Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: VI/499–VI/512

• Těſný, adj. (â tiſknu, premo, ich drucke. stiſknutý, v´zký, auzký, newołný, nezwołný, neproſtraný, stjſněný) arctus, angustus, strictus, eng, getreng.
• Těſně, (v´zce, nezwołně, neproſtranně) angustè, strictè, arctè, eng, getrenglich.
• Těſnoſt, angustia, die Enge.
• VI/500 Těſno, dicitur etiam Substantiuè, g. n. idem quod těſnoſt. nenj dobře do těſna choditi; nebo nebýwá dobře w těſně. Adag. Komu těſno, tomu teſkno.
• Tjſně, l. tjſeň, Gen. tjſně, g. f. idem těſnoſt. w tjſni gſme nýni, (t. w těſně.)
• Teſnjm, l. tjſnjm, act. -ił, -iti. paſs. -ěł, -ěti. Sing. Imp. Inchoat. (těſné činjm, act.) arcto, coarcto, ich mache eng, ich Schmälere. (těſnoſti nabýwám, paſs.) arctus fio, ich werde eng, gedreng.
• Ztěſnjm, fut. perf. ztěſniti, ztjſniti, est perfectum Simplicis.
• Stěſniti, stjſniti. perf. idem quod ztěſniti (sv´zjti, saužiti, ztiſknauti, stáhnauti) arctare, constringere, Zuſammen VI/501 drengen, zuſammen drucken, einziehen.
• stěſněný, stjſněný. part. paſs. (ztiſknutý, saužený, skličený, stáhnutý) constrictus, coarctatus. ſtreng, zuſammengedruckt, eingezogen.
• Teſkný, adj. (těſnoſt myſle magicý) angustiam animi habens, Leidmüttig, angſthafttig.
• Teſknoſt, (myſle nepokognoſt, truchle někam ginám ſe ohłýdánj) tœdium animi, υerdruſs. Teſknoſt činiti, tœdium facere, ein υerdruſs machen.
• Teſkno, adu. tœdiosè, υerdrüſſlich. teſkno mi, tœdet me. Es υerdreüſt mich, wſſudy mi teſkno. ubiq me tœdet. Es υerdreüſt mich alles. VI/502 Item aliquando idem quod (těžko) ut giž mi s njm teſkno. (t. těžko, t. geſt mi obtjžný, omrzełý) est mihi iam molestus, grauis. Er iſt mir ſchon υerdrüſſlich, beſchwerlich.
• Teſknjm, -ił, -iti. Sing. Imp. neut. (netrpěliwau myſł mám) tœdio laboro, mich υerlangt. Cum præp. po, u. g. teſkniti po někom, Significat (žádoſtiwu býti) alicuius desiderio laborare, nach einem υerlangen haben. ¤ Item (smutným býti po někom, pro někoho,) tristari propter aliquem, traurig ſeyn. Cum præp. na. u. g. teſkniti nad něčim. (mrzeti, proti myſłně neſti, nerád tomu býti) ægrè ferre, υerdrüſſen, υerdruſs daran haben, Ein Vngefallen, Mißfallen VI/503 daran tragen. Composita ex eo sunt perfecta.
• Nateſkniti ſe, (dłauho teſkniti) ut nateſknił ſe doſti. nateſknił ſe poněm doſti etc.
• Poteſkniti, (drobet teſkniti, poſtýſkati, poſtegſkati ſobě.) Poteſknj doněkud. poteſknj, dokud nezwykne.
• Wyteſkniti: co sobě wyteſknj? (t. co mu teſkněnj pomůže?) drjwe smrt sobě wyteſknj.
• Wyteſkniti ſe (teſknoſti pozbýti) snad ſe giž z toho wyteſknił.
• Zateſkniti sobě, idem quod zaſteſknauti ſobě.
• Teſkljm, -ił, -iti. idem quod teſknjm, in omnibus Significationibus, admittit etiam in Compositione easdem præpositiones.
• VI/504 Teſkliwý, adj. (kdo teſklj, komu teſkno, item s kým ge teſkno.) 1 mo absq ullo additamento, ut ge wſſechen teſkliw. (hrubě teſklj, teſknj, ge Smuten) est totus melancolicus, id est tristis. Er iſt ſehr betrubt. traurig. 2 do Cum præp. po: teſkliwým býti po někom, idem quod, teſkniti po někom. 3 tio Cum præp. na: ut geſt nad tim teſkliw, (t. mrzý ho to, nerad to má) ægre hoc fert. Es υerdrüſſet ihn, Er hat ein Mißfallen υerdruſs daran. Et si quid alicui imponitur, uel injungitur, ut hoc uel illud faciat, Significat (nerad to děłá, t. mrzý ho to djło) non libenter hoc facit, er thuet es Vngern. 4 to Cum Dat. uel absq Datiuo, VI/505 Si addatur Substantiuum. (omrzełý, promrzełý, obtjžný, nepřigemný) tœdiosus, fastidiosus, υerdrüſſlich, beſchwerlich. ut ge mi giż teſkliwý, l. ge to teſkliwý čłowěk. (t. obtjžný) tœdet me iste homo, Es υerdrüſſet mich der Mann.
• Teſkliwě, adu. (s teſknoſtj, těžce, obtjžně) molestè, grauiter, ægrè. υerdrüſſlich.
• Teſkliwoſt, idem quod teſknoſt. ¤ item (neliboſt, neljbka, omrzełoſt, nechutenſtwj) molestia, tœdium, fastidium, υerdruſs, Widerwillen, Mißfallen.
• Teſkliwo, dicitur Subst. et adu. idem teſkno.
• Stýſkám, l. Steyſkám, -ał, -ati. cui Semper Dat. (sobě) apponitur, ut ſtýſkám sobě, Sing. Imp. Neut. VI/506 1 mo (nateſknoſt nařjkám, stěžugi ſobě, bjdu swau wyprawugi) queri, conqueri aliquid, etwas klagen. ſich beſchweren, ſich beklagen. Nėkdo sobě wjce ſtýſká, než ho bolj. aliquis plus conqueritur, quàm ipsum doleat. Mancher klaget mehr als ihm wehe thuet. Adag. Nachował stýſkał, vtratił wýſkał. l. nachował ſtegſkał, vtratił wegſkał. (t. geden shromaždował, až ſtonał, y skonał, druhý pak to weſele vtrácý.) 2 do Cum præp. Na, l. proti. (žałowati, stěžowati ſobě) conqueri, accusare, ſich beklagen, ſich beſchweren, klagen. ut wełmi sobě na něho, (proti němu) ſtyſkał. ualde conquerebatur contra illum, Er hat ſich ſehr wider ihm beklaget. VI/507 3 tio Cum po. (teſkniti) tristari, traurig ſeyn. ut stegſká sobě poněm: (t. geſt smuten pro nėho) est propter illum tristis, Er iſt ſeinerwegen traurig.
• Stýſkati ſe, ſtegſkati ſe. dicitur tantùm Imperf. cum Dat. (teſkno býti, neljbiti ſe, teſkniti) tœdiosum eſse. υerdrüſſlich ſeyn. ut hrozně ſe mi zde ſtegſká. ualdè est mihi hic tœdiosum, molestum. Es iſt mir dahier gar langweilig υerdrüſſlich. bude ſe mu ponegprwe ſtegſkati, dokad nezwykne, (nepřiwykne) in primis uidebitur ipsi tœdiosum, molestum, antequàm asuescat. Cum præp. s. præter Dat. Significat (obtjžnu býti, mrzeti, tězko, teſkno teſkliwo býti) grauem, molestum eſse, VI/508 Beſchwerlich, υerdrüſſlich. ut giž mi ſe s njm ſtegſká. (t. geſt mi giž obtjžný) est mihi iam grauis, molestus. Er iſt mir ſchon beſchwerlich.
• Steſknu, Steſkł, l. Steſknuł, Steſknauti sobě, est perf. ani sobě neſteſkł, (t. nepoſteſkł.) nec minimum questus fuit, Er hat ſich gar nichts beſchweret.
• Steſknauti ſe, est perf. uerbi stegſkati ſe. steſkne ſe mu tam brzo. (t. omrzý ho tam brzo) breui ipsi displicebit ibi, Es wird ihm bald alldas mißfallen. steſkne ſe mu s njm: erit ipsi grauis, molestus, tœdiosus. Er wird ihm beſchwerlich ſeyn. brzoť ge ſe mu steſkło! nimis citò est ipsi grauis factus. Er iſt ihm gar fruhe υerdrüſſlich worden.
• Stýſkawý, adj. (kdo sobě rád ſtýſká) VI/509 qui libenter conqueritur, der gern klaget.
• Stýſkawě, adu. stýſkawoſt, Subst.
• Stýſkáwám, stegſkáwám sobě. Item stýſkáwám ſe. Freq. Composita ex ſtýſkám, steſknu sobě, fiunt perfecta. ut Poſtýſkám sobě. fut. perf. Imperf. formatur in ugi. poſtyſkugi, l. poſteſkugi sobě. in his enim e. longa in antepenultima mutatur in breuem Symbolicam, ut uidere est in Gram a præs. Imp. Item ex Freq. ut poſtýſkáwám, poſtegſkáwám sobě etc. præs. Imp. Poſteſkowáwám, Freq. Comp. Et nota, ý, ubiq potest mutari in ey l. eg.
• doſtegſkati, (konec stegſkánj včiniti.) gižt ge doſtegſkał. (t. vmřeł, anebo ſſkodu ſkrze ſtegſkánj wzał.)
• VI/510 Naſtegſkati ſobě, l. naſtegſkati ſe, naſtýſkati ſe. (mnoho sobě ſtýſkati) multùm conqueri, υiel klagen, ut naſtegſkał ſobě doſti, l. naſtegſkał ſe doſti.
• Odſtýſkati, odſtegſkati, (přeſtati sobě ſtegſkati.)
• Poſtýſkati, poſtyſkowati sobě, Poſteſknauti sobě. (drobet ſobě ſtýſkati) parùm conqueri, ſich wenig beklagen. ani sobě nepoſteſknuł, l. nepoſteſkł, nec minimùm conquestus fuit. Er hat ſich gar nichts beſchweret. cełau ceſtu pěſſky ſſeł, a ani ſobě nepoſteſkł.
• Wyſtýſkati, (wyžałowati) co ſobė wyſtegſká? (co sobě tim ſtegſkánjm pomůže?) quid iuuabit ipsum conqueri. et lamentari. was wird ihm helffen das Klagen? dřjw sobě smrt VI/511 wyſtegſká. citiùs mortem lamentando sibi causabit. Er wird ſich ehender den Todt erklagen.
• Zaſtýſkáwati sobě, zaſteſkowati ſobě, idem quod poſtýſkáwati ſobě.
• Zaſteſknauti ſobě, (teſknoſt a hoře k srdcy připuſtiti, wzýti, teſknoſtj zauffati) aliquid grauiter in cor admittere, tœdio, uel mœrore desperare. etwas ſich ſehr zu hertzen nehmen. υon wegen der Betrübnuſs, Traurigkeit, υerdrüſſligkeit υerzweiffeln. ut zaſteſkł sobě, a vmřeł. (t. wełkým hořem ſe roznemohł, a vmřeł) præ dolore factus est infirmus, et mortuus est. υon wegen der groſſen Betrübnuſs iſt er kranck worden, und geſtorben. an by tak mohł ſobě zaſteſknauti, VI/512 ille sic poſset desperare. Er möchte auf dieſe Weiſe υerzweiſfeln.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod