<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Teſám – Teſkliwý

• Teſám, l. teſſi, secundum regulam Grammaticalem, teſał, præt. teſati Inf. Sing. Imp. act. (dřjwj, neb kamenj obrubugi) aſsonat Græcum VI/487 τεύχω, τεύξω, asciare, Zimmern. Item aliquando (sekám) seco, ich haue. Meth. teſati, u. g. ztłuſta, zhruba teſati, (gt neſubtyłně łháti) craſsè mentiri, gar grob lügen.
• Teſáwám, Freq. Deriuata.
• Teſař, g. m. (kdož z teſaného dřjwj domy ſtawj) faber lignarius, Zimmermann. Adag. y mjſtr teſař někdy ſe vtne. Gutte Schützen fehlen auch.
• Teſařka, fœmina.
• Teſařſký, adj. lignarius. ut teſařká ſekara (hławatka) ascia, Zimmeraxt.
• Teſařſky, l. po teſařku, adu.
• Teſařſtwj, (řemeſło teſařſké) opi VI/488 ficium lignarium, das Zimmerhandwerck.
• Teſa, g. f. (oteſané dřewo) trabs, seu lignum exasciatum, dolatum. ein ausgezimmerter Tram. abgezimmertes holtz.
• Teſka, dim. u. Deſka.
• Teſanice, g. f. idem.
• Tes, g. m. Significat 1 mo (gedno seknutj, geden ráz) ictus, sectio. ein hieb, streich. 2 do (Strom od pařezu vſeknutý, okleſtěný, kłáda.) plur. teſy. et est magis pluraliter, quàm Sing. in usu. Má dwůr teſy, (teſmi) ohražený.
• Teſák, g. m. (sekera k teſánj, olim, at nobis modò, ſſiroký kord, kterým VI/489 ſe gako ſekerau teſati můž, pałaš. Item, dłauhý ſſiroký nůž, gehož mjſto kordu vžjwati ſe muže) Sica, ensis, l. culter latus sectorius. haudegen, haumeſſer.
• Teſáček, dim.
• Teſačka, g. f. (ſſiroká teſařká ſekera k ohłazowánj tes, oſſtěpačka) dolabra, Breite Axt.
• Teſárna, g. f. (teſařſká huť) fabrica lignaria, materiaria, Zimmerhoff. Composita ex teſám, l. teſſi, sunt perfecta. ut wyteſſi, l. wyteſám, fut. perf. wyteſał, præt. perf. wyteſati Inf. perf. Imperf. formant ex Freq. ¤ ut VI/490 wyteſáwám, præs. Imp. uel etiam in ugi, ut wyteſugi, præs. Imp. Wyteſowáwám, et Wyteſawáwám, Freq. Comp.
• doteſati, perf. doteſáwati, Imp. Et sic in alijs hanc differentiam obseruabis 1 mo (oſtatek zteſati) reliquum asciare, das Vbrige auszimmern. ut gižť gá to doteſám. (t. doſekám.) 2 do (až do konce w pracy teſánjm setrwati,) in labore asciandi ad finem usq perseuerare. et Accusatiuus omittitur. ut gižť gá tam doteſám, (t. doſekám.) 3 tio (s teſánjm hotowu býti) cum asciatione paratum eſse, mit dem VI/491 zimmern fertig ſeyn. giž doteſali.
• Nateſati, nateſáwati, 1 mo (mnoho) copiam significat. ut dnes mnoho nateſali. hodie multa ligna exasciarunt, edolarunt, heünt haben sie υiel holtz ausgezimmert. dnes ſkoro nic nenateſali. Ginda wjce za den nateſáwali. 2 do Significat, (s teſánjm hotowu býti, aneb doſti naſekati) cum asciatione paratum eſſe, uel sifficientia ligna exasciata habere, mit dem zimmern fertig ſeyn, oder ſchon genug auszimmern. ut giž na krow nateſali, ( subintelligitur dřjwj) t. giž na krow dřjwj nateſali. iam sunt parati cum asciatione lignorum pro tecto. VI/492 uel iam habent sufficientia ligna exasciata pro tecto. Man iſt ſchon fertig mit Zimmern des holtzes υor das Dach. oder man hat ſchon genug gezimmertes holtz υor das Dach. Giž gſme my nateſali, (t. giž gſme hotowi s teſánjm) Nos iam sumus parati cum exasciatione. Wir ſeyn ſchon mit dem Zimmern fertig etc. 3 tio Significat aliquando (naſeknauti, začátek teſánj děłati) et ordinariè apponitur in hoc Sensu particula restrictiua, gen, toliko, ut oni gen naſekáwagj, a druzý doſekáwagj. on to dřewo gen nateſał, ale neoteſał.
• Nateſati ſe, (dłauho teſati) diu asciare, lang Zimmern, doſti gſme ſe VI/493 nateſali, Simpliciter, sine ullo additamento. uel cum Gen. doſti gſme ſe toho nateſali. Cum præp. s. (dłauho a pracně teſati) diu, et cum labore asciare, Lang Vnd mit groſſer Mühe zimmern. ut doſti gſme ſe s tim nateſali.
• Nateſaný, part. paſs. exasciatus, ausgezimmert. má nateſaný dřjwj, on má nateſaného dřjwj, na dwa, y wjce domy etc.
• Oteſati, obteſaſti, oteſáwati, obteſáwati, Significat (obſekati, wůkoł teſati wokrauhle teſati.
• Oteſati, oteſáwati. (dřjwj hraniti, hranatě, t. na čtyry hrany teſati) ligna quadratè asciare. das holtz Viereckig zimmern. Teſařj oteſáwagj dřjwj. VI/494 Giž deſet kład (trámů) oteſali etc.
• Oteſek, g. m. (oteſaný ſſpalek)
• Odteſati, odteſáwati. (něco odſekati, odſeknauti, odſekáwati) asciando abscindere, abhauen.
• Odteſati, absq ullo casu, Significat etiam (s teſánjm hotowu býti) paratum eſse cum asciatione, mit dem zimmern fertig ſeyn. ut giž odteſali etc.
• Odteſky, l. oteſky, g. m. plur. (třjſky, a neb kuſy kamenj od teſánj padagicý)
• Poteſati, perf. Significat 1 mo idem, quod poſekati, poraubati, totum excindere, alles weghauen. Oni to wſſechno poteſagj, l. poteſſj. (t. poſekagj) 2 do Respectu hominis, uel animalis, (rany včiniti, poraniti, zraniti, poſekati, poraubati) uulnerare, υerletzen, VI/495 υerwunden. 3 tio Poteſati, Meth. Significat (ô něco přiſtrogiti, připrawiti, do ſſkody přiweſti, zaweſti) inducere in damnum, damno afficere, in einen Schaden bringen, anhengen, eins υerſetzen. ut hrubě, ( l. hrozně, náramně, neVráżně, vkrutně, hanebně) ho poteſali. (poſekali.) subintelligitur in certo negotio, de quo præceſsit sermo. u. g. in lusu, uenditione, mutuo, et in alijs contractibus, uel in quocunq actu. ut hrozně ho poteſali w ſtraſſáku, (t. obehráli ho, mnoho peněz prohráł) multùm pecuniæ ipsi per lusum Strassák rapuerunt, id est multùm pecuniæ perdidit. Man hat ihm υiel Geld im Straſchák abgewonnen.
• VI/496 Poteſati ſe, Meth. paſs. (poſekati ſe, zaweſti ſe něčim, aneb w něčem, vſſkoditi ſobė) hrubě ſe w te kaupi, ( l. tau kaupj) poteſał. (t. zawedł, vſſkodił ſobě) ualde sibi nocuit, seu in magnum damnum uenit per hanc emptionem. Er hat ſich durch den Kauff in groſſen Schaden gebracht. Poteſał ſe hanebně etc. 4 to Poteſati, cum particula drobet, trochu, Significat, chwjłku teſati, aliquamdiu asciare, eine Weile zimmern. ut Gá drobet poteſám, poteſſi etc.
• Poteſáwati, (začjti drobet teſati) incipere asciare, anfangen zu zimmeren. Giž poteſáwá etc.
• Přeteſati, perf. přeteſáwati, Imp. Significat 1 mo Poznowu oteſati. ut ten dub ſe muſý přeteſati. VI/497 2 do Přes mjru a náležitoſt teſati. ultra mensuram asciare. Vber die Maaß zimmern. 3 tio Přetjti, přeſekati, přeſeknauti, in partes scindere, entzwey hauen. Adag. Přeteſał, (přeſekał) t. sełhał.
• Přiteſati, přiteſáwati, (geſſtě wjce teſati) adhuc plus asciare, noch mehr zimmern. Muſyte geſſtě deſet kład přiteſati, (t. oteſati.)
• Proteſati, proteſáwati, (weſkrz teſánjm djru včiniti, proſekati, proſekáwati) durch zimmern, durch hauen.
• Rozteſati, (rozſekati) conscindere, zerhauen.
• Vteſáwati, Imp. (po kauſku, l. pomału odteſáwati, aneb odtjnati, vſekáwati) VI/498 Vteſuge ſobě křjže, t. wyhýba křjži, vgjmá ſobě nepohodlj, a kłade na giné etc.
• Wyteſati, wyteſáwati, Significat propriè, (teſánjm něco wydłabati, gako, wyteſati koryto etc) Aliqui etiam utuntur hoc uerbo in Significatione oteſati, exasciare, auszimmern.
• Zteſati, copiam Significat, (nateſati, mnoho oteſati) giž to dřjwj wſſechno zteſali, t. oteſali. giž mnoho zteſali, t. nateſali etc.
• Zateſati, zateſáwati, (teſánjm zandati, zahraditi, zaſekati,) obstruere, υerhauen. Meth. zapleſti ſe něčim, intricare se, ſich υerführen. ut zateſał ſe, (zaſekał ſe) t. zapletł ſe, u. g. dłuhy, neb ginými neſnadnoſtmi etc.
• VI/499 Zſteſati, zſteſáwati (něco nerowného, křiwého, odſſtipeného, a wadného pryč odetnauti) Nota. Omnia hæc uerba formant participium paſs. Secundùm Regulam.

• Teſkljm, teſkliti, teſkliwý, teſkliwoſt. u. modò infra teſkný.

• Teſkný, teſknoſt, teſknjm, teſkniti, u. těſný.

• Teſkliwý, teſkljm, teſkliti, teſkliwoſt, ibid.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>