| << | Seznam kořenných hesel | >> |
Rzeku – Rzepa
ſagen.
ich, ſage ich.
Item
(myſłjm, pomyſliti)
putare, cogitare,
V/235
υermeinen.
gá bych řekł, (t. myſlił) že toto, a toto
etc.
co on ſobě řekne, (t. pomyſlj)
freylich.
arcy že to měł vděłat.
nicht allein.
nercyli, co žádáſs, ale nadto wjc včinjm,
non tantum quod petis, sed plùs adhuc faciam.
nicht allein was du begereſt, ſondern darüber will ich noch mehr thuen.
Item
(owſſem aby, méně aby)
tantùm abest,
ut.
ani ho napřiwjtał, nercy wděčně přigał.
nec illum salutauit, tantùm abest, ut illum beneuolè susceperit.
ich pflege zu ſagen. ¤
at
aufſagen.
est Imp. act.
z paměti řjkati,
V/236
memoriter recitare,
auswendig ſagen.
Lippen.
u. etiam
rty,
suo loco.
die Rede.
řeč gjmawá, horliwá,
feruens sermo. ¤
adag.
řeći co wody, (ô młuwných) pokud řeči, potud čłowěka (pokud kdo promłuwný, potud wjry hodný) řeč twá znama tě činj.
reden.
ex eo fit
wohl beredeter.
Wohl redenheit.
Wohl redner.
V/237
Item
(přjteł Práwnj, kdo za giného řeč wede, kdo vměłe řečnuge.)
Aduocatus, Procurator,
Adwokat, Redner.
ren,
procu
riren.
ein Termin.
wzał ſobě rok do dwau neděł,
accepit terminum ad duas septimanas,
Er hat den Termin auf zwey Wochen genommen. ¤
Rzečnjk tomu s kým na roku ſtáwał, (t. při odkładjch, terminjch) swědčiti nemá,
Ius Munic. Prag. B. 76. Adag.
rok, má krok, (dokudkoli ſe komu łhuta dá, přigde wſſak na to předce)
Item
(znamená to Božj čaſu rozměřenj během ſłunce, t. 365 dnů)
annus,
das Jahr.
ſtało ſe před rokem,
ante annum hoc contigit.
es iſt υor dem Jahr geſchehen.
přes rok Bohdá.
post annum Deo uolente,
will es Gott Vbers Jahr.
w tom to roce,
in hoc annó,
in dieſem Jahr.
zrok do roka, (t. rok od roku, každoročně)
quot annis,
alle Jahr.
na rok gſem gemu peněz pugčił, a geſſtě za cełý rok mu čekał.
einjährig.
jährlich.
einmahl in Jahr.
jährlich.
každoročně,
adu.
quot annis, annuatim,
alle Jahr.
mit einander reden, Traktiren, handeln.
newjm coť mezy ſebau rokugj? (t. rozmłauwagj, gednagj)
V/240
Item Significat
(ſtogjm ô něco, žádám)
desidero, sollicitari.
υerlangen, anhalten.
ut
on ſtále ô to rokuge, (t. dynuge) on tuze ô to rokuge, (t. ôto ſtogj)
die Nichtnutzung, das
Intereſse.
Nota, dicitur intereſse, ex stipulatione,
Nevžjwánj,
ex mora differt etiam a
lichwa,
quæ est contra jura, usura,
Wucher.
pod aurok, neb na aurok pugčiti, aurok bráti, aurokem ſe žiwiti,
adag.
on v´roku nebere, proto že ſe mu Summy hławnj nedoſtáwá.
eſſiren, das
Intereſse
zahlen.
Verba Composita.
Composita ex
řku,
et
řeknu,
uel
řknu,
sunt perf. ut
nařknu,
fut. perf. Imperf. formatur ex Iterat.
řjkám,
ut
nařjkám,
præs. Imp.
ich zeihe, ſchuldige, beſchuldige, bezüchtige.
on ho nařjká
V/242
w kłamu, w złoděgſtwj. Nařjkáſs mne?
2
do
(hanjm, na cti dotýkám)
infamare. conuitiari,
ſchänden, an Ehren υerkleinern.
on ho težce narekł.
graui contumeliâ ipsum affecit.
Er hat ihn ſehr
iniu
riret.
hinc
Ehren Antaſtung, υerkleiner- und υerleimbdung des andern Nahmen, und gutten Gerichts.
Nota, inter
Nářek,
contumelia,
EhrenAntaſtung,
Et
haněnj, hančliwoſt.
Simplex uerbalis
iniuria,
Schmähung,
est magna differentia, nam
Nářek
trahit post se palinodiam cum infamia,
(t. Náprawa) hančliwoſt
autem tantùm
V/243
mulctam pecuniariam, et incarcerationem unius Septimanæ.
obwedł na něho nářek, (t. vſwědčił)
Ehrenrühriſch.
nářkliwý Spis, řeč.
etc.
Nota
2
do
admittit adhuc aliam præp.
z.
ut
znařjkati, (hrubě nařknauti)
3
io
(práwo ſobě na některé wěcy pokłádám)
prætendere, condicere aliquam rem,
anſprechen.
On ten ſtatek nařjká zte přjčiny:
ille hoc bonum ex hoc capite prætendit.
Er Thuet das Guth aus der Vrſachen anſprechen.
hinc
Anſpruch.
Et ideo in Contractibus solet apponi clausula,
Má a powinen geſt ten prodaný ſtatek, ode wſſech, a wſſeligakých nářku, a záwad zſprawiti, a zſprawuge tim co má, a mjti bude, třetinau wegš, tak gak země za práwo má.
4
to
Nařjkám, nařjkati.
imp. perfectum enim in hac significatione non habet locum, cum Dat.
ſobě.
Significat
(ſtegſkám ſobě, hořekugi ſobě, taužjm)
conqueri,
klagen.
Cum præp.
na, (ſtěžugi ſobě, ſtegſkám ſobě na někoho,
l.
na něco.
Item
winnu neſſtéſtj ſweho dáwám)
conqueri contra, item inculpare,
ſich beſchweren, ſich beklagen, die Schuld geben, Vber jemanden klagen.
on hrubě na něho nařjkał.
ipse fuit ualdè contra illum conquestus,
Er hat ſich ſehr wieder ihm beſchweret.
on na
V/245
něho nařjká (t. on gemu winu dáwá)
ille ipsum inculpat,
er giebt ihm die Schuldt.
Cum præp.
nad. (kwjljm, płáči)
lugere, lamentari,
klagen, beweinen, betrauren.
Klag, Wehklag.
Item
(kwjlenj, płáč)
planctus, lamentatio,
Klag, lamentiren.
abſagen,
renunci
ren.
Tit. 2. 12.
abychom, odřeknauce ſe bez božnoſti. ¤
adag.
Ziádný ſe ničehož odřeknauti nemůž (t. zſtrany budaucých přjhod, třeba y žebroty) odřeknauti ſe ďábła, odřjkám ſe złého.
V/246
Item
(dědicſtwjm opowrhnauti, zbawiti ſe dědicſtwj)
repudiare, renunciare.
odřekł ſe toho dědicſtwj,
repudiauit illam hæreditatem,
odřekł ſe dėdicſtwj otce ſwého dſkami Zemſkymi,
renunciauit hæreditati patris sui tabulis regni.
ein höniſcher Spott.
damť bez poroka (t. dam ti enono)
dabo tibi et cætera.
ich will dirs et
cæth.
geben.
bez poroka Doctor, pjſář, vředłnjk
etc.
(nic na nic, zkažený, nedozráłý)
Vbel nachreden.
saudu pořjkati, k hrdłu ſahá.
alſo hab ich im Wort gefehlet.
čłowěk ſe ſnadno podřekne,
linqua præcurrit mentem. ¤
Meth.
(omegliti ſe.)
Adag.
podřekł ſe był. (když kdo ſljbė, gakoby neſljbił, tak ſe ſtawj) on ſe čaſto podřjká, (t. čaſto ſlibuge, a nic nepłnj, gakoby ſe w ſlibu podřekł, t. omeylił)
Vberreden,
něcos ty tam opět přeřekł. (t. přemłuwiti,)
υorreden.
υorbeſagt, υorernandt.
zu erkennen, Zuſprechen.
On mu to přiřknuł.
ille ipsi hoc adiudicauit.
Er hat ihm es zuerkannt.
Item
(Sljbiti, připowěditi)
promittere, polliceri,
υerſprechen.
přiřekł mi koně
V/249
(t. darowati, neb prodati)
promisit mihi equum,
hat mir ein Pferd υerſprochen.
přiřjká mnoho, máło płnj.
ausſagen.
nemohł ani ſłowa prořeknauti.
ſich Vnterreden.
oni ſe na něho sřekli. ¤
adag.
gakoby ſe zřekli. (když rozdjłnj gednoſtegně něco děłagj)
beſchreien.
někdo vřknuł to pachole. ¤
adag.
aby nevřkł. (t. aby nepřechwalił.)
Meth.
(očima nakazyti)
oculis inficere, fascinare,
υergalſtern, υerzauberen.
muſyła ho ta baba vřknauti.
Böße Augen.
vrčiwá žena.
benannt. beſtimbt.
má ſe w vrćitý den zaſe poſtawiti.
V/251
debet iterum die determinata se sistere.
er ſoll ſich wiederum auf den beſtimten Tag ſtellen.
ausſprechen. ausſagen.
nemůž litery r wyřknauti.
non potest literam r. proloqui,
er kann das r nicht ausſprechen.
Item
(na konec powědjti, wypowědjti)
edicere, sententionare,
erkännen, ausſprechen.
nedbám at ſe w te rozepři wyřkne.
non curo, feratur in hac causa sententia,
ich frage nichts darnach, Laſße man in der Sach ſprechen.
Ať ſaudcowe wyŕknau, (wypowj,
l.
wypowědj) co za práwo,
edicant Iudices, quid juris est.
V/252
Laſſ man den Richter darüber ſprechen, was rechtens iſt.
ein
edict.
υerſprechen, etwas nicht zu thuen beteüren.
gá gſem ſe zařekł, že tam do ſmrti (dokud žiw) nepugdu.
er hats hoch beteüret.
biß zu Ende aufſagen.
fertig ſeyn mit dem aufſagen.
ſegnen, benedeyen.
der Seegen.
gebenedeyet, geſegnet.
maledeyen, fluchen.
Cum præp.
na, (geſt łáti) on na ného złořečił, (t. łáł)
Fluch.
υerflucht.
υerfluchen, υermaledeyen.
gakby ho do pekła mohł prozłořeciti.
den
te
r
min
legen.
den Termin υerlängern.
přiročił mu na ſſeſt neděł Lhůty.
υerlengerung des
termins.
Adag.
Smrt přjročj nedáwá.
Item
(železný liſt)
moratorium,
EiſenBrieff.
Ein Prophet, Weiſsſager.
die Propfetin, Weisſagerin.
tzeyen.
Cum Accuſ. uel præp.
ô. on to prorokuge,
l.
on ô tom prorokuge.
Adag.
s prorokem do łauže, (když kdo złe prorokuge.) Napadł ho duch Saułe proroka, (t. hněw, złobiwoſt)
die Propfetzeiung.
den Tag zu υerhörung der ſtrittigen Partheyen benennen.
sročił ho snjm,
l.
sročił ge, ke dni 2. dubna.
Item
(Práwo wykázati, kde pře strán odporných ſłýſſána, a rozeznána býti má)
judicium delegare, delegi
ren.
G. M. Kráł ráčił ge srociti ku Práwu stařeho Mieſta Prazſkého.
Sua Majestas Regia delegauit illis pro Iudice Magistratum Urbis Vetero-Pragensis.
der Riem,
u.
řezám,
l.
řeži.
| << | Seznam kořenných hesel | >> |