<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Sſwjtořjm – Sſwjtorně

• Sſwjtořjm, ſſwjtořił, ſſwjtořiti. Sing. Imp. act. (młuwiti začjnám, od mładých ptáčat wzaté: ſſtěbetám) est uerbum infantum, quando loqui incipiunt. lallare, wann die Kinder zu reden anfangen. ¤ děti, když ſſwitořiti začinagj, negmilegſſj gſau. Item solet etiam dici de mulieribus: co ty ženy tam ſſwjtořj? (t. ſſtėbetagj.) Est etiam uerbum auium: nam inde est VI/245 acceptum. Ptácy ſſwjtořj.
• Sſwjtořjwám, Freq.
• Sſwjtorný, adj. (když djtě rádo žwatle, ſſtěbetný.)
• Sſwjtorně. adu. Sſwjtornoſt, Subst. Composita ex eo sunt perfecta. na, po, za-ſſwjtořiti. doſti ſe přes den naſſwjtořj. doſti toho cełý den naſſwjtořj. idem. cełý den poſſwitořj. někdy trochu poſſwjtořj. Nėkdy zaſſwjtořj, (t. začne ſſwjtořiti) ¤ Imperfectum formatur in ugi. ¤ ut Zaſſwitořugi. præs. giž ten pták, t. giž to pachołátko poſſwjtořuge, zaſſwitořuge. (t. začiná ſſwjtořiti) incipit lallare.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>