradował, a potom płakał.

Strany zdroje: VI/552–VI/566

• Tknu, l. teknu ex Hebr. Sing. Imp. act. (doſahugi) in praet. tknuł, tkł, l. tekł. Inf. tknauti, teknauti. tango, ich taſte, betaſte, berühre. Item (do něčeho tiknu, pjchám, wrážjm, wpjchnu) figere, ſtechen.
• Tknu ſe, Neut. idem quod tknu, et est magis in usu, construitur cum Genit. gen ſe ho tekł, tantum illum tetigit. er hat ihn mur berühret. Kdo Boha má, netkne ſe ho nic złého. Item Significat, attingere, concernere, betreffen, enbetreffen, enlangen. co ſe tkne zewnj wěcy, quod concernit VI/553 primum punctum. was das erſte anbetrifft.
• Tknutj, n. part. tactus, betaſtung.
• Tknutý, tčený. part. paſs. Sed hæc Simplicia non sunt adeò usitata.
• Tyč, g. f. (hůł tenká, a dłauhá, â tknu) sudes, Stange. Item (mjra deſyti noh zdýlj) decempeda, Meßruthe ZehenSchuh lang.
• Tyčka, dim. pedamen, Stabumen, ridica. stecken. Weinſtecken. uide Tyč.
• Týkám, Freq. Týkáwám, Freq. et illud ý longum secundùm Regulam Gram. potest mutari in ey. etiam in Compositis. ut teykám etc.
• Týkám ſe, idem quod tknu ſe. at týkám ſe in Significatione Iteratiua. VI/554 Item contiguum eſse, aneinanderſtoſſen. ut týká ſe pole. s polem. ( l. pole ſe ſpołu týkagj.) agri sunt sibi contigui. die felder ſtoſſen aneinander.
• Wſſetečnj, adj. (wſſeho ſe týkagicý, drzý, opowážliwý) temerarius, frewentlich.
• Wſſetečně, adu. temerariè, frewentlich.
• Wſſetečnoſt. (drzoſt, opowážliwoſt) temeritas, frewel.
• Wſſetečnjk, wſſetečnjček, dim. g. m. idem Wſſetečný.
• Wſſetyčka, g. m. respectu uiri, g. f. respectu mulieris. idem quod wſſetečný. Composita ex tknu, tknu ſe. fiunt. perfecta, ut dotknu, dotknu ſe fut. perf. In præt. dotkł, dotekł, dotknuł, doteknuł. Sic dotkł ſe, VI/555 Inf. dotknauti, dotknauti ſe. doteknauti, doteknauti ſe. Et hæc sunt tempora perfecta. Composita formant præsens ex Iteratiuo. ut dotýkám, dotýkám ſe. præs. Imp. dotýkał, dotykał ſe. Præt. dotýkati, dotýkati ſe, Inf. Et hæc sunt tempora Imperfecta. quod in reliquis Compositis etiam obseruabis.
• dotknauti, dotýkati, cum Accus. tangere, attingere berühren. dotkła ho ruka Páně, manus Domini ipsum tetigit. Es hat ihn Gottes hand berühret. Giž woda sedmého ſtupně dotýkała. iam Septimum gradum aqua attingebat. Es hat das Waſſer ſchon den Siebenden ſtaffel berühret.
• dotýkati, dotknauti (někoho) cum Accuſ. VI/556 (geſt gmenowati ho, aneb tak młuwiti, aby ſe patrně cytiło, na koho ſe młuwj.) uerbis perstringere, malè loqui de aliquo, cauillari. Mit Worten anfahren, Vbel υon einen Reden, Spelten. ut hrozně ho ſłowmi dotýkał. ualdè illum uerbis perstringebat. Er hat ihn ſehr mit Worten angefahren. Ani ho słowem nedotkł. (t. nevraził.) nec uerbo illum attigit, id est offendit. ¤ hinc
• důtka, g. f. (takowé žehrawé, neb złobiwé dotýkánj. něčeho nechwálitebného ô někom młuwenj.) cauillum, cauillatio, ein Vbles Reden. Item, (domłuwa) reprehensio, ein Capitel.
• důtkliwý, adj. perstrictorius, acris. ehrenrührig scharff.
• VI/557 důtkliwě, adu. důtkliwoſt, Subst.
• Nedůtkliwý, l. nedotkliwý, adj. (netrpěliwý, kdo ſe ani ſłowem dotknauti nedá) impatiens, qui nec uerbo se tangi permittit, Vngedultig, der kein ſchlimmes Wort leiden kann.
• Nedůtkliwě, nedotkliwě, adu. Nedotkliwoſt, Nedůtkliwoſt, Subst.
• Nedotkliwec, Nedůtkliwec, g. m. idem quod Nedotkliwý etc
• dotknauti ſe, dotýkati ſe. tangere, attingere. Berühren. ut dotknuł ſe ho prſtem, attigit ipsum digito. Er hat ihn mit dem Finger berühret. dotýkał ſe ho prſtem, attingebat illum digito.
• dotýkati ſe, Significat etiam attinere, concernere, anlangen, antrefen, betrefen, angehen. ut dotýká ſe tu hrdła, VI/558 concernit res hîc collum, agitur hîc de collo. Es trifft dahier den hals an, es gehet Vmb den halß dahier. Co ſe dotyká prwnjho, quod primùm attinet, was das erſte betrifft. etc. Tebe ſe tu nic nedotýká. hæc res te non concernit. das gehet dich nicht an. etc. Nota, Dictum est in Grammatica, P. 2. cap. 25. Obs. 4. quod uerba 1mæ Coniugationis, am. Soleant mutari in i. seruata mutatione antecedentis literæ. Et formatur præsens sicut 3tia Coniugatio. Sic etiam dotykám, dotýkám ſe, mutat am, in i. et k. mutatur in č. ut dotýči, dotýčeſs, dotýče. dotýčeme, etc. hinc potes etiam dicere. dotýče ſe tu hrdła. co ſe prwnjho dotýče. tebe ſe tu nic nedotýče etc.
• VI/559 Item dotýkati ſe (něčeho) geſt pomáhati, pracowati w nėčem. laborare in aliqua re, adiuuare, Behilfflich ſeyn, arbeiten in gewißer Sache. ut gá gſem ſe toho take sam dotýkał, (t. pracował, napomáhał gſem w te wěcy) ego ipsemet etiam in hac re laboraui. Ich hab auch ſelbſt in dieſer Sach gearbeitet etc. On take ſkutečně ſe toho dotýká etc.
• dotknutj, n. part. tactus, Betaſtung.
• dotknutý, uel dotčený, part. paſs. tactus, Berühret. Item utimur hoc adiectiuo, loco (gmenowaný, nadgmenowaný, nadřečený, předřečený, nadepſaný, opačený, prawený) prænominatus, antedictus, supradictus, præfatus. berühret, beſaget, VI/560 obbeſaget, obangezogen. angereget etc. ut dotčený Pán, præfatus Dominus, beſagter herr etc.
• Potknauti ſe, Neut. perf. (geſt nohau ô něco zawaditi, a pokleſnauti) cæspitare, Stolpern. Meth. Significat. (swaditi ſe, pohodnauti ſe, poſſkorpiti ſe) contendere, altercari, ſtreiten. Potkli ſe słowy, (když ſłowy geden ô druhého zawadj, t. swadj ſe) contenderunt uerbis, mit Worten hart einander angefahren. mit Worten haben ſie mit einander geſtritten. hinc
• Půtka, g. f. (swáda, hádka, wáda, swár,) rixa, contentio, Wortſtreit, Zanck etc.
• Potýkám ſe, potýkati ſe, uel poteykám ſe, poteykati ſe, (práti ſe, bjti ſe, VI/561 tłaucti ſe) pugnare, confligere, præliari, digladiari, streiten, ſich schlagen, fechten. ut potýkali ſe społu kordy, ( l. w kordy) digladiabantur simul, pugnabant simul gladiis, ſie haben mit dem degen miteinander gefochten. Wogſka cełý den ſe potýkała. tota die pugnabant exercitus. der gantzen Tag haben ſich die Armeen geſchlagen. ¤ Adag. Moc s mocý ráda ſe potýká. (proto že gedna druhé nerada vſtaupj.)
• Potýkánj, nom. part. Potýkánj połnj. (geſt Sraženj se wogſk) conflictus exercituum.
• Protknauti (něco něčim) probodnauti, transfigere, durchſtechen.
• Stýkatj ſe, ſteykatj ſe, (doſahati ſe) contingere se, contiguum eſse, an VI/562 einander ſtoſſen. ut stýkagj ſe polem społu; habent contiguos agros. sie ſtoſſen an einander, oder sie gräntzen mit einander. Pole s polem ſe stýká. stýkagj ſe pole etc.
• Wytknauti, Significat 1 mo wyměřiti, dimetiri, definire, disterminare, ausmeſſen. ut wytknauti meze, hranice. metari, limites definire, ausmarcken, die Gräntzen ausmeſſen. Wytknauti leženj, disterminare castra, das Lager ausſtechen, ausmeſſen. 2 do Wytknauti, ( u. g. ruku, nohu, etc. geſt ô něco zawadě wywinauti) luxare, υerrencken. Wytknuł ſobě nohu, (t. wywinuł) luxauit pedem, hat den Fuſſ υerrencket.
• Wytknutj, n. part. (wywinutj) luxatio, VI/563 υerrenckung. Wytknutj nohy, ruky, neb giného kłaubu. etc.
• Wytknutý, part. paſs. ut wytknutá noha, (t. wywinutá) luxatus pes, υerrenckter fuſß. ¤ Wytknutý meze, hranice, definiti limites, ausgemeſſene Gräntzen. Wytknuté leženj. disterminata castra, ausgemeſſenes Lager.
• Wytýkám, l. wyteykám, præs. Imp. wytýkati, l. wyteykati, cum Accus. uel Instr. rei, et Dat. personæ. (někomu něco nenáležitého připomjnati, a odrhati, omłauwati.) exprobrare, υorwerffen. co mi to ( uel tim) wyteykáſs. quid mihi hoc exprobras, was wirffſt du mir dieſes υor.
• Wytýkanj, wyteykánj, nom. part.
• VI/564 Wýtka, g. f. idem, exprobratio, υorwerffung.
• Zatknauti, (geſt něčim, gako záworau zaſtrčiti, zandati.) Item Zatknauti, est terminus juris, et Significat, (nėkoho práwnjm liſtem obſtawiti, a pod ſtracenjm cti a wjry zawázati, buď aby summu powinnau we dwauch neděljch zapłatił, a nebo do wězenj ſe poſtawił.) aliquem per literas executoriales sistere, et sub amiſsione fidei, et honoris obligare, ut uel debitum soluat, uel intra duas septimanas in arrestum eat. ſtecken, daß iſt einen mit ſteckBrieff beſtricken, Vnd bey υerluſt ſeiner Treü, Vnd Ehre υerbinden, Vmb entweder die Schuld zu bezahlen, oder binnen zwey Wochen ſich in Arreſt zu ſtellen. VI/565 Zatknuł ho pro 2000 f. misit ipsi literas executoriales pro 2000 f. hat ihn Vmb 2000 f. geſtecket.
• Zatknutj, l. zatčenj, nom. part. Steckung. zůſtáwá w zatčenj. Er iſt geſtecket. Od Zatčenj we dwauch Neděljch. â receptis executorialibus intra duas septimanas, υon der Steckung binnen zwey Wochen.
• Zatknutý, Zatčený, part. paſs. der geſtecket iſt.
• Zatykač, g. m. (zatykacý liſt.) libellus executiuus, uel executorialis. literæ executoriales. Steckbriff.
• Zrádný, ( l. nepoctiwý) Zatykač, literæ executoriales infames, quarum potestate debitor â quocunq rapi, et capi potest. Vnochrlicher SteckBriff.
• Zatykacý, adj. ut Zatykacý liſt, idem VI/566 quod Zatykač.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod