Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae

Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae Úvod

<< Seznam kořenných hesel
A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž
>>

Twář – Wytwárniti

Twář, g. f. ab Hebr. thvar, t. forma, de lineata Species. (ljce, Spůſob něčeho) facies, Geſtalt. ut twář lidſká, (obličeg) uultus, facies, Angeſicht, Antlitz. twář howadſká, facies animalium, twář němá, (howádko) animal, das Thier. twář Zemſká, (Půda Země) superficies terræ, erdboden des Erdreichs.
Twář, dicitur etiam (ljce, t. tłama) gena, mala, Wange, Backe. má hrubý twáře, habet magnas genas, er hat groſſe Backen. hinc
Twářnatý adj. (hrubý twáře, t. ljce VI/960 magicý, tłamatý.) bucculentus, PhausBack.
Twářnatoſt, Subst.
Twářný, adj. (twář od ſebe dáwagicý, twář magicý) faciem habens, das Geſicht hat. Item (ozdobný) formosus, hüpſch υon Geſicht.
Twářnoſt, (podobnoſt, wyobrażenoſt twáře) effigies, Bildnuſs, Contrfeit.
Twárnoſt, dicitur Species. Twárný, adj. Specialis. Twárně, adu.
Twářjm, twářił, twářjti. Sing. Imp. act. (twář ſtrogjm, twářnoſt činjm) formare, effigiare, ſtellen, arten. Zurichten, fürbilden.
Twářjm ſe, (twář ſobě dáwám)
Twařenj. nom. part.
VI/961 Twářnjm, twářnił, twářniti. idem quod twářjm.
Twořjm, twořił, twořiti. Sing. Imp. act. (půſobjm, twárnoſt něčemu dáwám) creare, condere. erſchaffen. Meth. (půſobiti, činiti) facere, fingere, machen. ut twořiti Doktory. (t. Včence) creare Doctores, Zu Docto ren machen.
Twořjm ſe, (dwořjm ſe, potwořjm ſe) fingere se, simulare se. Nač ty ſe gen twořjſs? medle necheg toho twořenj.
Stwořjm, ſtwořił, ſtwořiti. Sing. Imp. act. præs. temp. (twořjm) creare, erſchaffen.
Stwořenj, nom. part. Item (twor) creatura, die Creatur.
Stwůra, idem.
VI/962 Stwořiteł, g. m. ( creator, conditor, Schopfer.)
Potwořjm, uide infra.
Twořjwám, Freq. twořenj, n. part.
Tworce, l. Twůrce, g. m. (Stwořiteł) creator, conditor, Schöpffer.
Twor, g. m. (Stwůra) creatura, die Creatur. Žiwý twor (žiwočjch) animal, Thier.
Twořidło, l. ſtwořidło, twořjdko, ſtwořjdko, dim. (nádoba w njž ſe segry twořj) forma casearia, Käsger.
Twaroh, g. m. lac coagulatum.
Twárnjm, -ił, -iti. (twárné činjm) specificare. Composita ex twářjm, twářnjm: sunt perfecta. ut wytwářjm, wytwářnjm, fut. perf. ¤ Imperfectum non amant.
VI/963 Přetwářiti, přetwářniti, (ginau twář dáti) aliam formam dare, eine andere form geben. Item (přemałowati) aliter effigiare, Vbermahlen. Maljř ſnadno obraz (twářnoſt) přetwářj.
Přetwářiti ſe, (ginau ſobě twář dáti) est paſs. at Nota, Přetwářjm ſe, in præt. přetwářeł ſe, Inf. přetwářeti ſe, est Sing. Imp. Neut. et præs. temporis. et Significat (potworným hłaſem křičeti, předjrati ſe) monstrosa uoce clamare, clamitare, mit einer wunderlichen Stimm ſchreyen. Kdo ſe to tam přetwářj (t. ſe předjrá) kdo ſe to tam přetwařeł?
Přetwářjwám ſe, Freq.
Napřetwářeti ſe. Comp. perf. doſti ſe VI/964 napřetwářeli.
Wytwařiti, (wyobrazyti, žiwě wywałowati, žiwau twářnoſt dáti) ad uiuum depingere, effingere, effigiare, abconterfeyen, abmahlen. wełmi dobře ho wytwářił, l. wytwářnił. gakoby žiwý był, tak ho wytwářił, (t. wyobrazył.)
dowytwářiti, (domałowati)
Wytwářiti ſe, (vljčiti ſe, twář neb hławu ozdobnau včiniti) což ge ſe ta Panna wytwářiła.
Zpřetwářiti, est perf. Simplicis. Composita, ex twořjm, et Stwořjm, sunt perfecta. ut vſtwořjm, fut. perf. Imperfectum formant in ugi. ¤ ut vſtwořugi, præs. Imp.
Naſtwořiti, natwořiti, (mnoho stwořiti) VI/965 Bůh Wſſemohaucý z ničehož wſſech wěcý naſtwořił. (t. wſſechny wěcy zſtwořił, t. vſtwořił) wſſeligakých přepodiwných wěcý naſtwořił.
Potwořjm, potwořiti, est uerbum Imp. uide illud infra.
Přeſtwořiti, přetwořiti, (po Stwořiteli měniti, předěłáwati.) Stwořenj Božjho, čłowěk ne přeſtwořug. Meth. (předěłati.)
Přiſtwořiti (při Stwořenj moc giſtau tworu włýti) uirtutem quandam creaturæ infundere. Bůh wſſemohaucý wſſem tworum přiſtwořił obwzłaſſtnj mocy. DEus creaturis infudit uirtutes Singulares.
Přiſtwořený, part. paſs. (přirozený) innatus, angebohren.
VI/966 Přiſtwořeně, adu. Přiſtwořenoſt. Subst. Item Přiſtwořiti (wjce stwořiti) Bůh Wſſemohaucý geſſtė kolikráte wjce tworů mohłby přiſtwořiti, (t. vſtwořiti) Meth. přiděłati.
Vſtwořiti, vtwořiti; creare, erſchaffen. dicitur de re particulari, etiam de pluralitate, uel totalitate, sed per particulares, et diuersas uices.
Zſtwořiti, ztwořiti, est perfectum simplicis. Nota. aliqui in præterito utuntur ſtwořił, loco zſtwořił, uel ztwořił. at malè, quia stwořił, est Imperfectum tempus, Creabat. et ideò dicendum est, Bůh wſſechny wěcy ztwořił, l. zſtwořił, et non ſtwořił.
Potwořjm, potwořił, potwořiti. Sing. VI/967 Imp. act. præs. temporis. (něco podiwného twořjm, přetwářjm) mirabilem formam dare, facere.
Potwořjm ſe, idem quod twořjm ſe.
Potwořjwám. Freq.
Potworný, adj. (podiwný, přediwný, titěrný, potreffný.) mirabilis, monstrosus, wunderlich. Geliž w těch ſſatech potworný (t. titěrný, podiwný) quàm est mirabilis in istis uestibus, wie iſt er ſo wunderlich in dem Kleid!
Potworně, adu. Potwornoſt, subst. Potworſtwj, g. n. idem.
Potwornjk, Potwornec, g. m. ¤ idem quod Potworný. Potwornjku, l. Potwornjče gakýs, cos to vděłał?
Potwora, g. f. monstrum, Wunder, Mißgewächs, Mißgeburt. VI/968 Composita ex potwořjm, sunt perfecta.
Napotwořiti ſe, (dłauho potworſtwj prowozowati) doſti gſte ſe napotwořili.
Wypotwořiti, (potworſtwj wyhnati) gá to błáznowſtwj z něho wypotwořjm.
Wypotwořiti ſe. (potworſtwj pozbyti) snad gſte ſe giž wypotwořili.
Zpotwořiti, zpotwořiti ſe. est perfectum Simplicis. Item Zpotwořiti ſe, Significat, (cyzých, cyzozemſkých mrawů, obyčegů, Spůſobů, a powah nabyti) alienis moribus imbui, alienos mores arripere, immutari. ¤ Cžechowe a Němcy gak w ſſatech, tak y mrawjch ſnadno ſe dagj zpotwořiti; wſſechen ſe zpotwořił.
Zpotwořený, part. paſs. ¤ Zpotwořiłý, VI/969 part. Neut. et adj. 1 mo idem, quod potworný. Zpotwořiłý howado, animal monstrosum. 2 do (cyzozemſkými mrawy nadchnutý) alienis moribus imbutus. 3 tio Zpotwořiłý, dicitur etiam partus ex mare et fœmina diuersæ speciei procreatus. Composita ex twárnjm, sunt perfecta.
Potwárniti, (zegmena połožiti, popſati.)
Wytwárniti, (zegmena wyſłowiti, wypſati) specificare, specificê ponere, Benennen.

<< Seznam kořenných hesel
A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž
>>

Úvod