<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Třeſu – Třetj

• Třeſu, dicitur etiam třáſu, Sing. Imp. act. conuenit cum Græco. in præt. třáſł, Inf. třáſti, l. třjſti, sed třáſti est usitatiùs. quatere, quaſsare, commouere, tremefacere, Schütlen, Schüttern, erſchüttern. construitur cum Instr. ut VI/758 třeſe hławau, (t. wrtj hławau) quaſsat caput; er ſchüttelt mit dem Kopff. Stareček třeſe hławau, (t. třeſe mu ſe hława) seniculus tremefacit caput, tremit capite. ¤ třeſe nohau, tremefacit pedes, er ſchüttelt mit dem Fuſſ. třeſe njm zymnice, febris illum tremefacit. Habet etiam Accus. quando Significat, (zſrazyti, zſtřáſti) decutere, herabſchütteln. ut třeſu hruſſky, decutio pyra, t. quatio arborem, ut decidant pyra.
• Třeſu ſe, paſs. tremo, ich zittere. zymau ſe třeſe, frigore tremit, er zittert υor Kälte.
• Třáſám, třáſám ſe. Freq. dicitur etiam třjſám, sed non est multùm in usu.
• Třeſenj, n. part. třeſenj srdce, (t. VI/759 třepetánj srdce) palpitatio cordis, das hertz Klopffen. země třeſenj, terræ motus. Erdbeben
• Třeſawý, adj. tremulus, zitterend. má třeſawý nohy, habet tremulos pedes.
• Třeſawě, adu. Třeſawoſt. Subst.
• Třeſawec, g. m. idem třeſawý.
• Třeſohławý, adj. (kdo hławau třeſe) qui caput tremefacit, der mit dem Kopff ſchüttelt.
• Třeſohławoſt, Subst.
• Třeſohławec, třeſohławek. g. m. idem quod třeſohławý.
• Třeſořitka, g. f. (pták ocaſem třepagicý) motacilla, cauda tremula, Bachſteltze.
• Třjſně, g. f. plur. (poſlednj djł oſnowý, VI/760 který ſe odřezuge, a třapj) Is. 38. 12. od třjſnj odřeže mne.
• Třjſło, g. n. (słabizna w lidſkem těłe ſłowe, t. měkoſt nad łůnem) inquen. Item (dubowá odſtrauhaná kůra, giž Kožełuzý potřebugj.)
• Třeſſně, g. f. (owoce známé, od třeſenj nazwané, proto že na dłauhe ſtopce wiſý) χεςασον, cerasum, Kirſchen. Composita ex třeſu, třeſu ſe, sunt perfecta. ut potřeſu, fut. perf. potřáſł, potřaſti. Imperf. tempus formant ex Freq. ut potřáſám, potřáſám ſe. Imp. præs. potřáſał, potřáſati.
• Potřáſáwám, præs. Freq. l. Potřaſugi, at ex třaſám composita sunt magis VI/761 in usu. Sic cætera.
• dotřáſti, dotřáſati, (oſtatek ztřáſti) ut gá giž ty hruſſky dotřeſu. dotřáſá hruſſky.
• Natřáſti, Significat multitudinem. (mnoho třáſti) ut natřáſli mnoho hruſſek, žałudů.
• Natřáſti ſe, (mjti prácy s třeſenjm) natráſli gſme ſe s těmi hruſſkami doſti. (t. měli gſme wełkau prácy.)
• Natřáſti ſe, in Significatione paſsiua, (dłauho ſe třáſti) doſti gſme ſe zymau natřáſli, než nás do domu puſtili.
• Natřeſený, part. paſs. natřeſená mjra, (t. s potřáſanjm dopłněná)
• VI/762 Otřáſati, otřáſti, (třeſenjm pohybowati) concutere, conquaſsare. erſchütteln. otřaſło ſe wſſecko měſto (ſtřełbau neb hromobitjm) tota urbs concuſsa fuit. id est â tormentis, l. tonitru. otřáſáſs mi tłučenjm dům, concutis mihi tundendo domum.
• Otřáſti, significat etiam (ztřáſti) decutere, abſchütteln. někdo mu otřaſł mnoho hruſſek, aliquis ipsi decuſsit multa pyra, Man hat ihm υiel Birn abgeſchüttelt.
• Otřáſati ſe, otřáſti ſe, paſs. otřáſá mi ſe dům tłučenjm. otřáſła ſe drobet zem. (t. od hřjmánj.)
• Otřáſti ſe, (drobet ſe zatřáſti) nic nedbá na káránj, gen ſe otřeſe gako VI/763 pes. otřaſł ſe, běžeł po ſwých etc.
• Otřáſati ſe, (něco třeſenjm z sebe zſházowati, dołu, neb pryč ztřáſti) což ſe otřáſá, (když ho něčim polege, neb poſype) ¤ Item pták ſe otřáſá, (t. po kaupánj)
• Odtřáſti, (hotowu býti s třeſenjm) giž odtřaſli.
• Potřáſti, est perfectum Simplicis. gá potřeſu, t. budu třáſti. Item. (drobet třáſti) potřáſł chwjłku, a nechał tak.
• Potřáſati, Imp. (čaſtėgi po mału třáſti) parùm et sæpè concutere, wenig Vnd offt schütteln, co pak tim měſſcem potřáſáſs! potřáſá sebau, (t. když tancuge, ſkáče) potřáſá wáhau, (t. pohybuge) VI/764 potřáſati něčim, gaké geſt tjže, neb wáhy.
• Potřáſati ſe, 1 mo cum præp. na Significat (sápati ſe, trhati ſe) potřáſał ſe hrubě na něho, (t. sápał) 2 do Cum præp. nad, (auřadem na sobě magicým nėkoho ſtraſſiti, trápiti, gemu wyhrožowati) potestate officii sui aliquem concutere. einem mit ſeinem an ſich habenden Ambt bedrohen etc. On ſe hrubě nad lidmi potřáſá. hinc
• Potřáſánj, (Potřáſanliwoſt, potřáſawoſt) concuſsio, est terminus juris. u. Ius. Munic. Prag. O. 26.
• Potřáſawý, potřáſaliwý, adj. (kdo ſe na druhého, neb nad druhým potřáſá)
• VI/765 Potřáſawě, potřáſaliwě, adu.
• Potřáſawoſt, potřáſaliwoſt. Subst.
• Potřáſanliwý, adj. -ě, adu. -oſt, Subst. idem potřáſawý.
• Potřáſateł, g. m. idem potřáſawý.
• Přetřáſti, přetřáſati, Significat (přehledati, přeſſtárati) perquirere, durchſuchen. ¤ obě kapſy mu přetřáſł. utrúmq saccum illi perquisiuit, hat ihm allebeyde Säcke durchgeſucht. Co ty tu přetřáſáſs. quid tu hic perquiris? was ſucheſt du dahier? ¤ Adag. Wſſecko aby přetřaſł. (ô wſſetečném, kdo do cyzých truheł, měſſců, ſſatů etc. rád nahłýdá.) Item (po druhe, poznowu třáſti) ut VI/766 přetřáſagj ſłámu.
• Přitřáſti, přitřáſati, (k předeſſlemu wjce natřáſti) ut muſýſs drobet těch muſſkatelek přitřáſti.
• Protřáſti, protřáſati, Significat 1 mo (třeſenjm prohoditi, prohazowati, weſkrz třáſti) durchſchütteln. Gako młatcý pocýwagjce auhrabky, zrno ſkrz auhrabnicy, neb řeſſeto protřáſagj. 2 do (probjrati, probrati) ut protřáſti hruſſky. 3 tio (s třeſenjm rozbjrati, rozundáwati) Młatcý proto ſłámu, dřjw než gj wázagj, protřáſagj, aby zrna wypadała, a w słámě nezuſtała. 4 to (nėčim pohybowati, pozdwiho VI/767 wati, pohazowati) ut děwečky protřaſagj peřiny, ( l. cum Instr. peřinami) aby peřj stłačené zkypřeło, t. powſtało. 5 to (rozwinowati, protřepáwati) děwečky protřáſſagj ſſaty. 6 to Protřáſti někomu kapſu, neb měſſec, Significat (wyhrati na druhem něco) lucrari aliquid ab altero, einem etwas abgewinnen. At wytřáſti kapſu, neb měſſec, Significat (wyhrati na druhem, až mu nic w kapſe, neb měſſcy nezuſtało) lucrari, ut alteri in sacco nihil remanserit. einem abgewinnen, daß ihm nichts im Sack geblieben.
• Protřáſti ſe, protřáſati ſe, paſs. VI/768 2 do Protřáſati ſe. Imp. idem quod protřepáwati ſe, protřepetáwati ſe. 3 tio Protŕáſti ſe, (drobet ſe ztřáſti) takto ſe natom koni, na tom woze, heſky protřeſe.
• Roztřáſti, roztřáſati. 1 mo (na ruzno třáſti, třeſenjm rozházeti) disijcere, zerwerffen. ut několik otepj słamy tam roztřáſł. geſti tak wſſudy kde złá ceſta kde pogedeſs, tehdy to wſſechno na woze roztřeſeſs. 2 do (něco winutého, neb słoženého s třáſánjm rozwinowati, rozundáwati) děwečky roztřaſagj ſſaty, roztráſła ſſaty, aby prowėtrały, a ſe nezležeły. 3 tio (třeſenjm rozbořiti, natrhnauti) concutere, zerſchütteln. ty mi ten dům wſſechen roztřeſeſs! (t. tłučenjm, neb ſtřjlenjm)
• VI/769 Roztřeſený, part. paſs. ten ſklep ge wſſechen roztřeſeney, (t. popukany, natrhłý) ta truhlice ge wſſechna roztřeſſená. 4 to Roztřaſati, Meth. (roztruſſowati, roznáſſeti mezy lidi) diuulgare.
• Roztřáſti ſe, roztřáſati ſe. paſs. tak ſe to roztřeſe, wſſakby ſe mohł geden roztřáſti. wſſechno ſe to w ty nůſſi roztřaſło, (t. od třeſenj gedno s druhym pomjchało, rozhazeło.)
• Střáſti, l. střjſti, střáſati, (w hromadu třáſti) Zuſammen Schüteln. Stráſti peřj w peřině, (t. k gednomu neb druhému koncy peřiny) než ztřaſti peřinu, (geſt peřj potřáſanjm w peřině zkypřiti.)
• Vtřáſti, perf. Significat unitatem, uel particularitatem. uel etiam totalitatem, VI/770 decutere, abſchütteln. ut vtřeſu ſobě gednu, neb dwě hruſſky, l. nekterau hruſſku, decutiam mihi unum, uel duo, l. aliquot pyra. Ich will mir ein, oder Zwey, oder etliche Birn herabſchütteln.
• Vtřáſati, Imp. cum Genit. ty tuſſjm těch hruſſek vtřáſaſs (t. pomału pryč zſtřáſáſs.)
• Wtřáſati, (do něčeho třáſti) ein Schütteln.
• Wytřáſti, 1 mo (z něčeho wen třáſti, s třeſenjm wyſypati, wyndati) exponere, excutere, ausſchütteln. Wytřáſł penjze z kapſy, z pytljku, (t. wyſypał, wyndał.) 2 do (třeſenjm ztratiti) perdere, υerliehren. měł to nedáwno na woze, kdo wj, kde to wytřáſł, (t. ztratił.) VI/771 3 tio Wytřáſati, Imp. (probjrati) ¤ ut wytřáſagj słámu, (t. dłauhau wybjragj, a drobnau na ſtranu dawagj.) Pacholek wegtřaſkami protřáſá słámu: (t. která była pod koňmi čiſtěgſſj k dáłſſjmu ſtłanj zanechá, hnogowatu do hnoge zahodj.)
• Wegtřaſky, g. m. (dřewený wjdle, gjmiž Pachołcy słámu wytřáſagj.) 4 to Wytřáſti, perf. cum Accus. et præp. za, (s třeſenjm wytahati,) ut hodně ho za Vſſi wytřáſł, (t. wytáhał) 5 to Wytřáſati, wytřáſti, cum Instr. et Dat. personæ. (někoho za něco popadnauti, a tim třáſti) což gemu ten pes tim płáſſtěm wytřáſł. 6 to Wytřáſati ſobě, cum Dat. personæ, VI/772 (wyſkakowati ſobě) 7 mo Wytřáſti někomu kapſu, měſſec, (wyhrati na někom,) u. potřáſti, N o 6 to
• Wytřáſti ſe, paſs. někde ſe to wytřaſło. tak ſe to brzo wytřeſe. Item (protřáſti ſe,) in 3 a Significatione.
• Ztřáſti, (něco třeſenjm zkypřiti, pozdwjhnauti) concutere, erſchütteln. ztřáſti peřinu. u. střáſti.
• Ztřáſti ſe, concuti, ſich erſchütteln. ztřáſli gſme ſe na woze etc.
• Zatřáſti, cum Inst. (třeſenjm pohnauti) concutere, commouere, erſchütteln, bewegen. zatřáſł tim ſtromem, ani tim nezatřeſe, (t. nepohne)
• Zatřáſti ſe, paſs. zem ſe zatřáſła. terra fuit commota, die Erde hat ſich erſchüttelt. VI/773 Vdeřił njm, až ſe zem zatřáſła.
• Zſtřáſti, zſtřáſati, (dołu třeſenjm zſrazyti) decutere, abſchütteln. zſtřeſu sobě nėkterau hruſſku. Wſſechno z ſebe zſtřeſe, gako pes.

• Třeſſně, u. třeſu.

• Třeſſtěnec, Třeſſtjk, u. třeſk.

• Třetj, u. třj.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>