<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Třepám – Roztřapati

• Třepám, uel etiam secundum regulam třepi, Sing. Imp. act. utrùmq habet in præt. třepał, Inf. třepati. â třeſu et cupám. construitur cum Instr. (třeſenjm bigi, peru, neb čaſto nėċim VI/724 házým, hegbám) gako pták třepá, (třepe) křjdły, když letj, aneb ſe bránj. ryba třepe ocaſem, kdyż gj zwody wygme. Rustici habent adagium. ¤ čerta by wzał, kdyby ſe mu netřepał. Item hubau třepati, (t. płnau hubau něco żwatławě młuwiti) ut což on tau hubau třepá.
• Třepám ſe, Imp. Neut. idem quod třepám, sed ponitur absolutè absq casu. ¤ ut ryba ſe třepá (z wody gſaucy wyňata) pták ſe třepá (t. křjdłami powětřj bige.)
• Třepetám, uel secundùm regulam třepecy, et třepetám ſe, třepetati, et třepetati ſe, idem quod třepám. ¤ ut skřiwankowe ſe w powětřj třepetagj. 2 do třepetám ſe, Significat etiam VI/725 (drkotám, drkocy, t. zymau, neb ſtrachem ſe třeſu) trepido. ut wſſechen ſe zymau, ſtrachem třepetá; totus frigore, terrore trepidat. 3 io (radowati ſe, radoſtj ſe třepetati) quod pueruli faciunt, quando ad matrem adstantem desiderant manibus, et pedibus iactitando. hle hle, gak ſe to djtě třepetá, (t. raduge ſe k mateři) 4 to (potłukowati, tłaucy) palpitare, klopffen. ut srdce ſtále ſe třepetá, cor semper palpitat, das hertz klopffet ſteets.
• Tŕepáwám, třepáwám ſe. Freq. â třepám, in præt. třepawał. Inf. třepáwati.
• Třepawý, adj. (kdo třepá)
• VI/726 Třepawě, adu. třepawoſt. Subst.
• Třepetáwám, třepetáwám ſe, Freq. â třepetám, præt. třepetáwał, Inf. třepetáwati.
• Třepač, g. m. (kdo mnoho hubau třepá) Třepáček, dim.
• Třepał, idem třepač. třepálek, dim. Item Třepálek, Třepáček, Meth. čłowėk nad ginými potřáſawý.
• Trpaſljk, g. m. ( loco třepaſljk: t. paupě, čłowěk małý, když ſe gen około země třepe) pusio, pigmaus. Zwergel.
• Třepačka, g. f. de fœmina dicitur. 2 do Náſtrog, kterym ſe třepá. ut má hubu gako třepačku. (t. vſtawičnė hubau třepe, rozprawj) 3 io (wytėracka, k wytřepáwánj koňum prachu.) VI/727 Composita ex třepám, et třepetám, třepám ſe, et třepetám ſe, sunt perfecta. ut zatřepám, zatřepetám fut. perf. Imperfectum tempus formant ex suo Frequentatiuo. ut Zatřepáwám ſe, zatřepetáwám ſe, præs. Imp. Comp.
• dotřepati, dotřepetati, absolutè absq illlo casu, (třepánjm zcepeněti) nebohy ptáček, gižť geſt dotřepetał. (t. zcepenėł) mortuus est, iſt geſtorben.
• Natřepati, (mnoho nevžitečne namłuwiti, nažwatłati) natřepá on Wám toho doſti.
• Natřepati ſe, natřepetati ſe, (dłauho ſe třepetati) natřepał ſe nebohý doſti, neż zcepenėł.
• VI/728 Otřepati, otřepáwati, cum præp. około, Significat 1 mo (otłaucti) otřepał mu to około hławy. 2 do (wytegkati, wyčjtati) exprobrare, υorwerffen. Naſtokrate mu to około vſſj otřepał.
• Odtřepáwati (od ſebe třepati) což tau rukau odtřepáwá, (t. když kdo ſe w ruku vſkřjpnuł, neb vhodił, a wzłaſſt kdyż krew teče)
• Potřepáwati ſe, potřeptáwati ſe (drobet ſe třepati, třepetati) ptáček ſe potřepáwá.
• Potřepáwati, Potřepati cum Accus. (rukau pohłazowati a potłaukati, popleſkáwati) hle gak ho potřepáwá, (t. rukau přiwětiwė potłauká, popleſkáwá) VI/729 což ge toho koně potřepáwał, (t. popleſkáwał)
• Přetřepati, přetřepáwati, (ô nėkom zle młuwiti) cum Accus. každého on přetřepá. (t. žádného swau hubau s pokogem nenechá)
• Protřepati ſe, protřepetati ſe, protřepáwati ſe, protřepetáwati ſe. (třepánjm, třepetánjm hráti) ut ten ptacek ſe protřepáwá. Ptácy ſe protřepetáwagj. Když ſe drobet protřepetá, hned ge weſelegſſj.
• Roztřepati, roztřepáwati (třepánjm rozundati, roztřepiti, roztraſti) Item (třepawau hubau něco rozhłaſyti) giž on to wſſudy roztřepá.
• VI/730 Wytřepati, 1 mo idem quod roztřepati in 2 da Significatione. co on wj, to wſſechno wytřepá. 2 do Cum Dat. personæ (wytřáſti) wytřepał mu hodnė měſſec. (t. obehrał ho) uel absq Dat. wytřepał heſky geho měſſec. 3 tio (třepánjm, neb tłučenjm wytřáſti, wypraſkati) wytřepáwá ſemenec. (t. třepánjm wytłauka z konopj) kožiſſnjk wytřepáwá kožich etc. 4 to Si tantùm Datiuus personæ ponatur, (wytłaucti, wyprati, wypráſkati) uerberare, ſchlagen. takto mu znamenitě wytřepał.
• Wytřepáwati ſe, protřepati ſe, idem quod protřepáwati ſe.
• Zatřepetati, zatřepati (drobet třepetati) VI/731 gen drobet nohau zatřepetał, a hned zcepeněł. Ten ptáček gen nožičkau zatřepetał, a ziwnuw, zcepeněł.
• Zatřepetati ſe, zatřepati ſe (drobet ſe třepetati) zatřepetał ſe trochu, a hned padł. ten kůň padna, gen nohami zatřepetał) hned zdechnuł, t. zcepeněł.

  Třpytjm ſe.

• Třpytjm ſe, třpytěł ſe, třpytěti ſe. Sing. Imp. Neut. est contrarium ( q. třepetjm ſe: řjká ſe ô tom co ſe błyſſtj s třeſenjm) radiare, micare, promicare, splendicare, gläntzen. ut gak ſe ta pozłátka třpytj! ¤ Słunce ſe třpyti, Sol micat, radiat. die Sonne gläntzet, wirfft strahlen. hwězdy ſe třpyti.
• Třpytjwám ſe, Freq.
• VI/732 Potřpytjwati ſe Imp. (začinat ſe drobet třpytěti)
• Zatřpytěti ſe, (máło ſe třpytěti, zabłýſknauti ſe, zabłeyſknauti ſe) nětco ſe to zatřpytěło.
• Zatřpytjwati ſe, (začinat ſe třpytěti,)
• Třepjm.
• Třepjm, třepił, třepiti. Sing. Imp. act. (puſobjm, aby ſe něco třepało, t. řeži, neb ſtřjhám krag nėċeho) etiam třapjm dicitur. segmentare marginem alicuius filamenti discindere, l. diſsoluere. den Rand zerſchneiden, auflöſen.
• Třepenj, l. třapenj. n. part. Item idem quod třapky.
• Třepjm ſe, paſs. co negni obraubeno, to ſe rádo třepj.
• VI/733 Třepjwám. Freq.
• Třepky, l. třapky g. m. plur. (třepenj) segmenta, peniculamenta. Franſen.
• Třapec, l. Střapec, třepec, g. m. (vzeł hedbawný, neb ginaký, s roztřepenau kytkau) nodus ex holoserico, uel ex alia re, cum propendentibus segmentis. Ein Bund υon seiden, oder υon andern Zwirrn. mit einem Zerſchnittenen straußlein.
• Třapečnjk, g. m. (který třapce děłá)
• Třapečnjcſký, adj. Třapečnjcſky, po třapečnjcſku, adu. Třapečnjcſtwj, subst. g. n. (obchod třapečnjcſký)
• Třapcowitý, adj. (co má mnoho třapců)
• Třapcowitě, adu. třapcowitoſt, Subst.
• VI/734 Tapart, ( loco třapart) l. capart. g. m. (negaký kłoc otřepený) aliquod laceramentum, peniculum, ein Stuck υon einem zerriſſenen, zerlumpten Tuch. Item (zápłacowaný, l. chodecſký oděw) cento pannosus, Bettlers Mantel.
• Capartugi ſe, l. tapartugi ſe, capartował ſe, capartowati ſe. Sing. Imp. Neut. (ô wėc łechkau, t. která za capart neſtogj, ſe hádati, nahádati ſe, nawaditi ſe,) de re nullius momenti rixari, altercari, iurgare, wegen einer ſchlechten Sach zancken.
• Capartowáwám ſe, tapartowáwám ſe Freq. Composita ex třepjm, sunt perfecta. VI/735 ut wytřepjm, fut. perf. wytřepił, wytřepiti. Imperfectum formant in ugi, ut wytřepugi, præs. Imp. wytřepował, wytřepowati. Wytřepowáwám. Freq. præs. wytřepowáwał, wytřepowáwati.
• dotřepiti, (oſtatek třepiti)
• Natřepiti, Copiam Significat, et cum Genit. construitur (mnoho wytřepiti) on toho wjce za den natřepj, než někdo za dwa.
• Natřepiti ſe (dłauho třepiti) natřepili ſe doſti. (t. doſti dłauho třepili) si addatur res, construitur cum præp. s, uel na. ut natřepili ſe s tim, VI/736 uel na tim doſti. (t. ô čem młuweno było)
• Otřepiti, otřepowati. (około třepiti) otřepuge vbrus.
• Otřepiti ſe, est paſs. gak ge ſe to otřepiło.
• Otřepený, part. paſs. Item (otrhaný) lacer, zerriſſen. chodj wſſechen otřepený, (t. otrhaný) totus lacer incedit. er gehet gar zerriſſener.
• Otřepeně, adu. otřepenoſt, Subst.
• Otřepenec, g. m. idem quod otrhanec.
• Otřepiłý, adj. idem quod otřepený. Otřepile, adu. Otřepiłoſt, Subst. Má otřepiłau hubu.
• Potřepiti, potřepowati, (drobet, máło třepiti) et additur perfecto ordinariè particula, drobet, trochu. ut gá drobet VI/737 potřepjm, pak pugdu pryč.
• Přitřepiti (k předeſſlemu něco natřepiti)
• Roztřepiti, roztřepowati, (na různo třepiti) což ge to roztřepił. Meth. (rozrazyti) což ge mu to roztřepił. (t. dał mu ránu, která ſe třepj, rozſſkłebuge.) w łoket ho ranił, až mu geg roztřepił.
• Roztřepiti ſe, paſs. což ge ſe mu ta rána roztřepiła. (t. rozſſklebiła, t. ne na dwý, ale na wjce rozdwogenoſtj) wſſechno ſe to roztřepiło, a tak ſſpatně anebo do konce nic, muſyło to býti obraubeno.
• Roztřepený, part. paſs.
• VI/738 Roztřepeně, adu. Roztřepenoſt, Subst.
• Střepiti, (w hromadu třepiti, t. mnoho třepenj spogiti)
• Střepenj, idem quod (třepenj, ale huſtėgſſj.) Item střepiti (třepenj děłati.) hinc
• Střep, g. m. (nádoba hliněná, s otřepenými, t. obłámanými kragi) testa, Scherb. Item (něco ſtarýho zpotřebowaného) uetus aliquid, ein altes Ding. co ge potom, wſſak ge gen hołý ſtřep.
• Střep, Significat etiam ob similitudinem, (t. pro podobnoſt: sſkořepina hwjzdawé žáby, kteraž odtud střepnatá žába ſłowe)
• Střepnjk, g. m. Střepnice, l. Střepnow VI/739 ka, g. f. testudo major. die Schildkrotte.
• Střepina, g. f. (kus střepu)
• Střepnatý, adj. (co Střepinu má) gako ſtřepnatá žába. Item (mnoho Střepu magicý)
• Střepnatě, adu. Střepnatoſt, Subst.
• Wytřepiti, wytřepowati, (wen třepiti) Item idem quod natřepiti, ut on dnes mnoho wytřepił. Composita ex capartugi, tapartugi, sunt perfecta. ut nacapartugi ſe, fut. perf. ¤ Nacapartowáwám ſe, præs. Imp.
• Nacapartowati ſe, (dłauho ſe capartowati, dłauho ſe ô wěc mizernau hádati.) ut nacapartowali ſe doſti ô to (t. nahádali ſe, nawadili ſe) satis diu de hac re rixabantur, man hat lang VI/740 genug dar Vmb gezancket.
• Pocapartowati ſe, est perfectum Simplicis. gá wjm, że ſe ô to pocapartugi. t. powadj. Cum reliquis præpositionibus non est in usu, nisi quis per illas præpositiones Significatione opus habeat.
• Třapám.
• Třapám, -ał, -ati. Sing. Imp. act. (půſobjm, aby ſe třepiło, t. trhało) Meth. (tłachati, tłampati, żwampati) což on tau hubau třapá (t. třepá.) Composita ex eo sunt perfecta.
• Natřapati. ut doſti wám toho swau hubau natřapá, (t. natłachá)
• Roztřapati. (roztrhati) gak ge ty ſtřewice roztřapał, (t. potrhał, že VI/741 od njch třapce wiſý)

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>