Václav Jan Rosa:
Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod
<<
Seznam kořenných hesel
A
B
C
Č
D
E
F
G
Ch
H
I
K
L
N
O
P
Q
R
Ř
S
Sſ
T
V
W
Y
Z
Ž
>>
Sſkwařiti – Sſkwrčjwám
VI/102
Sſkwařiti
,
u.
sſkwrk.
Sſkwor
,
u.
Sſkwrnu.
Sſkwrk
, (hłas něčeho ohněm sehłceného.)
hinc
Sſkwrčjm
, ſſkwrčeł, ſſkwrčeti.
Sing. Imp. neut.
(ohněm ſehłcenu býti, giſtý zwuk w ohni wydawati) což to tam ſſkwrčj? dłauho to ſſkwrčeło.
Sſkwrknu
, ſſkwrknuł,
l.
ſſkwrkł, ſſkwrknauti,
est perfectum.
gen potom ſſkwrkło.
Sſkwrčjwám
,
Freq.
Composita sunt perfecta.
při, v, z, za-ſſkwrknauti, -ſſkwrčeti.
Dan. 3. 94.
Ani włas hławy gegjch nepřiſſkwrkł.
<<
Seznam kořenných hesel
A
B
C
Č
D
E
F
G
Ch
H
I
K
L
N
O
P
Q
R
Ř
S
Sſ
T
V
W
Y
Z
Ž
>>
Úvod