<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Wegce – Wegpis

• Wegce, g. n. Gen. wegcete. Pl. wegce. Aliæ nationes dicunt Wagce. ouum, das Ey. Adag. błaznu wegce poručiti. wegce měké, (na měko) ouum sorbile, molle, weich geſotten. Sazený wegce frixum, gebachen. wegce na twrdo, (twrdý) ouum coctum, geſotten Ey. pečené, aſsatum, gebraten. Wegce wětrné, gałowé; ouum irritum. hypemenium, windEy, LauterEy. Žłautek, uitellum, Eyerdotter. bjlek, albumen oui, Eyerklar.
• VII/142 Wagečko, alij etiam wagičko, dim.
• Wagečj, wagečný, adj. (co z wagec, neb s wegcy geſt) quod ex ouis, uel cum ouis fit, was υon Eyern, oder mit Eyern gemacht wird.
• Wagečnjk, (wagečný kołáč) placenta ex ouis.
• Wagečnice, g. f. (wegce prodáwagicý) fœmina, quæ oua diuendit, Eyer υerkaufferin.
• Swjtek, q. Zwagjtek (wagečná Smaženina, t. smaženj z wagec) frixum ouorum, Eyerkuchen.

• Wěgi, wáł, wjti, wáti, wěgice, u. ffau, ffu etc.

• Weghrada, u. hradjm.

• Wegkaz, u. káži.

• Wegpis, u. pjſſi.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>